Líska obecná

Z Multimediaexpo.cz

Líska obecná (Corylus avellana) je keř z čeledi lískovitých. Vyskytuje v Evropě, v přilehlých oblastech Asie a v severní Africe. Je blízce příbuzná s habrem obecným, který býval dříve řazen také do čeledi lískovitých.

Obsah 1 Vzhled 2 Výskyt 2.1 Pěstování 3 Využití 3.1 Oříšky 3.2 Dřevo 3.3 Lékařství 4 Lidová kultura 5 Reference 6 Externí zdroje

Vzhled

Líska je rozložitý keř vysoký obvykle 3 – 4 m, ale může dorůstat až 8 m. Koruna může dosahovat až 10 m v průměru. Borka (kůra) je hnědošedá, relativně hladká, pouze ve stáří rozpraskaná. Listy jsou opadavé, střídavě postavené, mírně chlupaté, vejčité až kulaté s hrotem na konci. Okraj mají dvojitě pilovitý. Řapík je 1 – 2 cm dlouhý. Kvete brzy od února do dubna ještě před vyrašením listů. Samčí květy jsou výrazné 3 až 7 cm dlouhé jehnědy. Samičí květenství jsou nenápadné pupence s malou vyčnívající fialovočervenou bliznou. Plody jsou typické hnědé oříšky, které dozrávají koncem léta. Vyrůstají samostatně nebo častěji ve skupinách až po 5 kusech. Jsou kulovité s malým hrotem na konci a kryje je zvonkovitý zelený až hnědozelený obal tvořený srostlými listeny.

Výskyt

Líska obecná roste od nížin do 1300 m prakticky po celém území ČR nejčastěji na okrajích lesů, v křovinách, okolích cest i u vodních toků. Uchytí se na hlinitých a výživných spíše alkalických půdách s dostatkem vláhy.

Pěstování

Často se vysazuje zejména pro své hospodářské využití, ale i pro okrasu. Existuje několik kultivarů, které se množí řízkováním nebo roubováním. Snáší i znečištěnější ovzduší.

Využití

Oříšky

Hlavním využitím lísky jsou její plody. Obsahují kolem 60% tuků a až 20% cukrů. Používají se v potravinářství hlavně při výrobě čokolád a dalších cukrovinek. Olej z lisování oříšků se kromě potravinářství používá i v kosmetice a malířství.

Dřevo

Dřevo lísky je poměrně měkké, ale dobře ohebné. Používá se hlavně v řezbářství a košíkářství. Dříve se používalo i v nábytkářství; dnes tato oblast použití zůstává vyhrazena spíše pro lidové umění.

Lékařství

Používají se zejména listy, které se sbírají v červenci. Obsahují silici, třísloviny, sacharidy, jim příbuzné glykosidy a další látky, které mají léčivý vliv zejména na trávicí soustavu – působí protiprůjmově, močopudně a svíravě (např. při zánětech střev). V dnešní době se však k těmto účelům příliš nevyužívá, zejména pro svůj relativně nízký účinek.

Lidová kultura

Líska bývá spojována s moudrostí, bůh Hermés z ní má vyrobenu svojí hůl caduceus. Stejně tak nosí lískovou hůl Ódin a nosili ji keltští soudci. Je s ní také spojován Thór, jehož kladivo měla topůrko právě z lísky a pruty byly zapichovány kolem Thingu. Bývá také spojována s podsvětím. Keltové v době halštatské pokládali své mrtvé na lože z lískových větví a Alamani zapichovali lískové pruty do hrobů. V severní Evropě před příchodem křesťanství se mladíci převlékali během zimního slunovratu do kožešin a bičovali lidi a dobytek lískový pruty. Měli ztělesňovat duchy mrtvých. V lidové víře je to také keř chránící před škodlivou magií a přírodními katastrofami. Antroposofové vysazovali lísku jako ochranu kolem Goetheana.^[1] Především však byla spojována s ochranou před hady, podle legendy sv. Patrik vyhnal hady z Irska pomocí lískové hole. Zároveň se však pod kořeny starých lísek napadaných jmelím nachází haselwurm (lískový červ), had s bílou korunkou, jehož snědení dodá člověku zázračnou moudrost a moc. Lískové pruty slouží také k přivolání deště, jak ukazují i inkviziční protokoly z 17. století kde je napsáno „Ďábel předal čarodějnice lískový prut a poručil jí, aby s ním mrskla o vodu v potoce. Poté nastala průtrž mračen“.^[2] Zároveň sloužili i k uklidnění počasí. Dále je líska spojována s plodností a sváděním. Lískový prut byl věšen nad postel manželům na léčení bezdětnosti a těhotné ženy nosili větvičku s oříšky. V němčině znamená „in die Haseln gehen“ tedy „jít do lískového keře“ jít souložit.^[3]

Reference

1. ↑ Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., Čarodějná medicína, Volvox Globator, Praha, 2000, s. 12.
2. ↑ Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., Čarodějná medicína, Volvox Globator, Praha, 2000, s. 13.
3. ↑ Müller-Ebelingová C., Rätsch Ch., Čarodějná medicína, Volvox Globator, Praha, 2000, s. 13.

Externí zdroje

• Líska obecná na botanika.wendys
• Líska obecná na Biolib - mezinárodním katalogu rostlin, hub a živočichů

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu Corylus avellana

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii