Slíbený gigantický balík 125 085 souborů byl včera přidán (7. ledna 2021) !
Nyní začíname budovat další super balíček 128 000 souborů,
který brzy rozdrtí všechny rekordy naší Encyklopedie...FFresh emotion cool.png

Vysoká škola

Z Multimediaexpo.cz

Crystal Clear browser.png   Informace v tomto článku nemají dostatečný globální rozměr.
  Prosíme, vylepšete článek tak, aby obsahoval minimum lokální či povrchní rétoriky.
Crystal Clear linneighborhood.png

Vysoká škola je vzdělávací instituce poskytující terciární vzdělávání. Je to nejvyšší článek vzdělávací soustavy. Studenti a pedagogové vysoké školy tvoří akademickou obec. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat akademické tituly. Dle Ústavu pro informace ve vzdělávání v roce 2009 studovalo na českých vysokých školách celkem 394 855 studentů, z toho 333 580 na vysokých školách veřejných, 56 357 na soukromých a 4 918 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 81 672 studentů.

Obsah

Historie

Nejstarší evropské univerzity vznikly v Itálii ve 12. století. Univerzita byla společenství učitelů a žáků (lat. universitas magistrorum et scholarium), kteří společně žili a studovali v univerzitních kolejích. Díky výsadám, kterými obdařil univerzity panovník nebo církev, zaujímaly ve středověké společnosti zvláštní postavení. Měly vlastní samosprávu, v jejímž čele stál volený rektor, který měl právo soudit žáky i jejich profesory. Společenský ani národnostní původ tu nehrál roli. Středověké univerzity ovšem podléhaly kontrole církve, kterou zajímal především obsah výuky. V novověku byly univerzity postátněny. Od osvícenství se na nich přestalo přednášet latinsky. V 19. století byly reformovány do dnešní podoby. V komunistických státech byly univerzity zásadním způsobem změněny. Bylo dokončeno postátnění – samospráva byla pouze formální, takže z veřejnoprávní korporace se stal pouhý veřejný ústav. Byl z nich odstraněn výzkum a převeden na akademie věd, učitelský sbor byl složitě stratifikován na profesory, docenty (ti předtím nebyli zaměstnanci vysoké školy), odborné asistenty, případně též asistenty a aspiranty. Tento stav v zásadě nebyl dodnes překonán, ale samospráva byla obnovena.

Typy českých vysokých škol

Vysoké školy v České republice se dělí na:

Univerzita je vysoká škola, kde učitelé přednáší studentům o vědě ve více oborech. Univerzita vedle funkce vzdělávací má i významnou funkci vědecko-badatelskou. Člení se na fakulty (např. matematicko-fyzikální, lékařská, přírodovědecká, právnická, filozofická, filmová a televizní apod.). Fakulty se dále dělí na katedry nebo ústavy. U fakult zajišťujících výuku ve větším počtu se mohou ústavy nebo katedry sdružovat do sekcí (např. sekce chemie, sekce fyziky nebo sekce věd o Zemi).

Výzkumné univerzity

Už od roku 2008 se plánuje zcela jinak diverzifikovat české vysoké školy.[1] Podle záměru vlády z konce roku 2010 by mělo vzniknout maximálně pět elitních výzkumných univerzit, které by byly nadstandardně financovány a které by byly mj. zaměřeny na kvalitní výzkum. Ostatní vysoké školy by byly zaměřeny především na výuku studentů a jejich přípravu pro praxi.[2] Těmito univerzitami by mohly být Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, ČVUT nebo VUT.[3] Vzhledem k těmto záměrům již jednají ČVUT a VŠCHT o budoucím sloučení,[4] stejně tak Ostravská univerzita a VŠB-TUO.[5]

Právní forma

V České republice existují vysoké školy veřejné, soukromé a státní.

Veřejné vysoké školy

Veřejné vysoké školy jsou zřizovány a rušeny zákonem. V České republice je 26 veřejných vysokých škol. Většina z nich je univerzitního typu, pouze Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích a Vysoká škola polytechnická Jihlava je neuniverzitní. Veřejné vysoké školy jsou financovány především dotacemi ze státního rozpočtu. Dalšími zdroji jejich financí mohou být poplatky spojené se studiem, výnosy z majetku, příjmy ze státních fondů a z rozpočtů obcí, výnosy z doplňkové činnosti a dary. Orgány veřejné vysoké školy jsou:

Soukromé vysoké školy

Soukromé vysoké škole musí k provozu činnosti udělit souhlas Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V České republice takto působí 46 soukromých vysokých škol, tři z nich jsou univerzitního typu. Soukromé vysoké školy jsou financovány především z vlastních zdrojů, může jim však být poskytnuta státní dotace.

Státní vysoké školy

Státní vysoké školy jsou policejní a vojenské. Jsou spravovány přímo příslušnými ministerstvy (vnitra a obrany), nemají právní subjektivitu a jsou organizačními složkami státu. Je zde omezena vysokoškolská samospráva. V České republice působí dvě státní vysoké školy:

Obě jsou univerzitního typu.

Lidé působící na vysoké škole

V Česku musí student univerzity nejprve získat úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, tedy maturitu. Před rokem 1998 platila výjimka z tohoto pravidla např. pro mimořádně nadané zájemce o studium uměleckého oboru. Dnes je maturita podmínkou pro studium jakéhokoliv oboru.

Studium na vysoké škole

Studium může probíhat v prezenční (denní), distanční (dálkové) nebo v kombinované formě. V rámci Boloňského procesu přechází české vysoké školy na jednotnou třístupňovou strukturu studia:

  1. bakalářský program
    • je přípravou na magisterský program nebo na výkon povolání
    • standardní doba studia je 3 - 4 roky
    • absolventům se uděluje titul Bc. (bakalář) nebo BcA. (bakalář umění)
  2. magisterský program
    • navazuje na bakalářský program, trvá 1 - 3 roky
    • u oborů, které vyžadují delší přípravu (např. právo nebo lékařství), nenavazuje na bakalářský program, standardní délka studia je pak 4 - 6 let.
    • absolventům se uděluje titul Mgr. (magistr), MgA. (magistr umění), Ing. (inženýr), Ing. arch. (inženýr architekt), MUDr. (doktor medicíny), MDDr. (zubní lékař), MVDr. (doktor veterinární medicíny)
    • absolventi s titulem Mgr. poté mohou projít rigorózním řízením a získat tzv. "malý doktorát" – JUDr. (doktor práv), PhDr. (doktor filozofie), RNDr. (doktor přírodních věd), PharmDr. (doktor farmacie), ThLic. (licenciát teologie) nebo ThDr. (doktor teologie)
  3. doktorský program
    • je zaměřen na vědeckou a výzkumnou činnost
    • standardní délka studia je 3 roky
    • absolventům se uděluje titul Ph.D. (doktor) nebo Th.D. (doktor teologie)

Akademická práva a svobody

  • svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby
  • svoboda výuky, otevřenost různým vědeckým názorům, metodám a uměleckým směrům
  • svoboda volby zaměření v rámci studijního programu a svoboda vyjadřovat vlastní názory ve výuce
  • právo členů akademické obce volit akademické orgány
  • právo používat akademické insignie a konat akademické obřady

Související články

Reference

  1. Vláda chystá proměnu univerzit, iHNed.cz, 13. května 2008
  2. Rektor ČVUT Václav Havlíček: Chceme mezi pětici elitních škol, lidovky.cz, 17. února 2011
  3. Do roku 2014 se nejspíš sloučí obě ostravské univerzity, ceskapozice.cz, 18. února 2011
  4. Rektoři VŠCHT a ČVUT budou jednat o případném sloučení, rozhlas.cz, 25. ledna 2011
  5. Ostrava vybuduje do několika let velkou výzkumnou univerzitu, rozhlas.cz, 24. ledna 2011

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Vysoká škola