Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR

Z Multimediaexpo.cz

Německá soc. dem. v ČSR
Logo: « logo »
Založena: 1919
Barvy: červená
Politické ideologie: Sociální demokracie /

Socialismus / Levý libralismus (frakce sjednocená kolem časopisu Sozialistische Aktion) / Volkssozialismus (30.léta) / Nacionalismus (radikálně v letech 1919-20, později spíše okrajově)</small>

Členstvo: 120 000 (1921)

80 000 (přelom 20. a 30. let)

Partnerská strana:
ČSDSD

Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR (německy Deutsche sozial-demokratische Arbeiterpartei, tzv. německo-česká sociální demokracie) byla sudetoněmecká sociálně demokratická strana v období První republiky.

Obsah

Historie strany

Na přelomu srpna a září 1919 byla založena sudetoněmecká sociálně demokratická strana, navazující na předválečné socialistické Zemské svazy v německo-českých oblastech. Vedení strany v čele s Josefem Seligerem bylo původně radikální politicky i sociálně, ČSR byla hodnocena jako výtvor dohodového imperialismu. V prvních parlamentních volbách obdržela DSAP téměř 590 000 hlasů, což činilo přes 43,5 % německých hlasů a 11,1 % všech československých hlasů a 31 mandátů. . Strana se tak stala třetím nejsilnějším subjektem na území celé země. I když strana dále trvala na negativním postoji k ČSR, zabránila ústavní krizi: umožnila vznik první vlády, když při hlasování o důvěře nové vládě opustili poslanci této strany sněmovnu a umožnili tak těsné zvolení. Stejně jako Česká sociální demokracie doplatila na rozkol ve straně. Komunistické křídlo opustilo stranu v lednu roku 1921, poté co prohrálo boj o vedení strany. Z tohoto proudu poté vznikla tzv. německá sekce KSČ, která se poté stala součástí sjednocené komunistické strany. Na to doplatila strana při druhých volbách roku 1925. Volební výsledek činil pouhých 6 % a 17 mandátů. V období panské koalice se tedy dostaly všechny socialistické strany do opozice, což je přimělo k postupnému sbližování se. Ve dnech 28. a 29. října 1928 proběhl společný sjezd ČSDSD všech národnost žijících na území ČSR. Tímto se strana zařadila mezi aktivistické strany a praktikovala politiku „Hradu“. Po třetích volbách (1929), kdy strana obdržela zisk 7 % a 21 mandátů, obsadil Ludwig Czech křeslo ministra sociální péče. Strana stála v opozici vůči rostoucímu německému nacionalismu, což jí ale přineslo naprostý pokles preferencí. Při čtvrtých volbách (1935) klesla na 3,6 % a 11 mandátů. Strana pokračovala ve své činnosti až do jara roku 1938, kdy obhajovala existenci ČSR jako “poslední demokratické bašty”.

Volební výsledky

<center>Volby Procentuální vyjádření hlasů počet poslanců počet senátorů [1]
<center>1920 <center>11,1 % <center> 31 [2] <center> 16 [3]
<center>1925 <center>5,8 % <center>17 [4] <center>9 [5]
<center>1929 <center>7 % <center>21 [6] <center>11 [7]
<center>1935 <center>3,64 % <center>11 [8] <center>6 [9]

Přehled získaných německých hlasů zdroj

<center>Město 1920 1925 1929 1935
<center>Pardubice <center>37 % <center>19 % <center>30 % <center>22 %
<center>Hradec Králové <center>43 % <center>27 % <center>34 % <center>18 %
<center>Mladá Boleslav <center>45 % <center>15 % <center>23 % <center>7 %
<center>Česká Lípa <center>49 % <center>31 % <center>33 % <center>16 %
<center>Louny <center>56 % <center>33 % <center>47 % <center>20 %
<center>Karlovy Vary <center>51 % <center>34 % <center>40 % <center>18 %
<center>Plzeň <center>44 % <center>31 % <center>34 % <center>16 %
<center>České Budějovice <center>50 % <center>20 % <center>27 % <center>16 %
<center>Jihlava <center>19 % <center>14 % <center>14 % <center>8 %
<center>Brno <center>32 % <center>25 % <center>31 % <center>22 %
<center>Olomouc <center>37 % <center>24 % <center>27 % <center>17 %
<center>Ostrava <center>35 % <center>18 % <center>25 % <center>14 %

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/N%C4%9Bmeck%C3%A1_soci%C3%A1ln%C4%9B_demokratick%C3%A1_strana_d%C4%9Blnick%C3%A1_v_%C4%8CSR“