Black-Friday-2019-12-Multimediaexpo.png

Karlovy Vary

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Karlovy Vary (německy Karlsbad) jsou statutární město v západních Čechách a metropole Karlovarského kraje. Město má 53 708 obyvatel (2008) a rozlohu 59,10 km². Je významným lázeňským střediskem se známým sklářským a potravinářským průmyslem.

Obsah

Historie

Přibližně kolem roku 1350 uspořádal císař Karel IV. při svém pobytu v Lokti výpravu do loketských lesů, kde nechal na místě údajného pramene založit lázně nazvané Horké Lázně u Lokte, které byly později přejmenované na Karlovy Vary. Následně dne 14. srpna 1370 Karel IV. udělil lázním městská práva stejná jako v Lokti. V roce 1522 vychází první odborná kniha o Karlových Varech a jejich léčebných vlastnostech od lékaře Václava Payera, jenž je vydána v Lipsku. O 60 let později zasahuje město velká povodeň a v roce 1604 pak katastrofální požár, která zcela poničí město (podobná událost se přihodí i roku 1759). 1775 Johann Georg Pupp položil základ rozvoji hotelu Grandhotel Pupp. V roce 1807 začíná ve městě výroba likéru Becherovka, který se v následujících letech stane známým nejenom v Česku ale také ve světě. V roce 1844 se ve městě začíná rozvíjet další průmysl, tentokrát zaměřený na vývoz zřídelní vody. Rozvoj města potřebuje ke svému růstu napojení na železnici a tak roku 1870 je město napojeno na evropskou železniční síť. Koncem 19. století se mění Karlovy Vary také architektonicky. Stále více se prosazuje historizující styl staveb (neoklasicismus, neobaroko, neorenesance). Největší vliv na celkový vzhled lázeňského města mají v tomto období především stavební projekty firmy Fellner a Helmer, podle jejichž návrhů vzniká ve městě asi 20 budov - mimo jiné také Grandhotel Pupp, divadlo, Císařské lázně, kolonáda Sadového pramene a Vřídelní kolonáda (dnes již neexistující). Během první republiky je ve městě roku 1929 otevřeno letiště Karlovy Vary, které umožňuje pohodlné cestování pro majetné turisty. Po druhé světové válce dochází v Karlových Varech podobně jako jinde v Česku k odsunu německého obyvatelstva do Německa. Roku 1946 vzniká Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, který město proslavil ve světě a každoročně láká množství filmových nadšenců a známých celebrit z celého světa. Po nástupu komunistů k moci dochází v roce 1948 k zestátnění lázeňské léčby, která je opětovně navrácena do soukromého vlastnictví po Sametové revoluci v roce 1989. Současné město neleží přesně na místě, kde bylo založeno, ale vlivem eroze podložní desky řekou se pozvolna posunovalo proti proudu řeky v závislosti na tom, jak se objevovaly nové prameny .

Významné památky

Kostely

Rozhledny

Příroda

Karlovy Vary leží na soutoku řek Ohře, Rolava a Teplé v zalesněné oblasti nedaleko CHKO Slavkovský les a Vojenský újezd Hradiště s charakteristickou flórou a faunou. Oblast je současně také bohatá na mineralogické nálezy.Okolí města je významné ložisky kaolinu světové kvality.

Hospodářství

Oblast je poměrně bohatá na přírodní bohatství, což se projevuje v jeho průmyslu, který je zaměřen na jeho využívání. Jedná se již o zmiňované minerální prameny, či ložiska kaolínů, jež se využívá pro výrobu zdejšího porcelánu, nebo výroba balené minerální vody.

Lázeňství

Vřídlo
Karlovarská oplatka (okousaná) na pozadí s Tržní kolonádou

Místní lázeňství je založeno na využívání minerální vody s léčivými účinky, která vzniká v granitovém krystaliniku v hloubkách okolo 2 000 metrů. Zdejší voda má blahodárný vliv na léčení jaterních a střevních chorob, na žaludek a játra. Chemicky se jedná o vodu Na,Ca-SO4, která vyvěrá o teplotě 73 °C ze 60% ve Vřídle vydatností okolo 2 000 l/m. Mineralogické složení se pohybuje okolo 5,9 - 6,5 g/l s obsahem CO2 0,375 - 0,750 g/l. O věhlas lázní se velmi významně zasloužil lékař dr. David Becher (zemř. 1792), který se zasloužil hlavně o modernizaci karlovarské balneologie. V 19. století potom na jeho práci navázali dr. Jean de Carro, dr. Rudolf Mannl a dr. Eduard Hlawaczek. Ve městě se nachází množství lázeňských domů (např. Grandhotel Pupp). Prameny jsou v současnosti významným zdrojem příjmů pro město, které si uvědomuje jejich cenu a závislost a snaží se o jejich ochranu. V minulosti se již stalo, že prameny v oblasti vyschly, což bylo způsobeno neodbornou těžbou hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, kdy se podařilo prorazit kolektor podzemní vody. Následně došlo k zatopení dolu a současnému vyschnutí pramenů ve Varech. Následně bylo nutné důl uzavřít a proraženou oblast vybetonovat. I přes tento zásah se ale nepodařilo zcela obnovit vydatnost pramenů a poklesla i teplota vřídla. Druhým problémem trápícím město je přirozená vodní eroze, která se zahlubuje do podložní vřídelní desky. Panují předpoklady, že pokud by tuto nepříliš mocnou desku prorazila, došlo by k úniku minerálních vod přímo do řeky a nikoliv přes prameny. Proti tomuto se město brání tím, že nechalo koryto řeky vybetonovat, či vložilo betonové bloky.

Kolonády

Z 79 karlovarských pramenů je 13 zachyceno a používají se pro pitné kůry. Ve městě je celkem 5 kolonád.

Sklářství

Karlovy Vary

Porcelán

Nápoje

Kultura

Ve městě se nachází divadlo a množství kinosálů, ve kterých se každoročně pořádá významný filmový festival.Také je ve městě letní kino,které sice nyní chátrá,ale možná bude rekonstruováno.

Doprava

Karlovy Vary leží na hlavní železniční trati ChebÚstí nad Labem, ze které zde odbočují regionální tratě do Mariánských Lázní a Johanngeorgenstadtu. Letiště Karlovy Vary je mezinárodním veřejným civilním letištěm.

Městská hromadná doprava

Městská hromadná doprava je v Karlových Varech zajišťována výhradně autobusy. Zvláštností jsou zde dvě lanovky (lanová dráha Diana a lanová dráha Imperial), z nichž na té druhé platí jízdenky běžné MHD. V minulosti se také několikrát uvažovalo o zavedení trolejbusové dopravy v Karlových Varech.

Členění města

Katastrální členění Karlových Var
Katastrální území Karlových Var
Letecký pohled na Karlovy Vary
Karlovy Vary

Karlovy Vary se v současnosti skládají z 15 místních částí a 15 katastrálních území.

Správní území

Související informace můžete najít také v článku: Okres Karlovy Vary

Karlovy Vary jsou okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Karlovy Vary se skládá ze 53 obcí, ORP z 40 obcí.

Osobnosti města

Partnerská města

Reference

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Karlovy Vary
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Karlovy Vary
Statutární město Karlovy Vary

Bohatice • Cihelny • Čankov • Doubí • Drahovice • Dvory • Hůrky • Karlovy Vary • Olšová Vrata • Počerny • RosniceRybáře • Sedlec • Stará Role • Tašovice

  Města a obce okresu Karlovy Vary  

Abertamy • Andělská Hora • Bečov nad Teplou • Bochov • Boží Dar • Božičany • Březová • Černava • Čichalov • Dalovice • Děpoltovice • Hájek • Horní Blatná • Hory • Hroznětín • Chodov • Chyše • Jáchymov • Jenišov • Karlovy Vary • Kolová • Krásné Údolí • Krásný Les • Kyselka • Merklín • Mírová • Nejdek • Nová Role • Nové Hamry • Ostrov • Otovice • Otročín • Pernink • Pila • Potůčky • Pšov • Sadov • Smolné Pece • Stanovice • Stráž nad Ohří • Stružná • Šemnice • Štědrá • Teplička • Toužim • Útvina • Valeč • Velichov • Verušičky • Vojkovice • Vrbice • Vysoká Pec • Žlutice • vojenský újezd Hradiště


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace