Odry

Z Multimediaexpo.cz


Město Odry (něm. Odrau), které leží po obou stranách moravsko-slezské hranice, se nachází v okrese Nový Jičín, kraj Moravskoslezský. Ke dni 28. srpna 2006 zde žilo 7467 obyvatel. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Tu tvoří renesanční měšťanské domy, umístěné na náměstí, socha Nanebevzetí Panny Marie, neoklasicistní kašna na náměstí vytvořená roku 1897, části opevňovacích zdí a polokruhová bašta, kostel svatého Bartoloměje, fara, socha svatého Floriána z roku 1751, nalevo od kostela pískovcový kříž a napravo sloup svaté trojice.

Obsah

Název

Název města Oder se v celé historii častokrát měnil. V roce 1374 je známé jako in oppido nostro Odra (doslovný překlad z latiny: ve městě naší Odry), což asi nebyl skutečný název, ale pravděpodobně se z tohoto názvu vyvinul v roce 1409 Odrae, potom v roce 1428 Odr, po té Odrau, které bylo poprvé použito v rozmezí let 1592 až 1588, Oderburgk někdy v roce 1583, Odera dvakrát v letech 1584 a 1588, Odraw v roce 1608. Tvar Odry (v němčině Odrau) se začíná používat od začátku 17. století.[1] V německém jazyce se též objevuje tvar Lautsch.

Geografie

Město Odry leží v jižní části Oderských vrchů, v Oderské kotlině v Nízkém Jeseníku, [2], které přechází do Moravské brány. Město se rozkládá na obou stranách řeky Odry. Do řeky přitékají v okolí města vlévají z leva potok Vítovka a Zlatý potok a zprava Mlýnský a Stodolní potok. Z řeky odtéká, 6 km dlouhý, mlýnský náhon, který dřív zásobil energií mlýn a teď zásobuje vodou pět rybníků (Trněný, Travný, Emauzský, Vraženský a Cíp). [2] Sousední vesnice jsou Vítovka na severu, Tošovice a Hvězdová Jestřabí na severovýchodě, Pohoř na východě, Mankovice na jihovýchodě, Emauzy (Vražné) a Vražné na jihu, Veselí na jihozápadě, Dvořisko a Dobešov na západě a na severozápadě Loučky.

Historie

Založení

První písemná zmínka o obci, pod názvem Vyhnanov pochází už z roku 1234 [2]. Vyhnanov nebyla ani tak vesnice, ale spíše lokace v údolí mezi pohořským a veselským kopcem sahající až k vesnici Klokočůvek. Ve Vyhnanově žili, jak název napovídá, vyhnanci, kteří měli bránit hranici. Vyhnanov byl, v rozmezí let 1241-1253, vypálen během nájezdu Mongolů (Tatarů) a Kumánů. V této době stál poblíž Oder hrad Milíkov - Milichberg. Stavitel hradu byl kastelán Milich (občas udáváno v češtině Milík) z Hradce nad Moravicí. Tento hrad stál na výběžku Dobešovského vrchu mezi údolím Stodolního a Mlýnského potoka. Tomuto výběžku se často říká Břetislavův, protože to byl bod, kde se měla bránit nově dobytá hranice, dobytá právě Břetislavem I.. Dnes lze najít pozůstatky hradu v tzv. šikaně při cestě z Oder na Dobešov. Protože znaky hradu nejsou moc patrné, je velmi pravděpodobné, že hrad byl postaven ze dřeva. Milíkov stál na pravděpodobném místě dřívějších Babích hrádků. Na Břetislavových výběžcích stály také strážní věže, které byly použity ve znaku města.

Rozkvět města

Během kolonizování českého pohraničí Němci, vzniklo na pravé straně řeky Odry město. Založeno bylo ve druhé polovině 13. století poblíž bývalého Vyhnanova a na stejném místě bylo později vystavěno opevněné město. V roce 1357 má mít město kulatý tvar s opevněním, a to s valy, hlubokým příkopem a kamennými hradbami. Hradba měla dvě brány, a to: Dolní (Hranickou, v jižní části hradeb) a Horní (Opavskou, v severní části hradeb). Hradby dokonce měly několik výpadových branek. Pod hradbami dokonce bylo postaveno několik chodeb pro případ úniku a pro přívod vody do kašny na náměstí. Ve spodní části dnešního zámeckého parku byli tři rybníky pro chov ryb. Za hradbami stálo okolo padesáti měšťanských domů, kamenný hrad ve tvaru kvádru a dřevěný kostel. Hrad měl na západní straně hlásku (věž). Ve 14. století se Odry staly významným místním centrem. V této době, vlastnil město rod Šternberků, konkrétně Štěpán ze Šternberku. [3] Štěpán ze Šternberka získal Odry a 11 dalších vesnic. Odry nechal v roce 1350 povýšit na město. V roce 1406 bylo městu uděleno právo výročního trhu, a tak se město stalo obchodním centrem oblasti.

Husitské války

Po tom, co v roce 1427 Odry dobyl husitský hejtman Jan Tovačovský z Cimburka, se město stalo husitským.[4] Během Husitských válek na Moravě byly Odry důležitým husitským centrem v oblasti (konkrétně v letech 1427 - 1434), a dokonce v Odrách čtyři roky (1428 - 1432) pobýval litevský kníže Zikmund Korybutovič. Během husitského pobývání ve městě husité vypálili Fulnek, Nový Jičín a Hranice, čímž oslabili vzájemnou pomoc opavského vévody Přemka s olomouckým biskupem Janem Železným.[5] V této době zpevnili husité opevnění kolem celého města. V této době také vládl ve městě Dobeš Puchala z Věnavy, který byl velmi obávaný. Roku 1434, po bitvě u Lipan, Husité své slezské a severomoravské města s posádkou opustili. Po Husitech ve městě zůstala bašta a část městského opevnění. V letech 1519 - 1533 vlastnili Odry páni z Fulštejna a po nich město vlastnili pánové ze Zvole, a to v letech 1533 až 1612. Ti přestavěli hrad na renesančí zámek, vylepšili a zdokonalili mlýnský náhon, který poháněl mlýn a později napájel nově postavenou soustavu rybníků, které byly postavené za Janka Tomáše ze Zvole.

Období během a po Třicetileté válce

Během Třicetileté války Švédové město několikrát vybrakovali. Byl také poničen kostel svatého Bartoloměje, jenž byl opraven až koncem 17. století v barokním slohu. V době po bitvě na Bílé hoře se v Odrách několikrát vystřídala cizí šlechta. Roku 1660 získala oderské panství šlechta z Werdenberka a potom, do roku 1792, páni Lichnovští z Voštic. Během jejich vlády byly založeny nové zemědělské dvory (Dvořisko, Vítovka a panský dvůr Odry). Postavili také tzv. květinovou lávku přes Odru, aby se město mohlo rozvíjet na levém břehu. Lávka byla znovu postavena roku 1899 opavským stavitelem Rudolfem Schnackem. Byla postavena na místě starého osídlení z první poloviny 13. století, které bylo zničeno povodní v roce 1605 a na místě osídlení byl postaven kamenný kříž. Novému osídlení se začalo říkat Neumark. Mezi jinými zde stál dům lesníka, bělidlo a hostinec. Bylo ve zhruba místech dnešních ulic Stará, Růžová a Křížová. Také v letech 1730 - 1736 nechali přestavět renesanční zámek na barokní, během něhož (mimo jiné) zbourali západní křídlo a válcovou věž. Architekt přestavby byl asi Johann Lukas von Hildebrandt (občas udáváno Lukáš Hildebrandt). V okolí Oder se v 18. století těžilo stříbro a olovo. [6] Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých.[7] Během let se v Odrách objevilo několik selských bouří - jedna musela být dokonce v roce 1782 potlačena vojskem. Od roku 1792 byla majitelkou panství Marie Teresie, pak hraběnka Schlabrendorfová a nakonec Charlotta z Fürstenburgu (která byla její sestra). Jejím úsilím byla, roku 1855, postavena nemocnice. Spolu s nemocnicí založila, dokonce i roku 1861 klášterní školu (dnes Církevní škola - plný název Střední pedagogická škola a střední zdravotní škola svaté Anežky české). Tato škola byla vylepšována v rozmezí let 1888 - 1896.[8] Pro tyto účel založila nadaci s výší 200 000 zlatých.[9] Roku 1863 byla zbořena městská radnice, stojící uprostřed náměstí. Na jejím místě dnes stojí kašna.

Městské pivovary

V roce 1866 začal v Odrách pracovat Panský pivovar Odry, který dokázal na vrcholu výkonnosti vyprodukovat až 300 000 litrů piva. Budova pivovaru stojí dnes v Zámecké ulici a starší část domu je z 16. století. Několik metrů od pivovaru stojí původní městský hydrant z přelomu 19. a 20. století. Pivovar se před uzavřením v roce 1943 jmenoval Salomon Fried a Söhne (Salomon Fried a synové), plným názvem Salomon Fried a Söhne, pivovar, výroba likérů a lihu, Odry. Fried byl během druhé světové války zatčen v Protektorátě, kam odešel, a nakonec zemřel v Osvětimi. [10] Druhý pivovar v Odrách byl měšťanský a pracoval v letech 1788 až 1913. Tento pivovar stál na ulici Pásová a dnes je to dům s mansardovou střechou a rozsáhlými sklepy. Poslední majitel byl v roce 1913 Hanuš Ulrich.[11] [12]

Průmysl

Ve druhé polovině 19. století začaly v Odrách vznikat průmyslové podniky, a to především z manufaktur a malých dílen. V roce 1866 v Odrách spustila výrobu první česká gumárna.[13] Růst města a také průmyslu v něm urychlila stavba železniční trati Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou, která se začala používat v roce 1891.

20. století

Na začátku 20. století (konkrétně rok 1906) získal Odry rod Potockich. Ti, v téměř německých Odrách, podporovali české obyvatelstvo. Především tak, že ho zaměstnávali v oderské cihelně a staré pile v Loučkách. Čeští dělníci se často scházeli ve dvou restauracích, zvaných Horní a Dolní sklepy (dnes je na jejich místě přírodně betonový amfiteátr). Nakonec si, v roce 1907, postavili dělníci Dělnický dům (ve kterém je dnes improvizované divadlo, improvizované kino a restaurace), jenž se stal, svým způsobem, kulturním centrem města. V roce 1902 byla ve městě postavena budova Soudu, který spravoval Soudní okres Odry. K soudu patří i věznice, která stojí za ní. Dokonce v ní měl být zadržen spisovatel Jaroslav Hašek, a to za potulku a výtržnosti. Soud nakonec zrušili v roce 1947 a v této budově dnes sídlí škola středního odborného učiliště. Věznice je přebudována na byty.[14] V roce 1922 vznikla na Okružní ulici česká škola, ale kvůli malým prostorám byla v roce 1930 postavena nová česká škola (dnes součást Základní školy na Komenského ulici). Německé obyvatelstvo, v rivalitní reakci na to, postavilo v roce 1932 nedaleko německou školu. Tyto školy vznikly díky finančním fondům vlády Československé republiky, které měli především zmírnit sociální krizi v oblasti.

2. světová válka

Odry v roce 1930 měly 4000 obyvatel, z nichž bylo 3461 Němců. Po Mnichovské dohodě se staly Odry součástí Třetí říše jako Sudety, a proto menšinové české obyvatelstvo opustilo město. 10. října 1938 začalo obsazování území Wehrmachtem a následné perzekuce židů. 17. prosince 1944 byla v bitvě zvané Krvavá neděle u Oder sestřelena tři německá stíhací letadla Messerschmitt Bf 109. Jedno z nich bylo vykopáno 28. srpna 2010, suchdolskými archeology.[15] Majitel zámku byl až do roku 1945 hrabě Potocki. Po ukončení války se v období let 1945 - 1946 uskutečnil odsun německého obyvatelstva (asi 4000 lidí). Odry se poté začaly naplňovat českým (z části i slovenským) obyvatelstvem z vnitrozemí. 7. května 1945 bylo město dobyto Rudou armádou, ještě před jejím příchodem Wehrmacht zničil most u církevní školy, přes řeku Odru. Nový most byl postaven až roku 1958.

Období po 2. světové válce

17. ledna 1964 vyhořel z 80% oderský zámek. Ruiny byly strženy 7. července 1966 a na místě zámku byl postaven obchodní dům ODRA s betonovou konstrukcí, který byl otevřen toku 1978. V letech 1978 - 1980 se prováděla přeložka řeky Odry, která se prováděla kvůli rozšíření závodu Optimit. Kvůli přesunutí řeky zanikla světoznámá dostihová dráha, škvárové hřiště a most, který spojoval břehy, se přesunul o dvacet metrů níže po proudu a byl postaven kolmo ke břehu. Také byla rozdělena ulice Vítovská, která spojoval most a cestu na Vítovku.

Významní lidé narození nebo žijící v Odrách

Pamětihodnosti

Kulturní pamětihodnosti

  • Městské opevnění, kruhová bašta a úsek hradební zdi byly postaveny nejpozději počátkem 15. století, ale mohly být postaveny už ve 14. století. Součástí hradebního kruhu byl dříve i opevněný hrad na severovýchodě a kostelní areál na východě. Na východě dřív chránil město podzámecký rybník. Hradby byly zničeny konce 19. století (až na výjimky) a brány už před rokem 1836. Do dneška se zachovala pouze půlkruhová bašta.[17][18]
  • Hotel Max
  • Textilní továrna Gerlich
  • Kašna na Masarykově náměstí postavená v neoklasicistním slohu, z roku 1897 od sochaře Emila Zimmermanna, věnovaná císaři Franci Josefovi
  • Kostel svatého Bartoloměje postavený roku 1373 v gotickém stylu a přestavěný v letech 1691-1692 na barokní. V kostelní věži je od roku 1374 umístěn největší moravský zvon. Roku 1733 byla k severní sakristii s oratoří v patře přistavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Na druhé straně byl v roce 1777 přistavěna kaple sv. Valentina. V roce 1792 zasáhl kostel požár a při opravách s ním souvisejícím byla v 90. letech 18. století přistavěna současná západní kostelní věž. [19]
  • Fara z roku 1699 stojí vedle kostela a je na místě starší fary. Nová fara byla upravena do součastné klasicistní podoby v polovině 19. století. Při tom získala šestiosí průčelí a valbovou střechu. Před farou je socha sv. Floriána, vytvořená roku 1751 a zaplacená Marií Barbarou Lichnovskou[20]
  • Sousoší Nejsvětější Trojice stojí hned vedle kostela. Sousoší vytvořil A. Heinz z Oder roku 1890.[21]
  • Kaple svaté Rodiny stojí na hřbitově a roku 1719 byla postavena v barokním slohu, nemusela ale sloužit jako hřbitovní kaple, ale jako protestantský kostel. Původně se ale jednalo o dřevěnou, roubenou stavbu nakonec i obezděnou. Při opravách hřbitovního vchodu se objevil boční vchod, který je typický pro protestantské stavby. Během oprav se nalezla keramika z 15. století. Může proto jít o budovu z staršího osídlení, kterému se říkalo Česká ves.
  • Hrobka rodiny Bernheirerovy se nachází na oderském hřbitově a je to sloupová, altánová stavba novogotického slohu. Na hrobě jsou chrliče, kraby, křížové klenby, kytky, vimperky a fiály, které jsou vytvořené s širokou škálou pseudogotických prvků. Na hrobě je umístěna pískovcová plastika Marie s dítětem v životní velikosti.
  • Socha Nanebevzetí Panny Marie na Masarykově náměstí vytvořená v roce 1783, z bývalého pranýře, a dokonce část pranýře je použita na sochu (zřejmě na podstavec). Socha stojí na místě kamenného kříže z roku 1812, ten byl ale zničen přímým zásahem za druhé světové války.
  • Sousoší Na nivách
  • Kamenný kříž byl postaven v roce 1605 na paměť povodně, která zničila osídlení na levém břehu.
  • Barokní socha svatého Jana Nepomuckého, která dříve stále u mostu Sv. Jana. Tuto sochu vytesal sochař David Zrna roku 1714. Sochu zaplatil důstojník Marcus Antonius de Rochowille (manžel Marie Leopoldiny, dcera hraběte z Vitberku).[22]
  • Socha sv. Františka z Assisi se dnes nachází přímo naproti soše svatého Jana Nepomuckého a také ji vytvořil David Zrna. Vytesal ji na objednávku hraběte Františka Leopolda Lichnovského. Tato i předchozí socha stávali na bývalém Jánském (Dlouhém) mostě, který byl postaven v roce 1470.

Přírodní pamětihodnosti

Vrásovitý útvar u Klokočůvku

Části města

  • Odry - téměř celý katastr, jakož i celá zástavba leží ve Slezsku, ale některé parcely na samotném východním okraji katastru leží na Moravě
  • Dobešov - leží ve Slezsku
  • Kamenka - leží ve Slezsku
  • Klokočůvek - leží ve Slezsku
  • Loučky - leží ve Slezsku
  • Pohoř - téměř celý katastr leží na Moravě, některé parcely na samém západním okraji katastru leží ve Slezsku
  • Tošovice - leží ve Slezsku
  • Veselí - leží na Moravě
  • Vítovka - leží ve Slezsku


Dobešov | Kamenka | Klokočůvek | Loučky | Odry | Pohoř | Tošovice | Veselí | Vítovka

Reference

  1. ↑ Oficiální stránky města, Název, znak a prapor
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 Oficiální stránky města, historie
  3. ↑ Oficiální stránky města - Průvodce po oderských památkách
  4. ↑ Hrady.cz - Historie a popis oderských hradeb
  5. ↑ Oficiální stránky města - Průvodce po oderských památkách
  6. ↑ odry.infomorava.cz - Historie Oder
  7. ↑ Oficiální stránky nemocnice v Odrách - O nás - od historie k současnosti
  8. ↑ Oficiální stránky střední zdravotnické a pedagogické školy
  9. ↑ Oficiální stránky nemocnice v Odrách - O nás - od historie k současnosti
  10. ↑ Pivovary.info - Historie
  11. ↑ Pivovary.info - Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 1.
  12. ↑ Pivovary.info - Dějiny pivovarnictví ve městě Odry díl 2.
  13. ↑ Městské informační centrum
  14. ↑ Průvodce po městě
  15. ↑ Oficiální stránky leteského muzea v Suchdole - Nález Messerschmittu Bf 109 G-14/U4 u Oder
  16. ↑ Památky a významní rodáci - officální stránky města Oder
  17. ↑ Hrady - Historie a popis oderských hradeb
  18. ↑ Hrady - Městské hradby Odry
  19. ↑ Hrady - kostel sv. Bartoloměje
  20. ↑ Hrady - kostel sv. Bartoloměje
  21. ↑ Hrady - kostel sv. Bartoloměje
  22. ↑ Oficiální stránky města - Průvodce po městských památkách
  23. ↑ Turistika - Suchá dora


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Odry
  Města a obce okresu Nový Jičín  

Albrechtičky • Bartošovice • Bernartice nad Odrou • Bílov • Bílovec • Bítov • Bordovice • Bravantice • Frenštát pod Radhoštěm • Fulnek • Heřmanice u Oder • Heřmánky • Hladké Životice • Hodslavice • Hostašovice • Jakubčovice nad Odrou • Jeseník nad Odrou • Jistebník • Kateřinice • Kopřivnice • Kujavy • Kunín • Libhošť • Lichnov • Luboměř • Mankovice • Mořkov • Mošnov • Nový Jičín • Odry • Petřvald • Příbor • Pustějov • Rybí • Sedlnice • Skotnice • Slatina • Spálov • Starý Jičín • Studénka • Suchdol nad Odrou • Šenov u Nového Jičína • Štramberk • Tichá • Tísek • Trnávka • Trojanovice • Velké Albrechtice • Veřovice • Vražné • Vrchy • Závišice • Ženklava • Životice u Nového Jičína

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Odry“