Olivín

Z Multimediaexpo.cz


Zrno olivínu v gabru pod zkříženými nikoly.

Olivín (peridot) (Werner, 1789), chemický vzorec (Mg,Fe)2[SiO4] je kosočtverečný minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Krajní členy izomorfní řady jsou forsterit – Mg2[SiO4] a fayalit – Fe2[SiO4]. Nazván byl podle olivově zeleného zbarvení, které spojovalo slova oliva a zelený (v angličtině slovo green), ale jeho název byl několikrát zaměňován. Staří Římané používali název Topazos dle ostrova, kde byl těžen a francouzští klenotníci později pak používali název peridot.[1]

Obsah

Vznik

Olivín vzniká krystalizací z magmatu s nízkým obsahem křemíku jako jsou bazalty a nebo gabra. Je to důležitý horninotvorný minerál ultrabazických a bazických hornin. Hornina tvořená převážně olivínem se nazývá olivínovec (peridotit). Olivín se snadno přeměňuje v serpentin chemickou reakcí, ale také přeměnám založených na změně teplotně-tlakých podmínkách. Olivíny nejvyšší šperkařské kvality se vyskytují převážně na dně Rudého moře, kde dochází k roztahování oceánské kůry v oblasti riftu a vytékání magmatu do mořské vody. Ta magma rychle ochlazuje a vytváří polštářové struktury, ve kterých vzniká i olivín.[1] Vyjma pozemských zdrojů se objevuje olivín i v meteoritech.[1]

Morfologie

Krátce prizmatické krystaly, zrnité a masivní agregáty, zrna.

Vlastnosti

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6,5 – 7, křehký, hustota 3,3 g/cm³ (forsterit 3,27 g/cm³, fayalit 4,2 g/cm³), štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO3. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví. Fe-členové se taví v magnetickou kuličku.

Odrůdy

  • chryzolit – průhledný, olivově zelený. Drahý kámen.

Vysokotlaké modifikace olivínu

Za vysokých tlaků a teplot olivín hluboko v zemském plášti mění svou krystalickou strukturu. V hloubce pod 410 km se mění na tzv. wadsleyit a v rozmezí 520-660 km pod povrchem na ringwoodit – tato fázová rozhraní vedou ke skokovým nárůstům hustoty v plášti Země.

Podobné minerály

willemit, tefroit, chryzoberyl

Výskyt

Hojný minerál

Olivín se vyskytuje také na Marsu - nalezl a identifikoval jej tam robot Opportunity.

Využití

Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.
Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Olivín

Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.