Surinam

Z Multimediaexpo.cz

Surinam
Republiek Suriname
Surinamská republika
Flag of Suriname.png  Coat of arms of Suriname.png
Vlajka Surinamu   Znak Surinamu
Surinamská hymna – Opo kondreman
Geografie
Suriname (orthographic projection).png
Hlavní město: Paramaribo
Rozloha: 163 270 km2 (92. na světě)
z toho 1 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Juliana Top (1230 m n.m.)
Časové pásmo: -3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 438 144 (169. na světě)
Hustota zalidnění: 3 (226. na světě)
HDI: 0,770 (střední)
Jazyk: nizozemština (úřední), angličtina
Náboženství: hinduisté 27,4 %, protestanti 25,2 %
(čeští bratři), římští katolíci 22,8 %,
muslimové 19,6 %,
domorodé náboženství beliefs 5 %
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: surinamský dolar (SRD)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: SME
Telefonní předvolba: +597
Národní TLD: .sr

Surinam je přímořský stát v Jižní Americe při pobřeží Atlantského oceánu.

Jeho sousedy jsou Brazílie, Francouzská Guyana a Guyana. Téměř polovina obyvatelstva země žije v hlavním městě Paramaribu. Převážnou část vnitrozemí vyplňují pralesy a savany.

Obsah

Geografie

Při pobřeží Atlantského oceánu se vyplňuje nížina. Na jihu zasahuje na území Surinamu Guyanská vysočina, jejíž nejvyšší vrcholky přesahují 1 000 m nadmořské výšky. Řeky s množstvím vodopádů a peřejí mají dostatek vody po celý rok. Nejvýznamnější jsou Courantyne a Marowijne. Velká přehradní nádrž Van Blommestein Meer je na řece Suriname. Tropické rovníkové klima má průměrní roční teploty mezi 25,5 °C až 28 °C. Paramaribo má roční průměr 26,5 °C. Průměrné roční úhrny srážek jsou od 2 000 mm do 3 500 mm, Paramaribo 2 300 mm.

Historie

Surinam je pojmenovaný podle kmene Surinamů, kteří byli prvními obyvateli v oblasti. Původní obyvatelé byli vytlačeni ze Surinamu ještě před příchodem kolonistů. V roce 1499 přistála u pobřeží španělská výprava Alonsa de Ojedy. Do roku 1667 bylo území pod správou Britů. V roce 1667 učinili Britové s Nizozemci výměný obchod. Vyměmili Surinam za území na východním pobřeží Severní Ameriky, kde se rozkládala nizozemská osada New Amsterodam. Dnes je tato původně nizozemská osada jedním z největších amerických měst – New York.

Od roku 1682 začala holandská Společnost Západní Indie přivážet do Surinamu otroky z Afriky. Otroci pracovali na plantážích, pěstovali čaj a kávu. Mnozí otroci utekli do buše. kde vytvořili komunity a jejich potomci jsou dnes známí jako "černoši z buše". Po zrušení otroctví v roce 1863 začali Nizozemci vozit námezní síly z Indie, Číny a Jávy. Tím už tak velká pestrost obyvatel ještě stoupla.

Roku 1954 získal Surinam statut zámořské autonomie a 25. listopadu 1975 byla vyhlášena nezávislost pod jménem Surinamská republika. Hned po vyhlášení začaly etnické nepokoje. Byla svržena civilní vláda a moci se chopila armáda. Byla zastavena humanitární pomoc, hospodářství zkolabovalo a "černoši z buše" začali ozbrojený boj za ovládnutí země. V roce 1988 přešla moc do rukou civilistům. Vláda uzavřela mír s "černochy z buše". Od roku 1990 se země začíná rozvíjet a ekonomika je stále méně závislá na pomoci Nizozemců.

Politika

Surinam vede pohraniční spory s Francouzskou Guyanou. Guyana požaduje vyřešení sporu o námořní hranici v pobřežních vodách.

Obyvatelstvo

Pestrost obyvatel Surinamu je až neuvěřitelná. Z 440 000 obyvatel tvoří 38% obyvatel Indové a Pákistánci, 31,5% jsou surinamští Kreolové, 14% "černoši z buše", 3% indiáni (původní obyvatelé), 2,7% Číňané a 1,3% Nizozemci. Pestrost náboženství odpovídá pestrosti obyvatel.

Hospodářství

Surinam je rozvojová zemědělská země. Nejvýznamnější těžebnou nerostnou surovinou je bauxit a výroba hliníku. Těží se i ropa. 80 % elektrické energie produkují vodní elektrárny. Většinu území pokrývají lesy (92 %, což je nejvíce na světě). Pro zemědělství je důležitá sklizeň rýže, banánů, citrusů, kokosových ořechů, cukrové třtiny a pro obživu chov skotu, drůbeže a rybolov. V zemi je řídká silniční síť.

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Surinam