Trestní oznámení
Z Multimediaexpo.cz
| Informace v tomto článku nemají dostatečný globální rozměr. Prosíme, vylepšete článek tak, aby obsahoval minimum lokální či povrchní rétoriky. | 
|
Trestní oznámení je jedním ze zdrojů skutečností, nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. V trestně právní procesní normě, kterou je trestní řád, zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním, není trestní oznámení výslovně definováno. Zmíněno je pouze v § 59/5 (...činí-li se ústně trestní oznámení...), § 59/6 (...jestliže byl protokol o trestním oznámení...) a § 158/2 (...oznámení o skutečnostech...). Obecně však platí, že trestní oznámení = podání.
Obsah |
Oznamovatelé
- státní orgány - dle ustanovení § 8/1 tr. řádu jsou povinny neprodleně oznamovat státnímu zastupitelství nebo policejnímu orgánu skutečnosti, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Státním orgánem s oznamovací povinností se přitom rozumí zákonodárné orgány a orgány státní správy. Povinnost lze odmítnout s odkazem na povinnost zachovávat tajnost utajovaných informací chráněných zákonem nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti
- zájmové sdružení občanů
- právnické osoby
- fyzické osoby
- občané
- u těchto oznamovatelů je morální oznamovací povinnost.
Orgány činné v trestním řízení mají povinnost přijímat trestní oznámení, přičemž policejní orgán a státní zastupitelství mají tuto povinnost stanovenu v § 150/1 tr. řádu. Jejich postup při trestním oznámení upravují interní právní předpisy či pokyny obecné povahy. Je-li učiněno podání na soudu, tento neprodleně předává oznámení na příslušné státní zastupitelství.
Oproti tomu v § 368 trestního zákoníku je uveden taxativní výčet trestných činů, u kterých je dána oznamovací povinnost a kdy tedy se ten, kdo tuto povinnost poruší, sám dopouští neoznámení trestného činu. Existují však výjimky, uvedené v § 368/2,3 trestního zákoníku, např. advokát či advokátní koncipient ve vztahu ke skutečnostem, o nichž se dozví při výkonu advokacie nebo právní praxe či duchovní registrované církve nebo náboženské společnosti při výkonu zpovědního tajemství.
Druhy trestních oznámení
Podle ustanovení § 59/1 tr. řádu rozlišujeme oznámení
- písemné - pokud obsahuje skutečnosti, nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, je nutno jej prověřit bez ohledu na to, zda je podepsáno pravým či smyšleným jménem či zda je podepsáno vůbec
- ústní - zapsané do protokolu o trestním oznámení, při tom je nutno oznamovatele vyslechnout o okolnostech, za nichž byl trestný čin spáchán, o osobních poměrech toho, na něhož se oznámení podává, o důkazech a výši škody způsobené oznámeným činem a o dalších okolnostech, jako je například vztah oznamovatele k pachateli, jak se o činu dozvěděl, k popisu pachatele, zda by pachatele poznal a k dalším skutečnostem, které jsou oznamovateli známy o trestném činu, oznámení by přitom mělo odpovědět na sedm základních kriminalistických otázek - Kdo?, Co?, Kdy?, Kde?, Jak?, Čím?, Proč?
- telegrafické, telefaxové, dálnopisné - dle druhu použitého přenosového zařízení
- elektronické - oznamovatel by měl uvést poskytovatele certifikačních služeb nebo připojí certifikát
- e-mailové - je nutno ho opatřit elektronickým podpisem dle zák. č. 227/2000 Sb.
- telefonické - není sice uvedeno přímo v zákoně, ale praxe ho připouští, je třeba provést prověrku volajícího zpětným voláním na ním uvedené telefonní číslo, zjistit, kde se oznamovatel nachází a jakým způsobem se na místo nejrychleji dostat
Obsahové náležitosti
Jsou upraveny v § 59/4 tr. řádu, dle kterého musí podání obsahovat
- kterému orgánu činném v trestním řízení je určeno
- kdo jej činí
- čeho se týká
- co sleduje
Pokud oznámení nesplňuje obsahové náležitosti, orgán činný v trestním řízení jej vrátí oznamovateli, je-li znám, k doplnění a zároveň mu stanoví lhůtu k odstranění nedostatků. Délka lhůty není zákonem stanovena, určí ji orgán dle svého uvážení a s přihlédnutím k závažnosti oznámení.
Není-li oznamovatel znám či nejsou-li ve lhůtě nedostatky odstraněny, k oznámení se nepřihlíží. To však neplatí, pokud by obsahovalo skutečnosti, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání konkrétního trestného činu.
Formální náležitosti
K těmto dle § 59 tr. řádu náleží
- datum
- podpis - k tomuto viz výše písemné oznámení
Protokolace trestního oznámení
Protokoluje se bezprostředně po provedení či zajištění nezbytných úkonů a opatření k předcházení či zabránění trestnému činu. Vždy se sepisuje protokol, pokud oznamovatel činí podání ústně. Před započetím protokolace jsou zjištěny a zapsány osobní data oznamovatele a tento musí být následně poučen. Poučení obsahuje upozornění na odpovědnost za uvedení vědomě nepravdivých údajů, zejména na trestný čin křivé obvinění dle § 345 tr. zákoníku, pomluva dle § 184 tr. zákoníku, poškození cizích práv podle § 181 tr. zákoníku, nadržování dle § 366 tr. zákoníku a na přestupek křivé vysvětlení dle § 47a/1 zák. č. 200/1990 Sb.
Oznamovatel má též možnost dle § 100/2 tr. řádu odepřít výpověď, pokud by tím způsobil nebezpeční trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiné osobě v poměru rodinném či obdobném, jehož újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní. Ten, kdo má oznamovací povinnost podle trestního zákoníku však dle § 100/3 tr. řádu odepřít výpověď nemůže. Oznamovatel má právo dle § 2/14 tr. řádu používat svůj mateřský jazyk nebo jazyk, o kterém prohlásí, že jej ovládá. Jde-li o svědka, má tento právo dle § 55/2 tr. řádu žádat o utajení své podoby a podepsat protokol smyšleným jménem a příjmením, pokud okolnosti nasvědčují tomu, že mu v souvislosti s podáním svědectví zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí porušení základních práv.
Po ukončení protokolace je protokol předložen k přečtení a oznamovatel má právo žádat doplnění, provedení oprav a změn tak, aby byl protokol v souladu s jeho výpovědí. Pokud o to výslovně požádá, má oznamovatel právo být do jednoho měsíce vyrozuměn o provedených opatřeních. Účelem protokolace je potvrdit či vyvrátit existenci skutečností, uvedených v oznámení a získání poznatků k odhalení skutečností významných pro právní kvalifikaci trestného činu. Pokud jsou předloženy věcné důkazy či listinné důkazy, poznamená se toto do protokolu, popř. je sepsán záznam o převzetí. V neposlední řadě se při ústním podání zjišťuje, zda oznamovatel uplatňuje nárok na náhradu škody.
Co se nepovažuje za trestní oznámení
- podání, které ani po doplnění neobsahuje údaje, z nichž lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu
- podání, která nejsou podepsána (výjimka viz výše)
- řádné opravné prostředky dle trestního řádu
- mimořádné opravné prostředky či podněty k jejich uplatnění
- stížnosti na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství, na nevhodné chování státního zástupce či zaměstnanců státního zastupitelství
- podněty k postupu Nejvyššího státního zastupitelství dle § 174a tr. řádu
- žádosti o odstranění průtahů či závad v postupu policejního orgánu či státního zástupce
- podání, jimiž se oznamovatel domáhá nároků, které lze uplatnit v civilním řízení
- podání, vyjadřující nespokojenost s rozhodnutím či postupem soudu
Literatura
- zákon číslo 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád)
- zákon číslo 140/1961 Sb., trestní zákon
- zákon číslo 40/2009 Sb., trestní zákoník
- Šámal P. a kol.: Přípravné řízení trestné. 2 vydání. Praha, C.H.Beck, 2003, str. 1-1443.
- Šámal P. a kol.: Trestní řád. Komentář (I+II díl). 6 vydání. Praha, C.H.Beck, 2008, str. 1-3012.
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |