Vihorlatský prales
Z Multimediaexpo.cz
Vihorlatský prales zkráceně i Vihorlat je území ve Vihorlatských vrších, které bylo prohlášeno lokalitou Světového dědictví UNESCO. Důvodem byly zachovalé bukové pralesy s 240 letými exempláři. Vyhlášené bylo spolu s třemi dalšími slovenskými a šesti ukrajinskými pralesy pod společným názvem Karpatské bukové pralesy.
Obsah |
Poloha
Území se rozprostírá na hlavním hřebeni Vihorlatských vrchů v rozmezí 630 do 1076 m n. m. Začíná na vrchu Vihorlat (1076 m n. m.), (kde zahrnuje do svého území NPR Vihorlat) a pokračuje po hřebeni směrem k hoře Motrogon (1018 m n. m.) a Sninský Kameň (1006 m n. m.). Od Sninského Kameně pokračuje území směrem na východ k hoře Nežabec (1023 m n. m.), kde se rozdvojuje na dvě větve, jedna směřuje k Veži (927 m n. m.) a druhá k Fedkovu (978 m n. m.). Výměra chráněného území je 2578 ha a výměra ochranného pásma, které není Světovým dědictvím činí 2 413 ha.
Na území se nachází velké množství maloplošných chráněných území – Stejnojmenná NPR Vihorlat, unikátní jezero Malé Morské oko, které vzniklo přehrazením toku potoka Okno sesuvy půdy, NPR Motrogon, PR Baba pod Vihorlatom, PR Ďurova mláka a PP Sninský kameň.
Podloží tvoří vyvřelé horniny, které zajistily vhodné podmínky pro růst zdejší flóry.
Podnebí
Průměrná roční teplota je od 5,2 do 5,7° C, vegetační období trvá 132 až 139 dní v roce.
Průměrný počet srážek je 950 mm a sníh pokrývá oblast 152 až 160 dní v roce.
Flóra
Nejrozšířenější je buk lesní (Fagus sylvatica) a tvrdé dřeviny jako javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Další místní rostliny jsou kostival srdčitý (Symphytum cordatum), kolotočník ozdobný (Telekom speciosa), hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) a východokarpatský subendemit pablen kraňský (Scopoli carniolica).
Externí odkazy
 Slovenské památky na seznamu světového dědictví UNESCO
|
|---|
|
Banská Štiavnica • Spišský hrad a okolí (Spišská Kapitula, Žehra, Spišské Podhradie) • Levoča • Vlkolínec • Jeskyně Baradla a Slovenský kras (Dobšinská ledová jeskyně, Jeskyně Domica, Gombasecká jeskyně, Jasovská jeskyně, Krásnohorská jeskyně, Silická lednice, Ochtinská aragonitová jeskyně) • Bardejov • Původní bukové lesy Karpat (Havešová, Stužica, Rožok, Vihorlat) • Dřevěné kostely slovenských Karpat |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |