Motorem našeho webového serveru bude pekelně rychlý
procesor AMD Ryzen Threadripper 7960X (ZEN 4).
Cuketa
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 23. 4. 2014, 14:14
Cuketa je odrůda jednoleté zeleniny řadící se k druhu tykev obecná (Cucurbita pepo), která pochází ze Střední Ameriky. Cuketa je však evropského původu: vznikla mutací. Běžným kultivarem cukety je zejména Cucurbita pepo ´Goldena´.
Obsah |
Synonyma a etymologie
Cuketám se také říká cukíny, a oba názvy mají původ v italském výrazu pro tykev: zucca. V Itálii se většinou používá ženská zdrobnělina slova v množném čísle, zucchine, kdežto v anglicky mluvících zemích používají jeho mužskou zdrobnělinu, zucchini či zucchetti.
Vzhled
Cuketa je rostlina keřovitého růstu.[1] Silně dřípené listy na dlouhých řapících jsou tmavozelené a mají bělavé skvrny ze vzdušného pletiva.[1]Květy cukety bývají tmavě žluté s pěti okvětními lístky.
Plod cukety mívá většinou zelenou, žlutozelenou či žlutou barvu a tvarem připomíná silnou okurku. Povrch má plně zralá cuketa hladký, lesklý a tvrdý, dužina je světle zelená či žlutá v závislosti na odrůdě, velmi měkká a vodnatá s množstvím semen.
Pěstování a sklizeň
Semenáčky se mohou předpěstovat v kelímcích nebo se semena vysazují rovnou do venkovní půdy. Při hojnosti zálivky a hnojení rostliny rychle mohutní. Po 5-6 týdnech se objevují samčí květy, po dalším týdnu samičí a první plody se tak dají sklízet už za 60-65 dnů od výsevu.[1]
Rostliny netrpí mnoha škůdci ani chorobami, jen vzácně padlím okurkovým.[1]
Využití
Cuketa se používá především v kuchyni, a to na mnoho způsobů. Na rozdíl od okurek se téměř vždy podává tepelně upravená. Sama o sobě má velmi jemnou chuť a naopak snadno přejímá chuť přísad, je tedy velmi vhodné ji silně kořenit a používat výrazné ingredience, jako je např. česnek. Známé jsou především pokrmy z dušené či zapečené cukety (populární je obdoba bramboráku zvaná cukeťák), také se však dělá plněná, smaží se jako bramborák i řízek, griluje se a výtečná je též cuketová polévka. Méně známé jsou recepty na sladkosti, saláty, pizzu či knedlíky. K přípravě pokrmů se také dají spotřebovat cuketové květy, a to především plněné. Ve Francii je známá jako zásadní přísada do ratatouille.
Nejkvalitnější pro sklizeň jsou mladé cukety kolem 25 cm dlouhé, jejichž semena ještě nejsou plně vyvinutá a jsou tak měkká. Mladé cukety ani není třeba loupat. Častá sklizeň navíc rostliny nutí do remontantnosti (opakované plodnosti).[1] Cuketa má velmi nízkou energetickou hodnotu, protože obsahuje kolem 91% vody, jen trochu vlákniny[2] a pouze kolem 4% sacharidů.[1] Nejcennější je vysoký obsah karotenu (až 5 mg %, jako např. u papriky) a minerálních látek [1], např. draslíku, který vyplavuje z těla nadbytečnou vodu a soli.[2]
Průměrný obsah látek a minerálů
Tabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v cuketách.[3]
Složka | Jednotka | Průměrný obsah | Prvek (mg/100 g) | Průměrný obsah | Složka (mg/100g) | Průměrný obsah |
---|---|---|---|---|---|---|
voda | g/100 g | 93,7 | Na | 1 | vitamin C | 21 |
bílkoviny | g/100 g | 1,8 | K | 360 | vitamin D | 0 |
tuky | g/100 g | 0,4 | Ca | 25 | vitamin E | - |
cukry | g/100 g | 1,7 | Mg | 22 | vitamin B6 | 0,15 |
celkový dusík | g/100 g | 0,29 | P | 45 | vitamin B12 | 0 |
vláknina | g/100 g | 0,9 | Fe | 0,8 | karoten | 0,61 |
mastné kyseliny | g/100 g | 0,4 | Cu | 0,02 | thiamin | 0,12 |
cholesterol | g/100 g | 0 | Zn | 0,3 | riboflavin | 0,02 |
energie | kJ/100 g | 74 | Mn | 0,1 | niacin | 0,3 |
Literatura
Nejznámější propagátorkou vaření z cuket je herečka Jana Štěpánková, která sepsala cuketovou kuchařku s názvem Tak tady jsou ty recepty na cukety, paní Ehmová (Dona 1994).
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 1,6 Peleška S.: Zelenina na zahrádce a balkoně, Nakladatelství Brána, Praha 1995, ISBN 80-85946-02-5, str. 74-75
- ↑ 2,0 2,1 Vegetarian.cz - Literatura [online]. [cit. 2009-01-10]. Dostupné online.
- ↑ McCance a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404-428-3
Externí odkazy
|
Zelenina |
---|
Bob • Brambory • Brokolice • Celer • Cibule • Cuketa • Černý kořen • Česnek • Dýně • Hlávkový salát • Chřest • Kapusta • Kedlubna • Křen • Květák • Lilek • Meloun • Mrkev • Okurka • Paprika • Pastinák • Patizon • Petržel • Pórek • Rajče • Romanesco • Růžičková kapusta • Ředkev • Ředkvička • Špenát • Tuřín • Vodnice • Zelí (čínské • hlávkové • pekingské) |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |