V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Arabsko-izraelské války

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
Řádka 3: Řádka 3:
== Pět válek ==
== Pět válek ==
=== První arabsko-izraelská válka ===
=== První arabsko-izraelská válka ===
-
Hlavní článek: První arabsko-izraelská válka
+
{{Hlavní článek|První arabsko-izraelská válka}}
'''[[První arabsko-izraelská válka]]''', resp. '''Válka za nezávislost''' ze strany [[Židé|Židů]] a '''Katastrofa''' ze strany Arabů: ([[15. květen]] [[1948]] - [[20. červenec]] [[1949]]). Soupeři Izraele: [[Jordánsko]], [[Egypt]], [[Irák]], [[Libanon]], [[Sýrie]], [[Jemen]] (omezená účast) a [[Saúdská Arábie|Saudská Arábie]] (omezená účast). Stát Izrael byl vyhlášen [[14. květen|14. května]] [[1948]]. Hned po vzniku byl napaden arabskými státy, jejichž jasně deklarovaným cílem byla naprostá likvidace Izraele. Po počátečních potížích začal Izrael získávat vojenskou převahu (nemalou zásluhu na tom měly i dodávky zbraní z [[Československá republika|Československé republiky]]).
'''[[První arabsko-izraelská válka]]''', resp. '''Válka za nezávislost''' ze strany [[Židé|Židů]] a '''Katastrofa''' ze strany Arabů: ([[15. květen]] [[1948]] - [[20. červenec]] [[1949]]). Soupeři Izraele: [[Jordánsko]], [[Egypt]], [[Irák]], [[Libanon]], [[Sýrie]], [[Jemen]] (omezená účast) a [[Saúdská Arábie|Saudská Arábie]] (omezená účast). Stát Izrael byl vyhlášen [[14. květen|14. května]] [[1948]]. Hned po vzniku byl napaden arabskými státy, jejichž jasně deklarovaným cílem byla naprostá likvidace Izraele. Po počátečních potížích začal Izrael získávat vojenskou převahu (nemalou zásluhu na tom měly i dodávky zbraní z [[Československá republika|Československé republiky]]).
Řádka 9: Řádka 9:
=== Druhá arabsko-izraelská válka ===
=== Druhá arabsko-izraelská válka ===
-
Hlavní článek: Sinajská válka
+
{{Hlavní článek|Suezská krize}}
-
'''[[Sinajská válka]]''', která byla součástí '''[[Suezská krize|Suezské krize]]''', započala izraelským útokem na [[Egypt]] [[29. říjen|29. října]] [[1956]] poté, co egyptský prezident [[Gamál Abdal Násir]] zahájil blokádu izraelského přístavu [[Ejlát]] a hlavně znárodnil [[Suezský průplav]], jehož největšími podílníky byli britští a francouzští akcionáři. (Získané finance měly jít na stavbu [[Vysoká Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]]). Izraelský útok byl podle dohody z [[23. říjen|23. října]] [[1956]] ze [[Sèvres]] podpořen jednotkami [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Francie]]. (Oba státy se svou účastí také snažily upevnit své postavení v arabském světě - vliv mělo britské vyklizení vojenských základen na Sinaji, u [[Francie]] se zde odrazila ztráta [[Maroko|Maroka]] a [[Tunis]]u, a krizový vývoj v [[Alžírsko|Alžíru]]).
+
'''[[Suezská krize|Sinajská válka]]''', která byla součástí '''[[Suezská krize|Suezské krize]]''', započala izraelským útokem na [[Egypt]] [[29. říjen|29. října]] [[1956]] poté, co egyptský prezident [[Gamál Abdal Násir]] zahájil blokádu izraelského přístavu [[Ejlát]] a hlavně znárodnil [[Suezský průplav]], jehož největšími podílníky byli britští a francouzští akcionáři. (Získané finance měly jít na stavbu [[Vysoká Asuánská přehrada|Asuánské přehrady]]). Izraelský útok byl podle dohody z [[23. říjen|23. října]] [[1956]] ze [[Sèvres]] podpořen jednotkami [[Spojené království|Velké Británie]] a [[Francie]]. (Oba státy se svou účastí také snažily upevnit své postavení v arabském světě - vliv mělo britské vyklizení vojenských základen na Sinaji, u [[Francie]] se zde odrazila ztráta [[Maroko|Maroka]] a [[Tunis]]u, a krizový vývoj v [[Alžírsko|Alžíru]]).
Společná akce Izraele, Velké Británie a Francie vyvolala negativní odezvu hlavně [[Spojené státy americké|USA]]. Pod jejich vlivem OSN [[2. listopad]]u přijala [[rezoluci]], která vyzývala zúčastněné k ukončení bojových akcí a vyklizení obsazených území. Velká Británie a Francie se stáhly až po hrozbě [[Moskva|Moskvy]] (bombardovat [[Londýn]] a [[Paříž]]) a hrozbě USA, že zastaví půjčky z [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]].
Společná akce Izraele, Velké Británie a Francie vyvolala negativní odezvu hlavně [[Spojené státy americké|USA]]. Pod jejich vlivem OSN [[2. listopad]]u přijala [[rezoluci]], která vyzývala zúčastněné k ukončení bojových akcí a vyklizení obsazených území. Velká Británie a Francie se stáhly až po hrozbě [[Moskva|Moskvy]] (bombardovat [[Londýn]] a [[Paříž]]) a hrozbě USA, že zastaví půjčky z [[Mezinárodní měnový fond|Mezinárodního měnového fondu]].
Řádka 17: Řádka 17:
=== Třetí arabsko-izraelská válka ===
=== Třetí arabsko-izraelská válka ===
-
Hlavní článek: Šestidenní válka
+
{{Hlavní článek|Šestidenní válka}}
'''[[Šestidenní válka]]''' započala leteckým útokem Izraele na [[Egypt]] brzy ráno [[5. červen|5. června]] [[1967]]. Navzdory tomuto je obvykle jakožto agresor uváděn Egypt, neboť Izrael pouze reagoval na to, že Egypt uzavřel pro izraelské lodě [[Tiranská úžina|Tiranskou úžinu]], což i dle nejužšího výkladu [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]] představovalo jednoznačný [[válečný akt]]. Přestože Egypt byl na útok „připraven“ a přispěchaly mu na pomoc další arabské státy (Jordánsko a Sýrie), skončila šestidenní válka zdrcující porážkou arabské koalice. Izraelská armáda pod vedením [[Moše Dajan]]a obsadila Sinajský poloostrov a další jednotky dobyly [[Jeruzalém]], celý Západní břeh [[Jordán]]u a [[Golanské výšiny]] na hranicích se [[Sýrie|Sýrií]] (významné pro svou strategickou polohu. Z jejich vrcholků může být ostřelována velká část severu  Izraele včetně životně důležitého vodovodu spojujícícho severní a jižní část státu).
'''[[Šestidenní válka]]''' započala leteckým útokem Izraele na [[Egypt]] brzy ráno [[5. červen|5. června]] [[1967]]. Navzdory tomuto je obvykle jakožto agresor uváděn Egypt, neboť Izrael pouze reagoval na to, že Egypt uzavřel pro izraelské lodě [[Tiranská úžina|Tiranskou úžinu]], což i dle nejužšího výkladu [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]] představovalo jednoznačný [[válečný akt]]. Přestože Egypt byl na útok „připraven“ a přispěchaly mu na pomoc další arabské státy (Jordánsko a Sýrie), skončila šestidenní válka zdrcující porážkou arabské koalice. Izraelská armáda pod vedením [[Moše Dajan]]a obsadila Sinajský poloostrov a další jednotky dobyly [[Jeruzalém]], celý Západní břeh [[Jordán]]u a [[Golanské výšiny]] na hranicích se [[Sýrie|Sýrií]] (významné pro svou strategickou polohu. Z jejich vrcholků může být ostřelována velká část severu  Izraele včetně životně důležitého vodovodu spojujícícho severní a jižní část státu).
Řádka 25: Řádka 25:
=== Pátá arabsko-izraelská válka ===
=== Pátá arabsko-izraelská válka ===
-
Hlavní článek: Jomkippurská válka
+
{{Hlavní článek|Jomkipurská válka}}
-
'''[[Jomkippurská válka]]''' či '''Válka Jom Kippur''' propukla nečekaným útokem Sýrie a Egypta na Izrael [[6. říjen|6. října]] [[1973]]. Egyptská vojska překročila [[Suezský průplav]] a syrská zaútočila na [[Golanské výšiny]]. Protiútok izraelské armády proti Egyptu pronikl až na západní břeh Suezského průplavu. Příměří bylo uzavřeno [[25. říjen|25. října]] [[1973]]. V konfliktu se v omezené míře angažovaly též jednotky Iráku a Jordánska. Díky Americké vojenské podpoře nebyla Izraelska armáda poražena.
+
'''[[Jomkipurská válka|Jomkippurská válka]]''' či '''Válka Jom Kippur''' propukla nečekaným útokem Sýrie a Egypta na Izrael [[6. říjen|6. října]] [[1973]]. Egyptská vojska překročila [[Suezský průplav]] a syrská zaútočila na [[Golanské výšiny]]. Protiútok izraelské armády proti Egyptu pronikl až na západní břeh Suezského průplavu. Příměří bylo uzavřeno [[25. říjen|25. října]] [[1973]]. V konfliktu se v omezené míře angažovaly též jednotky Iráku a Jordánska. Díky Americké vojenské podpoře nebyla Izraelska armáda poražena.
== Citát ==
== Citát ==
Řádka 47: Řádka 47:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
*[http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=142&Itemid=37  Válka není řešení], Oskar Krejčí, [[1. srpen]] [[2006]]
+
* [http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=142&Itemid=37  Válka není řešení], Oskar Krejčí, [[1. srpen]] [[2006]]
 +
 
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Arabsko-izraelský konflikt| ]]
[[Kategorie:Arabsko-izraelský konflikt| ]]

Aktuální verze z 1. 10. 2016, 23:12

Arabsko-izraelské války představují soubor pěti ozbrojených konfliktů mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy. V některých materiálech se může mluvit o čtyřech konfliktech (vynechávají tzv. Opotřebovávací válku) a nebo o sedmi, když navíc přidávají jako šestý konflikt První libanonskou válku a sedmý konflikt Druhou libanonskou válku.

Obsah

Pět válek

První arabsko-izraelská válka

Hlavní článek: První arabsko-izraelská válka

První arabsko-izraelská válka, resp. Válka za nezávislost ze strany Židů a Katastrofa ze strany Arabů: (15. květen 1948 - 20. červenec 1949). Soupeři Izraele: Jordánsko, Egypt, Irák, Libanon, Sýrie, Jemen (omezená účast) a Saudská Arábie (omezená účast). Stát Izrael byl vyhlášen 14. května 1948. Hned po vzniku byl napaden arabskými státy, jejichž jasně deklarovaným cílem byla naprostá likvidace Izraele. Po počátečních potížích začal Izrael získávat vojenskou převahu (nemalou zásluhu na tom měly i dodávky zbraní z Československé republiky).

Dne 11. června bylo uzavřeno první příměří, které bylo brzy porušeno. 18. července bylo uzavřeno další, ale zmocněnec OSN hrabě Bernadotte byl zabit sionisty a válka vypukla nanovo. V této době již Izrael obsazoval i území, která mu nebyla přisouzena OSN, zmocnil se dokonce Sinajského poloostrova. Na počátku března 1949 Izrael obsadil Negevskou poušť, získal přístup až k Akabskému zálivu s přístavem Ejlát. Od února do července 1949 postupně uzavřel příměří se všemi nepřátelskými státy (jeho existenci ovšem ani jeden neuznal). Izrael obsadil některá území původně určená pro vytvoření arabského státu v Palestině a západní Jeruzalém.

Druhá arabsko-izraelská válka

Hlavní článek: Suezská krize

Sinajská válka, která byla součástí Suezské krize, započala izraelským útokem na Egypt 29. října 1956 poté, co egyptský prezident Gamál Abdal Násir zahájil blokádu izraelského přístavu Ejlát a hlavně znárodnil Suezský průplav, jehož největšími podílníky byli britští a francouzští akcionáři. (Získané finance měly jít na stavbu Asuánské přehrady). Izraelský útok byl podle dohody z 23. října 1956 ze Sèvres podpořen jednotkami Velké Británie a Francie. (Oba státy se svou účastí také snažily upevnit své postavení v arabském světě - vliv mělo britské vyklizení vojenských základen na Sinaji, u Francie se zde odrazila ztráta Maroka a Tunisu, a krizový vývoj v Alžíru).

Společná akce Izraele, Velké Británie a Francie vyvolala negativní odezvu hlavně USA. Pod jejich vlivem OSN 2. listopadu přijala rezoluci, která vyzývala zúčastněné k ukončení bojových akcí a vyklizení obsazených území. Velká Británie a Francie se stáhly až po hrozbě Moskvy (bombardovat Londýn a Paříž) a hrozbě USA, že zastaví půjčky z Mezinárodního měnového fondu.

Válka skončila rozpačitým výsledkem - pro Francii a Velkou Británii znamenala diplomatický debakl, pro Izrael vítězství, neboť dosáhl svého cíle - likvidace vojenského potenciálu Egypta. Dále obsadil pásmo Gazy a zajistil si nerušený přístup k Akabskému zálivu. Do roku 1957 také držel Sinajský poloostrov. Toto vítězství však bylo výrazně znehodnoceno sblížením Egypta, Jordánska, Sýrie a SSSR.

Třetí arabsko-izraelská válka

Hlavní článek: Šestidenní válka

Šestidenní válka započala leteckým útokem Izraele na Egypt brzy ráno 5. června 1967. Navzdory tomuto je obvykle jakožto agresor uváděn Egypt, neboť Izrael pouze reagoval na to, že Egypt uzavřel pro izraelské lodě Tiranskou úžinu, což i dle nejužšího výkladu mezinárodního práva představovalo jednoznačný válečný akt. Přestože Egypt byl na útok „připraven“ a přispěchaly mu na pomoc další arabské státy (Jordánsko a Sýrie), skončila šestidenní válka zdrcující porážkou arabské koalice. Izraelská armáda pod vedením Moše Dajana obsadila Sinajský poloostrov a další jednotky dobyly Jeruzalém, celý Západní břeh Jordánu a Golanské výšiny na hranicích se Sýrií (významné pro svou strategickou polohu. Z jejich vrcholků může být ostřelována velká část severu Izraele včetně životně důležitého vodovodu spojujícícho severní a jižní část státu).

Čtvrtá arabsko-izraelská válka

Hlavní článek:Opotřebovací válka Opotřebovací válka začala 21. října 1967 potopením izraelského torpédoborce Ejlat dvěma raketovými čluny egyptského námořnictva. Pokračovala sériemi lokálních přeshraničních incidentů a výpadů, které však nebyly spojeny s klasickými frontovými boji a obsazováním země. Skončila 7. srpna 1970 se šrámy na obou stranách (přičemž ty arabské byly větší). Na arabské straně se angažovaly zejména Egypt a Jordánsko plus arabské obyvatelstvo obsazených území.

Pátá arabsko-izraelská válka

Hlavní článek: Jomkipurská válka

Jomkippurská válka či Válka Jom Kippur propukla nečekaným útokem Sýrie a Egypta na Izrael 6. října 1973. Egyptská vojska překročila Suezský průplav a syrská zaútočila na Golanské výšiny. Protiútok izraelské armády proti Egyptu pronikl až na západní břeh Suezského průplavu. Příměří bylo uzavřeno 25. října 1973. V konfliktu se v omezené míře angažovaly též jednotky Iráku a Jordánska. Díky Americké vojenské podpoře nebyla Izraelska armáda poražena.

Citát

z rozhovoru Johana Galtunga s curyšskou Weltwoche (36/02, 5. 9. 2002):

„…věcně pracovat na řešeních. A to je většinou pro zúčastněné dobrá zpráva, neboť se domnívali, že nejsou žádné alternativy.
  • Jako například v Izraeli.
I tady jsou řešení, ale ne bilaterální. Na dvoustraný dialog je tu příliš mnoho nenávisti, utrpení, prolité krve. Taková řešení se dají najít za účasti okolních zemí. Stejně jako kdysi nebylo možné řešení jen mezi Německem a Francií, ale spolu s ostatními evropskými zeměmi to šlo. Odstranit bilaterální nenávist v multilaterálním prostředí. Tento přístup jsem navrhoval už mnohokrát, a zdá se mi, že se pomalu dostává do povědomí. Možná že do pěti let se něco v tomto směru pohne.
  • Proč by měl silnější ustoupit?
Protože by jinak zůstal tím ve skutečnosti slabším. Silně jen vypadá…“

Související články

Literatura

  • BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha : Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8.
  • BROŽ, Ivan. Arabsko-izraelské války. Praha : Epocha, 2005. 360 s. ISBN 80-86328-91-0.
  • HERZOG, Chaim. Arabsko-izraelské války. Praha : Lidové noviny, 2008. 617 s. ISBN 978-80-7106-954-6.
  • WANNER, Jan. Bitva o Suez. Studená válka, druhý arabsko-izraelský konflikt a britsko-francouzská intervence v Egyptě. Praha : Libri, 2006. 560 s. ISBN 80-7277-298-8.
  • WANNER, Jan. Krvavý Jom Kippur. Čtvrtá a pátá arabsko-izraelská válka ve světové politice. Praha : Libri, 2002. 356 s. ISBN 80-7277-121-3.

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Arabsko-izraelsk%C3%A9_v%C3%A1lky“