a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Bitva o Halič
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Nová šablona) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Image:EasternFront1914a.jpg|thumb|Mapa východní fronty - srpen 1914]] | + | [[Image:EasternFront1914a.jpg|thumb|220px|Mapa východní fronty - srpen 1914]] |
'''Bitva o Halič''' byla ofenzíva ruské armády, která proběhla za [[první světová válka|první světové války]] ve dnech 26. srpna až 11. září [[1914]] v [[Halič]]i. | '''Bitva o Halič''' byla ofenzíva ruské armády, která proběhla za [[první světová válka|první světové války]] ve dnech 26. srpna až 11. září [[1914]] v [[Halič]]i. | ||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
==Vojenské operace== | ==Vojenské operace== | ||
[[Image:Russian Cossaks1914 Postcard.jpg|thumb|Ruští kozáci - pohlednice]] | [[Image:Russian Cossaks1914 Postcard.jpg|thumb|Ruští kozáci - pohlednice]] | ||
| - | Dne [[26. srpna]] došlo k prvním bojovým střetům, z nich nejvýznamnější byla bitva o Komárow či bitva o Tomaszów, kde bylo zajato 20 tisíc ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2. - 11. září se uskutečnila bitva u Rawa, zvaná též jako bitva o [[Lvov]]. V ní ruské jednotky porazily [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherská]] vojska a zajaly 350 tisíc jejich vojáků, zčásti se jednalo o vojáky ze slovanských zemí, kteří se vzdali dobrovolně. Českoslovenští zajatci se pak přihlásili do [[československé legie|legií]]. | + | Dne [[26. srpen|26. srpna]] došlo k prvním bojovým střetům, z nich nejvýznamnější byla bitva o Komárow či bitva o Tomaszów, kde bylo zajato 20 tisíc ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2. - 11. září se uskutečnila bitva u Rawa, zvaná též jako bitva o [[Lvov]]. V ní ruské jednotky porazily [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherská]] vojska a zajaly 350 tisíc jejich vojáků, zčásti se jednalo o vojáky ze slovanských zemí, kteří se vzdali dobrovolně. Českoslovenští zajatci se pak přihlásili do [[československé legie|legií]]. |
==Následky bitvy== | ==Následky bitvy== | ||
| Řádka 16: | Řádka 16: | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{První světová válka}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Bitvy první světové války]] | [[Kategorie:Bitvy první světové války]] | ||
[[Kategorie:Bitvy českých dějin první světové války]] | [[Kategorie:Bitvy českých dějin první světové války]] | ||
[[Kategorie:Bitvy ruských dějin]] | [[Kategorie:Bitvy ruských dějin]] | ||
Aktuální verze z 17. 11. 2014, 13:21
Bitva o Halič byla ofenzíva ruské armády, která proběhla za první světové války ve dnech 26. srpna až 11. září 1914 v Haliči.
Obsah |
Související události
Když vypukla 1. světová válka, spojenci Ruska Anglie a Francie neočekávali, že ruská armáda bude tak brzy zmobilizovaná a zahájí svou bojovou činnost. Carská armáda však vyrazila do pole i přesto, že neměla plné stavy a že jí scházela bojová technika. V srpnu 1914 došlo na severní straně fronty ve Východním Prusku k bitvě u Tannenbergu, kde byla ruská armáda poražena a poté vyhnána z Východního Pruska. Na jižní straně fronty, kde stáli Rusové proti rakousko-uherským jednotkám, se pro ně situace též nevyvíjela růžově. Ve dnech 23. - 25. srpna proběhla bitva u Krašniku, po níž se ruská armáda byla nucena stáhnout.
Vojenské operace
Dne 26. srpna došlo k prvním bojovým střetům, z nich nejvýznamnější byla bitva o Komárow či bitva o Tomaszów, kde bylo zajato 20 tisíc ruských vojáků. Následovaly další boje a na přelomu srpna a září však došlo k obratu. Ve dnech 2. - 11. září se uskutečnila bitva u Rawa, zvaná též jako bitva o Lvov. V ní ruské jednotky porazily rakousko-uherská vojska a zajaly 350 tisíc jejich vojáků, zčásti se jednalo o vojáky ze slovanských zemí, kteří se vzdali dobrovolně. Českoslovenští zajatci se pak přihlásili do legií.
Následky bitvy
V bitvě o Halič utrpěla rakousko-uherská vojska velké ztráty, uvádí se 300 tisíc obětí. Ruská vojska zahájila postup do Karpat a odřízla pevnost Przemyśl, která byla obléhána až do března roku následujícího. Všeobecná ofenzíva ruských vojsk pokračovala i na střední části fronty. Do konce měsíce října se odehrávaly boje na Visle, kde ruská vojska porazila německou armádu, a vnikla do Slezska. Ruské jednotky se nacházely severovýchodně od českého území, což vyvolalo v českých zemích nadšení. V listopadu však byly další boje zastaveny a později se ukázalo, že se jednalo o nejzazší postup ruské armády v průběhu 1. světové války vůbec.
Literatura
- Miroslav a Hana Honzíkovi, 1914/1918 Léta zkázy a naděje, Nakladatelství Panorama 1984
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |