V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Diakritické znaménko
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
'''Diakritické znaménko''' (z [[řečtina|řeckého]] διακριτικός ''diakritikós'', rozlišující) je znaménko v okolí (nad, pod nebo vedle) písmene, které nějak pozměňuje význam písmene (nejčastěji označuje jeho odlišnou výslovnost). | '''Diakritické znaménko''' (z [[řečtina|řeckého]] διακριτικός ''diakritikós'', rozlišující) je znaménko v okolí (nad, pod nebo vedle) písmene, které nějak pozměňuje význam písmene (nejčastěji označuje jeho odlišnou výslovnost). | ||
Ne každá značka je však diakritickým znaménkem, např. tečka nad písmenem ''i'' je dnes již nedílnou součástí tohoto znaku. Od diakritických znamének je třeba odlišovat také [[interpunkční znaménka]], která signalizují vztahy mezi větami a modální postoj mluvčího, a tzv. [[punktace]], jimiž se v [[hebrejština|hebrejštině]] zaznamenávají samohlásky. Diakritická znaménka se vyskytují i na Blízkém východě, zejména jako tečky. | Ne každá značka je však diakritickým znaménkem, např. tečka nad písmenem ''i'' je dnes již nedílnou součástí tohoto znaku. Od diakritických znamének je třeba odlišovat také [[interpunkční znaménka]], která signalizují vztahy mezi větami a modální postoj mluvčího, a tzv. [[punktace]], jimiž se v [[hebrejština|hebrejštině]] zaznamenávají samohlásky. Diakritická znaménka se vyskytují i na Blízkém východě, zejména jako tečky. | ||
== Znaménka == | == Znaménka == | ||
| + | [[Soubor:Latin alphabet Šš.png|thumb|240px|Háček<br /> {{Malé|(Čeština, chorvatština, slovinština, finština)}} ]] | ||
| + | [[Soubor:A-umlaut.png|thumb|240px|Přehláska<br /> {{Malé|(Němčina, maďarština, skandinávské jazyky aj.)}} ]] | ||
| + | [[Soubor:A with tilde.png|thumb|240px|Tilda<br /> {{Malé|(Portugalština aj.)}} ]] | ||
| + | [[Soubor:A with breve.png|thumb|240px|Breve<br /> {{Malé|(Krátká výslovnost)}} ]] | ||
; V [[čeština|češtině]] | ; V [[čeština|češtině]] | ||
* '''´''' – [[čárka (diakritika)|čárka]], např. Á, é (délka) | * '''´''' – [[čárka (diakritika)|čárka]], např. Á, é (délka) | ||
| Řádka 30: | Řádka 29: | ||
** '''[[trema (diakritika)|trema]]''', '''dierese''', '''rozlučník''' – oddělená výslovnost dvou sousedních samohlásek, např. v latině ([[Boëthius]], někdy (Chronica) Boëmorum) nebo francouzštině (ë v ''Citroën)'' | ** '''[[trema (diakritika)|trema]]''', '''dierese''', '''rozlučník''' – oddělená výslovnost dvou sousedních samohlásek, např. v latině ([[Boëthius]], někdy (Chronica) Boëmorum) nebo francouzštině (ë v ''Citroën)'' | ||
* '''˝''' – '''[[dvě čárky]]''' – dvě čárky nad písmenem, např. Ő, ű (dlouhá přehláska) | * '''˝''' – '''[[dvě čárky]]''' – dvě čárky nad písmenem, např. Ő, ű (dlouhá přehláska) | ||
| - | * '''~''' – '''[[tilda]]''', '''vlnovka''', vlnka nad písmenem, např. ã, ñ, õ, ẽ | + | * '''~''' – '''[[Vlnovka|tilda]]''', '''vlnovka''', vlnka nad písmenem, např. ã, ñ, õ, ẽ |
* '''^''' – '''[[stříška]]''', '''circumflex''', stříška nad písmenem, např. â (otevřená výslovnost) | * '''^''' – '''[[stříška]]''', '''circumflex''', stříška nad písmenem, např. â (otevřená výslovnost) | ||
* '''¸''' – '''[[cedilla]]''', '''sedil''' - háček pod písmenem, např. ç (ostré "s") | * '''¸''' – '''[[cedilla]]''', '''sedil''' - háček pod písmenem, např. ç (ostré "s") | ||
| Řádka 46: | Řádka 45: | ||
* V pozdním středověku vznikla diakritická znaménka. V češtině se od konce 14. století objevuje tečka (podle M. [[Jan Hus|Jana Husa]] "nabodeníčko krátké") s významem měkčení, pozdějšího háčku, a čárka ("nabodeníčko dlúhé") pro označení délky. | * V pozdním středověku vznikla diakritická znaménka. V češtině se od konce 14. století objevuje tečka (podle M. [[Jan Hus|Jana Husa]] "nabodeníčko krátké") s významem měkčení, pozdějšího háčku, a čárka ("nabodeníčko dlúhé") pro označení délky. | ||
Jediný evropský jazyk, který diakritická znaménka nezavedl, byla [[angličtina]], jejíž výslovnost se od psané podoby silně odchýlila. Díky tomu, že nejrozšířenější standardy v oblasti výpočetní techniky pochází z anglicky mluvících zemí, vznikla potřeba zápisu i znaků, které anglická abeceda neobsahuje. Jednou z možností, která se v současné době objevuje například v německé praxi je náhrada diakritických znamének spřežkami (psaní "ue" místo "ü", např. ''ueber'' místo "über", a "ae" místo "ä", např. ''Maedchen'' místo "Mädchen"). Na podobném principu je založen i [[VIQR]], což je jeden ze způsobu kódování diakritiky ve [[vietnamština|vietnamštině]]. | Jediný evropský jazyk, který diakritická znaménka nezavedl, byla [[angličtina]], jejíž výslovnost se od psané podoby silně odchýlila. Díky tomu, že nejrozšířenější standardy v oblasti výpočetní techniky pochází z anglicky mluvících zemí, vznikla potřeba zápisu i znaků, které anglická abeceda neobsahuje. Jednou z možností, která se v současné době objevuje například v německé praxi je náhrada diakritických znamének spřežkami (psaní "ue" místo "ü", např. ''ueber'' místo "über", a "ae" místo "ä", např. ''Maedchen'' místo "Mädchen"). Na podobném principu je založen i [[VIQR]], což je jeden ze způsobu kódování diakritiky ve [[vietnamština|vietnamštině]]. | ||
| + | |||
== Ukázka znaků s diakritikou == | == Ukázka znaků s diakritikou == | ||
| + | {{RIGHTTOC}} | ||
* [[Čeština]]: á, é, í, ó, ú, ý, č, ď, ě, ň, ř, š, ť, ž, ů | * [[Čeština]]: á, é, í, ó, ú, ý, č, ď, ě, ň, ř, š, ť, ž, ů | ||
* [[Dánština]] a [[norština]]: ø | * [[Dánština]] a [[norština]]: ø | ||
Aktuální verze z 24. 9. 2019, 08:44
Diakritické znaménko (z řeckého διακριτικός diakritikós, rozlišující) je znaménko v okolí (nad, pod nebo vedle) písmene, které nějak pozměňuje význam písmene (nejčastěji označuje jeho odlišnou výslovnost). Ne každá značka je však diakritickým znaménkem, např. tečka nad písmenem i je dnes již nedílnou součástí tohoto znaku. Od diakritických znamének je třeba odlišovat také interpunkční znaménka, která signalizují vztahy mezi větami a modální postoj mluvčího, a tzv. punktace, jimiž se v hebrejštině zaznamenávají samohlásky. Diakritická znaménka se vyskytují i na Blízkém východě, zejména jako tečky.
Znaménka
(Čeština, chorvatština, slovinština, finština)
(Němčina, maďarština, skandinávské jazyky aj.)
(Portugalština aj.)
(Krátká výslovnost)
- V češtině
- ´ – čárka, např. Á, é (délka)
- ˇ – háček, např. Č, ě (měkčení)
- u malého ť a ď (a ve slovenských znacích ľ a Ľ) se používá alternativní forma nazývaná klička či malý háček, podobná apostrofu ’
- ° – kroužek, ů (původně „uo“)
- V dalších jazycích[1]
- ¨ – dvojtečka nad písmenem
- ˝ – dvě čárky – dvě čárky nad písmenem, např. Ő, ű (dlouhá přehláska)
- ~ – tilda, vlnovka, vlnka nad písmenem, např. ã, ñ, õ, ẽ
- ^ – stříška, circumflex, stříška nad písmenem, např. â (otevřená výslovnost)
- ¸ – cedilla, sedil - háček pod písmenem, např. ç (ostré "s")
- ˛ – ocásek, obrácený háček – háček pod písmenem (na opačnou stranu než cedilla), např. ą
- ˉ – vodorovná čárka, macron – čára nad písmenem, např. Ā
- ˘ – oblouček, breve, půlkroužek, semicerc – okrouhlý háček nad písmenem, např. Ă
- ̷ – šikmá čárka, stroke, – šikmé přeškrtnutí písmene, např. Ł, ł (tvrdé L)
- ˏ – čárka pod písmenem – čárka umístěná pod písmenem, např. Ș, ț
- ˙ – tečka, dotaccent, – tečka nad písmenem, např. İ, ż
- ˋ – těžký akcent, grave, obrácená čárka nad písmenem, např. è (otevřená výslovnost)
Původ
S křesťanskou misií a se šířením latinské a řecké vzdělanosti na sever vznikla jednak potřeba přesněji zaznamenávat výslovnost řečtiny, jednak zaznamenávat hlásky jiných jazyků v abecedě, která pro ně nebyla původně určena. Vývoj v Evropě šel trojím směrem:
- Pro východoslovanské jazyky se řecká abeceda rozšířila o další písmena (cyrilice, azbuka).
- V latinské abecedě se začaly používat skupiny písmen čili spřežky. Tak pro rozlišení mezi hláskami "u" a "v" se začalo psát "vv", pozdější dvojité "w". V češtině se užívaly spřežky například "sz" pro "š", "cz" pro "č" a podobně. V maďarštině se některé užívají dodnes, například "sz" pro "s" (na rozdíl od polštiny, kde "sz" znamená, ve shodě se starou češtinou, "š").
- V pozdním středověku vznikla diakritická znaménka. V češtině se od konce 14. století objevuje tečka (podle M. Jana Husa "nabodeníčko krátké") s významem měkčení, pozdějšího háčku, a čárka ("nabodeníčko dlúhé") pro označení délky.
Jediný evropský jazyk, který diakritická znaménka nezavedl, byla angličtina, jejíž výslovnost se od psané podoby silně odchýlila. Díky tomu, že nejrozšířenější standardy v oblasti výpočetní techniky pochází z anglicky mluvících zemí, vznikla potřeba zápisu i znaků, které anglická abeceda neobsahuje. Jednou z možností, která se v současné době objevuje například v německé praxi je náhrada diakritických znamének spřežkami (psaní "ue" místo "ü", např. ueber místo "über", a "ae" místo "ä", např. Maedchen místo "Mädchen"). Na podobném principu je založen i VIQR, což je jeden ze způsobu kódování diakritiky ve vietnamštině.
Ukázka znaků s diakritikou
Obsah |
- Čeština: á, é, í, ó, ú, ý, č, ď, ě, ň, ř, š, ť, ž, ů
- Dánština a norština: ø
- Estonština: õ
- Francouzština: à, â, ç, é, è, ê, ë, î, ï, ô, ù, û, ü
- Chorvatština a vietnamština: đ
- Lotyština: ā ē ī ū ļ ķ ņ ģ
- Maďarština: ö, ü, ő, ű
- Polština: ą ć ę ł ń ó ś ź ż
- Rumunština: ă, â, î, ș, ț
- Slovenština: ô, ť, ľ, ŕ, ĺ, ä
- Španělština: ñ
- Švédština: å
- Turečtina: Ç, Ş
Reference
- ↑ KOČIČKA, Pavel; BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. 2. vyd. Brno : Computer Press, 2004. ISBN 80-722-6385-4. Kapitola Sazba cizích jazyků, s. 118.
Související články
Externí odkazy
- Diakritická znaménka na serveru typo.cz
- diacritics.typo.cz – Projekt Diakritika (anglicky)
- Orthographic diacritics and multilingual computing (anglicky)
- latinská abeceda včetně diakritických znamének (anglicky)
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |