V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Multimediaexpo

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
(+ Aktualizace Hlavní strany...2021 / 21)
(+ Aktualizace Hlavní strany...2021 / 22)
Řádka 23: Řádka 23:
|<h2 style = "background-color:#fa8072; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:100%"><big>'''Obrázek dne'''</big></h2>
|<h2 style = "background-color:#fa8072; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:100%"><big>'''Obrázek dne'''</big></h2>
|- <!-- ffdebe, ee82ee -->
|- <!-- ffdebe, ee82ee -->
-
| <div style="padding:0.5em; text-align:center">{{Obrázek dne/2021/21}}
+
| <div style="padding:0.5em; text-align:center">{{Obrázek dne/2021/22}}
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Obrázek dne/Archiv|další obrázky]]</div>
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Obrázek dne/Archiv|další obrázky]]</div>
</div>
</div>
Řádka 48: Řádka 48:
|<h2 style = "background-color:#eec900; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:100%"><big>'''Článek dne'''</big></h2>
|<h2 style = "background-color:#eec900; padding:0.1em; margin:0; text-align:center; font-size:100%"><big>'''Článek dne'''</big></h2>
|- <!-- faf9b2, ffb90f -->
|- <!-- faf9b2, ffb90f -->
-
| <div style="padding:0.5em; text-align:left">{{Článek dne/2021/21}}
+
| <div style="padding:0.5em; text-align:left">{{Článek dne/2021/22}}
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv|další články]]</div>
<div style="text-align:center; font-size:smaller">…[[Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv|další články]]</div>
</div>
</div>

Verze z 30. 9. 2021, 12:06

Vítejte ve Multimediaexpo.cz, v multimediální internetové encyklopedii, která je jednoznačně největší ryze českou encyklopedií !

Multimediaexpo.cz obsahuje výkonný Katalog firem a nabízí mnoho unikátních rysů — Google Maps, YouTube, DailyMotion, Vimeo a další.

Encyklopedie Multimediaexpo.cz nyní obsahuje 311 377 článků a 1 100 613 multimediálních nahraných souborů.

Přečtěte si oznámení a zkuste přispět do nejrychleji rostoucí české encyklopedie.

Encyklopedie

Obrázek dne

Catedral de Burgos (HDR, 2009)
Katedrála v Burgosu a její interiér jednoznačně patří
k nejdůležitějším památkám dědictví UNESCO.

Zajímavosti

Víte, že...

Článek dne

Head-on view of a Tupolev Tu-144 (2009)

Tupolev Tu-144 byl špičkový sovětský dopravní nadzvukový letoun z poloviny 70. let 20. století. Náklady na jeho provoz byly nicméně vysoké a nakonec bylo vyrobeno jen 16 kusů.

Snahy o sestrojení nadzvukového proudového letounu pro přepravu cestujících se v různých státech světa projevovaly už od počátku 60. let. V SSSR se tomuto problému věnovala v této době OKB A. Tupoleva. Výsledkem několikaleté práce byl prototyp letounu Tupolev Tu-144, který poprvé vzlétl 31. prosince 1968.

Bylo to dva měsíce předtím, než vzlétl podobný britsko-francouzský letoun Concorde.

Dosáhl maximální rychlosti 2 430 km/h.

Vedením vývoje letounu byla pověřena na Žukovské výzkumné a vývojové základně (letiště Ramenskoje) konstrukční kancelář Alexeje Tupoleva, syna slavného konstruktéra Andreje Tupoleva (1888 – 1972). Bylo rozhodnuto, že budou postupně vyvinuty dvě verze, nejprve s doletem 4 000 km a později 6 000 km.

Aerodynamický návrh komplikoval velký rozsah výšek i provozních rychlostí. V průběhu vývoje prověřili konstruktéři několik desítek variant, zpočátku i s klasickými ocasními plochami, které kvůli nárůstu odporu vzduchu brzy zavrhli. Křídlo bylo postupně testováno v novém aerodynamickém tunelu na Žukovské základně, na MiG-21I „analog“ i na prototypovém letounu. Úpravy byly později prováděny i během sériové výroby. Křídlo má prakticky symetrický profil, s výrazným podélným i příčným prohnutím a s dvakrát čtyřmi elevony. Bylo vyrobeno převážně z hliníkových slitin. Na tepelně nejnamáhanější součásti, jako náběžné hrana křídla, elevony nebo kormidlo, však bylo nutno použít titanové slitiny a nerezovou ocel. Použití kachních ploch bylo zpočátku odmítnuto kvůli destabilizaci hlavního křídla při vyšších rychlostech, později bylo navrženo velmi účinné řešení – jejich odklápění od trupu pouze během vzletu a přistání. V těchto fázích letu se také sklápěla příď (včetně čelního krytu pilotní kabiny), aby byl umožněn pilotům dostatečný výhled na VPD.

Klíčovým prvkem, určujícím vlastnosti stroje, jsou pohonné jednotky. Sověti však příhodný motor neměli k dispozici. Narychlo vyvinutý motor Kuzněcov NK-144 měl sice výhodné charakteristiky, ale kvůli tomu, že značná část tahu byla dosahována pomocí přídavného spalování, vyznačoval se i značně vysokou spotřebou paliva. Modernizovaná verze NK-144A přinesla sice určité zlepšení, ale spotřeba paliva byla stále zhruba dvojnásobná, než by bylo třeba k dosažení požadovaného doletu. Od roku 1964 však byl postupně vyvíjen neforsážní motor Kolesov RD-36-51, který už zadané požadavky úspěšně splnil. Slabším místem ale zůstalo řízení přívodu vzduchu k motorům při zachování přijatelných aerodynamických ztrát.

Prototypový letoun, nestandardně vybavený vystřelovacími sedačkami, se jako první dopravní nadzvukový letoun na světě poprvé vznesl 31. prosince 1968 (2 měsíce před Concordem), poté, co dva týdny čekal na příznivé počasí. Tehdejší druhý pilot M. V. Kozlov později zahynul na prvním sériovém stroji při nehodě v Paříži a první pilot E. V. Jeljan se zranil při nouzovém přistání v roce 1978. Dne 5. června 1969 překonal Tu-144 jako první civilní dopravní letoun na světě rychlost zvuku a 15. července téhož roku překročil rychlost Ma = 2. Prototyp víceméně splnil očekávání – kromě nedostatečného doletu měl ale i jisté problémy s přehříváním ocasní části způsobeným horkými plyny z motorů a s příliš vysokou přistávací rychlostí. Přehřívání konstruktéři odstranili u sériového Tu-144S přesunutím dvojic motorů ke kořenům křídla. To si vyžádalo zvětšení plochy křídla a změny v jeho konstrukci. Problémy s přistávací rychlostí vyřešilo doplnění sklopných kachních ploch. Dolet se použitím modernizovaného motoru NK-144A poněkud zvýšil. Když byl na letoun č. 77105 pokusně osazen motor RD-36-51A, bylo ověřeno, že je reálné i dosažení doletu přes 6 000 km.

Letouny se zvýšeným doletem dostaly označení Tu-144D. Hned při zalétávání prvního kusu však došlo k porušení těsnosti palivového potrubí a letoun byl nucen kvůli výpadku tří motorů kvůli požáru nouzově přistát. Poté byly dokončeny ještě čtyři kusy, jeden zůstal rozpracovaný a celý program byl ukončen. Zároveň byly zastaveny i  práce na vylepšené verzi s označením Tu-144DA, která měla mít dolet až 7 500 km, vzletovou hmotnost 235 t a poháněna měla být vylepšenými motory RD-36-61, vybavenými obraceči tahu.

O Multimediaexpo.cz — Redakce