Tramvaj

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 30. 10. 2022, 10:03

Vozy Tatra T3 jsou nejpočetnějším typem tramvaje vůbec.

Tatra K3R-N v Brně (2009)

Tramvaj CAF Urbos 3 v Saint-Étienne.

Tramvaj je vozidlo nebo vlak tramvajové dráhy.

Dříve tento název označoval samotnou kolejovou dráhu, metonymickým přenosem změnil význam na označení kolejového vozidla městské hromadné dopravy. Pochází z anglického slova tramway (tram označovalo kolej nebo důlní vozík, way cestu), které se zpočátku užívalo u průmyslových železnic. Označení tram pro kolej pravděpodobně vzniklo v saských dolech, kde byly na podlahy kladeny trámy pro usnadnění přepravy důlních vozíků. Do trámů byla posléze vyhloubena drážka a vozíky byly opatřeny kolíkem klouzajícím v drážce pro bezpečné vedení po trati, čímž vznikl jeden z předků železnice.

V minulosti se tramvaj (dráha, případně i vozidlo) nazývala pouliční nebo elektrická dráha, hovorově též elektrika (srov. električka v současné spisovné slovenštině). V brněnském hantecu se tramvaji říká šalina nebo šmirgl, označení šalina se též běžně užívá kromě Brna i v Ostravě, z etymologického hlediska slovo pochází z němčiny.

Obsah

1 Výhody a nevýhody
- 1.1 Výhody
- 1.2 Nevýhody
2 Historie
3 Rozchod kolejí
4 Typy českých tramvají
5 Související články
6 Reference
7 Externí odkazy

Výhody a nevýhody

Pražská historická tramvaj z továrny Františka Ringhoffera z 20. let 20. století. Původní tyčový sběrač byl však vzhledem ke změnám v pražské trolejové síti, které byly provedeny v dobách rozšiřování tramvají typu T, nahrazen pantografovým

Výhody

větší přepravní kapacita oproti autobusům, případně trolejbusům
možnost zvýhodnění před jinými městskými dopravními prostředky
ekologičnost
možnost kombinace s provozem po železnici (tram-train)
větší pohodlí (teoreticky)
nižší náklady na samotný provoz vozidel (na rozdíl od autobusů to vede ke kratším intervalům v době snížených přepravních nároků)
vlídnost k chodcům na pěších zónách (na rozdíl od autobusu se dá díky kolejím předpovědět pohyb vozidla)

Nevýhody

špatná manévrovatelnost, omezená kolejemi – nemožnost objíždět vadný vlak nebo jinou překážku, omezená možnost odklonů a objížděk
větší hmotnost a setrvačnost s následkem delší brzdná dráha (není-li použita magnetická brzda)
riziko smyku a skluzu dané kontaktem kov na kov mezi kolem a kolejnicí
větší hlučnost, zejména v obloucích
velké náklady na provozní zařízení – tratě, měnírny apod.
závislá trakce – zastavení provozu při výpadku napájení

Koněspřežná tramvaj ve Vídni (asi 1885)

Koněspřežná tramvaj v Austrálii (asi 1890)

Historie

Nejdříve byla tramvaj atrakcí a technickým výstřelkem, později se však stala nedílnou součástí městského života, zejména v Evropě. První tramvaje byly vyrobeny v 19. století a byly taženy koňmi. Jejich konstrukce vycházela z tehdejších železničních vagónů, ovšem ve zmenšené a odlehčené podobě, která umožňovala tažení koňmi a projíždění ostrými zatáčkami v městských ulicích (podobaly se koněspřežné dráze). Tramvaje poháněné koňmi byly poměrně brzy nahrazeny tramvajemi s jiným pohonem - nejprve parními tramvajemi a poté tramvajemi elektrickými. Elektrická tramvaj zpravidla odebírá elektrickou energii pomocí trolejového vedení, i když byly (převážně na počátku 20. století) i snahy o zavedení jiného způsobu přívodu elektrické energie (akumulátorový, boční, spodní přívod z provozní kolejnice). Ještě dnes se ale inženýři a technici pokoušejí vyvinout hlavně spodní přívod elektrické energie, který by odstranil nevzhledná trolejová vedení.

Rozchod kolejí

V mnoha městech byl na začátku minulého století zvolen rozchod kolejí 1000 mm, nyní se jako standard používá rozchod 1435 mm, stejně jako na železnici.

Související informace naleznete také v článku: Tramvajová dráha.

Typy českých tramvají

Ringhofferovy závody

První české tramvaje vyrobila továrna Františka Ringhoffera v roce 1876 pro pražskou koňku. Jednalo se o otevřené vlečné vozy, od druhé poloviny 90. let 19. století vyráběly Ringhofferovy závody i elektrické tramvaje – pražský vozový park byl v první polovině 20. století tvořen téměř výhradně vozy od Ringhoffera. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přejmenována na Vagónku Tatra Smíchov, která byla později začleněna do podniku ČKD.

ČKD Tatra

Podrobnější informace naleznete na stránce: Tramvaje Tatra

Škoda Transportation

Podrobnější informace naleznete na stránce: Tramvaje Škoda

Inekon Trams

Ostravský vůz Inekon 01 Trio

Typ	Roky výroby	Počet vyrobených vozů	Poznámky
Inekon 01 Trio	od 2002	zatím 12 kusů	Ostrava, Olomouc
Inekon 12 Trio	od 2006	zatím 9 kusů	USA
∑	od 2002	zatím 21 kusů

Pragoimex & Krnovské opravny a strojírny

Vario LF v Brně

Typ	Roky výroby	Počet vyrobených vozů	Poznámky
Tatra T3R.EV	2002 – 2004	5 kusů	Brno, Ostrava
Tatra T3R.PV	od 2003	zatím 83 kusů	ČR, SR, Rusko, Chorvatsko
Tatra T3R.PLF	od 2004	zatím 50 kusů	lidově „wana“ – Praha, Plzeň, Liberec
Vario LF	od 2004	zatím 37 kusů	„wana“ – Brno, Olomouc, Ostrava, Rusko
Vario LF2	od 2007	zatím 7 kusů	Ostrava, Brno
Vario LF2+	od 2009	zatím 1 kus	Ostrava
Vario LF3	od 2006	zatím 2 kusy	Ostrava
Vario LF3/2	od 2008	zatím 1 kus	Ostrava
VV60LF	2003 – 2006	6 kusů	vlečný vůz – Brno, Ostrava

∑	od 2002	zatím 192 kusů	stav k listopadu 2009

Pars nova

Typ	Roky výroby	Počet vyrobených vozů	Poznámky
Tatra K3R-N	2006	2 kusy	Brno
Tatra K2S	2007–2009	9 kusů	Bratislava

∑	od 2006	11 kusů	stav k září 2009

Související články

Reference

Ludvík Losos a kol.: Atlas tramvají. Nakladatelství dopravy a spojů, Praha 1981.
Ludvík Losos a Jiří Bouda: Dějiny městské dopravy, Albatros, Praha 1983.
František Jansa: Vozidla elektrické trakce, Nadas, Praha 1983

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tramvaj

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Tramvaj

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-[[Soubor:Konstal 105N2k2000 (2).jpg|thumb|Tramvaj Konstal 105N2k/2000 v polském Štětíně]]
+[[Soubor:Lazarská, 8318.jpg|thumb|240px|Vozy Tatra T3 jsou nejpočetnějším typem tramvaje vůbec.]]
+[[Soubor:Tatra K3R-N.jpg|thumb|240px|Tatra K3R-N v Brně (2009)]]
+[[Soubor:CAF Urbos 3 n953-St-Etienne-STAS-Flickr.jpg|thumb|240px|Tramvaj CAF Urbos 3 v [[Saint-Étienne]].]]
 '''Tramvaj''' je [[vozidlo]] nebo [[vlak]] [[tramvajová dráha|tramvajové dráhy]].
@@ Řádka 7: / Řádka 9: @@
 == Výhody a nevýhody ==
-[[Soubor:Gdansk tramwaj konny.jpg|thumb|Koněspřežná tramvaj z konce 19. století v [[Gdaňsk]]u]]
+[[Soubor:Praha, Jindřišská, stará tramvaj.jpg|thumb|240px|Pražská historická tramvaj z továrny Františka Ringhoffera z 20. let 20. století. Původní tyčový [[sběrač proudu|sběrač]] byl však vzhledem ke změnám v [[Tramvajová doprava v Praze|pražské trolejové síti]], které byly provedeny v dobách rozšiřování [[PCC v Československu|tramvají typu T]], nahrazen pantografovým]]
-[[Soubor:Praha, Jindřišská, stará tramvaj.jpg|thumb|Pražská historická tramvaj z továrny Františka Ringhoffera z 20. let 20. století. Původní tyčový [[sběrač proudu|sběrač]] byl však vzhledem ke změnám v [[Tramvajová doprava v Praze|pražské trolejové síti]], které byly provedeny v dobách rozšiřování [[PCC v Československu|tramvají typu T]], nahrazen pantografovým]]
 === Výhody ===
@@ Řádka 15: / Řádka 16: @@
 * [[Ochrana přírody|ekologičnost]]
 * možnost kombinace s provozem po železnici (tram-train)
-* větší pohodlí{{Chybí zdroj}}
+* větší pohodlí (teoreticky)
-* nižší náklady na samotný provoz vozidel (na rozdíl od autobusů to vede ke kratším intervalům v době snížených přepravních nároků{{Chybí zdroj}})
+* nižší náklady na samotný provoz vozidel (na rozdíl od autobusů to vede ke kratším intervalům v době snížených přepravních nároků)
-* vlídnost k chodcům na pěších zónách (na rozdíl od autobusu se dá díky kolejím předpovědět pohyb vozidla){{Chybí zdroj}}
+* vlídnost k chodcům na pěších zónách (na rozdíl od autobusu se dá díky kolejím předpovědět pohyb vozidla)
 === Nevýhody ===
@@ Řádka 25: / Řádka 26: @@
 * větší hlučnost, zejména v obloucích
 * velké náklady na provozní zařízení – tratě, měnírny apod.
-* závislá trakce - zastavení provozu při výpadku napájení
+* závislá trakce – zastavení provozu při výpadku napájení
+[[Soubor:Rothschild Hospital and horse-drawn tram, Vienna.jpg|thumb|240px|Koněspřežná tramvaj ve [[Vídeň|Vídni]] (asi&nbsp;1885)]]
+[[Soubor:Beaumaris Horse Tram.jpg|thumb|240px|Koněspřežná tramvaj v [[Austrálie|Austrálii]] (asi&nbsp;1890)]]
 == Historie ==
-[[Image:Piter ice tram.jpg|thumb|[[Karl Bulla]]: Tramvaj na zamrzlé řece [[Něva|Něvě]]]]
 Nejdříve byla tramvaj atrakcí a technickým [[výstřelek|výstřelkem]], později se však stala nedílnou součástí městského života, zejména v [[Evropa|Evropě]]. První tramvaje byly vyrobeny v 19. století a byly taženy koňmi. Jejich konstrukce vycházela z tehdejších [[Železnice|železničních]] [[vagón]]ů, ovšem ve zmenšené a odlehčené podobě, která umožňovala tažení koňmi a projíždění ostrými zatáčkami v městských ulicích (podobaly se [[Koněspřežná dráha|koněspřežné dráze]]). Tramvaje poháněné koňmi byly poměrně brzy nahrazeny tramvajemi s jiným pohonem - nejprve parními tramvajemi a poté [[elektrická tramvaj|tramvajemi elektrickými]]. [[Elektrická tramvaj]] zpravidla odebírá [[elektrická energie|elektrickou energii]] pomocí [[Trolejové vedení|trolejového]] vedení, i když byly (převážně na počátku [[20. století]]) i snahy o zavedení jiného způsobu přívodu elektrické energie (akumulátorový, boční, spodní přívod z provozní kolejnice). Ještě dnes se ale inženýři a technici pokoušejí vyvinout hlavně spodní přívod elektrické energie, který by odstranil nevzhledná trolejová vedení.
 == Rozchod kolejí ==
 V mnoha městech byl na začátku minulého století zvolen [[rozchod kolejí]] 1000 mm, nyní se jako standard používá rozchod 1435 mm, stejně jako na [[železnice|železnici]].
-{{Viz též|Tramvajová dráha}}
+: ''Související informace naleznete také v článku'': [[Tramvajová dráha]].
 == Typy českých tramvají ==
-[[Soubor:T14 1.JPG|thumb|Tramvaj Škoda 14T pro Prahu]]
 === Ringhofferovy závody ===
-První české tramvaje vyrobila továrna  [[Ringhoffer|Františka Ringhoffera]] v roce 1876 pro [[Koněspřežná tramvaj v Praze|pražskou koňku]]. Jednalo se o otevřené vlečné vozy, od druhé poloviny 90. let 19. století vyráběly Ringhofferovy závody i elektrické tramvaje – pražský vozový park byl v první polovině 20. století tvořen téměř výhradně vozy od Ringhoffera. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přejmenována na Vagónku Tatra Smíchov, která byla později začleněna do podniku ČKD.
+První české tramvaje vyrobila továrna Františka Ringhoffera v roce 1876 pro [[Koněspřežná tramvaj v Praze|pražskou koňku]]. Jednalo se o otevřené vlečné vozy, od druhé poloviny 90. let 19. století vyráběly Ringhofferovy závody i elektrické tramvaje – pražský vozový park byl v první polovině 20. století tvořen téměř výhradně vozy od Ringhoffera. Po druhé světové válce byla firma znárodněna a přejmenována na Vagónku Tatra Smíchov, která byla později začleněna do podniku ČKD.
 === ČKD Tatra ===
@@ Řádka 47: / Řádka 48: @@
 === Inekon Trams ===
-[[Soubor:Tram 01 Trio Ostrava.jpg|thumb|Ostravský vůz Inekon 01 Trio]]
+[[Soubor:Tram 01 Trio Ostrava.jpg|thumb|240px|Ostravský vůz Inekon 01 Trio]]
-{| class="wikitable" width=70%
+{| class="wikitable" width=72%
 |-
 ! width=20% | Typ
@@ Řádka 73: / Řádka 74: @@
 === Pragoimex & Krnovské opravny a strojírny ===
-[[Soubor:Tram Vario LF Brno.jpg|thumb|Vario LF v Brně]]
+[[Soubor:Tram Vario LF Brno.jpg|thumb|240px|Vario LF v Brně]]
-{| class="wikitable" width=70%
+{| class="wikitable" width=72%
 |-
 ! width=20% | Typ
@@ Řádka 188: / Řádka 189: @@
-{{Commonscat|Trams|Tramvaj}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Tram}}{{Commonscat|Trams|Tramvaj}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Tramvaje]]
 [[Kategorie:Tramvajová doprava]]