Části Prahy

Z Multimediaexpo.cz


Členění Prahy je velmi komplikované, protože je v platnosti souběžně několik různých způsobů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního. Některé navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Hranice obvodů se od hranic katastrálních území začaly vzdalovat v letech 1947 a zejména 1949, obvody podle zákona o územním členění státu začaly být problematické v letech 1995–2002, když město Praha vytvořilo jiný systém nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv zákon o územním členění státu, podle nějž je Praha rozdělena na 10 obvodů, platí stále. Zrušení tohoto zákona bylo v roce 2005 nejméně dvakrát v parlamentu navrženo.

Správní členění Prahy

Obsah

Katastrální členění Prahy

Praha je složena z celkem 112 katastrálních území. Jednotlivá katastrální území nemají žádné své úřady a nejsou právnickými osobami. Mnohá katastrální území mají charakter čtvrti či (bývalé) vesnice. Statisticky jsou katastrální území uváděna jako místní části, avšak jde o zcela jiný pojem než samosprávná městská část ve smyslu Zákona o hl. m. Praze. Podle katastrálního zákona, č. 344/1992 Sb., jsou katastrální území základní jednotkou pro evidenci pozemků a staveb. Proto také popisná čísla domů jsou přidělována podle příslušnosti ke katastrálnímu území, nikoliv podle příslušnosti k městské části. Obec je vymezena výčtem katastrálních území – žádné katastrální území podle zákona nemá být rozděleno do více obcí nebo okresů. Může však zasahovat do více pražských obvodů nebo do více městských částí, což je v Praze z důvodů historického vývoje zcela běžné. Například Vinohrady jsou rozděleny do pěti městských částí, z nichž každá patří do jiného územního obvodu i do jiného správního obvodu. Původně historicky bývalo správní a samosprávné členění totožné s katastrálním, od roku 1947 a silně od roku 1949 se však začínala dosud souvislá katastrální území dělit do více správních obvodů. Nyní již je jejich odlišnost natolik zásadní, že s jejich opětovným úplným sladěním se nepočítá. Katastrální členění musí mít trvalejší charakter, a proto se nepřizpůsobuje všem správně-organizačním změnám. Přesto ke změnám občas dochází, například 1.1.1988 k vytvoření katastrálního území Černý Most, 1.1.1989 k vytvoření katastrálního území Kamýk, v některých oblastech došlo k mírným úpravám katastrálních hranic.

Mnohé pražské čtvrti nebo osady, například Barrandov, Spořilov, Košík, Zahradní Město, Pankrác, Letná, Bubny, Zlíchov, Klíčov, Butovice, Klukovice, Kačerov, Jenerálka, Šárka, Strahov, Chodovec, Litochleby, Dubeček, Lázeňka, Netluky, Zmrzlík, Cikánka, Kateřinky, Hrnčíře, Pitkovičky, Lahovičky, Dolní Černošice, Kazín, Závist, Baně, Strnady a další, nemají vlastní samostatné katastrální území. Některé z nich však přesto výjimečně bývají na tabulkách s číslem popisným uváděny místo názvu katastrálního území. Mnohé bývalé čtvrtě či osady splynuly se souvislou zástavbou a jejich jména mají spíše charakter pomístních názvů či se dochovala v názvech ulic.

Katastrální území Prahy

Související informace můžete najít také v článku: Seznam katastrálních území Prahy podle počtu obyvatel}}

V závorce uvedeny městské části, do kterých katastrální území spadá (nikoliv městské obvody!).

Kódy katastrálních území a jejich výměru uvádí celostátní Územně identifikační registr - ÚIR [1].

Královské hlavní město Praha (1847–1921)

Podívejte se také na článek Královské hlavní město Praha

Velká Praha (od roku 1922)

Vznik Velké Prahy

Hlavní článek: Velká Praha

Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo 1. ledna 1922 na základě zákona č. 114/1920 Sb. z. a n. připojením 37 obcí a osad, z toho 10 měst. Připojeno bylo:

Praha I – Praha XIX (1923–1947)

Vládní nařízení 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení (17. ledna 1923) rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I–VII tvořila jeden obvod (přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové. Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody obvodní rady. Později vládní nařízení č. 45/1945 Sb. zavedlo namísto nich ústřední národní výbor a místní národní výbory.

* Pro volební účely tvořily Praha I–VII jeden obvod.

Praha I – Praha XX (1947 – 1949)

Vládní nařízení ze dne 21. října 1947 o územním rozdělení hlavního města Prahy č. 187/1947 Sb. ustanovilo od svého vyhlášení 14. listopadu 1947 téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, Záběhlice přitom byly roztrženy do dvou obvodů – Zahradní Město se ocitlo v jiném obvodu než zbytek Záběhlic.

Praha 1 – Praha 16 (1. 4. 1949 – 30. 6. 1960)

Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1.4.1949 zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet obvodů se snížil z 20 na 16. Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.

Obvody Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud)

Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl ode dne vyhlášení (11. dubna 1960) počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10. Zákon stanovil nové členění státu na kraje a okresy. Hlavní město Praha dostalo status rovnocenný krajům, obvody status obdobný okresům. Současně byly k Praze připojeny Čimice a Ruzyně. Výhodou nového rozdělení bylo například opětovné sloučení centra města do jediného obvodu. V letech 1968, 1970 a 1974 byly do těchto obvodů včleňovány i nově připojované obce, které si však zachovaly vlastní Místní národní výbory. Obvody byly původně popsány výčtem katastrálních území a vymezením hranic. Po novelizaci zákona č. 36/1960 Sb. přesné vymezení území obvodů stanovil prováděcí předpis ministerstva vnitra, vyhláška č. 564/2002 Sb., výčtem městských částí. Městská část je základní jednotkou samosprávy i státní správy, zákon tedy nyní zaručuje, že žádná městská část nemůže být rozdělena do více územních obvodů. Původní státně-územní pojem obvodu nelze ztotožňovat s později vzniklými 22 číslovanými městskými částmi s rozšířenou působností státní správy (tzv. správními obvody) podle Statutu města Prahy, třebaže deset z nich má stejné názvy jako městské obvody. Pro správní účely bylo později zavedeno nejprve 15 (v roce 1995), později 22 (v roce 2002) menších správních obvodů, přičemž například rozšířený správní obvod městské části Praha 17 zasahuje do městských obvodů Praha 5 i Praha 6. Původně bylo deset pražských obvodů též jednotkami samosprávy a státní správy. Postupně v letech 1988–2001 byla většina orgánů a pravomocí přenesena na městské části. Dosavadní obvodní úřady zúžily svou územní působnost a změnily se také na úřady městských částí. Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty. 18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu (sněmovní tisk 1047) Vláda se snaží zákonem uchovat deset soudních obvodů a zavést čtyři policejní obvody, Praha I až Praha IV. Neochota vlády zcela přizpůsobit soudní systém novému správnímu uspořádání však naráží na silný nesouhlas zejména u představitelů nových krajů, takže zákon je nyní neprůchodný.

Připojování nových území 1960–1974

Zákon č. 111/1967 Sb. usnadnil připojování nových obcí. Obce byly průběžně začleňovány do přilehlých okrajových pražských obvodů Praha 4 až Praha 10. Ústavní zákon č. 110/1967 Sb. umožnil, aby v Praze kromě Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů mohly působit též místní národní výbory. Tuto možnost uvedl do praxe Zákon o hlavním městě Praze č. 111/1967 Sb., který v § 19 stanovil připojení území dalších obcí k Praze a v § 20 pokračující existenci jejich místních národních výborů.

Nová katastrální území

Na území Prahy vznikla dvě nová katastrální území:

Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle katastrálních území)

Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle městských částí)

Správní a samosprávné členění od roku 1988

Zákonem č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, byly od 24.11.1990 zavedeny městské části. Úřady dosavadních obvodních národních výborů a místních národních výborů jsou přejmenovány na obvodní a místní úřady, samosprávné orgány národních výborů na zastupitelstva. Zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se obvodní a místní úřady přejmenovávají na úřady městských částí. Do roku 1990 byly správní a samosprávné obvody totožné s deseti státně-územními obvody. Některá území spadala přímo pod některý z deseti obvodních národních výborů, později připojené obce si zachovaly svůj vlastní místní národní výbor, avšak některé činnosti státní správy pro ně vykonával obvodní národní výbor a i tyto obce patřily zároveň pod působnost obvodní samosprávy.

Samosprávné městské části

Rozdělení hlavního města Prahy na 57 samosprávných městských částí.

V roce 1990 vzniklo 56 takzvaných městských částí (do té doby zákon č. 111/1967 Sb. používal termín „městská část“ jako synonymní s pojmem „katastrální území“). 1.1.1992 přibyla další, Praha-Troja. Zatímco do té doby byla samospráva v původnějších částech Prahy dvojstupňová a v okrajových (později připojených) částech trojstupňová, do území městských částí Praha 1 až Praha 10 vytvořených roku 1990 již nespadaly ty části obvodů Praha 1 až Praha 10, které měly vlastní místní národní výbory, od roku 1990 vlastní místní úřady, ještě později úřady městské části. Městské části se tak dělily na „velké“ a „malé“. K deseti „velkým“ postupně přibývaly některé další, původně „malé“. K 18. listopadu 1994 bylo pět městských částí přejmenováno na Prahu 11 až Prahu 15, v rámci vytvoření správních obvodů přenesené působnosti od 1. ledna 1995. Současně došlo k některým změnám jejich vymezení, například Hostivař byla z městské části Praha 10 přeřazena do městské části Praha 15. K 1. lednu 2002 bylo podobným způsobem přejmenováno dalších 7 městských částí na Prahu 16 až Prahu 22. Z hlediska samosprávné působnosti si je všech 57 městských částí rovno. Městské části, jejichž úřady mají rozšířenou působnost státní správy, mají názvy podle svých správních obvodů. Zbylých 35 městských částí zůstalo pojmenováno podle katastrálního území, kterými jsou tvořeny nebo v nichž má sídlo úřad městské části. Název městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo „Praha“ se spojovníkem a v několika případech je zkrácen o specifikující přívlastky (například městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic). Hranice městských částí mnohde jsou z praktických důvodů stanoveny odlišně od hranic katastrálních území. O změnách počtu i hranic městských částí rozhodují orgány města v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem. Některé změny musí být projednány s katastrálním úřadem, což by mělo umožnit koordinaci obou druhů členění.

Státní správa a správní obvody

První experimenty se zvýšením počtu správních obvodů (1988–1994)

Obvodní národní výbory vykonávaly od roku 1949 státní správu pro území původních šestnácti, od roku 1960 deseti obvodů. Již od roku 1988 však docházelo k experimentům s přenášením částí obvodních pravomocí státní správy na některé místní úřady (tehdy MNV), nejprve pro MNV Chodov-Jižní Město, později pro Modřany a Jihozápadní Město.

Praha 1 – Praha 15 (1995–2001)

Od 1.1.1995 bylo vytvořeno dalších pět takzvaných správních obvodů a zároveň k přejmenování městských částí, jejichž místní úřady tuto rozšířenou působnost vykonávaly:

  • Praha 11 - dříve Praha-Jižní Město: (i pro Praha-Újezd a Praha-Šeberov)
  • Praha 12 - dříve Praha-Modřany: (i pro Praha-Libuš a Praha-Kunratice)
  • Praha 13 - dříve Praha-Jihozápadní Město: (i pro Praha-Řeporyje, Praha-Řepy a Praha-Zličín)
  • Praha 14 - dříve Praha-Kyje: (i pro Praha-Horní Počernice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice)
  • Praha 15 - dříve Praha-Horní Měcholupy: (i pro Praha-Petrovice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice, Praha-Křeslice).

Kromě nich bylo některými kompetencemi státní správy (např. stavební úřad, živnostenský odbor) pověřeno dalších 10 místních úřadů:

  • Praha-Libuš i pro Praha-Kunratice,
  • Praha-Zbraslav i pro Praha-Lipence,
  • Praha-Radotín i pro Praha-Slivenec a Praha-Velká Chuchle,
  • Praha-Řepy i pro Praha-Zličín,
  • Praha-Letňany i pro Praha-Čakovice,
  • Praha-Ďáblice i pro Praha-Březiněves a Dolní Chabry,
  • Praha-Kbely i pro Praha-Vinoř a Praha-Satalice,
  • Praha-Horní Počernice pro sebe,
  • Praha-Újezd nad Lesy i pro Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice
  • Praha-Uhříněves i pro Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice a Praha-Křeslice.

Praha 1 – Praha 22 (od r. 2002)

Správní obvody pro některé kompetence přenesené působnosti státní správy vykonávané úřady 22 vybraných městských částí.

Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části. Území a názvy městských částí a vymezení jejich působnosti stanovilo město Praha v obecně závazné vyhlášce č. 55/2000 Sb. HMP, přijaté zastupitelstvem města, nazvané Statut hlavního města a platné od 1. ledna 2002 (1. července 2001?). Byla odstraněna disproporce mezi malými a velkými částmi, kromě dosavadních městských částí s obvodními úřady bylo stanoveno ještě dalších 12 městských částí s rozšířenou působností státní správy, ty byly přejmenovány na Praha 11 až Praha 22 a tím byla Praha rozdělena do 22 takzvaných správních obvodů. Jak vidno, Praha-Libuš, Praha-Zbraslav a Praha-Ďáblice o své privilegované postavení obvodu opět přišly. Ani nyní však neplatí, že by všech 22 městských částí „s čísly“ mělo navzájem zcela stejné pravomoci a zbylých 35 „malých“ městských částí také. Přesné rozdělení pravomocí státní správy je komplikovaným způsobem rozepsáno ve Statutu hlavního města Prahy. Novými správními obvody, zaváděnými postupně od roku 1995, vznikl i zmatek a nejasnosti, protože původních 10 obvodů zůstalo stále v platnosti pro evidenci a označování budov a pozemků, pro soudní příslušnost apod. Neobeznámení lidé si nebyli a nejsou jisti, jestli bydlí například v Praze 13 nebo v Praze 5. Správní obvod může zasahovat i do více státně-územních obvodů, například správní obvod Praha 17 zasahuje do územních obvodů Praha 5 i Praha 6. Městské části Praha 1 až Praha 3 jsou totožné se stejnojmennými správními i územními obvody. Samosprávné městské části Praha 4 až Praha 10 tvoří jádra stejnojmenných správních obvodů a ty zase jádra stejnojmenných územních obvodů. S účinností od 1. listopadu 2007 byla městská část Praha-Čakovice přeřazena ze správního obvodu Praha 19 (Kbely) do správního obvodu Praha 18 (Letňany).[4] Nový stav se tak přibližuje tomu, jaký zde platil do roku 2001.

Přehled 57 městských částí a 22 správních obvodů (od r. 2002)

Mapa Prahy a jejích správních obvodů rozšířené působnosti a městských částí se znaky

Jednání o připojení dalších obcí

Přezletice

Na jaře 2007 vyzvalo zastupitelstvo obce Přezletice Prahu k jednání[5] o připojení této obce k Praze. Rada hl. m. Prahy jejich žádost 18. září 2007 usnesením č. 1415/2007 podpořila a pověřila náměstka primátora Rudolfa Blažka jednáním. Současně se hodlá město Praha dotázat dalších obcí v okolí Prahy, zda nemají podobné záměry.[6][7][8] Změna by si vyžádala novelizaci několika zákonů.

Hora Svaté Kateřiny

Na začátku ledna 2008 zastupitelstvo obce Hora Svaté Kateřiny (v návaznosti na dřívější ústavní stížnost senátorů [9]) jednomyslně schválilo, že se obec chce připojit k Praze. Praha totiž dostává na jednoho občana ze státního rozpočtu přes 37 000 Kč ročně, Hora Svaté Kateřiny jen 8600. Radní poté vyjádřili přání, aby o připojení k Praze požádalo i dalších 650 obcí, které protestovaly proti způsobu rozdělování peněz ze státního rozpočtu obcím. Toto rozhodnutí přijali zastupitelé v bezprostřední reakci na přijetí novely Zákona o rozpočtovém určení daní. Zákony však jako podmínku slučování obcí uvádějí sousedství, což tyto dvě obce nesplňují, jsou vzdáleny asi 120 kilometrů. [10] [11] [12] [13] Místostarosta Petr Pakosta uvedl, že daně se v ČR přerozdělují na rozdíl od mnoha jiných zemí podle počtu trvale bydlících, ačkoliv infrastruktura slouží i chatařům, jichž je v obci asi polovina a mnozí mají trvalé bydliště v Praze.[14] Náměstkyně pražského primátora Markéta Reedová (SNK ED) naopak uvedla, že v Praze se vytvoří čtvrtina republikového hrubého domácího produktu a zpět se jí vrací necelá třetina, takže peníze z Prahy dostává i Hora Svaté Kateřiny. [15]

Soudní obvody Praha 1 – Praha 10

Územní obvody obvodních soudů pro Prahu 1 až Prahu 10 jsou odvozeny ze zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, a vyhlášky č. 564/2002 Sb. Po zrušení zákona č. 36/1960 Sb. a deseti městských obvodů navrhuje vláda ponechat deset obvodů s původní územní působností, kterou však v zákoně hodlá nově vymezit výčtem městských částí. Proti nerespektování reformy veřejné správy na úseku soudnictví se však ohrazují zejména poslanci zastupující kraje, které by tak neměly vlastní krajský soud, a proto je úspěšnost návrhů vlády nejistá.

Policejní obvody Praha I – Praha IV (od 1. 1. 2004)

Od 1.1.2004 vytvořila Policie České republiky v Praze čtyři policejní obvody s obvodními ředitelstvími:

  • Praha I (obvody Praha 1, Praha 6, Praha 7)
  • Praha II (obvody Praha 2, Praha 5)
  • Praha III (obvody Praha 3, Praha 8, Praha 9)
  • Praha IV (obvody Praha 4, Praha 10)

Tyto obvody zatím nejsou dány zákonem. Pro případ zrušení deseti pražských obvodů navrhuje vláda uzákonění stejných čtyř policejních obvodů, které v zákoně redefinuje výčtem soudních obvodů.

Církevní členění

Římskokatolická církev člení asi 70 pražských farnosti do čtyř vikariátů rozlišených římskými čísly, tyto vikariáty menší částí přesahují i za hranice Prahy. I. pražský vikariát zahrnuje farnosti v centru města, II. pražský vikariát západní břeh Vltavy, II. pražský vikariát jihovýchod Prahy a IV. pražský vikariát severovýchod Prahy.

Související články

Reference

  1. ↑ kolektiv autorů: Dějiny Prahy II., nakl. Paseka 1998, str. 521, bod 20, ISBN 80-7185-143-4
    Členění Prahy
  2. ↑ Úvod o Praze 14 (web městské části)
  3. ↑ Lexikon hlavního města Prahy 2009, ČSÚ, 2008
  4. ↑ Vyhláška hlavního města Prahy č. 13/2007 Sb. HMP, kterou se mění Statut hlavního města Prahy. Schválena 20. 9. 2007, účinná od 1. 11. 2007.
  5. ↑ Zasedání zastupitelstva obce Přezletice dne 1. 3. 2007, bod 6: pověření starostky a místostarosty k zahájení jednání o připojení k hlavnímu městu Praze na základě podnětů od občanů a výsledků ankety.
  6. ↑ Praha se možná zvětší, připojit se chce obec Přezletice (Deník veřejné správy, ČTK, 18. 9. 2007)
  7. ↑ Přezletice chtějí spadat pod hlavní město (Pražský deník, 18. 9. 2007)
  8. ↑ Praha se po 30 letech rozroste (lidovky.cz, 18. 9. 2007)
  9. ↑ Ústavní stížnost senátorů ohledně rozpočtového určení daní pro obce
  10. ↑ Jan Stuchlík: Hora Svaté Kateřiny žádá o připojení k Praze, ČT24, 2. 1. 2008
  11. ↑ Lucie Prosková: http://www.denik.cz/z_domova/katerina_20080103.html, Deník, 4. 1. 2008
  12. ↑ Zdeňka Kuchyňová: Hora Svaté Kateřiny se chce stát městskou částí Prahy, Radio Praha, 7. 1. 2008
  13. ↑ Milan Novák: Zkusme trochu demokracie! (osobní blog, 8. 1. 2008, článek obsahuje letecký snímek obce)
  14. ↑ Ondřej Černý: Že jsem blázen? To mi nikdo neřekl. MF Dnes, 12. 1. 2008, regionální příloha Praha, str. B1 a B3
  15. ↑ Praha čtvrť na horách nechce, ČTK, Hospodářské noviny, bre, 4. 1. 2008

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Části Prahy


       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

Běchovice • Benice • Bohnice • Braník • Břevnov • Březiněves • Bubeneč • Čakovice • Černý Most • Čimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy • Dolní Počernice • Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy • Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle • Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle • Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8C%C3%A1sti_Prahy“