V pátek 26. dubna 2024 začala naše nová
a velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte rychle soutěžit o lákavé ceny !!

Střešovice

Z Multimediaexpo.cz


Střešovice je katastrální území a historická čtvrť, dnes součást městské části Praha 6. Střešovice se nacházejí v západní části Prahy vklíněné mezi čtvrtě Dejvice, Břevnov, Veleslavín a Hradčany.

Obsah

Historie

Základní shrnutí

[1][2] Střešovice (také Třešovice) vznikly v 10. či 11. století na území, které bylo již od 3. tisíciletí př. n. l. obyvatelstvem nepřetržitě osídleno. Obec Střešovice byla rodinným majetkem českých knížat do r. 1143, kdy byla darována Strahovskému klášteru, a přes dočasná vyvlastnění v době husitské a v době stavovského povstání zůstala v majetku tohoto kláštera v podstatě až do 20. století. Střešovice tvořily hospodářské zázemí Strahovského kláštera, jejich katastrální území zasahovalo až do těsné blízkosti areálu kláštera a po mnoho staletí patřily k Střešovicím i pozemky na Strahově, které byly připojeny k Břevnovu až roku 1922 za vzniku Velké Prahy.

15. - 18. století

Až do konce 18. století byla zástavba Střešovic značně rozptýlena. Jádro obce tvořil dvorec č.p. 8, připomínaný již od 15. století, a skupina pěti drobných domků. Ostatní výstavba byla roztroušena po vinicích. V roce 1756 dal Strahovský klášter postavit na vinici Andělce stejnojmenný dvorec, kam se přemístilo centrum klášterního hospodářství z dvorce č.p. 8. Na Andělce byla zřízena i kaple zasvěcená p. Marii - královně andělů. V roce 1771 mají Střešovice (Třešovice) celkem 14 domů a rozkládají se stále v původním prostoru osídleném již od předhistorické doby. Zástavba Střešovic v této době má přímou kontinuitu s osadou z 10. století.

18. (konec) - 19. století

K velké nové výstavbě došlo ve Střešovicích na přelomu 18. a 19. století. A to díky rozmachu Strahovského kláštera, kam přicházeli noví zaměstnanci. Jim byl vyčleněn pruh neúrodné půdy pod pískovcovým prahem na severní straně návrší, z něhož byl těžen stavební kámen. Byly zde stavěny malé domky téměř bez pozemků, zpočátku jednopatrové, avšak postupem doby a díky růstu obyvatelstva byly nastavovány a přistavovány. Současně také vznikla menší zástavba na jižním svahu nazývaná Malými Střešovicemi (Střešovičkami), případně podle tamní bývalé vinice Na Kocource. Jádro obce na severní straně svahu se nazývalo, nazývá Velkými Střešovicemi. V roce 1850 je ve Velkých i Malých Střešovicích celkem 102 domů a 1069 obyvatel. Roku 1855 je ve Střešovicích založena škola, která již v roce 1910 dosáhla počtu osmi tříd. Od poloviny 19. století se výstavba ve Střešovicích s rozvojem Prahy a potřebou nových pracovníků opět rozšiřuje a zástavba se zhušťuje. Roku 1890 až 1891 jsou na hřebeni střešovického kopce vybudovány kostel sv. Norberta v novorománském slohu, fara a v dnešní ulici Nad hradním vodojemem zvonička. V téže době jsou též přečíslovány všechny domy a fara získává č.p. 2. V r. 1904 je postaven dům Norbertinum s mateřskou školou a jeslemi.[3]

20. století

V roce 1900 byly Střešovice (Třešovice) s 2500 obyvateli, opukou, cihelnou a rukavičkářstvím jednou ze vsí smíchovského okresu. V roce 1922 byly Střešovice s 3879 obyvateli a 254 domy připojeny k Praze jako součást Prahy XVIII. Následně přichází do Střešovic, jako do součásti hlavního města, velký stavební růst. Již v roce 1922 vzniká první část moderní vilové čtvrti Vořechovky (Ořechovky), v místech dřívější Bořkovy zahrady. Moderní výstavba pokračuje i v dalších letech 20. století a to nejen v oblasti Ořechovky, ale i v dalších částech Střešovic. V průběhu první poloviny 20. století vzniklo ve Střešovicích hned několik vilových čtvrtí. V roce 1938 byla západně od střešovických Bateriíí zprovozněna velká novostavba Masarykovy vojenské nemocnice. V roce 1949 byla jedna část k.ú. Střešovice začleněna k obvodu Praha 5 (s Břevnovem a s částí Liboce), druhá část k Praze 6 (s Dejvicemi, Sedlecem, Veleslavínem, Vokovicemi a s částí Bubenče, Holešovic, Hradčan a Liboce). V roce 1960 se celé k.ú. Střešovice stalo součástí nového obvodu Praha 6 a v roce 1990 se stalo součástí městské části Praha 6.

Novodobé zásahy ve Starých Střešovicích

[4] Staré Střešovice jakožto soubor historicky cenných dělnických domků na severním svahu střešovického kopce nebyly až do roku 2003 vyhlášeny památkovou zónou. To se podařilo až právě roku 2003. Na konci osmdesátých let (poprvé roku 1986) zde probíhalo rozsáhlé vystěhovávání původního obyvatelstva a celý komplex měl být srovnán se zemí kvůli výstavbě diplomatické čtvrti zemí Jižní Ameriky. Některé objekty skutečně se zemí zbourány byly (například vyhlášený hostinec U Zvoničky), avšak s příchodem Sametové revoluce v roce 1989 se veškeré plány na výstavbu diplomatické čtvrti zastavily a demolice dalších domků skončila. Ze Starých Střešovic se však již stihla stát z velké části vybydlená a chátrající čtvrť. V roce 1995 původní vlastníci vyhráli soud s pražským magistrátem a mohli zpět odkoupit své nemovitosti, které byli nuceni prodat pod nátlakem koncem 80. let. Vyvlastněné nemovitosti, o které se nepřihlásili původní majitelé, začíná magistrát rozprodávat ve veřejných obálkových soutěžích. Zároveň zde v tomto roce začínají růst první nové domy, které nerespektují původní historickou zástavbu a prolamují dřívější výškové a objemové standardy. V letech 1997 a 1998 je postupně ustanoveno Občanské sdružení Staré Střešovice, které si dává za cíl obnovu zdevastované zvoničky a také začíná fungovat v pozdějších letech kontroverzní Dobročinný spolek Medáků ve Střešovicích. Ten se svým názvem snažil navázat na stejnojmenný spolek vzniklý ve Střešovicích v roce 1912, který zde pořádal hudební průvody a taneční zábavy. Nově vzniklý spolek si pak dával za cíl obnovení společenského života ve Starých Střešovicích a přispění k zachování historických hodnot unikátního urbanistického souboru formou alternativních kulturních programů.[5] Spolek Medáků obsazuje ve Starých Střešovicích tři zdevastované domky (Starostřešovická 79, Starostřešovická 96 a Nad hradním vodojemem 946), které však nevlastní a využívá je tudíž nelegálně (tzv. Squat). Spolek se snažil v následujících letech tyto domky zčásti rekonstruovat a provozovat zde svou kulturní činnost (pořádání koncertů, divadel a výtvarných dílen). Taktéž se zasazoval o zařazení některých objektů ve Starých Střešovicích mezi kulturní památky a o zrealizování svého projektu Alternativa pro Staré Střešovice.[6] Mezi lety 2000 a 2003 však přicházejí komplikované spory s vlastníkem nelegálně obsazených objektů (městskou částí Praha 6). V těchto sporech se jedná především o budoucnosti daných třech objektů a případném zlegalizování pobytu Dobročinného spolku Medáků v nich.[7] Nakonec je rozhodnuto o vypsání výběrového řízení na pronájem daných tří domků (Starostřešovická 79, Starostřešovická 96 a Nad hradním vodojemem 946).
Ve výběrovém řízení získá Dobročinný spolek Medáků pronájem jednoho domku. Spolek Medáků však toto výběrové řízení odmítne respektovat a argumentuje tím, že mu pouze jeden domek na provozování kulturní činnosti nestačí. Nadále tak neoprávněně obývá i objekty, které již ve výběrovém řízení připadly jiným zájemcům.[8] V neprospěch Spolku Medáků rozhodl i Městský soud v Praze a nakonec je za účasti policie 25. 7. 2003 vystěhován.[9]
Tím je tento dlouholetý spor v podstatě ukončen a může být připravována plánovaná rekonstrukce daných domků. [10] V roce 2003 se Staré Střešovice stávají novou městskou památkovou zónou. Bohužel však již zde z velké části není zachován původní charakter čtvrti, který zde ještě v 70. letech 20. století byl. Taktéž tu je již postaveno mnoho novostaveb, které nerespektují původní historickou zástavbu. Přesto se zde stále mnoho cenných historických příměstských domků nalézá.
O rok později (2004) jsou za městskou památkovou zónu prohlášeny i Malé Střešovice na jižní straně střešovického kopce. Zástavba Malých Střešovic (Střešoviček) se rozkládá na podstatně menším prostoru než Staré Střešovice, ale zároveň nebyla skoro vůbec narušena novodobou výstavbou, a je proto výrazně ucelenější.

Etymologie

K roku 993 zaznamenáno spojení „apud villam Tressowicz“, od r. 1845 - „Střešovice“. Předpokládá se, že původním názvem byly (navzdory nejstarším zápisům) "Střešovice nebo Střiešovice" = "ves lidí Střešových či Střiešových" od osobního jména „Střeš“ nebo „Střieša“ domáckého tvaru pro jméno „Střezivoj“ nebo „Střezimír“. Ale možný je i zcela jiný výklad, tento není naprosto jednoznačně prokázaný.

Lokální části Střešovic

Ulice

Buštěhradská, Cukrovarnická, Dělostřelecká, Farní, Hládkov, K Bateriím, Klidná, Lomená, Macharovo nám., Malá, Myslbekova, Nad Hradním vodojemem, Nad Octárnou, Nad Panenskou, Nad Petynkou, Na Dračkách, Nad Vojenským hřbitovem, Na Bateriích, Na Hubálce, Na Klínku, Na Kocourkách, Na Malovance, Náměstí Před bateriemi, Na Ořechovce, Na Pěkné vyhlídce, Na Průseku, Norbertov, Nový Lesík, Otevřená, Pevnostní, Pod Andělkou, Pod Bateriemi, Pod Hradbami, Pod Kostelem, Pod Ořechovkou, Pod Vyhlídkou, Sibeliova, Slunná, Spojená, Starostřešovická, Strmá, Střešovická, Špálova, U Andělky, U Laboratoře, U Podchodu, U Přechodu, U Střešovických hřišť, U Šesté baterie, V Průhledu, Ve Střešovičkách, Východní, Za Hládkovem, Západní, Za Pohořelcem, Za Průsekem, Zbrojnická

Turistické zajímavosti

Zvonička v ulici Nad hradním vodojemem

Tatran Střešovice

Tatran Střešovice je sportovní oddíl sídlící ve Střešovicích. Proslaven je hlavně díky svému velmi úspěšnému florbalovému týmu.

Doprava

Střešovice jsou rozpůleny místní hlavní komunikací, ulicí Střešovická. Tato ulice odděluje od sebe Ořechovku a zbylé části Střešovic. Po Střešovické je vedena tramvajová trať od stanice metra A - Hradčanská na Petřiny. Jsou zde umístěny tramvajové zastávky: Sibeliova, Ořechovka a Baterie. Případně ještě může člověk při dopravě do Střešovic využít zastávky Vozovna Střešovice ležící v Patočkově ulici. Také je možné při jízdě do Střešovic využít autobusu jezdícího od metra A - Hradčanská. Tento spoj projíždí střešovickou čtvrtí Ořechovka a zastavuje zde v zastávkách Vozovna Střešovice, Macharovo náměstí a Pod Vyhlídkou.

Fotogalerie

Související články

Reference

  1. PhDr. Michal Flegl, Střešovice tisícileté; Knihovnička časopisu Břevnovan č.2 / 1999
  2. PhDr. Michal Flegl, Ořechovka; Knihovnička časopisu Břevnovan č.4 / 2000
  3. Webová stránka s texty z knihy - Žáček Franta, Stehlík František: Historický a orientační průvodce Prahou, Nakladatelství Františka Stehlíka v roce 1929.
  4. Web Dobročinného spolku Medáků ve Střešovicích
  5. Text o dobročinném spolku Medáků
  6. Projekt Alternativa pro staré Střešovice
  7. Šestka, noviny městské části Praha 6 - prosinec / 2001: Domy ve starých Střešovicích jsou na prodej
  8. Šestka, noviny městské části Praha 6 - únor / 2003: Medáci dál neoprávněně obývají domy ve Střešovicích
  9. Tiskové prohlášení Prahy 6 - Ve Starých Střešovicích je opět klid
  10. Seznam městských památkových rezervací a zón

Externí odkazy


       Praha – hlavní město České republiky
Městské obvody (1–10), Správní obvody (1–22) a Městské části (57)
Praha 1

Praha 1 (Praha 1)

Praha 2

Praha 2 (Praha 2)

Praha 3

Praha 3 (Praha 3)

Praha 4

Praha 4 (Praha 4, Praha-Kunratice), Praha 11 (část: Praha 11, Praha-Šeberov, Praha-Újezd), Praha 12 (Praha 12, Praha-Libuš)

Praha 5

Praha 5 (Praha 5, Praha-Slivenec), Praha 13 (Praha 13, Praha-Řeporyje),
Praha 16 (Praha 16, Praha-Velká Chuchle, Praha-Lochkov, Praha-Zbraslav, Praha-Lipence), Praha 17 (část: Praha-Zličín)

Praha 6

Praha 6 (Praha 6, Praha-Suchdol, Praha-Lysolaje, Praha-Nebušice, Praha-Přední Kopanina), Praha 17 (část: Praha 17)

Praha 7

Praha 7 (Praha 7, Praha-Troja)

Praha 8

Praha 8 (Praha 8, Praha-Ďáblice, Praha-Březiněves, Praha-Dolní Chabry)

Praha 9

Praha 9, Praha 14 (Praha 14, Praha-Dolní Počernice), Praha 18 (Praha 18, Praha-Čakovice), Praha 19 (Praha 19, Praha-Vinoř, Praha-Satalice),
Praha 20 (Praha 20), Praha 21 (Praha 21, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje, Praha-Běchovice)

Praha 10

Praha 10, Praha 15 (Praha 15, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Petrovice, Praha-Dubeč),
Praha 22 (Praha 22, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice), Praha 11 (část: Praha-Křeslice)

   Katastrální území a části Prahy (112)

BěchoviceBeniceBohniceBraníkBřevnovBřeziněvesBubenečČakoviceČerný MostČimice • Dejvice • Dolní Chabry • Dolní Měcholupy Dolní Počernice Dubeč • Ďáblice • Háje • Hájek u Uhříněvsi (Hájek) • Hloubětín • Hlubočepy • Hodkovičky • Holešovice (Holešovice-Bubny) • Holyně • Horní Měcholupy Horní Počernice • Hostavice • Hostivař • Hradčany • Hrdlořezy • Chodov • Cholupice • Jinonice • Josefov • Kamýk • Karlín • Kbely • Klánovice • Kobylisy • Koloděje • Kolovraty • Komořany • Košíře • Královice • Krč • Křeslice • Kunratice • Kyje • Lahovice • Letňany • Lhotka • Libeň • Liboc • Libuš • Lipany • Lipence • Lochkov • Lysolaje • Malá Chuchle Malá Strana • Malešice • Michle • Miškovice • Modřany • Motol • Nebušice • Nedvězí u Říčan (Nedvězí) • Nové Město • Nusle • Petrovice • Písnice • Pitkovice • Podolí • Prosek • Přední Kopanina • Radlice • Radotín • Ruzyně • Řeporyje • Řepy • Satalice • Sedlec • Slivenec • Smíchov • Sobín • Staré Město • Stodůlky • Strašnice • Střešovice • Střížkov • Suchdol • Šeberov • Štěrboholy • Točná • Troja • Třebonice • Třeboradice • Uhříněves • Újezd nad Lesy • Újezd u Průhonic (Újezd) • Veleslavín • Velká Chuchle Vinohrady (Královské Vinohrady) • Vinoř • Vokovice • Vršovice • Vysočany • Vyšehrad • Záběhlice • Zadní Kopanina • Zbraslav • Zličín • Žižkov

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Střešovice