Strašnice
Z Multimediaexpo.cz
Strašnice je katastrální území, od roku 1922 čtvrť Prahy. Je z převážné části součástí městského obvodu Praha 10 i stejnojmenné městské části. Malá část Strašnic u hranic se Žižkovem (průmyslové a skladové areály Tesla Strašnice a Pramen Praha a tenisové dvorce v oblasti Třebešína) patří do obvodu a městské části Praha 3. Strašnice sousedí s Vršovicemi, Vinohrady, Žižkovem, Malešicemi, Hostivaří, Záběhlicemi a Michlí.
Obsah |
Historie
Původ názvu
K roku 1185 doloženo spojení „de Strasnic“. Původně Strašnice znamenalo „ves lidí Strašnových“ – od osobního jména Strašen (toto jméno mělo od nositele odhánět – „odstrašovat“ – zlé démony).
Samostatné Strašnice
Strašnice jsou zmiňovány v letech 1185 (kdy patřily vyšehradské kapitule) a 1222. Ve čtrnáctém století zde byly tři dvory (Názův, Štukův a Elingův), v 15. století dvě tvrze. Mezi majiteli se vystřídala královská komora, Staré i Nové Město i soukromí majitelé. Při rakousko-pruské bitvě u Štěrbohol (6. května 1757) byly Strašnice zpustošené. V roce 1781 byly Staré Strašnice obnoveny a vznikly vedle nich také Nové Strašnice, ty však nikdy nebyly samostatnou obcí. Zhruba od roku 1898 se v matrikách používal sloučený název Strašnice. Strašnicím vedla církevní matriku v letech 1676–1784 farnost Prosek, v letech 1673–1775 též farnost svatého Ignáce, v letech 1784–1920 žižkovská (olšanská) farnost svatého Rocha. Strašnice byly do 19. století známé pěstováním zelí. Koncem 19. století měly Staré Strašnice 50 domů a Nové Strašnice 14, Strašnice celkem měly 650 obyvatel (rok neuveden). V obci byly dvě cihelny, Vackova a Kosova, jejichž majitelé ve velkém budovali činžáky i rodinné domy. Začátkem 20. století Strašnice získaly poštovní a telegrafní úřad, četnickou stanici, vodovod, v roce 1912 elektrické veřejné osvětlení. V roce 1900 byly Nové Strašnice s 1075 obyvateli a Staré Strašnice se 133 obyvateli vesnicemi žižkovského okresu. Roku 1910 měly již 4060 obyvatel, roku 1934 již 20 000.
Součástí Prahy
Při sloučení s Prahou 1. ledna 1922 měly celkem 4800 obyvatel. Od 17. ledna 1923 byly součástí samosprávného obvodu Praha XIII s sídlem ve Vršovicích, do obvodu patřily ještě Záběhlice a Hostivař. Od 21. října 1947 se rozdělením Prahy XIII staly Strašnice sídlem nového obvodu Praha XX-Strašnice, do nějž byla zařazena ještě Hostivař a část Záběhlic zvaná Zahradní Město. Od 1. dubna 1949 byly Strašnice přičleněny do obvodu Praha 10 (s Hostivaří, Malešicemi a Zahradním Městem). Od 11. dubna 1960 jsou Strašnice z převážně součástí obvodu Praha 10 se sídlem ve Vršovicích a z malé části součástí obvodu Praha 3, tvořeného především Žižkovem. Od 24. listopadu 1990 jsou Strašnice součástí městských částí Praha 10 a Praha 3, které jsou jádrem stejnojmenných městských obvodů. Po vzniku Velké Prahy vznikly ve Strašnicích kolonie Klínek (1923), Masarykova kolonie (1920), Kolonie strojvůdců (1922), Rybníčky (1923), Zborov (1920), Skalka (30. léta).
Území
- Staré Strašnice je území v okolí ulic Starostrašnické, Průběžné a Dubečské. Navzdory názvu zde téměř žádné historické objekty nejsou, převažuje zástavba z počátku dvacátého století doplněná menšími sídlišti. U Průběžné ulice je objekt někdejší Chirany Strašnice.
- Hagibor – klín území mezi ulicemi Vinohradská a Izraelská, u hranice s Vinohrady nedaleko stanice metra Želivského. Sportovní areál DP Praha a Bohemians Praha, budova České námořní plavby. Uvažovalo se zde o výstavbě hokejového stadionu (jako alternativa k Sazka aréně) nebo jednoho z olympijských stadionů. Zatím žádný z takových návrhů neuspěl. V roce 2008 zde byla dokončena výstavba budovy Svobodné Evropy.
- Třebešín – vilová čtvrť sousedící se Žižkovem a Malešicemi, na východě ohraničená zhruba úrovní ulice Hostýnské, do území Strašnic zasahuje i okraj sídliště Malešice. Je zde odborné učiliště a průmyslová škola. V části Strašnic spadající do Prahy 3 jsou tenisové kurty, areál Tesly Strašnice a Pramenu Praha. Na severu jsou zde Strašnice ohraničeny nákladovým nádražím a železniční tratí, která již patří k Žižkovu.
- Oblast u železničních tratí. Do Strašnic patři úzký pás nákladového nádraží až ke stadionu Slavie, vklíněný mezi Vršovice na severu a Michli na jihu. Přímo pod Bohdalcem patří do Strašnic i ulice Nad Slavií s okolní zástavbou, jižně od nákladového nádraží Strašnice i pás kolonie Na Slatinách. V prostoru uzavřeném mezi nákladovým nádražím a osobní železniční tratí je obytná kolonie kolem ulice U trati, která v letech 1925–1947 nesla název Kolonie strojvůdců – domy v této oblasti budovalo ve dvacátých letech stavební družstvo Strojvůdce. S ní sousedí sportovní areál Union Praha a zanedbané průmyslové a skladové oblasti. Území kolmo protíná ulice V Korytech. Západně od ní je někdejší továrna na motocykly Jawa. Celé toto území včetně nákladového nádraží čeká rozsáhlá přestavba, nákladové nádraží má být zrušeno, železniční trať přeložena, v západní části území má být postavena nová stanice metra na nově větvi trasy A. Někdejší Masarykova kolonie z dvacátých let je kolem dnešní ulice Bylanské, na nacismu (1940) a později znovu za komunismu (1955) o svůj název přišla.
- sídliště Solidarita a Zborov – východní část Strašnic, v okolí Černokostelecké ulice. Na severu ulicí V úžlabině sousedí s Malešicemi. Někdejší kolonie Zborov v oblasti dnešních ulic Rostoklatská a Tuklatská byla zrušena a na její místo zasahuje sídliště.
- Skalka, sídliště Skalka, vilové Rybníčky, sídliště Rybníčky – sídliště Skalka se rozkládá východně od stanice metra Skalka, mezi ulicemi Na Padesátém a Přetlucká. Na jihu k němu přiléhá Jižní spojka, jejíž architektonicky zajímavý zavěšený most šikmo přecházející železniční trať a nákladové nádraží patří rovněž do Strašnic. Jižně od Průběžné ulice v oblasti Skalky je hasičská stanice, automobilové opravny, Akuma a další průmyslové objekty, jižně od jihozápadní části Přetlucké ulice nouzová kolonie domků (u ul. Dolínecké). Severně od stanice metra Skalka je moderní sídlo Českého statistického úřadu a hypermarket Tesco.
- Kolonie Za dráhou (nověji nazývaná i V rybníčkách) je za odbočující nákladovou železniční tratí do Malešic, v okolí Mokřanské ulice. Základ kolonie pochází z dvacátých let 20. století, v roce 1962 přestala být považována za nouzovou a byly zde pojmenovány ulice.
- Nové Strašnice – zbytky původní vsi (několik domků, polorozpadlý statek a Boží muka) podél východní části Novostrašnické ulice, mezi Úvalskou ulicí a stanicí metra Depo Hostivař.
- Hostivařsko-malešická průmyslová oblast – část území Strašnic východně od někdejších Nových Strašnic je od zbytku území oddělena nákladovou železniční tratí. V této odlehlé části je stanice metra Depo Hostivař, stejnojmenné depo, větší část opravárenské základny metra (jejíž velmi malá část leží již skutečně na území Hostivaře, podle níž je pojmenována) a přilehlý lesík patřící Dopravnímu podniku a obydlený bezdomovci, s několika manipulačními kolejemi a skládkou materiálu vytěženého při stavbě metra. Do území Strašnic spadají ještě areály někdejších firem Druchema a Výtvarná řemesla. Několik průmyslových objektů je i na druhé straně železnice, severně od tramvajové smyčky Černokostelecká.
Doprava
Ve Strašnicích je 156 pojmenovaných ulic. Hlavními tepnami jsou ulice Vinohradská a na ni navazující Černokostelecká, z Vinohradské do Malešic odbočuje Počernická, souběžně od Vršovic vede ulice V Olšinách (kolem stanice metra Strašnická), z ní odbočuje Průběžná směrem k Zahradnímu Městu, severojižním směrem Strašnice propojuje ulice Na Padesátém (kolem stanice metra Skalka) a na ni navazující Úvalská. Osou Starých Strašnic v severojižním směru bývala ulice Starostrašnická, která je dnes přerušená a jejíž jižní část se nyní jmenuje Ke Strašnické. Od ní pokračuje po křižovatce s Průběžnou ulice V korytech (dříve V korytách) do starých Záběhlic v trase prastaré obchodní cesty z Libně do Posázaví. Černokostelecká ulice je tradiční výpadovkou nejen směrem do Říčan a ke Kostelci nad Černými lesy, podle nějž je pojmenovaná, ale i do Kutnohorska a do okolí města Sázavy. Zastávka Černokostelecká byla po mnoho desetiletí významnou zastávkou příměstských a meziměstských autobusových linek do těchto směrů, například v dobách, kdy tato doprava byla (zhruba od konce roku 1980) ukončena u stanice metra Želivského, i v dobách, kdy byla od 24. září 2000 zařazena do Pražské integrované dopravy a přitom přeložena ke stanici metra Skalka. Od 28. května 2006 byly městské i příměstské linky do těchto směrů zkráceny k nové stanici metra Depo Hostivař. Na území Strašnic jsou tři stanice metra: Strašnická, Skalka a Depo Hostivař. U stanic metra jsou významné terminály veřejné dopravy, zejména městské autobusové. Po zprovoznění stanice metra Skalka v roce 1990 byl několik měsíců v provozu zastřešený autobusový terminál Limuzská v sousedství tramvajové smyčky Černokostelecká. Uváděným důvodem jeho vybudování byl odpor obyvatel okolí stanice metra Skalka z přílišného provozu. Vzhledem k nevhodnému umístění a špatným přestupním vazbám byl terminál Limuzská zrušen a nyní slouží jako parkoviště, autobusové linky pak byly zakončeny na Skalce podle původních plánů. Roku 1908 byla prodloužena elektrická dráha (tramvaj) od Flory do Starých Strašnic k nové vozovně, 8. října 1908 byl zahájen i provoz vozovny, v roce 1929–1932 byla vozovna rozšířena. 6. ledna 1935 byla tato trať propojena do Vršovic ulicí V Olšinách, 18. října 1936 byla zprovozněna trať na Zahradní Město (3. listopadu 1952 byla zprovozněna, jako mezilehlá, tramvajová smyčka u železniční zastávky, objíždějící blok s parkem a domem ulicí Radošovickou). V roce 1937 byla tramvajová trať od vozovny prodloužena do blízkosti dnešní zastávky Nové Strašnice, 24. července 1952 do smyčky Černokostelecká (v roce 2002 zrekonstruované), v roce 1952 byla trať prodloužena za hranice Strašnic k ústředním dílnám DP. Plánuje se výstavba tramvajové trati Počernickou ulicí k sídlišti Malešice, ale její výstavbu by prodražila přeložka hlavního vodovodního řadu. Železniční zastávka Praha-Strašnice zastávka na tratích č. 221 a č. 220 (do Benešova a Českých Budějovic). Trať přes Strašnice je v provozu od 14. prosince 1871, zastávka byla zřízena roku 1906 pod názvem Strašnice zastávka, později Staré Strašnice zastávka, od roku 1942 Praha-Strašnice zastávka. Do budoucna se uvažuje o zrušení této zastávky a jejím nahrazením dvěma jinými mimo Strašnice. V zastávce staví linky PID S9 a S29. Název Praha-Strašnice nese nákladové nádraží, které navazuje na seřaďovací nádraží Praha-Vršovice. Obě postupně zanikají. Nákladní trať Vršovice – Malešice – Libeň byla zprovozněna roku 1919, v letech 1949–1957 po její větvi z Hostivaře do Libně byla provozována i osobní doprava a plánuje se její opětovné využití.
Kultura, školství a sport
Nejstarší strašnická škola, v níž nyní sídlí policejní stanice, byla postavena podle projektu E. Brabce v roce 1877. Nová, secesní budova školy byla v roce 1909 postavena podle projektu Josefa Domka v ulici V Olšinách, u dnešní stanice metra Strašnická. V této škole sídlil štáb ozbrojených akcí pražského květnového povstání v roce 1945. Dnes v této budově sídlí speciální škola a základní škola pro žáky s poruchami chování spojená se střední školou. Na území Strašnic leží velká moderní areálová základní škola Hostýnská, sloužící převážně malešickým dětem. Ve starých Strašnicích je základní škola Gutova a školní komplex v ulici Voděradské (gymnázium). Na sídlišti Skalka je velká pavilónová škola v ulici Olešské, v Nových Strašnicích je základní škola nedaleko Skalky v ulici V Rybníčkách, další je na sídlišti Solidarita v ulici Brigádníků.
 Škola z roku 1877, dnes místní policejní oddělení |
 Škola z roku 1909, dnes speciální škola |
Hlavními středisky společenského života byly hostince "U Gustů" a "U Trmalů". Současným společenským střediskem je restaurace "U Kašpárka". 18. října 1908 byla založena strašnická sokolská jednota, zpočátku cvičila v hostinci U Trmalů. 11. června 1921 byla dokončena strašnická sokolovna v Saratovské ulici, v roce 1991 byla ve zchátralém stavu navrácena Sokolu, od té doby je budova i s areálem postupně obnovována. Jižně od stanice metra Strašnická je skateboardová rampa, kde se konají i velmi významné závody a soutěže. V Nových Strašnicích po desetiletí své největší slávy působilo v divadle Solidarita Divadlo Járy Cimrmana (do roku 1992). Budova divadla na sídlišti Solidarita je z roku 1961, v roce 2006 byla přejmenována na Strašnické divadlo. Zpočátku divadlo provozoval obvodní kulturní dům, od roku 1992 samostatná příspěvková organizace Divadlo Solidarita, od léta 2004 po výběrovém řízení občanské sdružení Divadlo Company.cz. V letech 1925–1945 byl v oblasti dnešních tenisových dvorců na Třebešíně rozhlasový vysílač[1], který sehrál významnou úlohu při květnovém povstání v roce 1945, což připomíná pamětní deska u plotu. Po roce 1948 byl vysílač demontován, původní domek je zachován.
Hřbitov, církve, sbory, kostely
Evangelický hřbitov ve Vinohradské ulici nedaleko hranic s Vinohrady byl zřízen kolem roku 1795. V roce 1950 byl uzavřen, deset let po uzavření měl být zrušen. V současné době je zpustlý, uzavřený a místy obydlený bezdomovci. V roce 1998 v něm bylo 598 hrobů a 54 hrobek. Hřbitovní kaple je od roku 1955 v užívání Československé církve husitské, která zde zřídila i kolumbárium. V roce 1958 bylo rozhodnuto o náhradě hřbitova rekreačními sportovními plochami, plán nebyl realizován. Roku 2000 bylo rozhodnuto, že sem budou ze společného hrobu na ďáblickém hřbitově i z dalších míst přemístěny ostatky vojáků wehrmachtu z května 1945. U Vinohradské ulice je starší ze dvou pražských krematorií, pochází z roku 1931 (motolské z roku 1954). Od 1. října 1929 mají Strašnice vlastní římskokatolickou farnost (do té doby patřily do olšanské farnosti sv. Rocha). Budova fary, která pak po desetiletí sloužila i jako provizorní kaple, byla budována od poloviny března do 31. srpna 1930. Původně plánový nový kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, jehož stavba byla nejprve z finančních, pak z politických důvodů odkládána, byl nakonec v netradiční podobě postaven v období mezi 11. listopadem 1992 a 17. červnem 1994. V roce 1930 byl založen místní sbor Českobratrské církve evangelické a postavena jeho vlastní budova v Kralické ulici. Ve Vilové ulici působí sbor Adventistů sedmého dne.
 Římskokatolický kostel Neposkvrněného početí P. Marie z roku 1994, vpravo od něj fara z roku 1930, která více než 60 let sloužila jako kaple |
 Strašnické krematorium (postaveno roku 1931) |
Reference
Externí odkazy
- Historie městské části Praha 10 (web městské části, včetně historie Strašnic)
- Žižkov – kostel svatého Rocha (seznam matrik 1784–1920)
- Strašnice Staré a Nové – XIII. (Obce Velké Prahy v r. 1929, stručná zmínka)
- Praha-Strašnice zastávka (fotografie i text o zastávce)
- Sokolovna Strašnice
- Římskokatolická farnost Strašnice
- Sbor Českobratrské církve evangelické ve Strašnicích
- Evangelický hřbitov ve Strašnicích
- Strašnické divadlo
- Pražské tramvaje
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |