Osobní nástroje

Dubrovník

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Dubrovník (chorvatsky Dubrovnik, latinsky a italsky: Ragusa) je chorvatské přístavní město, které se nachází na jihu Dalmácie na úpatí vápencového pohoří, s jedinečnou okolní subtropickou vegetací a umělecky a historicky unikátními stavbami. Město mělo 43 770 obyvatel v roce 2001[1] a 49 728 v roce 1991.[2] Absolutní většinu obyvatel tvoří z 88,39% Chorvati. Je jedním z nejvýznamnějších turistických center Jaderského moře. Říká se mu také „perla Jadranu“.

Město Dubrovník odevždy prosperovalo z námořního obchodu. Ve středověku, jako Republika Dubrovník, dokonce začal jako jediný východojadranský městský stát konkurovat Benátkám.

Obsah

Historie

Dubrovník, původním jménem Ragusa, vznikl sloučením dvou osad: Laus, která se nacházela na ostrůvku jižně od dalmatského pobřeží, osídlené obyvatelstvem románského původu (uprchlíky z Epidauru, zničeného předtím Avary a Slovany) a Dubrava, slovanské osady na pobřeží. Ve 12. století se obě osady spojily v jednotný celek, když byla zasypána původní úžina, na jejímž místě se dnes nachází náměstí Stradun. Město bylo opevněno hradbou v délce 1940 m kolem celého obvodu. Do města vedly dvě brány z obou stran původní úžiny (Pile a Ploče). Politicky byl Dubrovnik ve středověku pod ochranou okolních států - nejprve Byzantské říše a Srbska, od roku 1205 pod přímou nadvládou Benátské republiky. Roku 1358 vstoupil pod ochranu Uher a stal se plně samostatnou městskou republikou, s velkým loďstvem a obchodními styky zejména na Balkáně, ale i po celém Středozemním moři. V 16. století se skládala dubrovnická flotila ze 180 velkých lodí.

Od 14. století až do roku 1808 tak bylo město samostatným státem - městskou republikou, pojmenovanou Respublica Ragusina neboli Republika Dubrovník. Republika zažívala vrchol v 15. a 16. století, kdy konkurovala i Benátské republice.

Pohled na Dubrovnik z jihu
Pohled na střechy starého města

Město bylo téměř zničeno silným zemětřesením v roce 1667, při němž zahynulo 5 000 lidí. Bylo zničeno historické centrum města s románskou katedrálou, gotickými a renesančními paláci, kostely a kláštery. Dubrovnik byl postupně obnoven v barokním slohu.

Republika však ztrácela svůj hospodářský a politický význam nejen kvůli ničivému zemětřesení, ale i následkem celkové středomořské krize. V roce 1669 byla navázána spolupráce s Osmanskou říší, která město chránila před útoky benátských vojsk.

Konec republiky nastal po obsazení města Napoleonovými vojsky v roce 1806. Oficiálně republika zanikla v roce 1808.

Roku 1815 byl Dubrovnik anektován Rakouskem jako součást rakouské Dalmácie. Tento stav trval až do roku 1918, kdy se stal součástí nově vzniklého Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 nazvaného Jugoslávie). Na počátku 2. světové války se město stalo součástí samostatného Chorvatska. Od dubna 1941 až do září 1943 bylo město okupováno italskými a později německými vojsky. Osvobozeno bylo v roce 1944 jugoslávskými partyzánskými jednotkami.

V roce 1979 je město zapsáno na seznam UNESCO. V roce 1991, po vyhlášení chorvatské samostatnosti, bylo město ostřelováno těžkými děly z okolních pohoří, přičemž utrpělo mnoho škod. Po ukončení občanské války iniciovalo UNESCO rekonstrukci města. Rekonstrukce proběhla podle původních plánů, aby byl zachován styl města. Byla rovněž aplikována opatření proti zemětřesení.

V tom „pravém“ - tedy historickém - Dubrovníku, založeném už před čtrnácti stoletími uprchlíky, kteří přežili avarský nájezd na nedaleký Cavtat, trvale žije jen pět tisíc lidí, takže je městem, které je možné z okolních kopců přehlédnout jedním pohledem. Stejným zážitek jako pohled z perspektivy racků, plachtících u odpočívadla na asfaltce nad Dubrovníkem je však každý krok jeho strmými uličkami, které z příkrého svahu hory Srd stékají na třistametrovou promenádní třídu Stradun. Pod mramorem jejích dlažic se už osm století skrývá někdejší bažinatý kanál, oddělující latinské sídliště od slovanského.

Celý Dubrovník je jen jedna velká pěší zóna. Třemi vstupními branami totiž nesmí projet žádné soukromé auto. Zásobovací vozidla sem smějí vjet jen časně ráno, přes den jsou povoleny už jen tři výjimky - sanitky, hasiči, svatebčané… Pěším však nepatří jen úzké dubrovnické uličky, ale i impozantní hradby, jimiž je celé město obehnáno. Široké jsou šest a vysoké až třiadvacet metrů, kolem dokola měří bezmála dva kilometry. Kamenné domy a domky se tulí až přímo pod ně, jejich obyvatelé si už dávno zvykli na to, že jim zvědaví turisté doslova a do písmene nahlížejí do hrnců i do ložnic a bez sebemenších zábran vaří, hrají si s dětmi nebo pospávají při odpolední siestě před očima i kamerami turistů.

Z mohutné obranné pevnůstky Minčeta Dubrovník vypadá jak moře barevných střech, jejichž prejzy jsou zabarveny patinou věků. Novotou září jen tam, kam počátkem devadesátých let dopadly miny a zápalné granáty jugoslávské armády, která se blokádou města a jeho ostřelováním z vrcholků nad ním bezohledně snažila zabránit jeho přičlenění k ostatnímu Chorvatsku.

Tak jako přežil většinu všech ostatních pokusů o jeho ovládnutí, požárů a zemětřesení, kterých za více než tisíc let jeho existence bylo nepočítaně, však Dubrovník odolal i těmto útokům. Jizvy na jeho tváři jsou již z valné míry zaceleny a město je opět tím, čím bylo ve svých dějinách – jedním z nejkrásnějších na pobřeží Středomoří.

Panorama

Panorama města Dubrovník
Gigantické panorama Dubrovníku z vrcholu hory (červen 2013)


Partnerská města

Zajímavosti

V Dubrovníku byla v roce 1317 postavena třetí nejstarší lékárna v Evropě.[3]

Reference

  1. Dubrovnik.hr – City of Dubrovnik (anglicky)
  2. History.com – Dubrovnik (anglicky)
  3. SABO, Alexander; PEITZ-HLEBEC, Darja. Chorvatské pobřeží Jadranu. Redakce Bertold Schwarz Susanne Braun, Dr. Klaus Dietsch, K. Bärmann-Thümmel; překlad M. Krečmer, J. Stach; Project Alexander Sabo,. 2., aktualizované vyd. Slovenia : Günter Nelles, 2000 (2000 tisk). 256 s. ISBN 3-88618-187-1. Kapitola Dubrovník, s. 208.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dubrovník
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dubrovník
 Croatia  Chorvatské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Historické město Dubrovník • Poreč a biskupský komplex s bazilikou sv. Eufrazia • Národní park Plitvická jezera • Split a Diokleciánův palác • Šibenik a katedrála sv. Jakuba • historické město Trogir • Stari Grad