Krasnojarský kraj

Z Multimediaexpo.cz

Krajský úřad v Krasnojarsku

Krasnojarský kraj (rusky Красноя́рский край) je federální subjekt Ruské federace.

Leží přibližně uprostřed asijské části země a zaujímá podstatnou část Sibiře. Po republice Sacha je druhým největším samosprávným celkem Ruska; svou rozlohou 2 339 700 km² předčí Alžírsko či Mexiko. Rozloha kraje se zvětšila 1. ledna 2007, kdy byly ke kraji na základě referenda připojeny Evencký a Tajmyrský autonomní okruh. Sídlem správy je Krasnojarsk (930 000 obyvatel).

Další významné město je silně znečištěný Norilsk (210 000) na severu kraje.

Geografie

Kraj leží uprostřed Sibiře a patří do Sibiřského federálního okruhu. Rozkládá se mezi pohořím Sajany na jihu, podél řeky Jenisej, až k 3000 km vzdálenému poloostrovu Tajmyr na severu. Kraj sousedí s Ťumeňskou, Tomskou, Irkutskou a Kemerovskou oblastí, Chakaskou republikou a republikami Tuva a Sacha. Na severu ho omílá Karské moře a moře Laptěvů. Oblast je povodím Severního ledového oceánu. Nejvýznamnější řekou celé oblasti je Jenisej a její přítoky Kan, Angara, Dolní Tunguzka a Podkamenná Tunguzka. Významné jsou také řeky Chatanga a Tajmyra na poloostrově Tajmyr. V kraji panuje kontinetální podnebí s relativními rozdíly teplot během roku. Ve střední a jižní části kraje, nacházející se v mírném podnebném pásu a kde je také soustředěna většina populace, jsou typické chladné zimy a krátká, relativně horká léta. V severní části, většinou pokryté permafrostem, teplota přesáhne 10 °C pouze po dobu 40 dní v roce. Severněji je již polární oblast.

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krasnojarský kraj
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)