Kirovská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Kirovská oblast (rusky Ки́ровская о́бласть Kirovskaja oblasť), založená roku 1934, je jednou z oblastí v Rusku. Nachází se na severovýchodě evropské části země. Jejím hlavním a největším městem je Kirov (499 800 obyv.), mezi další větší města patří Kirovo-Čepeck, Vjackije Poljany, Kotelnič, Slobodskoj, Jaransk a Omutninsk. Celkem se v oblasti nachází 18 okresních měst.

Obsah

Geografie

Kirovská oblast je ve srovnání se svými sousedy relativně rozlehlá (překonávají ji ve velikosti pouze její severní sousedé, například Komiská autonomní republika a Archangelská oblast). Většinu jejího území vyplňují nížiny (nejvyšší hory dosahují výšky jen okolo 300 m), porostlé zejména jehličnatou tajgou a částečně také smíšenými lesy (zastoupení zde má např. jedle, bříza a borovice). Oblastí protékají řeky Čepca a Moloma, které se stékají nedaleko hlavního města do nejvýznamnější řeky Vjatky, tekoucí do Tatarstánu.

Podnebí

Klima je mírně kontinentální, zima je dlouhá a chladná, zatímco léto krátké a teplé. Průměrná teplota v lednu se pohybuje mezi 14-15 °C pod nulou, v červenci mezi 17-19 °C. Zaznamenané srážky jsou obvykle kolem 500 mm za rok.

Přírodní zdroje

Území se vyznačuje bohatými zásobami železné rudy, břidlice, uhlí a fosfátů. Velmi významná je i těžba dřeva.

Obyvatelstvo

K 1. lednu 2005 žilo v regionu 1 461 300 obyvatel, z čehož 1 058 600 ve městech a 402 700 na venkově. Mezi hlavní etnika v oblasti se řadí Rusové (91.8 %); Marijci (2,6 %); Tataři (2,2 %) a Udmurti (1,4 %).

Doprava

Hlavní město Kirov je napojené na jednu z nejdůležitějších železničních tratí v zemi, spojující Moskvu s Permem, Sibiří a Dálným východem. Oblastí prochází také severojižní magistrála. Podstatnou dopravní tepnou je také řeka Vjatka a její přítoky, jejichž splavnost je delší než 2000 km.

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kirovská oblast
Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)