Black-Friday-2019-12-Multimediaexpo.png

Petrohrad

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Petrohrad (oficiálně Sankt-Petěrburg, dříve Leningrad a Petrohrad, hovorově Pitěr) je se 4 600 000 obyvatel druhé největší město Ruské federace a z měst nad milión obyvatel je nejsevernější na světě. Leží v severozápadní části Ruska při ústí řeky Něvy do Finského zálivu, který je součástí Baltského moře.

Petrohrad, založený roku 1703 Petrem Velikým, byl v letech 1712–1917 hlavním městem Ruského impéria. Dodnes je kulturním střediskem celého Ruska s mnoha památkami Světového dědictví UNESCO a také jedním z nejdůležitějších ruských přístavů. Je sídlem Leningradské oblasti a Severozápadního federálního okruhu, samo je (vedle Moskvy) federálním městem.

Obsah

Název

Při svém založení dostalo město název Sankt-Pitěr-Burch (Санкт-Питер-Бурх),[1] což bylo imitací nizozemského Sankt-Pieterburch. Zakladatel, car Petr Veliký, který byl pobytem v Nizozemí ovlivněn, však nepojmenoval město po sobě, nýbrž po svém patronu apoštolu Petrovi. Již po několika letech se však ujal poněmčený název Sankt-Petěrburg. V letech 19141924 se město oficiálně nazývalo Petrograd (Петроград). Po smrti V.  I. Lenina bylo 26. ledna 1924 přejmenováno na Leningrad (Ленинград).

Po rozpadu Sovětského svazu roku 1991 se město vrátilo k dřívějšímu oficiálnímu názvu Sankt-Petěrburg (rusky: Са́нкт-Петербу́рг zvuk [sankt pʲɪtʲɪrˈburk]). Velmi rozšířen je hovorový název Pitěr (Питер). Většina světových jazyků název města překládá (např. angl. Saint Petersburg, šp. San Petersburgo, maď. Szentpétervár).

Dějiny

Město bylo založeno 16. jul. 27.greg. května 1703 carem Petrem Velikým, a to na močálech, které se ruský imperátor navzdory přirozeným překážkám rozhodl za cenu mnoha životů poddaných dělníků vysušit a vybudovat zde svoje nové sídelní město. Brzy poté se stalo hlavním městem Ruské říše a toto postavení si udrželo až do vzniku sovětského Ruska začátkem 20. století.

7. listopadu 1917 (25. října podle juliánského kalendáře, který tehdy v zemi platil) zde začal výstřelem z (křižník)Aurory ozbrojený převrat - Říjnová revoluce (nebo Velká říjnová socialistická revoluce), která zásadně změnila dějiny nejen Ruska, ale i celého světa 20. století. Byl to také začátek občanské války v Rusku, následovalo vytvoření SSSR a rozšíření komunismu na podstatnou část světa.

V letech 19411944 bylo obklíčeno německými vojsky.

24. května 2003 oslavilo 300 let od svého založení.

Památky a pamětihodnosti

Pohled přes Něvu na Petropavlovskou pevnost; v pozadí věže katedrály sv. Petra a Pavla

Petrohrad je městem mnoha historicky významných událostí. Car Petr Veliký ho založil v močálech v deltě Něvy ústící do Finského zálivu na více než 40 ostrovech spojených 300 mosty. Pro ruského cara měl být Petrohrad oknem do Evropy. Dnes vyzařuje toto město se svými širokými bulváry, parky a pobřežními promenádami do světa stále ještě své otevřené, seversky zdrženlivé fluidum. Proslulé (a turisticky atraktivní) jsou petrohradské letní "bílé noci", kdy v důsledku nevelké vzdálenosti od polárního kruhu slunce sice zapadne za obzor, ale nenastane tma.

Mezi nejoblíbenější atrakce patří první stavba v Petrohradu – Petropavlovská pevnost s Katedrálou Petra a Pavla, palác Admirality, který svou věží dominuje městu, Triumfální oblouk jako památka na vítězství nad Napoleonem, žulový monolit – Alexandrův sloup, Kazaňský chrám, Křižník Aurora, Vasiljevský ostrov, Smolenská katedrála a další.

Tepnou města je 4 km dlouhý Něvský prospekt. Nejskvostnější stavbu Petrohradu, tzv. Zimní palác, nechala postavit dcera Petra Velikého, Alžběta. Z této italské barokní kompozice architekta Bartolomea Rastrelliho provedené v bílé a zelené barvě, k níž byla později klasicistní přistavba, učinila velká milovnice umění Kateřina Veliká roku 1764 galerii Ermitáž a umělecké skvosty pro ni nakupovala v celé Evropě. Dnes je tato sbírka čítající skoro tři milióny uměleckých děl největší obrazárnou na světě.

Katedrála sv. Izáka

Katedrála svatého Izáka (Isakijevský chrám), kterou stavělo 440 tisíc dělníků po 40 let, se řadí mezi jednu z největších katedrál na světě, vypíná se do výšky 100 metrů. Nabízí 14 000 míst pro návštěvníky a skvostný pohled na skutečnou symfonii z mramoru, drahokamů a polodrahokamů všech barev. Zlatá kupole je obložena 100 kg čistého zlata. Odtud se nabízí výhled na nejkrásnější místa historického jádra města, které bylo v roce 1990 prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO.

Okolí města

Z Petrohradu je velice snadno dostupný i slavný Petrodvorec, proslulý svým palácovým a parkovým komplexem, stejně jako další místa s někdejšími rezidencemi ruských carů, jako je Carské Selo, Pavlovsk či Lomonosov; pozoruhodná je také ostrovní pevnost Kronštadt.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Petrohradu 1725–2005

Vývoj počtu obyvatel
Rok         Obyvatelstvo
1725 75 000
1750 150 000
1800 300 000
1846 336 000
1852 485 000
1858 520 100
1867 667 000
1873 842 900
1881 876 600
1886 928 600
1891 1 035 400
1897 1 264 900
1901 1 439 400
1908 1 678 000
Rok Obyvatelstvo
1910 1 962 000
1915 2 318 600
1920 722 000
1926 1 616 100
1936 2 739 800
1939 3 191 300
1944 2 559 000
15. ledna 1959 2 888 000
15. ledna 1970 3 512 974
17. ledna 1979 4 072 528
2. března 1988[2] 5 000 000
12. ledna 1989[3] 4 990 749
9. října 2002 4 159 635
1. ledna 2005 4 039 751

Národnostní složení

Skupiny, které se podílely na etnickém složení alespoň desetinou procenta, byly při sčítání v roce 2002 následující: Rusové 84,72 %; Ukrajinci 1,87 %; Bělorusové 1,17 %; Židé 0,78 %; Tataři 0,76 %; Arméni 0,41 %; Ázerbájdžánci 0,36 %; Gruzíni 0,22 %; Čuvaši 0,13 %; Poláci 0,10 %. V průběhu 20. století přišel Petrohrad především o německou a polskou menšinu, které v roce 1897 tvořily 4 %, resp. 2,9 %. Tehdy zde žilo také více Finů a Estonců.

Federální město Sankt-Petěrburg

Územně-administrativní dělení Petrohradu

Vedle Moskvy je Petrohrad druhým federálním městem Ruska; je tedy samostatným a samosprávným federálním subjektem, který nenáleží do okolní Leningradské oblasti, jejíž administrativa v Petrohradě sídlí. Město je také sídlem Severozápadního federálního okruhu. V současných hranicích Petrohradu se nacházejí také dříve samostatná sídla a ostrovní město Kronštadt. V současné době je město rozděleno na 18 rajónů (jejich počet se často měnil; do r. 2005, kdy zanikl Lomonosovský a Pavlovský rajón, měl Petrohrad rajónů 20, ještě dříve pak 27).

Panorama města

Noční panorama města
Palácové náměstí v noci (2007)


Partnerská města

Související články

Český konzulát v Petrohradě

Reference

  1. George, Elena: St. Petersburg: Russia's window to the future--the first three centuries. Taylor Trade Publishing 2003, s. 30.
  2. День рождения пятимиллионного жителя Ленинграда
  3. Данные Всесоюзной переписи населения СССР 1989 года

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Petrohrad
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Petrohrad
Města s vyznamenáním Město–hrdina

Brestská pevnost • Kerč • Kyjev • Leningrad • Minsk • Moskva • Murmansk • Novorossijsk • Oděsa • SevastopolSmolensk • Stalingrad • Tula

 Rusko  Ruské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Petrohrad – historické centrum • Kižský pogostMoskvaKreml a Rudé náměstí • Moskva – Novoděvičí klášter • Moskva – KolomenskojeSolovecké ostrovyNovgorod – historické centrum • Vladimir a SuzdalSergijev Posad • Arktické lesy v Republice KomiJezero Bajkal • Kamčatské sopky • Zlaté hory v pohoří Altaj • Západní Kavkaz • Kurská kosa • Kazaňský kreml • Komplex kláštera Ferapontov • Centrální Sichote-Aliň • Derbent – citadela, staré město, pevnost • Pánev Uvs núr • Přírodní systém na Wrangelově ostrově • Jaroslavl – historické centrum • Struveho geodetický oblouk • Náhorní plošina Putorana 

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace