13. září 2021 je velmi významné datum pro naši Encyklopedii !!
Máme zcela novou kancelář, která leží přímo u obchodního centra Atrium Flora a stanice metra Flora !
Naše stará adresa je definitivně nahrazena novou — Jičínská 226/17, 130 00 Praha 3 - Žižkov.

Sevastopol

Z Multimediaexpo.cz


Sevastopol (ukrajinsky a rusky Севастополь, tatarsky a krymskotatarsky Aqyar) je černomořské přístavní město na Krymském poloostrově na Ukrajině. V současné době zde žije 340 000 obyvatel, resp. 380 000 včetně přilehlých správních jednotek, jež dohromady tvoří město se zvláštním statutem Sevastopol. Přístav byl v éře Sovětského svazu sídlem sovětské černomořské flotily, nyní zde sídlí ruská a ukrajinská loďstva. Název města je složen z řeckých slov Σεβαστος (ekvivalent latinského titulu Augustus) a πολις (město); znamená tedy „carské město“. Sevastopol obdržel v roce 1945 vyznamenání „Město-hrdina“.

Obsah

Status a administrativní členění

Sevastopol.

Sevastopol je správní jednotkou nespadající pod působnost Krymské autonomní republiky, nýbrž je stejně jako hlavní město Kyjev přímo podřízen ukrajinské vládě. Území je rozděleno na 4 rajóny: Balaklavský, Gagarinský, Leninský a Nachimovský. Sevastopolské městské radě jsou tak podřízena i město Balaklava, jež je oficiálně městskou částí, město Inkerman, sídlo městského typu Kača a 4 obecní rady spravující celkem 29 vesnic.

Dějiny

Starověk a středověk

Jižní pobřeží Krymu bylo osídleno řeckými osadníky již v 7. století př. n. l. Na východním cípu území stálo město Chersonésos, jehož ruiny jsou dnes zpřístupněny. V raném středověku patřilo město Byzantské říši. Roku 988 zde byl pokřtěn Vladimír I., čímž Kyjevská Rus oficiálně přijala křesťanství.

Sevastopol v ruské říši

Sovětská éra

Současná situace

Obyvatelstvo

V současné době (2006) žije na území Sevastopolu 379 072 obyvatel, což je zhruba 15 % z celkového počtu obyvatel Krymu; ve vlastním městě Sevastopol bylo napočítáno 340 295 osob, v Inkermanu 11 263, v Kače 5 108, v obcích celkem 22 406 obyvatel. Přehled vývoje počtu obyvatel podává tabulka:[1]

Rok 1875 1897 1926 1939 1959 1970 2006
Počet obyv. 12 000 53 000 96 700 114 000 148 000 229 000 390 000
Ruiny antického města Chersonésos a chrám Sv. Vladimíra

Národnostní složení

Protože Sevastopol byl založen jako opěrný bod ruského impéria, dominovali mezi obyvateli Sevastopolu od počátku Rusové. Roku 1926, kdy zde byla ještě početná komunita Krymských Tatarů, tvořili Rusové 60 % obyvatelstva, Ukrajinci 11 %; roku 1959 bylo Rusů již 76 %, Ukrajinců 19 %. Teprve po otevření města civilnímu obyvatelstvu roku 1994 se sem začali vracet Tataři a Krymští Tataři. Ukrajinské sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:

Doprava

Sevastopol byl od svého vzniku především důležitým námořním přístavem, který má kromě vojenského významu také důležitou obchodní roli.[2] Osobní lodní linky (např. do Istanbulu) byly ovšem s rozvojem letectví omezeny. Dnes městu slouží také letiště Belbek. Od roku 1875 vede do města železnice (nepočítáme-li strategickou dráhu do Balaklavy postavenou Brity za Krymské války). Trasa Sevastopol – CharkovMoskva je jednou z nejdůležitějších v bývalém SSSR. Protože však stísněné poměry dovolily vybudovat v Sevastopolu jen poměrně malé nádraží, končí většina rychlíků v 70 km vzdáleném Simferopolu. Denně odtud jezdí vlaky do Kyjeva, Doněcku, Moskvy a Petrohradu; příměstské „električky“ zajišťují spojení s Bachčisarajem a Simferopolem. Do měst na jižním pobřeží Krymu (Alupka, Jalta, Alušta) je časté autobusové spojení.

Městská doprava

Loď Grigorij Ovčinnikov zajišťující přivoz přes záliv

Od roku 1898 do 2. světové války jezdila v Sevasopolu tramvaj (od roku 1925 též po meziměstské trati do Balaklavy), avšak od roku 1950 jsou páteří sevastopolské MHD trolejbusy, které operují na 13 linkách. Dále zde jezdí městské autobusy a v poslední době především maršrutky, obsluhující i Inkerman a Balaklavu. Důležitou součástí městské dopravy je také 5 přívozů přes Sevastopolský záliv, z nichž jeden převáží také automobily.

Reference

  1. http://www.ukrcensus.gov.ua/results/general/nationality/
  2. Порт Севастополь – Историческая справка

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sevastopol
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Sevastopol
Města s vyznamenáním Město–hrdina

Brestská pevnost • Kerč • Kyjev • Leningrad • Minsk • Moskva • Murmansk • Novorossijsk • Oděsa • SevastopolSmolensk • Stalingrad • Tula

Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)