Krym

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání

Tento článek pojednává o Krymském poloostrově jakožto celku z hlediska geografie a historie. Informace k současnosti najdete zejména v článku Autonomní republika Krym.

Globální poloha Krymu vůči Evropě

Krym (rusky Крым, ukrajinsky Крим, krymskou tatarštinou Qırım), geograficky také Krymský poloostrov je poloostrov ležící na severu Černého moře. Většinu poloostrova zaujímá Autonomní republika Krym, samosprávné území, které je součástí Ukrajiny. Krym patřil v průběhu dějin mnoha mocnostem; do roku 1991 byl součástí Sovětského svazu. Dnes zde žijí převážně Rusové, nejpočetnější menšinu tvoří Ukrajinci. Krym je vlastí Krymských Tatarů, kteří se sem od konce 20. století postupně vracejí.

Obsah

Geografie

Satelitní snímek Krymského poloostrova a Azovského moře.

Na severu je Krym spojen úzkou Perekopskou šíjí s kontinentální Evropou (ukrajinská Chersonská oblast. Západní a jižní hranici tvoří Černé moře, východní hranici Azovské moře. Od jihoruské pevniny (Kubáně) je oddělen Kerčským průlivem. Celková rozloha Krymu činí 26 200 km2. Zatímco severní část poloostrova je pokrytá (dnes zemědělsky zkultivovanou) stepí a lesostepí, menší jižní část (1/5 celkové rozlohy) tvoří úzké subtropické pásmo, vtěsnané mezi pobřeží Černého moře a Krymské hory. Ty se v délce 100 km táhnou podél pobřeží. Krymské hory jsou tvořeny celkem třemi hřebeny, v jižním hřebenu se nachází nejvyšší krymský vrchol Roman-Koš (1545 m). V subtropickém pásmu, širokém 8–12 km, se nachází oblíbená přímořská letoviska a lázně, souhrnně známá jako Ruská riviéra. Je tvořena romantickým pobřežím se strmými skalními útesy, písečnými či oblázkovými plážemi a čistou vodou. V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy. Hlavním městem Autonomní republiky Krym je Simferopol. Město Sevastopol (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel) tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci podřízený přímo kyjevské vládě.

Kolonie starověkého Řecka na Krymu
Historická mapa Krymu (1888)

Historie

Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene Taurů. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána Skythy. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. Řeky, založena tak byla města jako Pantikapaion (přibližně dnešní Kerč) nebo Chersonesos (dnešní Sevastopol), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. Bosporské království, které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako Chersonésos Taurský, Chersonésos Skythský, Taurika či Taurida. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz Ostrogótů, který byl o něco později vyhnán Huny. Zbytky gótského etnika na poloostrově přežívaly až do 18. století. Ve středověku byl jih Krymu ovládán Byzantskou říší, některé obchodní osady zde postupně založili Janované. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při Černém a Kaspickém moři.

Krymský chanát

Roku 1243 vpadli na Krym Tataři, posléze je součástí Zlaté hordy, od 15. století byl vytvořen samostatný Krymský chanát (1441–1783) se střediskem v Bachčisaraji. Od roku 1475 byl chanát vazalem Osmanské říše.

Ruské impérium

Ruská carevna Kateřina Veliká anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k Ruské říši. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu Sevastopol. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla krymská válka. Roku 1875 dorazila z Moskvy do Sevastopolu železnice.

Sovětský svaz

Vlajka Krymské ASSR

V průběhu ruské občanské války (19181925) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku 1921, poté připojen k Ruské sovětské federativní socialistické republice, největší republice SSSR; od října 1921 existoval v jejím rámci jakožto Krymská autonomní SSR. Za druhé světové války, konkrétně v letech 19411944 byl okupován nacistickým Německem; ještě před okupací byli z Krymu deportováni krymští Němci. V květnu 1944, po skončení okupace, byli Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, obviněni z kolaborace s nacisty a na Stalinův příkaz násilně deportováni do střední Asie; stejný osud potkali v červnu 1944 krymské Řeky, Armény a Bulhary. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. K 30. červnu 1945 pak byla autonomní republika zrušena a přeměněna v oblast; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území. 19. února 1954 byl z iniciativy N. S. Chruščova Krym vyňat z Ruské SFSR a administrativně přičleněn k Ukrajinské SSR při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při rozpadu SSSR, neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně nejdelší trolejbusové trati světa.

Autonomní republika Krym a město Sevastopol

Vlajka Autonomní republiky Krym

12. února 1991 pak byla na základě referenda vytvořena Autonomní republika Krym, která se o několik měsíců později stala součástí nezávislé Ukrajiny. Přístav Sevastopol má vlastní správu a spolu s Kyjevem je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku 1994 byl uzavřeným městem, kam neměli přístup cizinci. Roku 1997 byla rozdělena bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku.

Obyvatelstvo

Na Krymském poloostrově žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % ruské národnosti, 24 % ukrajinské a 13 % krymskotatarské, převážně užívaným jazykem je ruština. Mezi největší krymská města patří Simferopol, ležící přibližně ve střední části, a Sevastopol v jihozápadní části (obě města mají přibližně 340 000 obyvatel); dále pak Kerč na východním okraji poloostrova či Jevpatorija na západním pobřeží.

Města nad 10 000 obyvatel

Ruiny antického města Chersonésos a chrám Sv. Vladimíra u dnešního Sevastopolu

Následující tabulka podává přehled větších měst na Krymu. Města se statutem republikového významu jsou vyznačena tučně; stejně tak Sevastopol, který administrativně není součástí Krymské republiky. Na rozdíl od ostatních ukrajinských oblastí uvádíme u jmen měst přednostně ruský název, neboť užívání ruštiny – druhého oficiálního jazyka Krymské republiky - zde výrazně převažuje.

Město Ukrajinský název Ruský název Krymskotatarský název Počet obyvatel
1. I. 2006
Simferopol Сiмферополь Симферополь Aqmescit 340 644
Sevastopol Севастополь Севастополь Aqyar 340 295
Kerč Керч Керчь Kerç 151 327
Jevpatorija Євпаторiя Евпатория Kezlev 106 456
Jalta Ялта Ялта Yalta 79 796
Feodosija Феодосiя Феодосия Kefe 71 725
Džankoj Джанкой Джанкой Canköy 39 664
Krasnoperekopsk Красноперекопськ Красноперекопск Krasnoperekopsk 30 677
Alušta Алушта Алушта Aluşta 29 913
Bachčisaraj Бахчисарай Бахчисарай Bağçasaray 26 395
Saki Саки Саки Saq 26 389
Armjansk Армянськ Армянск Ermeni Bazar 22 893
Belogorsk Бiлогiрськ Белогорск Qarasuvbazar 18 399
Sudak Судак Судак Sudaq 14 772
Primorskij Приморський Приморский Hafuz 14 338
Gvardějskoje Гвардiйське Гвардейское Sarabuz 12 621
Ščjolkino Щолкiне Щёлкино Şçolkino 11 419
Inkerman Інкерман Инкерман İnkerman 11 263
Okťabrskoje Октябрське Октябрьское Büyük Onlar 11 100
Gaspra Гаспра Гаспра Gaspra 11 063
Čornomorskoje Чорноморське Черноморское Aqmeçet 10 976
Gresovskij Гресiвський Грэсовский Gresovskiy 10 713
Krasnogvardějskoje  Красногвардiйське  Красногвардейское  Qurman 10 661
Staryj Krym Старий Крим Старый Крым Eski Qırım 10 101

Památky a letoviska

Díky své exotičnosti, příjemnému podnebí, panenské přírodě a množství kulturních památek mnoha epoch byl zejména jižní Krym už od 60. let 19. století hojně vyhledáván vyššími ruskými společenskými vrstvami, včetně carské rodiny. Za sovětské éry byl Krym vyhlášenou rekreační oblastí pro nejvyšší stranické a státní funkcionáře, stejně jako pro dělnické a pionýrské organizace. Mezi nejznámější turistická centra na pobřeží patřila a patří Jevpatorija, Jalta, Alupka, Alušta, Artěk, Gurzuf, Sudak a nejvýchodněji ležící Feodosija. Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, byzantské pevnosti, jeskynní kláštery a města, tatarské vesnice, mešity a paláce (v Bachčisaraji Chánův palác s Fontánou slz, opěvovanou Puškinem). V roce 1994 bylo veřejnosti zpřístupněno také město Sevastopol, které bylo po dlouhá léta vyhrazeno pouze sovětským vojákům, důstojníkům a jejich rodinám. U Sevastopolu se nacházejí zbytky antického města Chersonéssos a kostel, v němž byl pokřtěn sv. Vladimír.

Pohled na město Alušta.

Doprava

Na Krymu je velmi rozvinutá autobusová doprava. Ve městech Simferopol, Alušta a Jalta a také mezi nimi je od roku 1959 v provozu Krymský trolejbus. K této dopravní tepně patří linka dlouhá 96 km, patrně jedna z nejdelších na světě. V Jevpatoriji jezdí tramvaje. V Sevastopolu od severní k jižní straně a v opačném směru jezdí čluny, které jsou městskou hromadnou dopravou. Krym protínají dvě evropské silnice, E 105 z Norska přes Rusko a Charkov do Jalty, a E 87 z Chersonu přes Džankoj a po převozu vozidel na lodích přes Kerčskou úžinu do Ruska a Gruzie a odtud do Turecka.

Železniční dopravu zajišťují Krymské železnice (КрымЖД) — federální státní podnik. Ten byl založen v roce 2014 na základě jednotky krymského ředitelství „Přidněprovské železnice Ukrajinských železnic“, nacházející se na území Krymu. Krym protínají dvě železniční trati, ArmjanskKerč s odbočkou do Feodosie a trať Melitopol – Sevastopol s odbočkou do Jevpatorije, které se kříží v obci Džankoj. Přístavy Černého moře jsou Jevpatorija, Sevastopol, Jalta, FeodosijaKerč. V Kerči je možno se přeplavit trajektem přes Kerčský průliv, spojující Krym s Krasnodarským krajem (Port Kavkaz). Přístavní města jsou spojena pravidelnou námořní dopravou. Azovské pobřeží poloostrova nemá velký dopravní význam.

V roce 2015 byla zahájena výstavba mostu přes Kerčský průliv.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krym
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krym
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace