13. září 2021 je velmi významné datum pro naši Encyklopedii !!
Máme zcela novou kancelář, která leží přímo u obchodního centra Atrium Flora a stanice metra Flora !
Naše stará adresa je definitivně nahrazena novou — Jičínská 226/17, 130 00 Praha 3 - Žižkov.

Národnost

Z Multimediaexpo.cz

Crystal Clear browser.png   Informace v tomto článku nemají dostatečný globální rozměr.
  Prosíme, vylepšete článek tak, aby obsahoval minimum lokální či povrchní rétoriky.
Crystal Clear linneighborhood.png

Národnost je příslušnost osoby k určitému národu, přičemž národ chápeme jako společenství, na jehož utváření mají největší vliv společné dějiny, společná kultura a společné území. Běžně se určuje podle státu nebo oblasti narození, kde se člověk narodil nebo prožil dětství, nebo podle původu předků, zde zejména matky (neboť matka je téměř vždy jistá). Národnost se může změnit průběhem procesu naturalizace. Obecně je možno říct, že význam pojmu národnost je složité definovat. Měnil se v průběhu dějin a je různý i zeměpisně. Podle definice použité při sčítání lidu 2011 se národností rozumí příslušnost k národu, národnostní nebo etnické menšině. Dále podle této definice není pro určení národnosti v České republice rozhodující mateřská řeč ani řeč, kterou člověk používá nebo lépe ovládá, ale jeho vlastní rozhodnutí. Je možné se hlásit k jedné i více národnostem, nebo také k žádné.[1] Např. Anthony Giddens definuje národnost jako „kulturní hodnoty a normy, které odlišují členy určité skupiny od jiných lidí“.

Obsah

Vývoj chápání národnosti na území českých zemí

  • Průzkum národnostního složení obyvatelstva českých zemí se provádí od roku 1880. Zjišťování národnostní příslušností bylo podobně jako dnes součástí soupisu obyvatel. Jako rozhodující pro určení národnosti byla obcovací řeč.
  • Po vzniku samostatné Československé republiky při prvním sčítání lidu v roce 1921 byla národnost definována jako kmenová příslušnost, jejímž hlavním znakem byl zpravidla mateřský jazyk. Všeobecně byla před druhou světovou válkou vazba jazyka a národnosti velmi významná. Nepřipouštělo se uvádění více národností.
  • Po válce už národnost na jazyk vázána nebyla. Národnost byla definována jako příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaná osoba vnitřně spjata a ke kterému se hlásí. Při pozdějších sčítáních lidu už bylo ponecháno na každém jednotlivci, aby národnost zapsal podle svého přesvědčení.
  • Další významný přelom nastal při prvním sčítání lidu po listopadu 89 v roce 1991. Sčítání dalo lidem po dlouhých letech možnost svobodně vyjádřit své postoje, což se projevilo v otázkách národnosti a náboženského vyznání. Kromě jiného se objevila možnost uvádět národnost moravskou a slezskou, případně československou. Sčítací archy umožňovaly zápis národnosti zcela bez omezení.

Národnostní složení českých zemí

Národnostní složení českých zemí (podle obcovací řeči) podle soupisu obyvatelstva v roce 1880:

Struktura obyvatelstva podle národnosti v letech 1921 až 2001 (v %)
národnost česká1) slovenská polská maďarská německá ostatní vč. nezj.
1921 67,6 0,2 1,0 0,1 30,6 0,6
1930 68,4 0,4 0,9 0,1 29,5 0,7
1950 93,8 2,9 0,8 0,1 1,8 0,6
1961 94,3 2,9 0,7 0,2 1,4 0,6
1970 94,5 3,3 0,7 0,2 0,8 0,5
1980 94,6 3,5 0,6 0,2 0,6 0,5
1991 94,8 3,1 0,6 0,2 0,5 0,9
2001 94,2 1,9 0,5 0,1 0,4 2,8

1) V letech 1991 a 2001 včetně národnosti moravské a slezské

Struktura obyvatelstva podle národnosti v letech 1991 a 2001 (v %)
rok 1991 2001
česká národnost 81,2 % 90,4 %
moravská národnost 13,2 % 3,7 %
slezská národnost 0,4 % 0,1 %

Největší zahraniční národnostní menšinou je slovenská, která má největší zastoupení na Ostravsku a v severních Čechách. Také tu existují oblasti s polským obyvatelstvem (Ostravsko) a s německým obyvatelstvem (okolí Sokolova). Další menšiny se vyskytují pouze na regionální úrovni jako například Rakušané, Maďaři, Ukrajinci, Vietnamci, Rusové, Srbové, Řekové nebo Slovinci.

Národnostní složení státu

Národnostní složení určité oblasti nebo státu určuje počet obyvatel různých národnosti. Existují národnostně jednotné a nejednotné státy, což se určuje dle toho, kolik procent obyvatel je většinové národnosti. Národnost bývá často zaměňována za státní občanství. Státní občanství je na rozdíl od národnosti příslušností k určitému státu. Státní občanství umožňuje občanům podílet se na řízení státu především pomocí voleb, zatímco národnost tento akt neumožňuje. Listina základních práv a svobod deklaruje národnostní a etnická práva občanů a mezi nimi též právo svobodně rozhodovat o své národnosti, které není ničím omezeno ani podmíněno (čl. 3 odst. 2).

Související články

Reference

  1. KUBALA, Ondřej. Do sčítacích formulářů je možné vyplnit jakoukoliv národnost, včetně moravské [online]. Český statistický úřad, 2011-01-13, rev. 2011-02-09, [cit. 2011-03-28]. Dostupné online.  

Literatura