Dominikánská republika

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 18. 5. 2015, 10:51

Dominikánská republika
Dominikánská republika República Dominicana
Vlajka Dominikánské republiky   Státní znak Dominikánské republiky
The media player is loading... Prehravac se nahrava...
Hymna Domikánské republiky – Quisqueyanos valientes
Dios, Patria, Libertad (Bůh, Vlast, Svoboda)
Geografie
Hlavní město:	Santo Domingo
Rozloha:	48 730 (127. na světě) z toho 1,6 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Pico Duarte (3087 m n.m.)
Časové pásmo:	-4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	8 950 034 (85. na světě)
Hustota zalidnění:	178 (59. na světě)
HDI:	0,768 (střední)
Jazyk:	španělština
Náboženství:	křesťanství 99 %, šamanismus 1 %
Státní útvar
Státní zřízení:	prezidentská republika
Měna:	dominikánské peso (DOP)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	DOM
Telefonní předvolba:	+1
Národní TLD:	.do

Dominikánská republika je stát v Karibském moři, který se rozkládá na východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily. Jediným sousedním státem je Haiti, společná hranice je dlouhá 388 kilometrů.

POLOHA & ČASOVÉ PÁSMO Dominikánská republika leží v Karibiku a zabírá dvě třetiny východní části ostrova Hispaniola v souostroví Velké Antily. Na severu je omývána Atlantským oceánem a na jihu Karibským mořem. Svou rozlohou 48 442 km2 je druhým největším ostrovem Karibiku. Pobřeží je dlouhé 1633 km a může nabídnout více než 600 kilometrů písečných pláží. Zbývající část ostrova patří sousednímu státu Haiti. Východně od ostrova leží Jamajka a Kuba.

  Časové pásmo ve srovnání s Evropou:
      zimní čas: –5 hodin
      letní čas: –6 hodin

PODNEBÍ Průměrná teplota je 27 °C. Nejteplejším měsícem je srpen, kdy nejvyšší teploty dosahují až 34 °C; nejnižší zimní teploty klesají na 18 °C, s výjimkou horských oblastí, kde mohou klesnout až k bodu mrazu.

Dějiny

Když Kryštof Kolumbus jako první turista vystoupil před 500 lety na břeh této země, byl ohromen. Ve svém dopise králi Ferdinandovi a královně Isabele napsal, že objevil nejkrásnější zemi, kterou kdy lidské oči mohly spatřit. Do tohoto data nejsou žádné záznamy o jakékoliv návštěvě této destinace.

Oficiální název: Dominikánská republika Hlavní město: Santo Domingo Rozloha: 48 442 km2 Počet obyvatel: 10 415 000 Státní zřízení: prezidentská republika s dvoukomorovým parlamentem Nezávislost od: 27. února 1844 Měna: dominikánské peso (RD) = 100 centavů Úřední jazyk: španělština Sousedící země: Haiti

HISTORIE Území Dominikánské republiky bylo objeveno 5. prosince 1492 Kryštofem Kolumbem při jeho první cestě do Nového světa. V té době ostrov Hispaniola (jak jej Kolumbus pojmenoval) nazývali jeho původní obyvatelé, indiáni Taínové, „Quisqueya“ - Matka všech zemí.

Původní obyvatelé, španělsky „taínos“ („vznešený, čistý“), jejichž tehdejší počet se odhaduje přibližně na 600 000, byli ke Kolumbovi a jeho španělské posádce velice přátelští a pohostinní. Kolumbus sám měl pro ostrov velkou slabost a ve svém deníku ho popsal jako „krásný ráj na zemi s vysokými zalesněnými horami a velkým říčním údolím“.

Kolumbův obdiv k Hispaniole a zároveň objevení nalezišť zlata na tomto ostrově vedly k vytvoření evropských osad. První z nich, La Isabela, byla založena v roce 1493. Při evropském osidlování byli původní obyvatelé, zejména Taínové, vzati do otroctví a během následujících 25 let z oblasti vymizeli. Noví obyvatelé současně přiváželi otroky z Afriky, aby zajistili pracovní sílu pro své plantáže.

Kolumbův bratr Bartoloměj byl jmenován hlavním guvernérem ostrova Hispaniola a v roce 1496 založil město Santo Domingo, které se vzápětí stalo reprezentačním sídlem španělského královského dvora a získalo tak moc a velký vliv.

V roce 1515 začali Španělé zjišťovat, že se ložiska zlata na Hispaniole zmenšují. V té době Hernán Cortéz objevil ložiska stříbra v Mexiku. Na základě této informace většina španělských obyvatel Santo Dominga odešla do Mexika a na ostrově zůstalo jen několik tisíc osadníků.

Díky velkému množství hospodářského skotu, který sem byl původně dovezen Kolumbem, mohli osadníci, jež na ostrově zůstali, poskytovat jídlo a kůže španělským lodím zastavujícím na Hispaniole při svých cestách do Ameriky. Toto období je známé také díky pirátům z Karibiku.

Ostrov Hispaniola zůstal pod španělskou nadvládou až do roku 1697, kdy se západní třetina ostrova stala francouzským územím. Byla pojmenována Saint-Domingue a byla nejbohatší kolonií na světě, zejména díky rozlehlým plantážím cukrové třtiny. Na těchto plantážích pracovali statisíce otroků přivezených z Afriky.

V roce 1791 vypuklo v Santo Domingu povstání otroků. Ze strachu, že si ostrov podrobí, zrušila Francie v roce 1794 otroctví. Po uklidnění situace byli Francouzi schopni více zaměřit pozornost na vzrůstající vliv Španělů na východní straně ostrova. V roce 1804 se západní část ostrova stala republikou Haiti.

V roce 1809 se východní strana vrátila pod španělskou nadvládu. V roce 1821 španělští osadníci vyhlásili samostatný stát, ale jen o několik týdnů později napadly haitské síly východní část ostrova a zabraly Santo Domingo. Během příštích 22 let byl celý ostrov pod kontrolou Haiti.

Na základě ztráty politické a ekonomické kontroly založila bývalá španělská vládnoucí třída tajnou odbojovou skupinu „La Trinitaria“, vedenou Juanem Pablem Duartem. Po několika opakovaných útocích tohoto uskupení na haitskou armádu Haiťané ustoupili. 27. února 1844 byla východní strana ostrova prohlášena za samostatnou a území dostalo název Dominikánská republika.

Následujících sedmdesát let bylo provázeno politickými nepokoji a občanskými válkami, především kvůli bojům vedeným organizací Dominikánští siláci. Spory s Haiti pokračovaly a moc se na krátkou dobu vrátila Španělsku.

Neustálé nepokoje vyústily v zásah USA v roce 1900. V roce 1916 americká armáda obsadila zemi a zůstala až do roku 1924, kdy byla demokraticky zvolena vláda Dominikánské republiky. V době okupace americkou armádou byl v čele dominikánské armády Raphael Leónidas Trujillo, který zneužíval svého vlivného postavení a blokoval vládní reformy. Trujillovy intervence vyústily v represivní diktaturu, která trvala až do roku 1961, kdy byla přepadena jeho automobilová kolona a diktátor byl zabit.

Po Trujillově smrti se začaly opakovat politické nepokoje. Až do roku 1965 se v čele Dominikánské republiky vystřídalo několik vládců a americký prezident Lyndon B. Johnson nařídil, aby americká armáda znovu obsadila zemi.

Ve zmanipulovaných volbách v roce 1966 zvítězil Dr. Joaquín Balaguer, člen Partido Reformista Social Cristiano (PRSC), a jeho vláda zůstala u moci až do roku 1978. V tomto roce byl do čela země zvolen Antonio Guzmán, který zemřel čtyři roky poté. V roce 1986 v legitimních volbách zvítězil Balaguer, jenž setrval na postu prezidenta až do roku 1996. Novým nástupcem se stal Leonel Fernández a zastával úřad do roku 2000, kdy byl zvolen Hipólito Mejía.

Současným prezidentem je Danilo Medina, jehož zvolení proběhlo v roce 2012.

Hospodářství

Více než 20% obyvatel země pracuje v zemědělství. Základní plodinou je cukrová třtina, dále se pěstuje banány, bavlna, kakao, káva, kukuřice, maniok, podzemnice olejná, rýže a tabák. Chová se skot, prasata a kozy. Nejvýznamnějším hospodářským odvětvím je těžba nerostných surovin: azbestu, bauxitu, chromu, mědi, niklu, platiny, ropy, stříbra, uhlí, uranu, zlata, železné rudy. Významným odvětvím je dále zpracovatelský průmysl, zastupují jej cukrovary, palírny rumu a závody na zpracování tabáku. Své místo má i výroba stavebních materiálů, zpracování rud, textilní a oděvní průmysl a petrochemie.

Administrativní členění

Hlavní článek: Provincie Dominikánské republiky

Dominikánská republika se administrativně skládá z 31 provincií a jednoho Distrito Nacional - hlavního města Santo Domingo.

Cestovní ruch

Tvoří významnou složky příjmů do státního rozpočtu. Dominikánská republika se stala v 90. letech vyhledávaným cílem náročných západních turistů.

Rok 2014 byl pro cestovní ruch Dominikánské republiky výjimečný. Od ledna do listopadu přijelo do země celkem 4 607 047 turistů, což je o 7.7 % více než v roce 2013. Vůbec nejvyšší statistiky příjezdů byly zaznamenány v listopadu, kdy se jednalo o 9.3% nárůst.

„Díky spolupráci soukromého a veřejného sektoru dosáhl turistický ruch v loňském roce rekordní úrovně“, uvedl Francisco Javier García, ministr cestovního ruchu Dominikánské republiky.

Letos by podle předpokladů Ministerstva cestovního ruchu do země mohlo zavítat až šest milionů zahraničních turistů, tedy o 10 % více oproti loňskému roku. Prioritním plánem je v horizontu příštích sedmi let přesáhnout hranici deseti milionů návštěvníků.

Profil zahraničního návštěvníka Dominikánské republiky se v průběhu prvních deseti měsíců roku 2014 pohyboval z 63.5 % v rozmezí 21 a 49 let. Hlavním motivem návštěvy byl pro 93.4 % turistů odpočinek, uvedla Centrální banka.

Zajímavosti

• Prvním Evropanem na půdě budoucí Dominikánské republiky byl 6. prosince 1492 Kryštof Kolumbus. Nazval ji „rájem na zemi“. Na území dnešní Dominikánské republiky bylo založeno první město, katedrála, nemocnice a univerzita v „Novém Světě“.

Zdroje informací

• Rozšiřující informace, historie, lokality, fotografie.

Související články

• DR-CAFTA
• Hispanoamerika
• Středoamerické a karibské hry
• Středoamerický integrační systém

Externí odkazy