Československá socialistická republika

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Přejít na: navigace, hledání

Československá socialistická republika (ČSSR) byl stát ve střední Evropě, který existoval od 11. července 1960 do 28. března 1990.

V roce 1960 byla přijata nová československá ústava, která mimo jiné změnila název státu na Československá socialistická republika. Tento státní útvar byl od 1. ledna 1969 federací. Ústavním zákonem Federálního shromáždění ze dne 29. března 1990 „O změně názvu Československé socialistické republiky“ byl změněn oficiální název státu na Československá federativní republika, o několik dní později pak na Česká a Slovenská Federativní Republika.

Obsah

Historický vývoj

1960–1970: Demokratizace a okupace vojsky Varšavské smlouvy

Československá socialistická republika vznikla změnou názvu Československé republiky novou ústavou (viz Ústava Československé socialistické republiky. V ní byly stanoveny nové státní symboly, pevně zakotven socialismus a vedoucí úloha KSČ.

Po období stalinismu a tuhého režimu v letech padesátých nastala jistá změna; krátké období tání v Sovětském svazu v polovině šedesátých let vedlo i k uvolnění v tehdejší ČSSR. Došlo k povolení mnohých tehdejších regulí, rehabilitováni byli někteří odsouzenci z politických procesů. Hospodářsky se zemi také dařilo, 60. léta vůbec jako celá lze charakterizovat obdobím ekonomického růstu v celé Evropě, východní blok nevyjímaje.

Postupné uvolňování poměrů vedlo nakonec až k Pražskému jaru v roce 1968. Plán demokratického socialismu, ne nepodobný Gorbačovově perestrojce však vzbudil podezření z kontrarevoluce mezi konzervativními komunistickými kruhy v Moskvě. Naděje na „socialismus s lidskou tváří“ tak Sovětským svazem rázně ukončeny invazí států Varšavské smlouvy, oficiálně nazvanou „bratrská internacionální pomoc“. Tehdejší českoslovenští politici (Alexander Dubček a další) museli nátlaku ustoupit. Následná okupace vedla k velkému odporu veřejnosti, který však nevyústil v žádné výsledky; Československo se muselo smířit s přítomností vojsk SSSR. Srpnová okupace změnila zcela pohled československé veřejnosti na Sovětský svaz; nyní byli Sověti vnímáni jako okupanti; ne již osvoboditelé. Československo-sovětské přátelství, tolik oficiálně proklamované, se do jisté míry stalo prázdnou frází, charakterizující tehdejší dobu.

1. ledna 1969 se Československo stalo federací dvou svrchovaných států, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Související informace naleznete v článku: Federalizace Československa.

V době po roce 1968 odešla třetí vlna emigrace. S nástupem Gustáva Husáka do čela KSČ nastalo definitivně období normalizace. Následující dvě desetiletí jsou označována za vládu „šedé zóny“, vládu konformismu.

1970–1980: Normalizace a stagnace ČSSR

Počet obyvatel Československa v letech 1961 až 1991

V 70. letech byl normalizační režim velmi silný. Docházelo k mnohým čistkám, hospodářství upadalo. Československo však dosáhlo jistých úspěchů. Začala se budovat dálniční síť, metro, přehrady, velká panelová sídliště a v roce 1978 letěl první československý kosmonaut, Vladimír Remek, na palubě sovětské kosmické lodi, do vesmíru. Další důležitou otázkou se stala industrializace Slovenska – na východě republiky se budovaly rozsáhlé průmyslové komplexy, z hospodářského hlediska však pro ekonomiku ČSSR neudržitelné. Ve výrobě hrál velkou roli těžký průmysl, připravený na možnou válečnou výrobu.

Rostl vliv disentu a nevládních organizací, mezi které patřila například Charta 77. Ta poukazovala na porušování lidských práv v zemi, k nimž se vláda ČSSR zavázala na mezinárodních konferencích. Režim proti těmto organizacím bojoval, například vytvořením anticharty, což bylo sdružení umělců, kteří oficiálně tímto vyjádřili podporu tehdejšímu režimu. Představitele opozičních sil různým způsobem umlčovat, zavíral do vězení aj.

1980–1990: Krize, přestavba společnosti a Sametová revoluce

V osmdesátých letech se ještě více projevil hospodářský, ale i společenský a kulturní úpadek z let sedmdesátých. Zprůmyslnění bylo sice vysoké a zaměstnanost oficiálně absolutní, efektivita výroby však byla nízká. V některých oblastech docházelo k devastaci krajiny a životního prostředí, například v Severních Čechách a na Severní Moravě. Rozsáhlé plochy, které byly zdevastované již populačními změnami v obdobích kolem druhé světové války, byly nyní zcela zlikvidovány; mnohá města přesunuta na nové místo (a vybudovaná podle socialistického vzoru). Surovinově byla země závislá na dodávkách ze Sovětského svazu, který byl jedním z jejích největších obchodních partnerů.

Po uvolnění poměrů uvnitř Sovětského svazu a prosazení perestrojky v druhé polovině osmdesátých let začalo i vedení Komunistické strany Československa hledat způsob, jak zlepšit situaci doma. Potřeba bylo hlavně upevnit obchod se zeměmi Západní Evropy, ohledně demokratizace a otevřenosti se ale příliš nediskutovalo. V listopadu 1989 proběhla i zde demokratická revoluce, čímž se socialistické Československo přidalo jako poslední stát střední Evropy k demokratizačnímu procesu a otevřelo se okolnímu světu (Sametová revoluce začala až 17. listopadu a hranice se otevřely 4. prosince, tedy jako poslední - v Maďarsku padl komunistický režim již 23. října a hranice se dokonce otevřely o 2 měsíce dříve, v Polsku začaly změny již prvními svobodnými volbami 4. června 1989 a v NDR padly hranice (a s nimi i samotný režim) pádem berlínské zdi 9. října) a země se vydala se na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Československá socialistická republika
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace