Čitská oblast

Z Multimediaexpo.cz


Čitská oblast (rusky Читинская область, Čitinskaja oblast) byl federální subjekt Ruska (oblast) v jihovýchodní Sibiři. Jejím administrativním centrem byla Čita. Měla hranice s Čínou (998 km) a Mongolskem (868 km) a vnitřní hranice s Irkutskou a Amurskou oblastí, s Burjatskou a Jakutskou republikou. Na jihu ležel Aginský burjatský autonomní okruh, s nímž byla k březnu 2008 oblast sloučena v nový Zabajkalský kraj.

Historie

Území, kde dnes leží Čitská oblast, bylo poprvé prozkoumáno kozáky vedenými Pjotrem Beketovem v roce 1653. Lidé se sem začali stěhovat a na příkaz ztužovat ruské hranice s Čínou a Mongolskem, těžit nerostné zdroje. Roku 1891 se začala budovat místní část Transsibiřské magistrály. V roce 1920 se Čita stala hlavním městem Dálnovýchodní republiky, která se sloučila s Ruskem v listopadu 1922, měsíc před vyhlášením Sovětského svazu. Poté byl v roce 1923 založen Zabajkalský kraj, který se v roce 1937 přeměnil v dnešní Čitskou oblast. V referendu k 11. 3. 2007 bylo rozhodnuto o spojení Aginského burjatského autonomního okruhu s Čitskou oblastí za vzniku staronového Zabajkalského kraje.

Průmysl a zemědělství

V oblasti se nachází hodně železných, neželezných, vzácných, a drahých kovů, uhlí, dřevěného uhlí (výroba), a minerálních vod. Ruské odhadované zásoby rud s vysokým podílem uranu jsou 145,400 tun. Mnohá z těchto nalezišť leží nedaleko Krasnokamensku, druhého největšího města oblasti (55 600 obyv.), kde se nacházejí také Priargunské doly a chemický kombinát PMCC. Lesy pokrývají asi 60 % rozlohy. Tím pádem je v oblasti hlavním průmyslem kromě hutnictví také palivový průmysl a dřevařství. Také je zde na vyšší úrovni potravinářský a lehký průmysl. Místní zemědělství se soustřeďuje na chov dobytka, ovcí, a sobů.

Externí odkazy


Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C4%8Citsk%C3%A1_oblast“