Salvador

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Salvador
Salvadorská republika
República de El Salvador
Flag of El Salvador.png  Coats of arms of El Salvador.png
Salvadorská vlajka   
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Salvadorská hymna – Saludemos la Patria orgullosos
Geografie
El Salvador (orthographic projection).png
Hlavní město: San Salvador
Rozloha: 21 040 (152. na světě)
z toho 2 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Cerro El Pital (2730 m n.m.)
Časové pásmo: -8
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 5 744 113 (97. na světě)
Hustota zalidnění: 273 (34. na světě)
HDI: 0,747 (střední)
Jazyk: španělština (úřední), nahuatl
Náboženství: římští katolíci 83%, jiní 17%
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: americký dolar (USD)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: ES
Telefonní předvolba: +503
Národní TLD: .sv

Salvador (též Salvádor či El Salvador, španělsky doslova „Spasitel“) je přímořský stát v Střední Americe při pobřeží Tichého oceánu. Jeho sousedy jsou Guatemala na severozápadě a Honduras na severovýchodě; vody Tichého oceánu ho omývají z jihu.

Jelikož se v El Salvadoru hovoří též jazykem pipil (příbuzným nahuatlu), nazývá se v tomto jazyce území El Salvadoru Cuscatlán — Místo drahocenných věcí (Lugar de cosas preciosas). Toto jméno je dodnes obsaženo i v názvu jednoho ze 14 departementůCuscatlán.

Území Salvadoru je velké přibližně jako Morava a s 5,7 miliony obyvatel má nejvyšší hustotu osídlení na americkém kontinentu. V zemi panuje tropické podnebí.

Obsah

Dějiny

Pedro de Alvarado, conquistador Salvadoru

V předkolumbovské éře se na většině území rozkládal Cuzcatlán, říše Pipilů. V letech 1524—1525 přišli do země španělští conquistadoři, které vedl Pedro de Alvarado. Již v roce 1540 byla založena Generální kapitánie Guatemala, součást Místokrálovství Nové Španělsko. Ta existovala téměř tři století až do roku 1821.

Po povstáních v letech 1811 a 1814 byla 15. září 1821 vyhlášena nezávislost Salvadoru na Španělsku. Roku 1823 Salvador společně s Kostarikou, Nikaraguou, Hondurasem a Guatemalou utvořil Středoamerickou federativní republiku, která se však roku 1839 rozpadla v občanské válce. Následovalo období vnitřních sporů mezi konzervativci a liberály, kteří po roce 1871 získali převahu. Zároveň se rozvíjelo zejména pěstování kávy. Krize z roku 1929 vyústila roku 1931 v puč, jímž přišel k moci Maximiliano Hernández Martínez, který ustavil ultrakonzervativní vládu. Ta potlačovala povstání venkovanů a komunistů v čele s Farabundo Martím. Po Martínezově pádu roku 1944 následovala série podobných militantně autoritářských režimů.

Občanská válka

Násilí v Salvádoru začalo propukat již v 70 letech. Občanská válka pak probíhala v letech 1980—1992. To, co začalo jako spor o půdu mezi zemědělci a vojáky, nakonec přerostlo v brutální válku mezi partyzánskou frontou za národní osvobození a oddíly vojenské junty. Jednalo se zejména o boj mezi salvadorskou vládou a rolnickými povstalci, kterým pomáhala koalice čtyř levicových stran a komunistické strany Osvobozenecká fronta Farabunda Martího (FMLN — Frente Farabundo Martí para la Liberación Nacional). Celkově v této válce zemřelo přes 70 000 lidí včetně mnoha dětí, řeholnic a kněží.[1]

Salvadorská občanská válka se odehrávala v kontextu studené války. Kuba s Sovětský svaz podporovaly povstalce a Reaganova administrativa armádu a krajně pravicovou salvadorskou vládu.

V roce 2001 postihla Salvador vlna ničivých zemětřesení, v nichž zahynuly stovky lidí.

V posledních prezidentských volbách v březnu 2009 zvítězil Mauricio Funes, lídr Osvobozenecké fronty Farabunda Martího, která v současnosti zastává demokratický socialismus. Funes porazil Rodriga Ávilu, kandidáta Nacionalistické republikánské aliance. Úřadu se ujal 1. června 2009.[2]

Hospodářství

Torre El Pedregal je nejvyšší mrakodrap země (111 metrů)
Demografický růst 1960—2017

Salvador je zemědělsko-průmyslový stát. V zemědělství pracuje 38 % obyvatel. Hlavním průmyslovým odvětvím je potravinářství, dále chemický, textilní a papírenský průmysl. Nejdůležitější pro vývoz je káva, která jej tvoří 65 %; dále pak cukr a bavlna. Sklízí se také kukuřice, rýže, sorgo, zelenina, pomeranče či banány. Chovají se skot, prasata a drůbež. Hospodářský význam má těžba dřeva i rybolov. Hlavním obchodním partnerem jsou Spojené státy; od roku 2001 je salvadorskou měnou americký dolar. Salvador je členem DR-CAFTA.

Doprava

Silniční síť je poměrně rozvinutá. Také železniční síť o úzkém rozchodu spojuje významnější místa země včetně hraničního přechodu s Guatemalou, avšak podobně jako v celé střední Americe je prakticky nevyužívaná a chátrá. Jediné mezinárodní letiště se nachází asi 50 km východně od hlavního města, v departementu La Paz.

Demografie

Obyvatelé jsou z 70 % mestici, 15 % indiáni, 10 % kreolové. Kromě prakticky půlmilionového San Salvadoru jsou nejvýznamnější města: Santa Ana (240 000), San Miguel (218 000) a Mejicanos (141 000), Santa Tecla (122 000), Sensuntepeque (41 000). Přes dva miliony Salvadořanů žije v (často nelegální) emigraci v USA.

Tři čtvrtiny obyvatelstva se hlásí k římskokatolické církvi, v posledních desetiletích vzrostl podíl nejrůznějších protestantských církví.

Kultura

Salvadorská kultura je syntézou domorodých tradic a španělské katolické kultury. Vyniká především tradiční hudbou a gastronomií. Významným salvadorským spisovatelem byl Francisco Gavidia, proslavil se také revoluční básník Roque Dalton.

Jedinou státní univerzitou je Salvadorská univerzita, založená roku 1841; dále v zemi působí několik soukromých vysokých škol.

Administrativní dělení

Hlavní článek: Departementy Salvadoru

Salvador je unitární stát, který se dělí do 14 departementů. Tyto departementy se dále dělí na 262 obcí (municipios).

mapka
Sopka San Vicente má výšku 2 182 metrů.


Související články

Reference

  1. BBC: Radiografía de El Salvador
  2. El Salvador celebra históricas elecciones Prensa Latina, 16. března 2009.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Salvador
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Salvador