Jidiš

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Jidiš (ייִדיש jídiš, אידיש ídiš "židovský") je západogermánský jazyk, kterým hovoří kolem čtyř miliónů Židů po celém světě. Sám název jidiš znamená židovský (německy Jüdisch) a je zkratkou za původní „jidiš dajtš“ (ייִדיש־דײַטש), tedy „židovská němčina“. Mluvená forma je i dnes němčině blízká, jidiš však obsahuje řadu výpůjček z hebrejštiny a jazyků mnoha národů, v jejichž sousedství Židé žili.

Obsah

Jazyk, nebo jen nářečí?

Jidiš sdílí značnou část slovní zásoby s němčinou a oba jazyky se sobě podobají i gramaticky. Byla vznesena hypotéza, že někteří mluvčí němčiny rozumí řeči v jidiš, která se podobá němčině Slovanů. Někteří badatelé proto považovali jidiš za dialekt němčiny (podobně jako švýcarskou němčinu), spíše než za samostatný jazyk. Většina lingvistů však považuje jidiš a němčinu za samostatné jazyky. Jsou pro to následující důvody:

Lingvista Paul Wexler šel dokonce tak daleko, že tvrdil, že jidiš je původně slovanský jazyk, jehož slovní zásoba byla nahrazena německými slovy. Tento pohled je nicméně většinou ostatních lingvistů odmítán. Jiní zdůrazňují, že hranice mezi „jazykem“ a „dialektem“ je někdy mlhavá, neboť:

Jidiš se rozdělilo na západní (německé) a východní jidiš. Východní se dále rozdělilo na severovýchodní („litviš“) jidiš, středovýchodní (polsko-haličské) jidiš a jihovýchodní (ukrajinské) jidiš. Východní nářečí a moderní jidiš obsahují větší množství slov přejatých ze slovanských jazyků. Podobně jako židovská arabština a ladino (židovská španělština), jidiš používá upravenou hebrejskou abecedu. Jidiš samo však není s hebrejštinou lingvisticky nijak příbuzné, přestože přejalo stovky hebrejských a aramejských výrazů týkajících se židovské kultury a tradice. Pozoruhodným rysem jazyka je, že obsahuje také latinské odvozeniny pro mnohá slova z oblasti náboženských rituálů. Židé si zřejmě vypůjčili terminologii ze staré francouzštiny používané v Alsasku katolickou církví. Např. bentšn (בענטשן, „benšovat“) znamená říkat Birkat ha-mazon, „modlitbu (požehnání) po jídle“ a je příbuzné s výrazem benedico, žehnat. Sloveso lejenen (לײענען), „číst“, také odráží románský původ.

Rozšíření

Soubor:Yiddish language distribution in the United States.png
Rozšíření jidiš ve Spojených státech.

Vzhledem k roztroušenosti Židů po světě je i u jidiš těžké jmenovat konkrétní území, na kterém se tento jazyk nejvíce používá. V Izraeli používají jidiš hlavně ultraortodoxní židé, kteří považují hebrejštinu za posvátný jazyk, nevhodný k použití v běžném životě. Rozsáhlé komunity mluvčích jidiš ve východní Evropě byly z větší části zlikvidovány během holokaustu. Z těch, co zbyli na území tehdejšího Sovětského svazu, řada emigrovala v 90. letech 20. století do Izraele; mnozí navíc už jako první jazyk používají ruštinu. Ve Spojených státech žije největší komunita mluvčích jidiš v New Yorku.

Historie

Jazyk jidiš vznikal ve střední Evropě mezi 9. a 12. stoletím jako jakýsi slepenec středoněmeckých nářečí. První glosy v jidiš se začaly objevovat v hebrejských rukopisech ve 12. století. První dílo vytištěné kompletně v jidiš vyšlo roku 1534. Při hromadném odchodu Židů z Německa (14. až 16. století) se těžiště užívání jidiš přesunulo do východní Evropy a jazyk začal být ovlivňován i slovanskými jazyky (zejména polštinou a ukrajinštinou). Konec 19. a začátek 20. století se považuje za zlatý věk literatury v jidiš. Toto období se také časově shoduje s oživením hebrejské literatury a hebrejštiny jako mluveného jazyka. Za tři hlavní zakladatele novodobé literatury v jidiš lze označit Mendele Mocher Sforima, Šolema Alejchema a I. L. Peretze. Solomon Rabinowitz, známý pod pseudonymem Šolem Alejchem (1859–1916) je považován za jednoho z největších spisovatelů a humoristů (z jeho díla např. Tovje vdává dcery), za židovský protějšek Marka Twaina. Začátkem 20. století se jidiš stával jedním z důležitých východoevropských jazyků. Vydávala se rozsáhlá literatura, rozmach zažívalo divadlo a film v jidiš, a tento jazyk se dokonce stal jedním z úředních jazyků Běloruské SSR. Jidiš se stalo národním jazykem té části židovského obyvatelstva ve východní Evropě, která odmítala sionismus a dávala přednost získání kulturní autonomie v Evropě. Holokaust v polovině století však vedl k náhlému prudkému úpadku užívání jidiš, protože rozsáhlé židovské komunity, které používaly jidiš v každodenním životě, byly zničeny. V Sovětském svazu se zpočátku předpokládalo, že jidiš se stane jazykem „židovského proletariátu“, zatímco hebrejština se považovala za „buržoazní“ jazyk. V důsledku toho tam bylo ve 20. letech 20. století užívání jidiš silně podporováno, zatímco od používání hebrejštiny se stát snažil občany spíš odradit. Počínaje 30. léty však rostly antisemitské tendence v sovětské politice a jidiš začalo rovněž mizet. Přežilo jen pár publikací, např. literární magazín Sovjetiš Hejmland a noviny Birobidžaner Štern. Sovětští židé se vesměs integrovali do sovětské společnosti a dali přednost ruštině před jidiš. Ve Spojených státech bylo jidiš jedním z pojítek pro židovské přistěhovalce z mnoha různých zemí, kteří se jinak velmi lišili svým kulturním zázemím a národní identitou. Vydávaly se noviny v jidiš (např. The Forward), vznikala americká židovská hudba v jidiš (odvozená z klezmerské hudby), v New Yorku hrálo v jidiš divadlo. Mnoho „jidišismů“ proniká do newyorské angličtiny a nežidé tyto výrazy používají spolu s židy, často aniž by si uvědomovali jejich původ. Židé v jiných částech USA většinou nepředávali jidiš svým potomkům, a ti se tak asimilovali a přijali angličtinu jako svůj první jazyk. Spisovatel Isaac Bashevis Singer, píšící v jidiš, získal v roce 1978 Nobelovu cenu za literaturu.

Abeceda a výslovnost

Jidiš se píše hebrejským písmem, které kromě obvyklých znaků obsahuje několik zvláštních spřežek, a je tak jediným germánským jazykem, který nepoužívá latinku. Nejvíce změn oproti hebrejštině vyžadoval zápis samohlásek. V hebrejštině se samohlásky většinou nezapisují, v germánských jazycích (a tedy i v jidiš) je to však důležité. Písmena alef, ajin, jod a vav tak slouží v jidiš mater lectionis pro samohlásky [a/o], [e/i], [i] a [a/o]. Píše se do řádků zprava doleva, v následující tabulce jsou ovšem písmena seřazena zleva doprava.

obecné: א אַ אָ ב בֿ ג ד ה ו וּ װ ױ ז זש ח ט טש י יִ ײ ײַ כּ כ ל מ נ ס ע פּ פֿ צ ק ר ש שׂ תּ ת
koncové: ך ם ן ף ץ
přepis: ' a o b v g d h u ú w oy z zh hh t tsh y i ey ay k kh l m n s e p f ts q r sh ś t tt
výslovnost:   a o b v g d h u u v oj z ž ch t č j i ej aj k ch l m n s e p f c k r š s t s

Písmena mají po řadě následující názvy (ne vždy shodné s těmi hebrejskými): (shtumer) alef || pasekh alef || komets alef || beys || veys || giml || daled || hey || vov || melupm vov || tsvey vovn || vov-yud || zayen || zayen-shin || khes || tes || tes-shin || yud || khirik-yud || tsvey yudn || pasekh tsvey yudn || kof || khof / lange khof || lamed || mem / shlos mem || nun / lange nun || samekh || ayin || pey || fey || tsadek / lange tsadek || kuf || reysh || shin || sin || tof || sof.

Gramatika

Systém slovesných časů je proti němčině jednodušší a slovosled volnější, blízký slovanskému.

Slovní zásoba

Asi 70 až 80% slovní zásoby je prokazatelně německých. Výrazy související s židovskou kulturní tradicí jsou obvykle hebrejského nebo aramejského původu. Další výpůjčky jsou z románských, a také slovanských jazyků. Např. choč = "ačkoliv", večere = "večeře", pamelech = "pomalu". Počet výpůjček se v různých zemích liší, v Severní Americe k nim přibývají i slova anglická.

Vzorový text

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání jidiš s němčinou je text uveden v obou jazycích.

jidiš

יעדער מענטש װערט געבױרן פֿרײַ און גלײַך אין כּבֿוד און רעכט. יעדער װערט באַשאָנקן מיט פֿאַרשטאַנד און געװיסן; יעדער זאָל זיך פֿירן מיט אַ צװײטן אין אַ געמיט פֿון ברודערשאַפֿט

přepis

Yeder mentsh wert geboyrn fray 'un glaykh 'yn kvud 'un rekht. Yeder wert bashonqn myt farshtand 'un gewysn; yeder zol zykh fyrn myt a tsweytn 'un a gemyt fun brudershaft.

výslovnost

Jeder menč vert gebojrn fraj un glajch in koved un recht. Jeder vert bašonkn mit farštand un gevisn; jeder zol zich firn mit a cvejtn un a gemit fun bruderšaft.

německy

Alle Menschen sind frei und gleich an Würde und Rechten geboren. Sie sind mit Vernunft und Gewissen begabt und sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnen.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Odkazy

Související články

Externí odkazy



Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace