Lilkovité

Z Multimediaexpo.cz


Lilkovité jsou čeleď jednoletých, dvouletých nebo vytrvalých kvetoucích rostlin, která obsahuje mnoho agrokulturně využívaných druhů, stejně jako druhů toxických. Čeleď lilkovitých je významným zdrojem jídla, koření a lékařsky významných látek, zejména alkaloidů. Některé rostliny se také pěstují jako okrasné či nacházejí využití v genetickém a biotechnologickém výzkumu a v experimentální biologii. Čeleď obsahuje asi 96 rodů a přes 2500 druhů, které jsou rozšířeny hlavně v tropickém a subtropickém pásu.

Obsah

Popis

Typické rostliny této čeledi mají květy s pěti korunními plátky, většinou srostlými. Listy jsou různorodé, střídavé, bez palistů, často chlupaté nebo vlhké. Plodem je buď bobule (například u rajčete), nebo tobolka (durman). Semena jsou většinou 2-4mm velká. Tyčinky jsou přítomny obvykle v násobcích čtyř (nejčastěji 4 nebo 8). Semeník je svrchní. Hypogynní pestík je synkarpní a umístěn šikmo na hlavní osu. V čeledi se vyskytují charakteristické bikolaterální cévní svazky.

Genetika

Většina lilkovitých má původně 12 chromosomů, časté je zde ale jejich zmnožení (polyploidie). Divoký lilek brambor je triploidní, zatímco jeho kultivované druhy mají 4 * 12 = 48 chromosomů. Některé druhy mají 2 * 12 = 24 chromosomů a jiné i 26.

Alkaloidy

Čeleď obsahuje široké spektrum alkaloidů, z nichž nejvýznamnější skupinou jsou tropanové alkaloidy. Název "tropanové" pochází z rodu Atropa, kam patří například rulík zlomocný. Jméno Atropa je původem z řecké mytologie, kde patřilo jedné z Moir, tří bohyň osudu, která přestřihávala niť života. Toto pojmenování popisuje dlouho známou jedovatost a toxicitu těchto látek. Tropanové alkaloidy se mohou vyskytovat také v rodech Datura (durman), Mandragora, and Brugmansia a v mnohých dalších rodech této čeledi.[1] Po chemické stránce mají tropanové alkaloidy charakteristickou bicyklickou strukturu a zahrnují atropin, skopolamin a hyoscyamin. Z farmakologického hlediska to jsou nejsilnější existující anticholinergika neboli inhibitory signálů přenášených neurotransmiterem acetylcholinem. Symptomy předávkování mohou zahrnovat sucho v ústech, rozšířené zornice, ataxii, zadržování moči, halucinace, křeče, koma a smrt. I přes vysokou toxicitu tropanových alkaloidů jsou velmi důležitými látkami. Mohou zvrátit cholinergní otravu, která může být způsobena kontaktem s pesticidy a chemickými zbraněmi, jako například sarin a VX. Častěji mohou zastavit mnoho typů alergických reakcí. Skopolamin je činidlo používané v oftalmologii pro svou schopnost rozšiřovat zornice a tím umožnit vyšetření vnitřku oka. Mohou být také použity jako látky potlačující zvracení (antiemetika) u lidí se sklony ke kinetózám nebo po chemoterapii. Atropin má stimulující efekt na centrální nervový systém a srdce, zatímco scopolamin má účinek sedativní. Známý alkaloid pocházející z čeledi lilkovitých je nikotin. Stejně jako ostatní tropanové alkaloidy působí na cholinergní neurony, ale s opačným účinkem (je to agonista). Má vyšší specifitu k nikotinovým acetylcholinovým receptorům než jiné ACh proteiny. Nikotin se přirozeně vyskytuje v rostlinách rodu Nicotiana (tabák). Další skupinou toxických látek nalézajících se v této čeledi jsou glykoalkaloidy, například solanin, který je příležitostně zodpovědný za otravu po požití bobulí lilku černého nebo lilku potměchuti nebo zkažených brambor.[2][3]

Nutriční význam

Pro výživu na celé planetě je nejdůležitější druh lilek brambor, jehož hlízy bohaté na cukry jsou důležitým zdrojem potravy, a který je jednou z nejčastěji pěstěných plodin. V mnohých rodech jsou velmi žádané plody, jako například rajče, tomatillo, baklažán a paprika. U některých lidí se vyskytuje přecitlivělost nebo alergie na některé lilkovité rostliny.

Příklady rodů

Reference

  1. ↑ Griffin WJ, Lin GD. Chemotaxonomy and geographical distribution of tropane alkaloids. Phytochemistry, March 2000, roč. 53, čís. 6, s. 623–37. Dostupné online. DOI:10.1016/S0031-9422(99)00475-6. PMID 10746874.  
  2. ↑ Solanine poisoning. Br Med J., 1979-12-08, roč. 2, čís. 6203, s. 1458–9. PMID 526812.  
  3. ↑ Alexander RF, Forbes GB, Hawkins ES. A Fatal Case of Solanine Poisoning. Br Med J., 1948-09-11, roč. 2, čís. 4575, s. 518. DOI:10.1136/bmj.2.4575.518. PMID 18881287.  

Externí odkazy


Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Lilkovit%C3%A9“