Nový rok

Z Multimediaexpo.cz

Nový rok - svátek začátku nového roku. Podle celosvětově nejrozšířenějšího gregoriánského kalendáře připadá na 1. ledna. V noci z 31. prosince na 1. ledna svět slaví konec roku a tak i začátek nového – Silvestrovské oslavy. Před Novým rokem si jednotlivci, rodiny i firmy posílají blahopřejné novoročenky, s hezkým či vtipným obrázkem a s přáním zdraví a štěstí v nadcházejícím roce. Nový rok je v ČR, ale i v dalších zemích světa státní svátek. Podle jiných kalendářů připadají oslavy nového roku na jiné dny: v juliánském kalendáři, který používá pravoslavná církev, připadá Nový rok na 14. ledna podle gregoriánského kalendáře.

Obsah

Moderní oslavy Nového roku

Nejběžnější data oslav Nového roku jsou uvedena dále, uspořádaná a seskupená podle jejich výskytu vzhledem ke konvenčnímu západnímu kalendáři.

Leden

Březen

Duben

  • Asyrský Nový rok, zvaný Rish Nissanu, připadá na 1. duben
  • Pandžábský nový rok Vaisakhi je slaven na 13. dubna a je při něm oslavována sklizeň.
  • Nepálský nový rok je slaven na jaře, první den měsíčního měsíce Baisakh. V našem kalendáři obvykle připadá na 12. - 15. dubna.
  • Thajský nový rok je slaven od 13. dubna do 15. dubna házením vody.
  • Kambodžský nový rok a Laoský nový rok jsou slaveny od 13. dubna do 15. dubna.
  • Bengálský nový rok Pohela Baisakh je slaven slavnostním způsobem14. dubna nebo 15. dubna v obou Bangladéších a Západním Bengálsku v Indii.
  • Cejlonský nový rok spadá do dubna (měsíce Bak), když se slunce pohybuje z Meena Rashiya (dům ryb) k Mesha Rashiya (dům skopce). Lidé na Cejlonu slaví národní nový rok „Aluth Avurudhu“ v Sinhálsku a „Puththandu“ v Tamilsku. Národní nový rok však nezačíná jako jinde o půlnoci, ale jeho začátek je vždy určen astrology. Ale nejen začátek, i konec roku určují astrologové. Zvláštní také je, že konec starého a začátek nového roku na sebe plynule nenavazuje, je mezi nimi perioda několika hodin, která se nazývá „nona gathe“ (neutrální perioda). V tomto období se očekává, že nebudou vykonávány žádné práce a budou prováděny pouze náboženské aktivity.

- Poznámka: Když je řečeno, že Národní nový rok však nezačíná jako jinde o půlnoci, ale jeho začátek je vždy určen astrology, mohlo by to vyvolat dojem, že začátek nového cejlonského roku je určován na základě pověr. Výpočet nového roku je však čistě matematickou záležitostí a může ho provádět jen ten, kdo je obeznámen s matematikou a astrologií. Okamžikem počátku nového roku je chvíle, kdy střed slunce (ve skutečnosti jeho projekce na nebeskou sféru) křižuje linii oddělující ryby (Meena) od skopce (Mesha). Podle astrologie je nebeská sféra rozdělena na 12 stejných částí a skopec je přitom tradičně považován za první díl sféry zatímco ryby za její poslední díl. Každý díl sféry má velikost 30 stupňů a sféry ryb a skopce spolu sousedí. Pokud cestu slunce, relativně k zemi, promítneme na nebeskou sféru, obdržíme kružnici. Tato cesta (nebo kružnice) kříží všech 12 oblastí zvěrokruhu na nebeské sféře a právě v okamžiku, kdy střed slunce křižuje linii oddělující od sebe ryby a skopce je považován za počátek cejlonského kalendáře. Právě tato chvíle, kdy slunce přechází z ryb do skopce je považována za nejvýznamnější část cejlonského roku. Na nebeské sféře slunce není bodem, ale kruhem, který má průměr o určité velikosti. Chvíle, kdy slunce protne linii, oddělující znamení ryb a skopce, je považována za počátek období Nonagatha. Ve chvíli, kdy se slunce kompletně celou plochou ocitne ve sféře skopce, pak nastává konec období Nonagatha.

  • V Indii je tamilský nový rok a Vishu slaven v jihoindických státech Tamilnádu a Kérala v jeden a týž den. Tyto svátky připadají na 13. dubna nebo 14. dubna. První měsíc tamilského nového roku je nazýván Chithrai. Každoročně je v měsíci Chithrai, v chrámu Minakši v městě Maduraj, slaven svátek Chithrai Thiruvizha. Přitom se také koná ohromný trh, nazývaný Chithrai Porutkaatchi. Hindské domy jsou tento den komplikovaně označovány kolamy.

Podzim

  • Roš ha-šana (hebrejský výraz pro 'hlavu roku') je svátkem, který připadá na den následující 163 dní po Pesachu. V nynějším gregoriánském kalendáři se, díky pravidlům pro jeho výpočet, nemůže vyskytovat dříve než 5. září, což se stalo roku 1899 a znovu se tak stane roku 2013. Po roce 2089 způsobí rozdíl mezi hebrejským a gregoriánským kalendářem to, že Roš ha-šana nebude spadat na dřívější den než je 6. září. Datum Roš ha-šana může připadnout nejpozději na 5. říjen, což se stalo naposledy roku 1967 a znovu se tak stane roku 2043.
  • V Koptské ortodoxní církvi nový rok, nazývaný Neyrouz, spadá pro období mezi roky 1900 a 2099 gregoriánského kalendáře na 11. září (s výjimkou přestupných let, kdy je situován na 12. září). Koptský rok číslo 1723 začal v září roku 2005 našeho letopočtu. Etiopský ortodoxní nový rok, zvaný Enkutataš, připadá na stejné datum jako Neyrouz; etiopský kalendářní rok 1999 tak začal 11. září roku 2006 n. l.
  • Nový rok Marwari je slaven v den svátku Diwali.
  • Gudžarátský nový rok je většinou slaven den po svátku Diwali (ten se vyskytuje uprostřed podzimu – buď v říjnu nebo v listopadu, v závislosti na lunárním kalendáři. Gudžarátský nový rok je synonymní se sud ekam měsíce Kartik – prvního dne prvního měsíce gudžaratského lunárního kalendáře. Mnoho jiných hinduistů slaví nový rok brzy na jaře, ale gudžaratské zemědělské společenství slaví nový rok po Diwali jako označení počátku nového fiskálního roku.
  • Někteří novopohané slaví Samhain (slavnost starověkých keltů, držená kolem 1. listopadu) jako novoroční den reprezentující začátek nového ročního cyklu, i když nepoužívají odlišný kalendář začínající tímto dnem.

Různé

  • Islámský nový rok připadá na 1 Muharram. Jelikož muslimský kalendář je založen na 12 lunárních měsících obsahujících okolo 354 dní, gregoriánské datum tohoto dne je každoročně o 11 dní dřívější. Do roku 2008 gregoriánského kalendáře spadnou dva muslimské nové roky.
  • Telemický nový rok je obvykle slaven s vyzýváním Ra-hoor-Khuita, připomínající začátek nové éry roku 1904. Ten také označuje začátek 22 dní telemického svatého období.

Historická data pro Nový rok

Starověký římský kalendář měl jen deset měsíců a začínal 1. března, což se odráží v anglických názvech některých měsíců, které pochází z latiny: září (september – sedmý), říjen (october – osmý), listopad (november – devátý), prosinec (december – desátý). Kolem roku 713 př. n. l. byly, podle tradice králem Numou Pompiliem, k měsícům v roce přidány leden (Januarius) a únor (Februarius) společně s doplňkovým měsícem Intercalarisem. Rok použitý v datování byl konzulárním rokem, který začínal dnem, kdy konzulové poprvé vstupovali do svého úřadu – to bylo roku 222 př. n. l. uzákoněno na 15. březen, ale roku 191 př. n. l. bylo toto datum přesunuto na 1. leden. Stalo se tak zřejmě vydáním tzv. Aciliova zákona (Lex Acilia), který zrušil cyklus upravující systém obyčejných a přestupných let a úpravu roku nechal na libovůli pontifiků. Zároveň tedy i změnil datum začátku římského úředního (konzulského) roku. Prvním úředním rokem, který začínal 1. lednem byl rok 190 př. n. l.. Vzhledem k tomu, že podle tohoto roku byly datovány úřední písemnosti a navíc občanský rok byl v téže době ponechán na libovůli pontifiků, získával postupně 1. leden stále větší význam a zatlačoval stále více 1. březen, což byl počátek občanského roku. V roce 45 př. n. l., kdy Julius Caesar zavedl juliánský kalendář, byl vypuštěn měsíc Intercalaris; 1. leden však byl nadále prvním dnem nového roku. Tento den pak jako první den roku uznávali i raní křesťané. Představitelé církve však měli k uvedenému datu výhradu, protože nemělo žádný vztah ke křesťanství a navíc se v daný den konaly bujaré slavnosti. Koncil v Toursu roku 567 dokonce prohlásil začátek roku 1. ledna za starý omyl a hrozil těm, kdo se ho budou držet exkomunikací. Protože se však tento zvyk přes několikeré zákazy papežů nepodařilo vymýtit, snažila se církev tomuto dni dát náboženský význam. Tím se stal svátek Obřezání Páně (Circumcisio Domini). Uznán jako začátek roku církví byl nejdříve v církevním právu. Do stanovení začátku roku na 1. leden papežem Inocencem XII. roku 1691 byl však ve velké části Evropy za počátek roku považován také 6. leden. Ve středověké Evropě však bylo jako začátek juliánského roku používáno i mnoho jiných církevních svátků římskokatolické církve:

  • U vánočního datovacího systému nový rok začíná 25. prosince. Tento začátek roku byl používán v Německu a Anglii do 13. století a ve Španělsku v průběhu 14. až 16. století. V Nizozemí a ve Flandrech byl používán v 11. a 12. století, byl zde však postupně vytlačen velikonočním stylem. Od franského období byl také používán v římskoněmecké říši a také ve Skandinávii.
  • V datovacím systému od zvěstování je počátek roku situován na 25. březen, svátek zvěstování. Tento systém, zavedený Dionysiem Exiguem roku 525, byl používán ve středověku v mnoha částech Evropy.
  • U velikonočního datovacího systému začíná nový rok velikonoční sobotou (nebo někdy na Velký pátek). Tento systém se používal od 11. do 16. století ve Francii. Nevýhodou tohoto systému bylo, že velikonoce jsou pohyblivý svátek, a tak se stávalo, že se stejné datum mohlo vyskytnout dvakrát v jednom roce; dva výskyty jednoho data se od sebe odlišovaly označením „před velikonocemi“ a „po velikonocích“.
  • U obřízkového datovacího systému je nový rok přisouzen 1. lednu, svátku obřízky (Ježíše Krista). Tento den byl již před rokem 700 v Římě slaven jako Mariánská vzpomínková slavnost: Natale sanctae Mariae. Převzetím byzantského svátku Zvěstování Panny Marie (25. března) a Nanebevzetí Marie (15. srpna) ztratil tento svátek na významu a do popředí opět vstoupil vánoční oktáv. Zhruba od 13. až 14. století tak byl 1. leden slaven katolickou církví jako svátek obřezání Pána a vánoční oktáv. Druhý vatikánský koncil v roce 1962 svátek obřízky zrušil a kalendářní reforma z roku 1969 vrátila na tento den Mariánský svátek. Tím je v tento den církví slaven pouze svátek Boží matky a zároveň pojmenování Ježíše. V současných kalendářích se proto u 1. ledna můžeme setkat s následujícími zápisy: Nový rok, den vánočního oktávu, pojmenování pána, svátek boží matky Marie.
Historickým zdrojem pro svátek obřízky Pána je 2. kapitola evangelia podle Lukáše, kde v kapitole 2, verši 21 stojí: Když uplynulo osm dní a nastal čas k jeho obřízce, dali mu jméno Ježíš, které dostal od anděla dříve, než jej matka počala.

Starověký římský nový rok 1. března byl používán v Benátské republice do jejího zničení roku 1797 a v Rusku od roku 988 do konce 15. století. Počátek roku byl v souladu s církevní tradicí posunut na 1. září, ale roky se stále počítaly od stvoření světa. 1. září jako první den nového roku se používal v Rusku od roku 1492. Takto se oslavoval po dvě stě let než zvláštní vládní nařízení cara Petra I. z 19. prosince roku 1699 zavedlo počítání let podle křesťanského letopočtu (dříve se roky v Rusku počítaly od stvoření světa) a zároveň se za začátek roku stanovil 1. leden. Petrovo nařízení mělo název: O psaní napříště od 1. dne 1700 ve všech listinách léta po narození Krista, a ne od stvoření světa. Přesto však byla povolena výjimka, jak je možno zjistit na konci dokumentu: Ale komu se zachce psát obě léta, po stvoření světa i po narození Krista, pořadí si zvolí. 1. září se jako počátek roku používal také v Byzantské říši. Od 17. století římskokatolický církevní rok začíná začíná prvním dnem Adventu, nedělí, která je nejblíže dni sv. Ondřeje (30. listopad). Podzimní den rovnodennosti (obvykle 22. září) je „novoroční den“ francouzského revolučního kalendáře, který byl používán v mezi roky 1793 a 1805. Tento den se nazýval primidi Vendemière, první den prvního měsíce.

Datum Nového roku v Českém království

Staří Slované používali lunisolární kalendář, ve kterém se délka roku určovala podle Slunce, zatímco délka měsíců podle fází Měsíce. Měsíční kruh začínali novoluním připadajícím 24. prosinec předchozího roku. Nový rok se slavil 25. prosince, tedy ve dnech zimního slunovratu. I po příchodu křesťanských misionářů byl českou panovnickou kanceláří používán vánoční datovací systém, tj. systém, kdy nový rok připadl na 25. prosinec. S přestávkou ve druhé polovině 13. a na počátku 14. století byl tento systém používán až do doby vlády Václava IV.. Kancelář pražských arcibiskupů ho používala důsledně až do roku 1365, a proto byl také nazýván stilus Pragensis. Přese všechno, jeho používání přežívalo až do 16. století, jak je možno poznat z panovnických a soukromých písemností. 1. leden se jako Nový rok objevil v českých zemích za Přemysla Otakara II. a Václava II. v diplomatických pramenech. V narativních (na příběhy orientovaných) pramenech však s tímto počátkem roku ve své kronice počítá již Kosmas. Následující kronikáři se ho však většinou nedrželi. Českými zeměmi se začal více šířit až v 15. století a ve století následujícím se 1. leden ujal nejspíše vlivem římského práva a díky tisku kalendářů. Nový rok jako církevní svátek byl s konečnou platností v římskoněmecké říši zaveden za Ferdinanda II.. Tím byl vlastně s konečnou platností oddělen občanský rok od roku církevního.

Drobnosti

Gregoriánský nový rok (a všechny ostatní dny) jako první na celé Zemi přichází na ostrov Kiritimati (Vánoční ostrov) nejvýchodnější ostrov z ostrovů státu Kiribati v centrálním Pacifiku.

Související články

Reference

  • S. I. Selešnikov (1974), Člověk a čas – nakl. Práce, Praha
  • Marie Bláhová (2001), Historická chronologie – nakl. Libri, s.r.o., Praha, ISBN 80-7277-024-1


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nový rok
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Nov%C3%BD_rok“