a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Podolí (region)
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Smatryč.jpg|thumb|250px|Kaňon řeky [[Smotryč]] v Kamenci Podolském]] |
| - | + | [[Soubor:Ukraine-Podiliya.png|thumb|250px|Podolí na mapě dnešní Ukrajiny]] | |
| - | + | ||
'''Podolí''' je historický kraj ve [[východní Evropa|východní Evropě]]. [[ukrajinština|Ukrajinsky]] se nazývá ''Поділля'' (Podillja), [[rumunština|rumunsky]] ''Podolia'', [[polština|polsky]] ''Podole'', [[ruština|rusky]] ''Подолье'', [[turečtina|turecky]] ''Podolya''. Název pochází od „dolů“, tedy hlubokých [[údolí]] místních řek. | '''Podolí''' je historický kraj ve [[východní Evropa|východní Evropě]]. [[ukrajinština|Ukrajinsky]] se nazývá ''Поділля'' (Podillja), [[rumunština|rumunsky]] ''Podolia'', [[polština|polsky]] ''Podole'', [[ruština|rusky]] ''Подолье'', [[turečtina|turecky]] ''Podolya''. Název pochází od „dolů“, tedy hlubokých [[údolí]] místních řek. | ||
== Poloha a geografie == | == Poloha a geografie == | ||
| - | Rozkládá se na jihozápadě dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a zasahuje i do severního [[Moldavsko|Moldavska]]. Protékají jím řeky [[Jižní Buh]] a [[Dněstr]], jenž tvoří jižní hranici. Na severu sousedí s [[Volyň|Volyní]], na západě s [[Halič]]í, na jihu s [[Besarábie|Besarábií]] ([[Moldávie|Moldávií]]) a na východě s [[Divoká Pole|Divokými Poli]]. Na Ukrajině zaujímá nynější [[Vinnycká oblast|Vinnyckou]], [[Chmelnycká oblast|Chmelnyckou oblast]], velkou část [[Ternopilská oblast|Ternopilské oblasti]] a malé části některých dalších oblastí. Většinu regionu tvoří [[pahorkatina]] až [[vysočina (zeměpisný pojem)|vysočina]] s hlubokými údolími řek. | + | Rozkládá se na jihozápadě dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a zasahuje i do severního [[Moldavsko|Moldavska]]. Protékají jím řeky [[Jižní Bug|Jižní Buh]] a [[Dněstr]], jenž tvoří jižní hranici. Na severu sousedí s [[Volyň|Volyní]], na západě s [[Halič]]í, na jihu s [[Besarábie|Besarábií]] ([[Moldávie|Moldávií]]) a na východě s [[Divoká Pole|Divokými Poli]]. Na Ukrajině zaujímá nynější [[Vinnycká oblast|Vinnyckou]], [[Chmelnycká oblast|Chmelnyckou oblast]], velkou část [[Ternopilská oblast|Ternopilské oblasti]] a malé části některých dalších oblastí. Většinu regionu tvoří [[pahorkatina]] až [[vysočina (zeměpisný pojem)|vysočina]] s hlubokými údolími řek. |
Tradičním centrem regionu je historické město [[Kamenec Podolský]] (ukrajinsky Кам'янець-Подільський / Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky [[Smotryč]]. Další významná města jsou [[Vinnycja]] (dnes největší), [[Chmelnyckyj]], [[Kotovsk]], [[Balta]], [[Mohyliv-Podilskyj]], [[Žmerynka]] (též významný železniční uzel), [[Chotyn]], [[Hajsyn]], [[Bar (Ukrajina)|Bar]], historická městečka [[Braclav]] a [[Letyčiv]]; v Moldavsku pak zejména [[Rîbniţa]] a [[Camenca]]. | Tradičním centrem regionu je historické město [[Kamenec Podolský]] (ukrajinsky Кам'янець-Подільський / Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky [[Smotryč]]. Další významná města jsou [[Vinnycja]] (dnes největší), [[Chmelnyckyj]], [[Kotovsk]], [[Balta]], [[Mohyliv-Podilskyj]], [[Žmerynka]] (též významný železniční uzel), [[Chotyn]], [[Hajsyn]], [[Bar (Ukrajina)|Bar]], historická městečka [[Braclav]] a [[Letyčiv]]; v Moldavsku pak zejména [[Rîbniţa]] a [[Camenca]]. | ||
== Dějiny == | == Dějiny == | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Besht.jpg|thumb|220px|Izrael Baal Šem Tov]] |
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:POL województwo podolskie IRP COA.png|thumb|220px|Znak polského Podolského vojvodství]] |
=== Pravěk, starověk, středověk === | === Pravěk, starověk, středověk === | ||
| - | '''Podolí''' bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů [[Triúpolská kultura|Tripolské kultury]]. Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] (zmiňují se o nich [[Hérodotos|Hérodotovy]] Dějiny), následně [[Dákové]] a [[Getové]]. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví [[Trajánův val|Trajánova valu]]. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili [[Slované | + | '''Podolí''' bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů [[Triúpolská kultura|Tripolské kultury]]. Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] (zmiňují se o nich [[Hérodotos|Hérodotovy]] Dějiny), následně [[Dákové]] a [[Getové]]. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví [[Trajánův val|Trajánova valu]]. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili [[Slované]]. |
| - | Ve 14. století anektovalo Podolí [[Litevské velkoknížectví]]; zároveň sem začali pronikat [[Poláci]], kteří kraj získali po smrti litevského knížete | + | Podle [[Něstor|Nestora]] zde sídlili Bužané, Ulici a Dudlebové – ve středověku vystaveni častým nájezdům Avarů, posléze [[Maďaři|Maďarů]] a [[Mongolové|Mongolů]]. |
| + | |||
| + | Ve 14. století anektovalo Podolí [[Litevské velkoknížectví]]; zároveň sem začali pronikat [[Poláci]], kteří kraj získali po smrti litevského knížete Vytautase roku 1430. | ||
=== Od novověku po současnost === | === Od novověku po současnost === | ||
| Řádka 24: | Řádka 25: | ||
Po druhém [[dělení Polska]] získalo většinu oblasti [[carské Rusko]] a učinilo z ní [[Podolská gubernie|Podolskou gubernii]]; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu. | Po druhém [[dělení Polska]] získalo většinu oblasti [[carské Rusko]] a učinilo z ní [[Podolská gubernie|Podolskou gubernii]]; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu. | ||
| - | Po [[První světová válka|I. světové válce]] zde sousedily efemérní [[Ukrajinská národní republika]] a [[Západoukrajinská národní republika]]; její malá část Podolí připadla [[Polsko|Polsku]], zatímco většina území se stala roku 1922 součástí [[Sovětský svaz|SSSR]]. V letech 1924—1940 existovala v jihovýchodním Podolí [[Moldavská ASSR|autonomní republika Moldavanů]] v rámci [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]]. | + | Po [[První světová válka|I. světové válce]] zde sousedily efemérní [[Ukrajinská národní republika]] a [[Západoukrajinská národní republika]]; její malá část Podolí připadla [[Polsko|Polsku]], zatímco většina území se stala roku 1922 součástí [[Sovětský svaz|SSSR]]. V letech 1924—1940 existovala v jihovýchodním Podolí [[Moldavská ASSR|autonomní republika Moldavanů]] v rámci [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]]. |
| + | |||
| + | Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] bylo Podolí těžce zasaženo německou invazí a okupací; mnoho obyvatel a téměř všichni [[Židé]] skončili v koncentračních táborech. Po válce bylo celé Podolí součástí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]], nyní náleží samostatné [[Ukrajina|Ukrajině]]. | ||
| - | + | Podolí nebylo industrializováno tak těžce jako ostatní regiony a dodnes zde má silnou pozici [[zemědělství]], zejména pěstování ovoce a zeleniny. | |
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
Aktuální verze z 10. 3. 2022, 08:36
Podolí je historický kraj ve východní Evropě. Ukrajinsky se nazývá Поділля (Podillja), rumunsky Podolia, polsky Podole, rusky Подолье, turecky Podolya. Název pochází od „dolů“, tedy hlubokých údolí místních řek.
Obsah |
Poloha a geografie
Rozkládá se na jihozápadě dnešní Ukrajiny a zasahuje i do severního Moldavska. Protékají jím řeky Jižní Buh a Dněstr, jenž tvoří jižní hranici. Na severu sousedí s Volyní, na západě s Haličí, na jihu s Besarábií (Moldávií) a na východě s Divokými Poli. Na Ukrajině zaujímá nynější Vinnyckou, Chmelnyckou oblast, velkou část Ternopilské oblasti a malé části některých dalších oblastí. Většinu regionu tvoří pahorkatina až vysočina s hlubokými údolími řek.
Tradičním centrem regionu je historické město Kamenec Podolský (ukrajinsky Кам'янець-Подільський / Kam'janec-Podilskyj) s velkým hradem nad kaňonem řeky Smotryč. Další významná města jsou Vinnycja (dnes největší), Chmelnyckyj, Kotovsk, Balta, Mohyliv-Podilskyj, Žmerynka (též významný železniční uzel), Chotyn, Hajsyn, Bar, historická městečka Braclav a Letyčiv; v Moldavsku pak zejména Rîbniţa a Camenca.
Dějiny
Pravěk, starověk, středověk
Podolí bylo osídleno několika kulturami již v neolitu. Ze 4. a 3. tisíciletí př. n. l. pocházejí nálezy artefaktů Tripolské kultury. Ve starověku zde sídlili Skythové (zmiňují se o nich Hérodotovy Dějiny), následně Dákové a Getové. Na obranu proti nim byla zde počátkem 2. století zřízena jedna z větví Trajánova valu. Načas bylo Podolí součástí říše Hunů, v 6. století se zde usadili Slované.
Podle Nestora zde sídlili Bužané, Ulici a Dudlebové – ve středověku vystaveni častým nájezdům Avarů, posléze Maďarů a Mongolů.
Ve 14. století anektovalo Podolí Litevské velkoknížectví; zároveň sem začali pronikat Poláci, kteří kraj získali po smrti litevského knížete Vytautase roku 1430.
Od novověku po současnost
V 16. a 17. století zde probíhaly kruté boje s Turky (jedna z největších bitev byla svedena u Chotyna). Mnoho podolských obcí bylo zničeno také při povstání Bohdana Chmelnického.
V 18. a 19. století se v Podolí zrodil východoevropský chasidismus, mohutné židovské náboženské hnutí, které se rychle rozšířilo dále po tehdejším Polsku; jeho zakladatel Izrael Baal Šem Tov (1698-1760) se narodil v Kamenci Podolském a působil v Medžybiži, kde se narodil mj. jeho pravnuk Nachman z Braclavi.
Po druhém dělení Polska získalo většinu oblasti carské Rusko a učinilo z ní Podolskou gubernii; Rusko zde sousedilo s Rakouskem, kterému také zbyl cíp regionu. Po I. světové válce zde sousedily efemérní Ukrajinská národní republika a Západoukrajinská národní republika; její malá část Podolí připadla Polsku, zatímco většina území se stala roku 1922 součástí SSSR. V letech 1924—1940 existovala v jihovýchodním Podolí autonomní republika Moldavanů v rámci Ukrajinské SSR.
Za 2. světové války bylo Podolí těžce zasaženo německou invazí a okupací; mnoho obyvatel a téměř všichni Židé skončili v koncentračních táborech. Po válce bylo celé Podolí součástí Ukrajinské SSR, nyní náleží samostatné Ukrajině.
Podolí nebylo industrializováno tak těžce jako ostatní regiony a dodnes zde má silnou pozici zemědělství, zejména pěstování ovoce a zeleniny.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |