Výsledky hledání

...nikaci s ostatními zahraničními institucemi, zajišťovala plánování vědy, vzdělávání vědců a udílela titul [[Kandidát věd|kandidát]] a [[d ... na okamžité aplikace, silný ideologický vliv postihl na ČSAV spíše vědy společenské než přírodní. Oproti vysokým školám též v ČSAV pano

... pojem, jehož různé stránky nicméně spolu souvisejí a je úlohou [[filosofie]], aby se tomu pokusila porozumět.<ref>J. Sokol, ''Čas a rytmus''. </ref> ...strakce, odvozená od představy prostoru čili „zprostorovělý čas“ vědy.<ref>J. Sokol, ''Čas a rytmus'', kap. 5.8. </ref>

...určitých případech; může být popsán [[sociologie|sociologicky]], [[Filosofie|filozoficky]] či [[sémantika|sémanticky]].

...zlaté pravidlo“ také základní zásady pro různé dílčí oblasti vědy, ekonomie atd. ...ká zásada a patří spíše do oblasti osvědčené „moudrosti“ než filosofie v pravém slova smyslu. Kritiky jsou v zásadě dvojího druhu:

...[[přednáška|přednáškách]], [[sborník|sbornících]] věnovaných [[filosofie|filosofii]], [[věda|vědě]], [[technika|technice]], [[příroda|přírod� Od roku [[1990]] přednáší na Katedře filosofie a [[dějiny přírodních věd|dějin přírodních věd]] Přírodovědeck

...sof]], zaměřený na dějiny filosofie a na filosofii vědy. Vede Katedru filosofie a dějin přírodních věd na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karl ...] [[Mgr.]], [[1994]] [[PhD.]], [[1996]] [[Doc.]]). Habilitoval se prací ''Filosofie živé přírody''.<ref>http://glosy.info/autori/zdenek-kratochvil/</ref>

...království, je kronika také výkladem ideálů středověké sociální filosofie, poskytujícím návod, jak vládnout, a obhajujícím principy cisterciác ...nand Tadra]] | vydavatel = Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění | místo = Praha | rok = 1903 | poznámka = Přepisy

...názium. Později ([[1930]]) na Oxfordské univezitě studoval přírodní vědy a angličtinu. Jeho první kniha, sbírka básní, spatřila světlo světa ...dovou, analytickou chemičkou. V Salisbury se stal učitelem angličtiny a filosofie na Bishop Wordsworth's School.

== Definice vědy == ...roda]] ([[přírodní vědy]]), jevy společenského života ([[duchovní vědy]], [[historická věda]], [[filologie]], [[sociologie]], [[politologie]] aj

...ci stát vědou'' - Závěr O určení hranic čistého rozumu [http://www.filosofie.cz/texty/pub/kant/Kant%20-%20Prolegomena.html]</ref> [[Kategorie:Filosofie vědy]]

* [[1971]]-[[1977]] docent filosofie a dogmatiky na [[CMBF]] * [[2004]] Výzkumné centrum pro dějiny vědy; výuka [[antropologie]] na FF UK

...ladatel [[Taoismus|taoistických]] a [[zen]]ových textů a popularizátor vědy. ...hách přesahy směrem k literatuře, [[Religionistika|religionistice]], [[Filosofie|filozofii]], [[Teologie|teologii]], výtvarnému umění nebo hudbě všech

...vat]], přeměňovat svoje okolí a [[vývoj|vyvíjela]] se. Jedná se o [[filosofie|filosoficko]]-[[náboženství|nábožensko]]-[[věda|vědecký]] problém, ..., což koneckonců bylo typické i pro některé [[Řecko|starořecké]] [[filosofie|filosofy]]. Podle [[Bible]] i (poněkud mladšího) [[Korán]]u byl svět i

... a základními pojmy. Aristotelés pro ni používá označení '''první filosofie''', která je součástí metafyziky a zabývá se nejobecnějšími otázk ...zkoumání různých jsoucen. V tomto směru dále pokračují jednotlivé vědy, které si otázku po bytí vůbec nekladou a klást ani nemohou: musí byt

[[Kategorie:Filosofie vědy]]

... autora = Arno Anzenbacher | jméno = Arno | rok = 2004 | titul = Úvod do filosofie | vydavatel = Portál | místo = Praha | strany = 269 | isbn = 80-7178-804- * ANZENBACHER, Arno. Úvod do filosofie. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-804-X.

...skytujících odpovědi na některé otázky týkající se duchovních, [[Filosofie|filozofických]] a náboženských problémů.<ref>{{Citace monografie | jm .... Oficiálně však toto hnutí nebylo nikdy založeno. Základem jejich [[filosofie]] je tvrzení o existenci mimozemské [[civilizace]], která [[lidstvo|lids

...losofických tradicích lidstva, a takto se znovu získá klasický ideál Filosofie jako prostředku pro lidštější a úplnější existenci.<br /> ... práce byla mimo jiné oceněna udělením Kříže Paříže za umění, vědy a literaturu v roce 1976 a jeho přijetím za člena do Burckhardtovy Akade

..., [[filosofie|filozofií]], [[měna|měnami]] a [[historie vědy|historií vědy]]. Mimo to píše i nebeletristické články o technologii pro různé ča

...e prostřednictvím řeči mohou stávat skutečnostmi.<ref>E. Cassirer, ''Filosofie symbolických forem 2, Mytické myšlení''. Praha: OIKOYMENH 1996 </ref> ...ji novou filosofii sebejistoty poznávajícího, na niž navazuje moderní filosofie subjektu. Reflexe je také bohatým a bezprostředním zdrojem poznání s

...dy Národní akademie věd Ukrajiny, v roce [[2001]] ředitelem Institutu filosofie [[Hryhorij Skovoroda|H. Skovorody]] tamtéž a v roce [[2003]] akademikem [ ...aměřených na problematiku [[logika|logiky]], [[metodologie]], filosofii vědy, [[filosofii]] a historii kultury. Zcela zásadní význam má Popovyčovo

...vaný pojem (např. Ústav hudební vědy FF MU v Brně a Ústav hudební vědy FF KU v Praze x Katedra muzikologie FF UP Olomouc). Termín "hudební věda ...ace je vždy potřeba pečlivě zohlednit všechny dobové aspekty hudby a vědy jako takové.

...t může být předmětem [[poznání]]. Některé směry moderní [[věda|vědy]] měly či mají za to, že na základě dokonale objektivního poznání * [[Čas|Čas ve fyzice]], [[Čas (filosofie)|čas ve filosofii]], [[čas (mluvnice)|čas v gramatice]]

...rodní centrum duchovní obnovy]], jehož je správcem. Učí (zejména [[filosofie|filosofické]] kurzy) na [[Pedagogická fakulta Technické univerzity v Lib ..., legálně odjel z republiky a mimo ni už zůstal. Studoval teologii a [[Filosofie|filosofii]] na těch nejlepších univerzitách: nejprve na [[Lateránská

...jil disertační práci, složil rigorózní zkoušku a získal doktorát filosofie. [[Kategorie:Pomocné vědy historické]]

...Vatikánská observatoř|Vatikánské observatoře]] (od 1981), profesor [[filosofie]] na [[Papežská teologická akademie v Krakově|Papežské teologické ak ...boce [[Víra|věřící]] a po maturitě v roce [[1953]] začal studovat [[filosofie|filosofii]] a [[teologie|teologii]] na [[Kněžský seminář|semináři]]

...tgarda|avantgardy]] sedmdesátých let, profesor [[Collège de France]], [[Filosofie|filozof]] a [[psychologie|psycholog]]. Byl také historik filozofie, předs ...mézil]] aj.) Foucault však bývá mnohými považován za představitele filosofie tzv. [[poststrukturalismus|poststrukturalismu]], čemuž odpovídá pozice

...t_5470322_3382.html</ref> byl francouzský [[filosofie|filozof]], historik vědy a [[esej]]ista. ...hel Foucault|Michelem Foucaultem]] a od roku [[1969]] je profesorem dějin vědy na [[paříž]]ské [[Sorbonna|Sorbonně]] a od roku [[1984]] na [[Stanford

'''Mezinárodní vztahy''' (MV) jsou [[sociální vědy|sociálněvědná]] [[politologie|politologická]] disciplína, která zkou # politická filosofie a teorie

...lek vybudován a získán. „Metodicky“ se zabýváme nějakou oblastí vědy, když ji plánovitě prozkoumáváme, vypracujeme její jednotlivé člen� ...cích druhých. Je to právě tato [[vědecká metoda]], která učinila z vědy kolektivní dílo tisíců a tak umožnila její nevídaný rozvoj.

...[metoda]]mi, jejich tvorbou a aplikací. Patří do teorie či [[filosofie vědy]] a obecněji do [[epistemologie]]. Pod vlivem [[angličtina|angličtiny]] * metodologie ''humanitních věd a filosofie'', kde hraje významnou roli kritika pramenů a [[interpretace]].

[[Kategorie:Filosofie vědy]]

...[[přirozená teologie]]). Metafyzika se klade do protikladu [[přírodní vědy|přírodním vědám]]. Nezabývá se přírodními zákony, ale otázkami, * [[Filosofie|Filozofie]]

== Filosofie scientologie == ...anetics.org/ www.dianetics.org]- oficiální americké stránky dianetiky (vědy o lidské mysli), která je součástí scientologie

...ních oborů (např. lékařství [[ájurvéda]], lingvistiky i technické vědy jako architektura atd.). Stejnou funkci plnil sanskrt i v buddhismu - vyjma

Jedním z problémů religionistiky jako vědy zůstává [[Náboženství#Definice náboženství|definice náboženství Formování religionistiky jako vědy souviselo s dobou [[osvícenství]], a to zvláště v [[Anglie|Anglii]], [

...čná pro téměř všechna [[náboženství]], většinu kultur a řadu [[filosofie|filosofických]] systémů. V tomto ohledu lze mezi nimi nicméně najít d Známí [[Řecko|řečtí]] [[filosofie|filosofové]] zastávající reinkarnační teorii byli Pythagoras (kolem r

...konů nebo vtěsnat do pár experimentů. „Redukcionismus“ evoluční vědy je ryze taktický. Děláme, co umíme, tváří v tvář děsivé rozmanit [[Kategorie:Filosofie vědy]]

Platónova filosofie má blízko ke krajnímu realismu: pravé bytí je vyhrazeno věčným, nem ... u člověka přímo odmítl. Na druhé straně ale předmětem empirické vědy mohou být jen celé třídy „stejných“ věcí – bakterií, psů neb

...myšlení. Její vliv však zasahuje i do jiných vědeckých oblastí, do filosofie, historie a práva a představuje tak ve společenských vědách ucelený ...e 1974 F. A. Hayek [[Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela|Nobelovu cenu za ekonomii]] za svou průkopnicko

...společenských věd]] a jsou základem pro rozvíjení tzv. [[aplikované vědy|aplikovaných věd]]. ...] může být mnohdy neostrá a potom je zařazení oboru mezi přírodní vědy spíše dáno vlivem tradice.

Ve [[filosofie|filosofii]] se '''předmětem (objektem)''' rozumí to, co je ''předmětem Ve [[filosofie|filosofii]] a filosofických aspektech dalších oborů (psychologie, lingv

... jak se chováme. Proto je těžké vymezit předmět psychologie jakožto vědy. ...telné podobně jako je tomu v [[Chemie|chemii]], [[Fyzika|fyzice]] nebo [[Filosofie|filozofii]].

Rozum je jeden z nejdůležitějších [[filosofie|filosofických]] termínů a jeho chápání i hodnocení se u jednotlivýc ... rozumové – a tedy spolehlivé – poznání stojí u kořene evropské vědy a její snahy o matematizaci skutečnosti. Myšlenka Božího nebo také sv

...ty americké|USA]]) je americký filosof práva a přestavitel politické filosofie. V&nbsp;současné době je profesorem na [[University College London]] a n ...e University]], od roku [[1968]] jako držitel Hohfeldovy stolice právní vědy. V roce [[1969]] nastoupil po [[H. L. A. Hart]]ovi na stolici právních v�

... [[1944]]) je znám především jako [[Spojené království|britský]] [[filosofie|filosof]], [[estetika|estetik]], [[politologie|politolog]], spisovatel a hu ... PEN klub|PEN klubu]] a [[Společnost pro vědy a umění|Společnosti pro vědy a umění]]. Patří též mezi zakladatele Vzdělávací nadace Jana Husa.

...o [[a priori]], apriorní forma smyslového názoru, podobně jako [[Čas (filosofie)|čas]]. ...ro předměty a jejich pohyb chápe prostor celá antická a středověká filosofie.<ref> Podrobně viz J. Patočka 1964, kap A.IV.</ref>

...í alternativní teorie neustále a jejich konflikt je příčinou vývoje vědy. Různé přístupy jsou tedy pro vědu i filozofii metodologicky nezbytné ...nám a zdokonalování. Feyerabend odmítá kumulativní charakter vývoje vědy, protože podle něj stará teorie nemůže být zahrnuta do nové teorie.

...da]] má své principy, otázky principů nejobecnějších náleží do [[Filosofie|filozofie]], např. [[princip vyloučeného třetího]] nebo [[princip kauz ...rincip komplementarity'', ''princip korespondence'' vyjadřují ve vývoji vědy relativní souhlas vědeckých [[teorie|teorií]] na kvantitativně různý

...s navázal také [[behaviorismus]] a další směry, zejména ve filosofii vědy. ...ine]], který jej rozšířil o holismus francouzského fyzika a historika vědy [[Pierre Duhem]]a. Podle Duhema mají jednotlivé výpovědi smysl jen v r�

...smus]] ([[Jeremy Bentham]]). Druhou důležitou složkou byla evoluční [[filosofie dějin]], jak ji v navázání na [[eschatologie|eschatologické]] proudy v ...vní filosofie“ [[Auguste Comte|Augusta Comta]] (1798–1857) a z jeho [[filosofie dějin]]. Podle Comta prochází lidstvo ve svých dějinách zákonitě t�

...y]], kdežto povahu, případně podmínky a možnosti poznání zkoumá [[filosofie]], zejména její odvětví [[Gnozeologie|epistemologie]].

...erzitě roku 1857 (resp. 1880). V roce [[1901]] vznikla katedra politické vědy na Wisconsinské univerzitě, roku [[1909]] na Harvardské univerzitě. Rok * Politická teorie a [[politická filosofie]] – dějiny a současnost politických teorií

...m v souvislosti s tzv. [[pragmatický obrat|"pragmatickým obratem"]] ve [[filosofie|filosofii]]. == Předmět vědy ==

...:Educational sciences|Educational sciences]]'', v překladu ''[[edukační vědy]]''. ...říklad [[Jan Průcha]] preferuje ve svých pracích termín [[edukační vědy]].

# [[fenomenologie|fenomenologií]] (''Filosofie vůle'', 1950; ''Čas a vyprávění'', 1983-85; ''Já jako druhý'', 1990) ...zku [[vůle]]; o nápravu se snaží jeho první větší dílo nazvané ''Filosofie vůle''.

*[[Filosofie|Filozofie]] *[[Sociální vědy]]

...oží království. More hledal rovnost, mír a toleranci, Bacon využití vědy k prospěchu všech a Komenský vybízel k soustředění na vnitřní živ [[Kategorie:Sociální filosofie]]

...pozornost věnována [[filosofie|filosofickým]] problémům [[přírodní vědy|přírodních věd]], [[fyzika|fyzice]], [[chemie|chemii]] a také [[matema

...[[informatika]], [[botanika]], [[entomologie]], [[chemie]], [[právo]] a [[Filosofie|filozofie]]. Existují zájmové organizace, jako jsou [[Skauting|skauti]], ...e vycházejí také periodika o [[Lékařství|medicíně]], [[přírodní vědy|přírodních vědách]], časopisy s [[náboženství|náboženskou]] tema

...ro rozdílných oborech – užívá jich [[etnologie]], [[sociologie]], [[filosofie]], [[teologie]], [[literární věda|literární]] a [[právní věda]]. Společenské a humanitní vědy pracují s pojmem tradice ve dvojím ohledu. Na jedné straně studují tra

...pastorace|pastorační]] a [[misie|misijní]] činnost a na oblast [[věda|vědy]] a [[vzdělávání]]. Členové řádu připojují za své jméno zkratku ...tě téhož roku [[gymnázium]] a zároveň tam byly konány zkoušky z [[filosofie]] a [[teologie]]. Roku 1562 dal král koleji právo udílet z těchto věd

...sofii]], v [[Politika|politice]], v [[lékařství]] a ve [[Společenské vědy|společenských vědách]] se tolerancí obvykle rozumí schopnost nebo och

{{Různé významy|tento=[[filosofie|filosofickém]] pojmu|druhý=pojmu [[matematická logika|matematické logik Taková definice vyjadřuje pozitivistické (novopozitivistické) pojetí vědy. Výsledky pozorování a experimentu jsou přitom nezávislé na teorii. P

* Vědy obecně: * [[Přírodní vědy]]:

Svět je též důležitý [[filosofie|filosofický]] pojem. V současném filosofickém myšlení se svět nejča ...t označována nějaká doposud nepoznaná část ve [[vesmír]]u (kromě vědy též v literárním žánru [[Science fiction|sci-fi]]) nebo i přeneseně

...ky a ty pak odděleně zkoumat – podobně jako to dělají [[přírodní vědy]]. Jazyk je podle něho naopak velmi složitě uspořádaný systém čili [[Kategorie:Filosofie matematiky]]

'''Sociologie''' je [[společenské vědy|společenská věda]] zkoumající sociální život jednotlivců, skupin a ...19. století. Za otce sociologie je považován [[Francie|francouzský]] [[filosofie|filosof]] [[Auguste Comte]], který také v roce 1838 poprvé užívá slov

Nejstarší řecká filosofie přemýšlela o „vpravdě jsoucím“ (''ontos ón'') a Parmenidés je ur ...tříd) a dát jim název. Provokativní tvrzení francouzského sociologa vědy [[Bruno Latour]]a, že před [[Pasteur]]ovým objevem žádné bakterie nee

* J. Cejpek, ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. Praha: Karolinum, 1998 - 179 s. ISBN 80-7184-767-4 [[Kategorie:Filosofie jazyka]]

... – původem [[Francie|francouzský]] představitel [[filosofie]] [[věda|vědy]]

...) je původem [[Francie|francouzský]] představitel [[filosofie]] [[věda|vědy]]. Jako student dosáhl Latour původně titul (agregace) v oboru [[Filosofie|filozofie]] a byl hluboce ovlivněn [[Michel Serres|Michelem Serresem]]. Ry

...ta Vico]] a představa „vývoje Ducha“ se stala jádrem [[Hegel]]ovy [[filosofie dějin]]. V oblasti přírodních věd je myšlenka geologické i biologick ...čí v národní jazyky nebo „globalizující“ povaha nejen současné vědy a techniky, ale i hudby nebo módy.

...ro ni charakteristická [[interdisciplinarita]], neboť se pohybuje mezi [[filosofie|filosofií]] a [[etika|etikou]] (popř. [[theologie|theologií]]), [[medic� ...kaust|holocaustu]] poukázalo na neudržitelnost striktního oddělování vědy a výzkumu od etických hodnot. Tyto události vedly ke stále širší dis

...Bonn]]u. Jeho inaugurační přednáška byla na téma ''Bůh víry a Bůh filosofie''. Roku [[1963]] se přesunul na universitu v [[Münster]]u. Během tohoto ... samo-omezení rozumu. To je pak dle něj i v rozporu s dnešní aklamací vědy, jejíž úspěch je založen na síle rozumu k poznávání pravdy. Benedi

* Humanitní a společenské vědy * Přírodní vědy

...í a společenské vědy|sociálních věd]], [[Humanitní a společenské vědy|humanitních věd]], židovských studií a [[právo|právnickou fakultu]], ...zatímco midraša nabízí kurzy Tóry a [[židovská filosofie|židovské filosofie]]. Tyto programy jsou přístupné všem studentů zdarma.

...ojetí autopoiéze je založeno na jiném chápání poznání a tudíž i vědy. Ústředním tématem poznání není skutečnost, nýbrž zkušenost, neb ...v odvážný a neobvyklý koncept vyvolal mnoho diskusí, hlavně v teorii vědy. Našel však významné uplatnění jako výkladový princip v [[Sociologi

...en na důvěře ve schopnosti lidského druhu a na důvěře ve schopnosti vědy a techniky; ...a skrytou formu ateismu (za ty je často považovala zejména marxistická filosofie). Motivem vzniku takových soustav někdy snad mohla být i oficiální nep

...itě. Od roku [[2004]] je na plný úvazek vědeckým pracovníkem Katedry filosofie [[Eesti Humanitaarinstituut|Estonského ústavu humanitních věd]] při Ta ...al/isikuCV.aspx?PersonVID=38746&lang=et Andres Luure na Portálu estonské vědy]

...e postupně vyčleňuje andragogika a vzdělávání dospělých jako pole vědy a jako studijní obor z ostatních vědních disciplín. Na vysokých škol ...gického působení a do značné míry určuje charakter andragogiky jako vědy.

...aská filosofie|anglosaské filosofii]] (v protikladu ke [[kontinentální filosofie|kontinentální filosofii]]). Hlavními iniciátory byli [[Gottlob Frege]], Analytická filosofie není jednolitou filosofickou naukou či doktrínou; označuje spíše [[me

... i jistou emoční plochostí samotného Kinseyho, ale i dobovým pojetím vědy, v němž za skutečnou vědu bylo považováno pouze měření a čísla. ...|Karel Marx]]), Feministická mystika ([[Betty Friedan]]), Kurs pozitivní filosofie ([[Auguste Comte]]), [[Mimo dobro a zlo]] (Friedrich Nietzsche) a Obecná t

...ává statisticky, mírou [[korelace]]. Nicméně k technickým aplikacím vědy je třeba, aby příčina byla jedna, anebo aspoň výrazně převládala, [[Kategorie:Filosofie vědy]]

...erního [[liberalismus|liberalismu]], [[filosofie vědy|teorie vědy]] a [[filosofie]]. Jeho vědecká činnost je zastoupena i na poli [[logika|logiky]], [[fyz .... Vystudoval universitu ve Vídni, kde roku [[1928]] získal doktorát z [[filosofie]]. Poté vyučoval na střední škole. V roce 1937 vzrůstající vliv [[n

... první židovští vědci - zakladatelé ''Wissenschafft des Judentums'' (vědy o židovství), Heinrich Graetz nebo Leopold Zunz, se ke kabale stavěli od Během 12. a 13. století, kdy se centrum židovské filosofie a kultury nachází ve [[Španělsko|Španělsku]] a jižní [[Francie|Fran

...nu, barvu, tvrdost a další, až se během 19.&nbsp;století přírodní vědy začaly „kvalitám“ úplně vyhýbat a věnovat se pouze tomu, co se d� [[Kategorie:Filosofie matematiky]]

== Kantova kritická filosofie == [[Filosofie]] v západním slova smyslu začíná jako disciplina kritická, na rozdíl

|motivy=[[filosofie]]<br />[[věda]]<br />[[náboženství]] ...hledem soudobé vědy na náš [[vesmír]], vývoj [[člověk|lidstva]], [[filosofie|filosofii]], [[věda|vědu]] a [[náboženství]]. Autory jsou [[Terry Prat

...tečnostech lze vyslovovat silnější tvrzení a soudy, je cílem každé vědy hledat v obecně kontingentní skutečnosti vztahy nutné, případně nemo * J. Sokol, ''Malá filosofie člověka. Slovník filosofických pojmů''. Praha: Vyšehrad 2008

...století univerzita dosáhla vysoké úrovně především v [[přírodní vědy|přírodních vědách]] a [[matematika|matematice]], v jejích vědeckých ...]. Tuto krizi prohlubovala omezená dostupnost nových poznatků světové vědy. V roce [[1940]] byla univerzita pojmenována po významném ruském vědci

... která se člení na 13 oborů, mezi něž patří [[právo]], politické vědy, [[ekonomie]], [[geografie]], [[sociologie]], umění a média a řada dal� ...]. Z filosofů zde přednášeli [[Karl Popper]], který katedru filosofie vědy na LSE zakládal, [[Paul Feyerabend]] a [[Imre Lakatos]].

Jako mnoho dalších věd vznikla logika coby součást [[filosofie]] a částečně takové zařazení stále platí. Logika se výrazně rozv Díla o logice: Organon (organon-nástroj, logika je nástroj vědy) Aristoteles se věnuje obecným termínům. Zabývá se jednoduchými univ

...ry čisté matematiky se nacházejí na pomezí s [[logika|logikou]] či [[Filosofie|filozofií]]. ...žňují precizaci a rozvoj konceptů a myšlenek některých disciplín [[Filosofie|filozofie]]. Zákonitosti objevené mezi těmito pojmy lze při vhodné apl

...nstitutu se rozšířil z úzkých okruhů v oblasti [[strojírenství]] a vědy do společenských věd včetně [[ekonomie]], [[lingvistika|lingvistiky]],

... podmínek lze. Hermetický výklad považuje magii za pozůstatek dávné vědy<ref name = "Nak">Milan Nakonečný Lexikon Magie ISBN 80-237-3612-4, heslo ...dním z důležitých aspektů magie zůstala [[víra]]. Následný rozvoj vědy postupně vedl k úpadku zájmu o magii.

...erimentální a teoretickou fyzikou, při níž se využívají poznatky z vědy o [[informatika|informatice]] je modelování fyzikálních stavů a děj� ...tace|fyzika gravitace]], [[astronomie vysokých energií]], [[planetární vědy]], [[fyzika plazmatu]], [[fyzika hvězd]]

...přesahuje ([[metafyzika]]). Hledání pravdivého [[poznání]], [[smysl (filosofie)|smyslu]] a dobrého života prostředky [[reflexe]], racionální [[argume ...stoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filosofie než tento.“ Platón<ref>Platón,''Theaitétos'', 155d </ref>

'''Filosofie jazyka''' je filosofické zkoumání jazyka, zejména vztahů mezi jazykem Spojení filosofie jazyka se užívá v širším a užším smyslu:

... estetika, pedagogika, matematika, astronomie, přírodní a inženýrské vědy, ekonomie a historie. V 19. století se začaly rozvíjet orientalistické ...čtu studentů největší obory patří [[bohemistika]], [[historie]] a [[Filosofie|filozofie]].