Black-Friday-2019-12-Multimediaexpo.png

Makedonie

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Makedonie
Republika Makedonie
Република Македонија
Republika Makedonija
Flag of Macedonia.png  Coat of arms of the Republic of Macedonia.png
Makedonská vlajka   Státní znak Makedonie
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Makedonská hymna – Denes Nad Makedonija
Geografie
Europe location MKD.png
Hlavní město: Skopje
Rozloha: 25 713 km2 (145. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Velký Korab (2 764 m n.m.)
Časové pásmo: +1
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 066 718[1] (142. na světě)
Hustota zalidnění: 80,5 (. na světě)
HDI: 0,808 (vysoký)
Jazyk: makedonština
Náboženství: pravoslaví, islám
Státní útvar
Státní zřízení: republika
Měna: Makedonský denár (MKD)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: MK
Telefonní předvolba:
Národní TLD: .mk

Republika Makedonie (do OSN přijatá pod prozatímním názvem the former Yugoslav Republic of Macedonia, obvykle zkracováno jako FYROM[2]bývalá jugoslávská republika Makedonie) je stát ležící na Balkáně. Jeho sousedy jsou Kosovo, Srbsko, Bulharsko, Řecko a Albánie. Název i symboly státu navazují na historickou Makedonii, což se nelíbí Řecku, které obsahuje větší část tohoto území a také moderní Řekové mají historické, kulturní a také genetické spojení s antickými Makedonci.

Obsah

Geografie

Související informace můžete najít také v článku: Geografie Makedonie

Republika Makedonie je vnitrozemský stát. Sousedí se Srbskem na severu, Bulharskem na východě, s Řeckem na jihu a s Albánií na západě. Republika Makedonie zahrnuje severozápadní (7 %) část historické a (35,8 %) geografické Makedonie. V minulosti se tato oblast označovala jako Vardarská Makedonie.

Mapa Republiky Makedonie

Administrativní členění

Makedonie nemá okresy či kraje; pouze pro statistické potřeby se Makedonie dělí na 8 regionů. Administrativními jednotkami prvního řádu jsou opštiny. Po reorganizaci v roce 2004 je jich celkem 84, z nichž 10 je součástí tzv. Velkého Skopje, samosprávné jednotky hlavního města. Tyto opštiny vznikly slučováním a úpravou hranic 123 opštin zřízených roku 1996. Ještě dříve existovalo v Makedonii 34 správních celků různých stupňů.

Nejlidnatější opštinou je Kumanovo se 105 484 obyvateli, nejmenší pak Vraneštica, kde žije 1322 osob.

Historie

Související informace můžete najít také v článku: Dějiny Makedonie

Období prvních Slovanů a Byzantské říše

Území dnešní republiky Makedonie bylo Slovany osídleno již v 6. a 7. století. Při své expanzi si je však podrobila Byzantská říše, později, v 2. čtvrtině 9. století se dostala většina země pod vliv říše Bulharské. Od 9. století se sem šířilo křesťanství, hlavně z velmi blízké Byzantské říše. Ta ji ovládla definitivně roku 1018, o dvě století později se stala centrem nového Bulharského státu. Až koncem 14. století ji dobyli Turci během svých výbojů na západ.

Období Osmanské říše

Turecká vláda trvala až do 20. století. Během ni se snažili Turci obyvatelstvo islamizovat, což se jim podařilo jen z části (dodnes je v zemi jen 17 % muslimů). Různé národy (Řekové, Srbové, Bulhaři a Albánci), které v zemi žily postupně začaly organizovat národně osvobozenecké hnutí. Přestože někteří tito aktivisté žádali přičlenění k nově vzniklému Bulharsku[3], bohužel to neuspělo, jelikož bylo jako země příliš vzdálené. Přesto ale po berlínském kongresu z roku 1878 došlo u určitému otevření Makedonie Bulharsku - hlavně v oblasti obchodu, ačkoliv sama zůstávala stále pod Osmanskou vládou. Roku 1913 byla země konečně zbavena turecké nadvlády a rozdělena mezi Bulharsko, Řecko a Srbsko; to byl konec Makedonie jako jedné země.

Období Jugoslávie

Po ustanovení Království SHS bylo území dnešní Republiky Makedonie v jejím rámci součástí Srbska. Roku 1929 došlo v Království SHS k převratu, dosavadní členění respektující předchozí historické celky bylo nahrazeno systémem bánovin a území dnešní Republiky Makedonie se stalo součástí Vardarské bánoviny. Za druhé světové války byla většina území dnešní Republiky Makedonie anektována od dubna 1941 do 9. září 1944 Bulharskem, západní oblasti byly 29. června 1941 anektovány Itálií a začleněny do Albánie. 8. září 1943 obsadila německá vojska oblasti předtím obsazené Itálií, a 9. září 1944 také oblasti obsazené Bulharskem, a obě části okupovaly do 19. listopadu 1944. V období od září 1944 do 20. října 1944 bylo Kumanovo s okolím přičleněno k Albánii. Po skončení druhé světové války zde byla v rámci Jugoslávie vyhlášena 30. dubna 1945 Lidová republika Makedonie přejmenovaná 7. července 1963 na Socialistickou republiku Makedonii. Po rozpadu Jugoslávie roku 1991 vyhlásila nezávislost, avšak ta ze srbské strany nikdy nebyla uznána.

„Bývalá jugoslávská republika Makedonie“

Na jaře 1990 byl v zemi zaveden politický pluralismus; z prvních svobodných prezidentských voleb vyšel jako vítěz zkušený politik Kiro Gligorov, jenž vládl od ledna 1991 až do roku 1999. V souvislosti s rozpadem Jugoslávie vyhlásila Makedonská socialistická republika 25. ledna 1991 svrchovanost v rámci SFRJ a 7. června 1991 změnila název na Republika Makedonie. Nezávislost Republiky Makedonie byla proklamována 15. září 1991. Po vyhlášení nezávislé Makedonie na území bývalé Jugoslávie zpochybnilo Řecko legitimitu nového státu. Mezinárodně byla proto Makedonie uznána teprve v roce 1993, kdy Řecko souhlasilo s kompromisním názvem nového makedonského státu Bývalá jugoslávská republika Makedonie, pod nímž byla v dubnu 1993 přijata do OSN (makedonská vláda tento název nepoužívala).

Aby se vyhovělo protestům Řecka proti užívání názvu Makedonie, dostala Makedonská republika podle rozhodnutí OSN z 8. dubna 1993 mezinárodně uznaný název (v angličtině) Former Yugoslav Republic of Macedonia (FYROM), česky Bývalá jugoslávská republika Makedonie (BJRM), makedonsky Poranešna Jugoslovenska Republika Makedonija (PJRM), makedonsky cyrilicí Поранешна Југословенска Република Македонија (ПЈРМ). Tento mezinárodní název používá mezinárodní společenství i po urovnání makedonsko-řeckých vztahů v roce 1995. V Makedonii se však název nikdy nepoužíval. Makedonie používá název Republika Makedonie, makedonsky Republika Makedonija.

Konflikt mezi „slovanskými“ a „albánskými“ Makedonci

Republika Makedonie se dokázala držet stranou všech konfliktů na území bývalé Jugoslávie, teprve v roce 1999 během konfliktu v sousedním Kosovu se Makedonie stala dočasným útočištěm pro uprchlíky z Kosova. V letech 2000 - 2001 v zemi zuřil ozbrojený spor mezi makedonskou vládou a albánskými povstalci z Národní osvobozenecké armády, který se dostal až na hranu občanské války. Po zprostředkování NATO a Evropskou unií se spor podařilo uklidnit, i když vztahy mezi slovanskými a albánskými Makedonci zůstávají napjaté. V roce 2004 Makedonie podala přihlášku do EU.

Obyvatelstvo

Kostel Saint John Kaneo (2007)
Související informace můžete najít také v článku: Obyvatelstvo Makedonie

Počet obyvatel Republiky Makedonie dosahuje 2 066 718 (odhad k červenci 2009). Ze 44 států Evropy je Makedonie na 33. místě. Makedonie patří v Evropě mezi státy s nejvyšší porodností a přirozeným přírůstkem a i díky tomu je makedonská populace čtvrtou nejmladší v Evropě. Národnostně náleží k nejméně homogenním evropským státům.

Ekonomika

Makedonské denáry
Související informace můžete najít také v článku: Ekonomika Makedonie

Ekonomika Makedonie patří k deseti nejslabším evropským ekonomikám - hodnotou HDP na obyvatele v PPP 8400 USD (2007) patří mezi evropskými státy až na 38. místo[4]. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky). Má status kandidátské země Evropské unie.

Doprava

Dopravní infrastruktura není příliš rozvinutá, což je určeno mj. hornatým povrchem; je však kvalitnější než v sousední Albánii. Nejdůležitější tranzitní trasou, ve které vede dálnice a hlavní železnice, je směr BělehradSkopjeSoluň. Celková dálka silniční sítě je 10 600 km.

V zemi je několik letišť, z nichž zdaleka nejrušnější je Letiště Alexandra Velikého ve Skopje, menší letiště funguje např. v Ohridu. Splavné řeky v Makedonii nejsou.

Železniční síť o délce 920 km sestává z hlavní trati vedoucí ze Srbska přes Skopje a napříč Makedonií do Řecka, po níž jezdí několik mezinárodních rychlíků, a z nepříliš frekventovaných odboček (SkopjePriština (Kosovo), Skopje – TetovoKičevo, VelesBitola, Veles – Kočani). Spojení s Albánií chybí, je však připravována stavba trati na hranici s Bulharskem.[5]

Politika

Související informace můžete najít také v článku: Politický systém Makedonie

Republika Makedonie je dnes parlamentní demokracií. Její vláda se snaží o integraci země do NATO a Evropské unie. Republika Makedonie se od svého vzniku potýká s ostrým nesouhlasem Řecka vůči oficiálnímu názvu a symbolům nezávislého státu, které Řecko považuje za zcizené historické (a dnes z části řecké) Makedonii.

Literatura

Rychlík, Jan: Dějiny Makedonie, Nakladatelství Lidových novin, Praha 2003

Související články

Reference

  1. CIA World Factbook
  2. Admission of the State whose application is contained in document A/47/876-S/25147 to membership in the United Nations
  3. L. Ivanov et al. Bulgarian Policies on the Republic of Macedonia. Sofia: Manfred Wörner Foundation, 2008. 80 pp. (Trilingual publication in Bulgarian, Macedonian and English) ISBN 978-954-92032-2-6
  4. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html
  5. M. Zedník: Railway map of Albania and Macedonia

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Makedonie
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Makedonie
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace