V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.

Břeclav

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu)
(→Zima 2022: ++)
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí.)
Řádka 33: Řádka 33:
| starosta = Dymo Piškula
| starosta = Dymo Piškula
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=48 |lat_min=45 |lat_sec=32.29 |lon_deg=16 |lon_min=52 |lon_sec=55.31 |float=center }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=48 |lat_min=45 |lat_sec=32.29 |lon_deg=16 |lon_min=52 |lon_sec=55.31 |float=center }}
-
}}
+
}}'''Břeclav''' (německy ''Lundenburg'') je [[Okres|okresní]] [[město]], ležící v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] 50 km jihovýchodně od [[Brno|Brna]] na řece [[Dyje|Dyji]], poblíž hranic s [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]].  
-
'''Břeclav''' (německy ''Lundenburg'') je [[Okres|okresní]] [[město]], ležící v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]] 50 km jihovýchodně od [[Brno|Brna]] na řece [[Dyje|Dyji]], poblíž hranic s [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Slovensko|Slovenskem]]. Má rozlohu 77,11 km² a čítá zhruba 25 000 obyvatel. Břeclav je důležitou železniční křižovatkou.
+
 +
Má rozlohu 77,19&nbsp;km<sup>2</sup>. Břeclav je důležitou železniční křižovatkou.
 +
* Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo '''24 554''' obyvatel.
 +
* Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo '''23 943''' obyvatel.
== Historie ==
== Historie ==
-
Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější [[Pohansko]] (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným [[Velkomoravská říše|velkomoravským]] hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno.
+
Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější [[Pohansko]] (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno.
-
Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil [[kníže]] Břetislav I. pohraniční [[hrad]] pojmenovaný po něm - odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center [[Morava|Moravy]]. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie Uherská, byla přistavěna mohutná kamenná [[věž]]. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti [[hrad]]u, kde založili (v místě dnešního centra) [[městečko]] nové, nazvané Nová Břeclav - původní lokalita nese od té doby označení [[Stará Břeclav]].
+
Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil [[kníže]] Břetislav I. pohraniční [[hrad]] pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center [[Morava|Moravy]]. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie Uherská, byla přistavěna mohutná kamenná [[věž]]. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti [[hrad]]u, kde založili (v místě dnešního centra) [[Městys|městečko]] nové, nazvané Nová Břeclav - původní lokalita nese od té doby označení [[Stará Břeclav]].
 +
 
 +
V 1. polovině 16. století získali [[hrad]] i Novou a Starou Břeclav [[Žerotínové]]; [[hrad]] přestavěli na renesanční [[zámek]]. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství [[konfiskace|konfiskováno]]. Roku 1638 jej získali [[Lichtenštejnové]], vlastnící sousedních [[Valtice|Valtic]] a [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]]. Za válek s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav [[Lichtenštejnové|lichtenštejnského]] panství, které daly vzniknout tzv. [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtickému areálu]], byl břeclavský [[zámek]] (který nebyl sídelním) přestavěn v [[romantismus|romantickém]] stylu na umělou zříceninu.
-
V 1. polovině 16. století získali [[hrad]] i Novou a Starou Břeclav [[Žerotínové]]; [[hrad]] přestavěli na [[Renesance|renesanční]] [[zámek]]. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství [[konfiskace|konfiskováno]]. Roku 1638 jej získali [[Lichtenštejnové]], vlastnící sousedních [[Valtice|Valtic]] a [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]]. Za válek s [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav [[Lichtenštejnové|lichtenštejnského]] panství, které daly vzniknout tzv. [[Lednicko-valtický areál|Lednicko-valtickému areálu]], byl břeclavský [[zámek]] (který nebyl sídelním) přestavěn v [[romantismus|romantickém]] stylu na umělou zříceninu.
 
-
[[Soubor:Breclav-2008-27.jpg|thumb|Pivovar Břeclav 1900–1996]]
 
Významným mezníkem v rozvoji Břeclavi (viz též níže vývoj počtu obyvatel) bylo zavedení [[železnice]] ([[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]]) - příjezd prvního vlaku se konal [[6. červen|6. června]] 1839 - a následné vybudování prvního [[železnice|železničního]] uzlu v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]] (1841). Tím byla umožněna [[industrializace]] (v následujících letech vznikl [[cukrovar]], [[pila]], v blízké [[Poštorná|Poštorné]] [[cihelna]] a chemická továrna), [[železnice|železniční]] uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na [[Mikulov]], 1900 na [[Kúty]], [[1901]] do [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]]). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem [[soudní okres|soudního okresu]], a v září 1872 byla povýšena na [[město]]. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve [[město|městě]] byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po [[Vznik Československa|28. říjnu 1918]].
Významným mezníkem v rozvoji Břeclavi (viz též níže vývoj počtu obyvatel) bylo zavedení [[železnice]] ([[Severní dráha císaře Ferdinanda|Severní dráhy císaře Ferdinanda]]) - příjezd prvního vlaku se konal [[6. červen|6. června]] 1839 - a následné vybudování prvního [[železnice|železničního]] uzlu v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku]] (1841). Tím byla umožněna [[industrializace]] (v následujících letech vznikl [[cukrovar]], [[pila]], v blízké [[Poštorná|Poštorné]] [[cihelna]] a chemická továrna), [[železnice|železniční]] uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na [[Mikulov]], 1900 na [[Kúty]], [[1901]] do [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]]). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem [[soudní okres|soudního okresu]], a v září 1872 byla povýšena na [[město]]. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve [[město|městě]] byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po [[Vznik Československa|28. říjnu 1918]].
Připojením [[Valticko|Valticka]] ([[1920]]) se staly součástí [[Československo|Československa]] také [[Dolní Rakousko|dolnorakouské]] obce [[Poštorná]] (její součástí byla i menší západní část moderního [[katastrální území|katastrálního území]] Břeclav s areálem dnešní břeclavské [[nemocnice]]) a [[Charvátská Nová Ves]]. Dosud samostatné [[obec|obce]] [[Stará Břeclav]] a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] bylo [[město]] - národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem - připojeno k [[Nacistické Německo|Německu]]. V rámci správních reforem v roce [[1949]] se Břeclav stala sídlem [[okres|politického okresu]]. V letech [[1974]] a [[1976]] byly připojeny sousední [[obec|obce]] [[Poštorná]], [[Charvátská Nová Ves]] a [[Ladná]] a značné části ve středu [[město|města]] byly přestavěny v dobovém duchu ([[Panelový dům|panelová sídliště]]). Od konce 80. let začal útlum [[průmysl]]u v Břeclavi. Roku [[2006]] se znovu osamostatnila místní část [[Ladná]].
Připojením [[Valticko|Valticka]] ([[1920]]) se staly součástí [[Československo|Československa]] také [[Dolní Rakousko|dolnorakouské]] obce [[Poštorná]] (její součástí byla i menší západní část moderního [[katastrální území|katastrálního území]] Břeclav s areálem dnešní břeclavské [[nemocnice]]) a [[Charvátská Nová Ves]]. Dosud samostatné [[obec|obce]] [[Stará Břeclav]] a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohody]] bylo [[město]] - národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem - připojeno k [[Nacistické Německo|Německu]]. V rámci správních reforem v roce [[1949]] se Břeclav stala sídlem [[okres|politického okresu]]. V letech [[1974]] a [[1976]] byly připojeny sousední [[obec|obce]] [[Poštorná]], [[Charvátská Nová Ves]] a [[Ladná]] a značné části ve středu [[město|města]] byly přestavěny v dobovém duchu ([[Panelový dům|panelová sídliště]]). Od konce 80. let začal útlum [[průmysl]]u v Břeclavi. Roku [[2006]] se znovu osamostatnila místní část [[Ladná]].
 +
[[Soubor:Breclav-2008-27.jpg|thumb|220px|Pivovar Břeclav 1900–1996]]
 +
[[Soubor:Breclav-2008-36.jpg|thumb|220px|Kaple sv. Cyrila a Metoděje]]
== Pamětihodnosti města a okolí ==
== Pamětihodnosti města a okolí ==
-
[[Soubor:Breclav-2008-36.jpg|thumb|Kaple sv. Cyrila a Metoděje]]
 
* Renesanční '''zámek''' vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského [[hrad]]u. Významným motivem [[zámek|zámku]] je [[Arkáda (architektura)|arkádová]] [[pavlač]] na [[Toskánsko|toskánských]] sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena [[Architektura romantismu|romantická]] přestavba do podoby umělé zříceniny. V okolí je [[zámek|zámecký]] [[park]] volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora.
* Renesanční '''zámek''' vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského [[hrad]]u. Významným motivem [[zámek|zámku]] je [[Arkáda (architektura)|arkádová]] [[pavlač]] na [[Toskánsko|toskánských]] sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena [[Architektura romantismu|romantická]] přestavba do podoby umělé zříceniny. V okolí je [[zámek|zámecký]] [[park]] volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora.
-
* '''Kančí obora''' - starý [[lužní les]] se zbytky starých ramen [[Dyje]], zachovanými lučními enklávami a malým jezírkem Bruksa, bývalá lovecká [[obora]]
+
* '''Kančí obora''' – starý [[lužní les]] se zbytky starých ramen [[Dyje]], zachovanými lučními enklávami a malým jezírkem Bruksa, bývalá lovecká [[obora]]
* farní '''[[Kostel svatého Václava (Břeclav)|kostel sv. Václava]]''' na [[náměstí]] T. G. Masaryka z poloviny 18. století byl při náletu v [[listopad]]u [[1944]] zničen, na jeho místě byla v roce [[1995]] dokončena moderní [[stavba]] podle návrhu Ludvíka Kolka
* farní '''[[Kostel svatého Václava (Břeclav)|kostel sv. Václava]]''' na [[náměstí]] T. G. Masaryka z poloviny 18. století byl při náletu v [[listopad]]u [[1944]] zničen, na jeho místě byla v roce [[1995]] dokončena moderní [[stavba]] podle návrhu Ludvíka Kolka
-
* '''[[Synagoga (Břeclav)|Synagoga]]''' – halová volně stojící [[stavba]] z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně [[Max Fleischer|Maxem Fleischerem]] (1841-1905) v [[novorománský styl|novorománském stylu]] s [[Maurové|maurskými]] prvky v interiéru; postavena na místě starší [[stavba|stavby]] ze 17. století
+
* '''[[Synagoga (Břeclav)|Synagoga]]''' – halová volně stojící [[stavba]] z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně Maxem Fleischerem (1841–1905) v&nbsp;novorománském stylu s [[Maurové|maurskými]] prvky v interiéru; postavena na místě starší [[stavba|stavby]] ze 17. století
-
Pozdně [[romantismus|romantická]] tvorba [[Lichtenštejnové|lichtenštejnské]] stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná [[keramika]] z [[Poštorná|poštorenské]] [[kníže]]cí [[cihelna|cihelny]] (později ''Poštorenské keramické závody'', založeno 1867):
+
Pozdně [[romantismus|romantická]] tvorba [[Lichtenštejnové|lichtenštejnské]] stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná [[keramika]] z&nbsp;[[Poštorná|poštorenské]] [[kníže]]cí [[cihelna|cihelny]] (později ''Poštorenské keramické závody'', založeno 1867):
* soubor [[stavba|staveb]] v centru [[Poštorná|Poštorné]] - knihovna, zdravotní středisko, [[fara]] (se [[secese|secesními]] motivy), [[škola]] a zejména
* soubor [[stavba|staveb]] v centru [[Poštorná|Poštorné]] - knihovna, zdravotní středisko, [[fara]] (se [[secese|secesními]] motivy), [[škola]] a zejména
-
* farní '''kostel Navštívení Panny Marie''' – dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních [[kaple|kaplí]] a polygonálním kněžištěm, [[kopule|kopulovitá]] klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo Carla Weinbrennera z let 1895-1898
+
* farní '''kostel Navštívení Panny Marie''' – dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních [[kaple|kaplí]] a polygonálním kněžištěm, [[Kupule|kopulovitá]] klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo&nbsp;Carla Weinbrennera z let 1895–1898
-
* obřadní síň '''židovského hřbitova''' s domkem hrobníka z roku 1892; [[hřbitov]] je ovšem staršího původu, nejstarší dochované [[hrobka|hrobky]] z 18. století, [[dominanta|dominantní]] [[Novorenesance|novorenesanční]] [[hrobka]] [[Kuffner]]ů z r. 1899; plundrování [[hřbitov]]a (zejména v 80. letech [[20. století]]) přečkala přibližně pětina původních náhrobků
+
* obřadní síň '''židovského hřbitova''' s domkem hrobníka z roku 1892; [[hřbitov]] je ovšem staršího původu, nejstarší dochované [[hrobka|hrobky]] z 18. století, [[dominanta|dominantní]] [[Novorenesance|novorenesanční]] [[hrobka]] [[Kuffner]]ů z roku 1899; plundrování [[hřbitov]]a (zejména v 80. letech [[20. století]]) přečkala přibližně pětina původních náhrobků
* malá '''kaple sv. Rocha''' (před gymnáziem) z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie cholery
* malá '''kaple sv. Rocha''' (před gymnáziem) z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie cholery
Několik dalších drobných církevních památek, především:
Několik dalších drobných církevních památek, především:
Řádka 120: Řádka 123:
|24 319
|24 319
|}
|}
-
Údaje do roku [[1919]] zachycují souhrnný počet [[obyvatel]] samostatných [[obec|obcí]] Břeclav, Břeclav-židovská obec a [[Stará Břeclav]], které byly posléze sjednoceny. Razantní nárůst populace dokládá klíčový význam [[železnice]] a navazující [[industrializace]] pro vývoj [[město|města]].<br /> V průběhu [[Druhá světová válka|2. světové války]] a krátce po ní přišla Břeclav o [[obyvatel]]stvo [[židé|židovského náboženství]] (4,3% v roce [[1930]]) a [[Němci|německé národnosti]] (11,6% v témže roce).<br /> V 70. letech [[20. století]] byly připojeny sousední [[obec|obce]] [[Poštorná]], [[Charvátská Nová Ves]] a [[Ladná]] (ta se roku [[2006]] opět oddělila).
+
Údaje do roku [[1919]] zachycují souhrnný počet [[obyvatel]] samostatných [[obec|obcí]] Břeclav, Břeclav-židovská obec a [[Stará Břeclav]], které byly posléze sjednoceny. Razantní nárůst populace dokládá klíčový význam [[železnice]] a navazující [[industrializace]] pro vývoj [[město|města]].<br /> V průběhu [[Druhá světová válka|2. světové války]] a krátce po ní přišla Břeclav o [[obyvatel]]stvo [[židé|židovského náboženství]] (4,3% v roce [[1930]]) a [[Němci|německé národnosti]] (11,6% v témže roce).
 +
{{RIGHTTOC}}
 +
V 70. letech [[20. století]] byly připojeny sousední [[obec|obce]] [[Poštorná]], [[Charvátská Nová Ves]] a [[Ladná]] (ta se roku [[2006]] opět oddělila).
 +
 
 +
== Zima 2022 ==
 +
Česká vláda je vůbec podivná, místo toho, aby vyřešila, aby Češi kvůli drahým energiím nepřicházeli o práci, a místo toho, aby jela do Břeclavi a vyřešila tam šílenou situaci, kdy '''lidé v zoufalství vyhrožují, že přepadnou banky, aby mohli zaplatit asi&nbsp;nejdražší dodávky tepla do bytů na celém světě''', tak si jede na výlet do Kyjeva, aby tam vyzývala Ukrajince, aby přijeli do Česka zimovat, a aby tam rozhazovala české miliardy&nbsp;!!<br />Přitom na vyřešení neúnosné situace poloviny obyvatel Břeclavi by stačilo pár desítek milionů.
 +
 
 +
'''Cena za teplo a teplou vodu se v Břeclavi''' vyšplhala díky lidojedům fialové vládní party '''ze 2 800 Kč za byt na 14 000 Kč měsíčně !!'''
 +
 
 +
A k tomu mají lidé ještě platit za elektřinu a plyn, a nakupovat nehorázně zdražené potraviny.&nbsp;<ref>[https://www.michalapetr.com/mip-166-masova-imigrace-do-evropy-a-do-ceska-rakusan-chce-trumfnout-dokonce-merklovou/ MIP 166 Masová imigrace do Evropy a do Česka ! Rakušan chce trumfnout dokonce Merklovou !]</ref>
== Členění města ==
== Členění města ==
-
[[Soubor:BV_Břeclav.png|thumb|Členění Břeclavi]]
+
[[Soubor:BV_Břeclav.png|thumb|220px|left|Členění Břeclavi]]
Břeclav se skádá ze tří katastrálních území a ze tří jim odpovídajících místních částí
Břeclav se skádá ze tří katastrálních území a ze tří jim odpovídajících místních částí
-
* Břeclav
+
* '''Břeclav'''
* [[Charvátská Nová Ves]]
* [[Charvátská Nová Ves]]
* [[Poštorná]]
* [[Poštorná]]
Řádka 135: Řádka 147:
== Doprava ==
== Doprava ==
 +
[[Soubor:Breclav-2008-37.jpg|thumb|220px|left|Železniční nádraží (2008)]]
=== Železnice ===
=== Železnice ===
-
[[Soubor:Breclav-2008-37.jpg|thumb|220px|Železniční nádraží (2008)]]
 
Břeclav je [[Železnice|železničním]] uzlem [[Evropa|evropského]] významu. Kříží se zde [[První železniční koridor|I.]] a [[Druhý železniční koridor|II. železniční koridor]], po nichž je vedena dálková osobní i [[Nákladní doprava|nákladní]] doprava ve směrech [[Brno]] - [[Praha]] - [[Berlín]] - [[Hamburk]], [[Přerov]] - [[Ostrava]] - [[Polsko]], [[Bratislava]] - [[Budapešť]] a [[Vídeň]].  
Břeclav je [[Železnice|železničním]] uzlem [[Evropa|evropského]] významu. Kříží se zde [[První železniční koridor|I.]] a [[Druhý železniční koridor|II. železniční koridor]], po nichž je vedena dálková osobní i [[Nákladní doprava|nákladní]] doprava ve směrech [[Brno]] - [[Praha]] - [[Berlín]] - [[Hamburk]], [[Přerov]] - [[Ostrava]] - [[Polsko]], [[Bratislava]] - [[Budapešť]] a [[Vídeň]].  
Významná je i lokální osobní [[železnice|železniční]] doprava (vedle zmíněných tratí ještě [[trať 246]] směr [[Mikulov]] a [[Znojmo]]), od roku [[2008]] začleněná do [[IDS JMK|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]] ([[Železniční doprava v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje|železniční linky]] R5, S3, S53, S8 a S9). Na regionální [[Trať 247|trati 247]] Břeclav - [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]] je sezónní turistický provoz.
Významná je i lokální osobní [[železnice|železniční]] doprava (vedle zmíněných tratí ještě [[trať 246]] směr [[Mikulov]] a [[Znojmo]]), od roku [[2008]] začleněná do [[IDS JMK|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]] ([[Železniční doprava v Integrovaném dopravním systému Jihomoravského kraje|železniční linky]] R5, S3, S53, S8 a S9). Na regionální [[Trať 247|trati 247]] Břeclav - [[Lednice (okres Břeclav)|Lednice]] je sezónní turistický provoz.
Řádka 170: Řádka 182:
== Reference ==
== Reference ==
-
* Kordiovský, Emil - Klanicová Evženie (eds.): ''Město Břeclav''. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001.
 
<references />
<references />
 +
* Kordiovský, Emil - Klanicová Evženie (eds.): ''Město Břeclav''. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001.
== Souřadnice ==
== Souřadnice ==
{{geo cz|48|45|32.29|16|52|55.31}}
{{geo cz|48|45|32.29|16|52|55.31}}
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* http://www.breclav.org/ - stránky městského úřadu Břeclav
+
* [https://breclav.eu/ Oficiální stránky města Břeclav]
-
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:584291 statistické údaje o městu Břeclav]
+
* [https://www.muzeumbv.cz/ Městské muzeu, a galerie Břeclav]
-
* http://www.postorna.info/ - stránky místní části Poštorná
+
-
* [http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2852 www.ian.cz, O sviceni 52] Světelné znečištění v Břeclavi
+
-
{{Flickr|Břeclav}}{{Commons|Břeclav}}{{Okres Břeclav}}{{Článek z Wikipedie}}
+
{{Flickr|Břeclav}}{{Commons|Břeclav}}{{Město Břeclav}}{{Okres Břeclav}}{{Článek z Wikipedie}}
-
[[Kategorie:Břeclav]]
+
[[Kategorie:Břeclav| ]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]
[[Kategorie:Lichtenštejnové]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]
[[Kategorie:Města na Moravě]]

Aktuální verze z 3. 11. 2022, 11:55

Zámek (2008)
Zámek (vinotéka)
Zámek (boční pohled)

Břeclav (německy Lundenburg) je okresní město, ležící v Jihomoravském kraji 50 km jihovýchodně od Brna na řece Dyji, poblíž hranic s Rakouskem a Slovenskem.

Má rozlohu 77,19 km2. Břeclav je důležitou železniční křižovatkou.

  • Ke dni 1. 1. 2021 zde žilo 24 554 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2022 zde žilo 23 943 obyvatel.

Historie

Z několika lokalit v katastru dnešní Břeclavi osídlených už v pravěku je nejvýznamnější Pohansko (v lesích jihovýchodně od města), které bylo významným velkomoravským hradiskem. V průběhu 10. století bylo opuštěno.

Pravděpodobně v 1. polovině 11. století založil kníže Břetislav I. pohraniční hrad pojmenovaný po něm – odtud jméno Břeclav, který byl poté jedním z nejvýznamnějších správních center Moravy. Ve 13. století, kdy jej získala královna Konstancie Uherská, byla přistavěna mohutná kamenná věž. Po roce 1426 zde sídlila husitská posádka. Ve válkách 15. století bylo zničeno nedaleké stejnojmenné městečko, jehož obyvatelé se stáhli do bezprostřední blízkosti hradu, kde založili (v místě dnešního centra) městečko nové, nazvané Nová Břeclav - původní lokalita nese od té doby označení Stará Břeclav.

V 1. polovině 16. století získali hrad i Novou a Starou Břeclav Žerotínové; hrad přestavěli na renesanční zámek. Jeden ze členů rodu, Ladislav Velen ze Žerotína (1589-1622) se zúčastnil stavovského povstání po roce 1618, za což mu bylo břeclavské panství konfiskováno. Roku 1638 jej získali Lichtenštejnové, vlastnící sousedních Valtic a Lednice. Za válek s Osmanskou říší a následující třicetileté války byly Stará i Nová Břeclav téměř zničeny. V rámci rozsáhlých stavebních a krajinářských úprav lichtenštejnského panství, které daly vzniknout tzv. Lednicko-valtickému areálu, byl břeclavský zámek (který nebyl sídelním) přestavěn v romantickém stylu na umělou zříceninu.

Významným mezníkem v rozvoji Břeclavi (viz též níže vývoj počtu obyvatel) bylo zavedení železnice (Severní dráhy císaře Ferdinanda) - příjezd prvního vlaku se konal 6. června 1839 - a následné vybudování prvního železničního uzlu v Rakousku (1841). Tím byla umožněna industrializace (v následujících letech vznikl cukrovar, pila, v blízké Poštorné cihelna a chemická továrna), železniční uzel se zázemím byl dále rozšiřován (1872 trať na Mikulov, 1900 na Kúty, 1901 do Lednice). Roku 1850 se Břeclav stala sídlem soudního okresu, a v září 1872 byla povýšena na město. Postupně vzrůstaly nacionálně laděné spory (ve městě byla ovšem českojazyčná většina), projevující se zejména ve školství a posléze v boji o radnici po 28. říjnu 1918.

Připojením Valticka (1920) se staly součástí Československa také dolnorakouské obce Poštorná (její součástí byla i menší západní část moderního katastrálního území Břeclav s areálem dnešní břeclavské nemocnice) a Charvátská Nová Ves. Dosud samostatné obce Stará Břeclav a Břeclav-židovská obec sloučeny s Břeclaví. Podle mnichovské dohody bylo město - národnostně velkou většinou české, ovšem se strategickým významem - připojeno k Německu. V rámci správních reforem v roce 1949 se Břeclav stala sídlem politického okresu. V letech 1974 a 1976 byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná a značné části ve středu města byly přestavěny v dobovém duchu (panelová sídliště). Od konce 80. let začal útlum průmyslu v Břeclavi. Roku 2006 se znovu osamostatnila místní část Ladná.

Pivovar Břeclav 1900–1996
Kaple sv. Cyrila a Metoděje

Pamětihodnosti města a okolí

  • Renesanční zámek vybudovaný kolem poloviny 16. století na místě původního přemyslovského hradu. Významným motivem zámku je arkádová pavlač na toskánských sloupech v patře. V první polovině 19. století byla provedena romantická přestavba do podoby umělé zříceniny. V okolí je zámecký park volně navazující na lesní komplex zvaný Kančí obora.
  • Kančí obora – starý lužní les se zbytky starých ramen Dyje, zachovanými lučními enklávami a malým jezírkem Bruksa, bývalá lovecká obora
  • farní kostel sv. Václava na náměstí T. G. Masaryka z poloviny 18. století byl při náletu v listopadu 1944 zničen, na jeho místě byla v roce 1995 dokončena moderní stavba podle návrhu Ludvíka Kolka
  • Synagoga – halová volně stojící stavba z roku 1868, o dvacet let později upravena patrně Maxem Fleischerem (1841–1905) v novorománském stylu s maurskými prvky v interiéru; postavena na místě starší stavby ze 17. století

Pozdně romantická tvorba lichtenštejnské stavební kanceláře, typickým rysem režné cihlové zdivo a glazovaná keramika z poštorenské knížecí cihelny (později Poštorenské keramické závody, založeno 1867):

  • soubor staveb v centru Poštorné - knihovna, zdravotní středisko, fara (se secesními motivy), škola a zejména
  • farní kostel Navštívení Panny Marie – dominantní stavba centrálního půdorysu s prstencem bočních kaplí a polygonálním kněžištěm, kopulovitá klenba vrcholí lucernou s ochozem, dílo Carla Weinbrennera z let 1895–1898
  • obřadní síň židovského hřbitova s domkem hrobníka z roku 1892; hřbitov je ovšem staršího původu, nejstarší dochované hrobky z 18. století, dominantní novorenesanční hrobka Kuffnerů z roku 1899; plundrování hřbitova (zejména v 80. letech 20. století) přečkala přibližně pětina původních náhrobků
  • malá kaple sv. Rocha (před gymnáziem) z roku 1892 na čtvercovém půdorysu, postavena na paměť epidemie cholery

Několik dalších drobných církevních památek, především:

  • kaple sv. Cyrila a Metoděje v parku před nádražím, novogotická stavba z let 1853-1856; před postavením nového kostela sv. Václava sloužila jako provizorium místní katolické farnosti
  • kaple Vzkříšení Páně z roku 1875 v prostoru bývalého hřbitova na Sovadinově ulici, zrušeného roku 1888
  • cca 7 km jižně se nachází významné staroslovanské hradiště Pohansko

V bezprostředním okolí města se rozkládá Lednicko-valtický areál s množstvím drobných památek, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Vývoj počtu obyvatel

rok obyvatel
1763 1 587
1787 2 063
1834 2 952
1869 4 597
1880 6 954
1890 8 203
1900 9 126
1910 11 373
1921 12 500
1930 13 689
1950 11 010
1961 11 832
1970 13 531
1980 23 978
1991 26 173
2001 26 713
2007 24 319

Údaje do roku 1919 zachycují souhrnný počet obyvatel samostatných obcí Břeclav, Břeclav-židovská obec a Stará Břeclav, které byly posléze sjednoceny. Razantní nárůst populace dokládá klíčový význam železnice a navazující industrializace pro vývoj města.
V průběhu 2. světové války a krátce po ní přišla Břeclav o obyvatelstvo židovského náboženství (4,3% v roce 1930) a německé národnosti (11,6% v témže roce).

V 70. letech 20. století byly připojeny sousední obce Poštorná, Charvátská Nová Ves a Ladná (ta se roku 2006 opět oddělila).

Zima 2022

Česká vláda je vůbec podivná, místo toho, aby vyřešila, aby Češi kvůli drahým energiím nepřicházeli o práci, a místo toho, aby jela do Břeclavi a vyřešila tam šílenou situaci, kdy lidé v zoufalství vyhrožují, že přepadnou banky, aby mohli zaplatit asi nejdražší dodávky tepla do bytů na celém světě, tak si jede na výlet do Kyjeva, aby tam vyzývala Ukrajince, aby přijeli do Česka zimovat, a aby tam rozhazovala české miliardy !!
Přitom na vyřešení neúnosné situace poloviny obyvatel Břeclavi by stačilo pár desítek milionů.

Cena za teplo a teplou vodu se v Břeclavi vyšplhala díky lidojedům fialové vládní party ze 2 800 Kč za byt na 14 000 Kč měsíčně !!

A k tomu mají lidé ještě platit za elektřinu a plyn, a nakupovat nehorázně zdražené potraviny. [1]

Členění města

Členění Břeclavi

Břeclav se skádá ze tří katastrálních území a ze tří jim odpovídajících místních částí

Do roku 2006 mělo město čtvrtou část a území - Ladnou

Správní území

Související informace můžete najít také v článcích: Okres Břeclav a Obvod obce s rozšířenou působností Břeclav

Břeclav je okresním městem a také obcí s rozšířeno působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Břeclav se skládá ze 63 obcí, ORP z 18 obcí.

Doprava

Železniční nádraží (2008)

Železnice

Břeclav je železničním uzlem evropského významu. Kříží se zde I. a II. železniční koridor, po nichž je vedena dálková osobní i nákladní doprava ve směrech Brno - Praha - Berlín - Hamburk, Přerov - Ostrava - Polsko, Bratislava - Budapešť a Vídeň. Významná je i lokální osobní železniční doprava (vedle zmíněných tratí ještě trať 246 směr Mikulov a Znojmo), od roku 2008 začleněná do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (železniční linky R5, S3, S53, S8 a S9). Na regionální trati 247 Břeclav - Lednice je sezónní turistický provoz.

Silnice

Břeclav je také významnou silniční křižovatkou; kolem města vede dálnice D2, která se tu kříží se silnicí I/55 vedoucí na Uherské Hradiště a Olomouc v jednom směru a skrz město na hraniční přechod do Rakouska ve směru druhém. V Poštorné se z ní odpojuje silnice I/40 do Mikulova.
Současná dopravní situace v Břeclavi je problematická, především z důvodu existence jediné silniční komunikace pro dopravu mezi místními částmi i pro tranzit. Výstavbu alternativního spojení ztěžuje náročný lužní terén v bezprostředním okolí zástavby.

Městská hromadná doprava

V Břeclavi provozuje Bors Břeclav a. s. 9 linek městské autobusové dopravy, od roku 2008 začleněných do IDS JMK (jako linky 561 až 569).

Říční doprava

Od první dekády 21. století se v Břeclavi rozvíjí turistická lodní doprava po řece Dyji. Vedle linek na Janův hrad a Pohansko byla roku 2009 zavedena i "městská linka" mezi Starou Břeclaví a stavidlem u Poštorné.

Věznice Břeclav

Věznice Břeclav je jednou z věznic, které se nacházejí na jižní Moravě. Jako samostatný vězeňský objekt působí od 1. ledna 1997 a trvale se do ní umisťují pouze muži. Do roku 2005 byla věznicí vazební, výkon vazby zajišťovala pro Břeclavsko, Hodonínsko, Uherskohradišťsko a Zlínsko. Oddělení pro výkon trestu odnětí svobody sloužilo pro odsouzené zařazené v dozoru. K 1. lednu 2006 se v rámci reprofilace z vazební věznice stala věznice pro odsouzené muže zařazené do výkonu trestu odnětí svobody s dohledem a s ostrahou.

Části města

Partnerská města

Související články

Reference

  1. ↑ MIP 166 Masová imigrace do Evropy a do Česka ! Rakušan chce trumfnout dokonce Merklovou !
  • Kordiovský, Emil - Klanicová Evženie (eds.): Město Břeclav. Muzejní a vlastivědná společnost, Brno 2001.

Souřadnice

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Břeclav
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Břeclav
Město Břeclav

Břeclav • Charvátská Nová Ves • Poštorná

  Města, městyse a obce okresu Břeclav  

Bavory • Boleradice • Borkovany • Bořetice • Brod nad Dyjí • Brumovice • Břeclav • Březí • Bulhary • Diváky • Dobré Pole • Dolní Dunajovice • Dolní Věstonice • Drnholec • Hlohovec • Horní Bojanovice • Horní Věstonice • Hrušky • Hustopeče • Jevišovka • Kašnice • Klentnice • Klobouky u Brna • Kobylí • Kostice • Krumvíř • Křepice • Kurdějov • Ladná • Lanžhot • Lednice • Mikulov • Milovice • Moravská Nová Ves • Moravský Žižkov • Morkůvky • Němčičky • Nikolčice • Novosedly • Nový Přerov • Pavlov • Perná • Podivín • Popice • Pouzdřany • Přítluky • Rakvice • Sedlec • Starovice • Starovičky • Strachotín • Šakvice • Šitbořice • Tvrdonice • Týnec • Uherčice • Valtice • Velké Bílovice • Velké Hostěrádky • Velké Němčice • Velké Pavlovice • Vrbice • Zaječí

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/B%C5%99eclav“