Budžak

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 28. 3. 2026, 11:14

Budžak jako součást meziválečného Rumunska (1918 - 1940)

Pevnost Akkerman (dnes město Bilhorod-Dnistrovskyj)

Národnostní mapka Budžaku.

Budžak (ukrajinsky, rusky a bulharsky Буджак, rumunsky Bugeac, turecky bucak) je multietnické historické území tvořící jižní část Besarábie (tj. jihovýchod Moldávie). Dnes je součástí Ukrajiny a spadá pod Oděskou oblast. Na jihu je ohraničen Dunajem, na východě pobřežím Černého moře, na severovýchodě Dněstrem, na severozápadě současným Moldavskem; někdy jsou však k Budžaku počítány i přilehlé okresy Moldavska, tzv. Gagauzsko. Od Oděsy a zbytku Ukrajiny jej dělí Dněsterský liman.

Název pochází z tureckého slova bucak [budžak] (trojúhelník, kout), což naznačovalo tvar území vymezeného pevnostmi Izmajil, Akkerman a Bender.

Dějiny

Ve starověku zde sídlili Skythové a Dákové; současně řečtí kolonisté zakládali přístavní města na černomořském pobřeží. V 1. století pronikli do oblasti Římané. Ve středověku byl Budžak „tranzitním“ územím: střídavě se zde usadili Avaři (558–567), Slované (okolo roku 600), Volžští Bulhaři (chán Asparuch, 679), Maďaři (9. století), Pečeněhové (11. století), Polovci (12. století).

V letech 1367–1484 náležel Budžak Moldavskému knížectví, za Štěpána III. Velikého však byla dobyta Osmanskou říší; tehdy byly přestavěny pevnosti Akkerman a Bender a založena pevnost Izmajil. Osmané sem přinesli islámské náboženství, které se tu jako menšinové drží dodnes (viz článek Islám na Ukrajině).

V 7. rusko-turecké válce (1806–1812) získali Rusové celou Besarábii (tj. až k řece Prut) včetně Budžaku. Po 1. světové válce byla celá Besarábie součástí tzv. Velkého Rumunska (1920–1940). Pakt Molotov-Ribbentrop však přiřkl Besarábii s Budžakem Sovětům, čímž opět rozdělil Moldávii vpůli, kterýžto stav trvá dodnes; i Besarábie je dnes rozdělena mezi Moldavsko (většina) a Ukrajinu (Budžak a malý pás v Černovické oblasti). SSSR roku 1940 ustavil efemérní Akkermanskou oblast, která byla ještě téhož roku přesídlila do Izmajilu (Izmajilská oblast, 1940–1954). Po jejím zrušení byl začleněn do Oděské oblasti a od roku 1991 je součástí Ukrajiny.

Obyvatelstvo

Jak dějinný nástin dává tušit, Budžak se vždy vyznačoval etnickou různorodostí. V roce 2001 žilo v Budžaku 617 200 osob, z toho 248 000 (40,2 %) Ukrajinců, 129 000 (21 %) Besarabských Bulharů, 124 500 (20 %) Rusů, 78 300 (12,7 %) Moldavanů / Rumunů) a 24 700 (4 %) Gagauzů. Nejvíce Bulharů a Gagauzů žije v Bolhradském rajónu, Moldavané mají převahu v Renijském rajónu; ve městě Izmajil převažují Rusové, zatímco v Bilhorodu Ukrajinci.

Externí odkazy

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 [[Soubor:Bugeac 1920-40.png|thumb|224px|Budžak jako součást meziválečného Rumunska (1918 - 1940)]]
 [[Soubor:Belgorod ua.jpg|thumb|224px|Pevnost Akkerman (dnes město [[Bilhorod-Dnistrovskyj]])]]
-[[Soubor:Budžak-etnika.png|thumb|224px|Národnostní mapka Budžaku.]]
+[[Soubor:Bugeac-etnic.png|thumb|224px|Národnostní mapka Budžaku.]]
 '''Budžak''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]], [[ruština|rusky]] a [[bulharština|bulharsky]] ''Буджак'', [[rumunština|rumunsky]] ''Bugeac'', [[turečtina|turecky]] ''bucak'') je multietnické historické území tvořící jižní část [[Besarábie]] (tj. jihovýchod [[Moldávie]]). Dnes je součástí [[Ukrajina|Ukrajiny]] a spadá pod [[Oděská oblast|Oděskou oblast]]. Na jihu je ohraničen [[Dunaj]]em, na východě pobřežím [[Černé moře|Černého moře]], na severovýchodě [[Dněstr]]em, na severozápadě současným [[Moldavsko|Moldavskem]]; někdy jsou však k Budžaku počítány i přilehlé okresy Moldavska, tzv. [[Gagauzsko]]. Od [[Oděsa|Oděsy]] a zbytku Ukrajiny jej dělí [[Dněsterský liman]].
@@ Řádka 8: / Řádka 7: @@
 == Dějiny ==
+Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] a [[Dákové]]; současně řečtí kolonisté zakládali přístavní města na černomořském pobřeží. V 1. století pronikli do oblasti Římané. Ve středověku byl Budžak „tranzitním“ územím:  střídavě se zde usadili Avaři (558–567), [[Slované]] (okolo roku 600), [[Volžští Bulhaři]] ([[chán]] [[Asparuch]], 679), [[Maďaři]] (9. století), [[Pečeněhové]] (11. století), [[Polovci]] (12. století).
-Ve starověku zde sídlili [[Skythové]] a [[Dákové]]; současně řečtí kolonisté zakládali přístavní města na černomořském pobřeží. V 1. století pronikli do oblasti Římané. Ve středověku byl Budžak „tranzitním“ územím:  střídavě se zde usadili Avaři ([[558]]–[[567]]), [[Slované]] (okolo r. 600), [[Volžští Bulhaři]] ([[chán]] [[Asparuch]], [[679]]), [[Maďaři]] (9. století), [[Pečeněhové]] (11. století), [[Polovci]] (12. století).
+V letech 1367–1484 náležel Budžak [[Moldávie|Moldavskému knížectví]], za Štěpána III. Velikého však byla dobyta [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]; tehdy byly přestavěny pevnosti [[Bilhorod-Dnistrovskyj|Akkerman]] a [[Tighina|Bender]] a založena pevnost [[Izmajil]]. Osmané sem přinesli [[islám]]ské náboženství, které se tu jako menšinové drží dodnes (viz článek [[Islám na Ukrajině]]).
-V letech 1367–1484 náležel Budžak [[Moldávie|Moldavskému knížectví]], za [[Stefan III. Veliký|Štěpána III. Velikého]] však byla dobyta [[Osmanská říše|Osmanskou říší]]; tehdy byly přestavěny pevnosti [[Bilhorod-Dnistrovskyj|Akkerman]] a [[Tighina|Bender]] a založena pevnost [[Izmajil]]. Osmané sem přinesli [[islám]]ské náboženství, které se tu jako menšinové drží dodnes (viz článek [[Islám na Ukrajině]]).
+V 7. rusko-turecké válce (1806–1812) získali Rusové celou Besarábii (tj. až k řece [[Prut (řeka)|Prut]]) včetně Budžaku. Po [[První světová válka|1. světové válce]] byla celá Besarábie součástí tzv. [[Velké Rumunsko|Velkého Rumunska]] ([[1920]]–[[1940]]). [[Pakt Molotov-Ribbentrop]] však přiřkl Besarábii s Budžakem [[Sovětský svaz|Sovětům]], čímž opět rozdělil Moldávii vpůli, kterýžto stav trvá dodnes; i [[Besarábie]] je dnes rozdělena mezi [[Moldavsko]] (většina) a [[Ukrajina|Ukrajinu]] (Budžak a malý pás v [[Černovická oblast|Černovické oblasti]]). SSSR roku 1940 ustavil efemérní Akkermanskou oblast, která byla ještě téhož roku přesídlila do Izmajilu ([[Izmajilská oblast]], [[1940]]–[[1954]]). Po jejím zrušení byl začleněn do [[Oděská oblast|Oděské oblasti]] a od roku [[1991]] je součástí Ukrajiny.
-V [[7. rusko-turecká válka|7. rusko-turecké válce]] (1806–1812) získali Rusové celou Besarábii (tj. až k řece [[Prut (řeka)|Prut]]) včetně Budžaku. Po [[První světová válka|1. světové válce]] byla celá Besarábie součástí tzv. [[Velké Rumunsko|Velkého Rumunska]] ([[1920]]–[[1940]]). [[Pakt Molotov-Ribbentrop]] však přiřkl Besarábii s Budžakem [[Sovětský svaz|Sovětům]], čímž opět rozdělil Moldávii vpůli, kterýžto stav trvá dodnes; i [[Besarábie]] je dnes rozdělena mezi [[Moldavsko]] (většina) a [[Ukrajina|Ukrajinu]] (Budžak a malý pás v [[Černovická oblast|Černovické oblasti]]). SSSR roku 1940 ustavil efemérní Akkermanskou oblast, která byla ještě téhož roku přesídlila do Izmajilu ([[Izmajilská oblast]], [[1940]]–[[1954]]). Po jejím zrušení byl začleněn do [[Oděská oblast|Oděské oblasti]] a od r. [[1991]] je součástí Ukrajiny.
 == Obyvatelstvo ==
 Jak dějinný nástin dává tušit, Budžak se vždy vyznačoval etnickou různorodostí. V roce 2001 žilo v Budžaku 617&nbsp;200 osob, z toho 248&nbsp;000 (40,2&nbsp;%) [[Ukrajinci|Ukrajinců]], 129&nbsp;000 (21&nbsp;%) [[Besarabští Bulhaři|Besarabských Bulharů]], 124&nbsp;500 (20&nbsp;%) [[Rusové|Rusů]], 78&nbsp;300 (12,7&nbsp;%) [[Moldavané|Moldavanů]] / [[Rumuni|Rumunů]]) a 24&nbsp;700 (4&nbsp;%) [[Gagauzové|Gagauzů]]. Nejvíce Bulharů a Gagauzů žije v [[Bolhradský rajon|Bolhradském rajónu]], Moldavané mají převahu v [[Renijský rajón|Renijském rajónu]]; ve městě [[Izmajil]] převažují Rusové, zatímco v [[Bilhorod-Dnistrovskyj|Bilhorodu]] Ukrajinci.