Bitvy českých dějin

Z Multimediaexpo.cz

Českoslovenští legionáři v Rusku

Bitvy, boje a válečné operace patří v českých dějinách k tématu, jehož výklad byl ve 20. století ovlivněn různými pohledy na historii. Rozporná či zkreslující stanoviska poplatná době se týkala zejména období husitských válek, účasti českých vojáků v rakousko-uherské armádě, či působení československých legií za obou světových válek. Přehled důležitých bitev začíná vznikem českého státu, kdy v bojích válčili zejména králové, jejich šlechtici a družiny. Pokračuje ve vrcholném středověku, kdy se postupně začínali do bojů zapojovat i námezdní žoldnéři a kdy se čeští bojovníci stali "dobrým zbožím." Důležitý přelom v dějinách bitev nastal roku 1649, kdy císař Ferdinand III. ustanovil, že má určitá část žoldnéřů zůstat trvale v činnosti, tedy i v době míru, což bylo počátkem vzniku stálé armády. I v habsburské, resp. rakousko-uherské armádě tvořili její významnou část odvedenci z českých zemí, přičemž se jednalo procentuelně o tolik mužstva, kolik činilo procento jednotlivých národů habsburské monarchie. Např. roku 1914 tvořili Češi v počtu obyvatelstva i v počtu řadových příslušníků armády 13%, u důstojníků z povolání byla situace horší, Češi tvořili pouze 4,8%, drtivá většina důstojníků byla německé a maďarské národnosti. V první světové válce prokázali Češi své schopnosti jak v řadách rakousko-uherské armády, tak v zahraničních legiích, a po návratu prokázali svoje umění při bojích s maďarskými bolševiky na Slovensku či v československo-polské válce. V předválečné době byla československá armáda připravena k boji, ovšem politická reprezentace rozhodla jinak. Avšak i v období 2. světové války došlo v zahraničí ke vzniku československých vojenských jednotek, které se postavily v boji proti nepříteli.

Obsah

Seznam bitev

Počátky českého státu - raný středověk

Bitva na Lechu
  • Bitva s Avary (626) – utlačovaní Slované, pod velením franského kupce Sáma, porazili vojsko Avarů.
  • Bitva u Wogastisburgu (631 nebo 632) – Slované, vedení Sámem, porazili franské vojsko Dagoberta I.
  • Bitva u Canburgu (805) – Češi ubránili před mohutnou armádou Karla Velikého své hradiště Canburg.
  • Bitva u záseků (849) – Češi, na česko-franské hranici, porazili vojsko východofranského panovníka Ludvíka I. Němce.
  • Bitva u Vltavy (872) – vojsko pěti českých knížat porazilo na neznámém místě u Vltavy vojsko Ludvíka I. Němce.
  • Bitva u Rastislavova hradu (864) – moravské vojsko, pod vedením knížete Svatopluka, rozdrtilo na blíže neurčeném místě na Moravě vojsko Franků (místo, kde stál Rostislavův hrad, není dodnes známo).
  • Bitva na Turském poli, též Bitva u Turska (kolem roku 900) – české vojsko, pod vedením Čestmíra, převlečeného za knížete Neklana, porazilo vojsko Lučanů, vedené knížetem Vlastislavem.
  • Bitva u Míšně (936) – české vojsko, které jeho velitel kníže Boleslav I. rozdělil na dvě části, se střetlo s armádami Sasů a Durynků. Poté, co první armáda porazila Durynky, přispěchala na pomoc svým druhům, kteří byli od Sasů poraženi. Boj vyvrcholil následnou saskou porážkou a vítězstvím českého panovníka.
  • Bitva na Lechu (10. srpna 955) – vojsko německého krále Otty I., za podpory dalších vladařů včetně českého knížete Boleslava I., zastavilo postup staromaďarských kmenů do západní Evropy.
  • Bitva u Plzně (976) – české vojsko knížete Boleslava II. u Plzně přepadlo a rozdrtilo odpočívající vojsko císaře Oty II.
  • Vyvraždění Slavníkovců (27. – 28. září 995) – vojsko přemyslovce Boleslava II. zaútočilo na rodové sídlo Slavníkovců v Libici nad Cidlinou, přičemž oslabenou posádku porazilo a obyvatele Libice vyvraždilo.

Vrcholný středověk

Bitva u Chlumce.

Husitské války

Podrobnější informace naleznete na stránce: Seznam husitských bitev
Jaroslav Čermák: Husité průsmyk bránící.

Pozdní středověk

Novověk

  • Bitva u Schönbergu (12. září 1504) – habsburské vojsko přepadlo českou žoldnéřskou pěchotu vracející se do vlasti z ukončené války o landshutské dědictví. Češi nestačili uzavřít vozovou hradbu a po urputném boji, kdy jich polovina zahynula, byli poraženi. Avšak císař Maxmilián I. ocenil statečnost s jakou se bránili a zajatce propustil bez výkupného.
  • Bitva u Moháče (29. srpna 1526) – vojska českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského byla poražena Turky. Po bitvě, v níž český král padl, se otevřely dveře turecké expanzi do Uher a uvolnily Habsburkům ruce k obsazení českého i uherského trůnu.
  • První obléhání Vídně (27. září – 16. října 1529) – při neúspěšném obléhání Vídně tureckými vojsky se vyznamenaly i české jednotky. Neúspěch odradil Turky od dalších útoků.
  • Vpád Pasovských - (30. ledna - začátek března 1611) - pasovské jednotky vnikly na území Čech a obsadily Malou stranu v Praze. Stáhly se až počátkem března.

Třicetiletá válka

Bitva u Jankova.

Léta 1648 – 1740

  • Bitva u Vídně (14. července – 12. září 1683) - v boji byl odražen poslední pokus Osmanské říše o ovládnutí střední Evropy. V boji se vyznamenal Starhemberkův pluk složený z vojáků pocházejících z Moravy.
  • Bitva u Höchstädtu (13. srpna 1704) – francouzsko-bavorská aliance svým váháním promeškala možnost rozdrtit jednotlivá bojová uskupení protifrancouzské koalice a umožnila svým nepřátelům se spojit. Bitva skončila drtivou porážkou francouzské strany a ovládnutím Bavorska protifrancouzskou koalicí.

Války o slezské dědictví

  • Bitva u Písku (29. prosince 1741) – Rakušané uštědřili porážku průzkumnému odřadu francouzské armády.
  • Bitva u Chotusic (17. května 1742) – pruská armáda vedená Fridrich II. porazila habsburská vojska pod vedením Karla Lotrinského. Marie Terezie byla nucena uzavřít s Pruskem mír a země Koruny české přišly o většinu Slezska.
  • Bitva u Zahájí (25. května 1742) – francouzsko–bavorská armáda uhájila své pozice proti útoku rakouské armády.
  • Bitva u Týna nad Vltavou (8. – 9. října 1744) – drobné vítězství Rakouské armády nad pruským vojskem. Prusové se následně začali stahovat z Čech.
  • Bitva u Žďáru (30. září 1745) – Princ Karel Lotrinský utrpěl nedaleko Trutnova další porážku od Fridricha II.

Sedmiletá válka

  • Bitva u Lovosic (1. října 1756) – pruská armáda pod vedením Fridricha II. nepřesvědčivě porazila rakouská vojska vedená maršálem Brownem. Přestože pruská armáda dosáhla strategického úspěchu, musela se na zimní kvartýry stáhnout zpět do Saska a Slezska.
  • Bitva u Liberce (21. duben 1757) – rakouský generál hrabě Königsegg svedl krátký boj s pruským generálem Bevernem. Poražení Rakušané byli nuceni se stahovat dále k Praze.
  • Bitva u Štěrbohol (6. května 1757) – pruský král Fridrich II. drtivě porazil rakouské vojsko pod velením vévody Karla Lotrinského.
  • Obléhání Prahy (1757) (6. května – 20. června 1757) – Praha byla od pruské armády vystavena nejničivějšímu dělostřeleckému odstřelování ve své historii.
  • Bitva u Kolína (18. června 1757) – byla jedním z mezníků sedmileté války. Při střetnutí habsburská armáda, pod vedením maršála Dauna, poprvé porazila pruskou armádu pod vedením Fridricha II.
  • Obléhání Olomouce (27. května – 7. července 1758) – díky úspěšné obraně města byl zmařen pokus Fridricha II. o proniknutí do Rakouska, dobytí Vídně a ukončení války.
  • Bitva u Domašova (30. června 1758) – střetnutí rakouských a pruských jednotek u vesnice Domašov nad Bystřicí. Rakušané, jejichž jednotkám veleli generálmajor Ernst Gideon von Laudon a generálmajor Josef von Žiškovič, napadli a zničili důležitý a dobře střežený konvoj se zásobami pro pruskou armádu obléhající Olomouc.
  • Střetnutí u Nebes a Žďáru (8. května 1759) – drobné pruské vítězství nad jednotkami rakouské armády.

Léta 1763 – 1789

Moderní dějiny

Francouzské revoluční a napoleonské války

  • Bitva u Slavkova (2. prosince 1805) – v bitvě porazil francouzský císař Napoleon Bonaparte spojená vojska ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I.
  • Bitva u Štoků (3. – 5. prosince 1805) – střetnutí mezi rakouskými a bavorskými jednotkami v rámci války s protifrancouzskou III. koalici. Výsledkem bylo vítězství rakouských vojsk arcivévody Ferdinanda.
  • Bitva u Znojma (10. – 11. července 1809) – byla střetnutím mezi vojsky rakouského císaře a českého krále Františka I. a tzv. „Německou armádou“ francouzského císaře Napoleona a jeho spojenců z Rýnského spolku. Bitva skončila podepsáním příměří, které de-facto ukončilo válečné tažení roku 1809.
  • Bitva u Chlumce a Přestanova (29. – 30. srpna, 1813) – byla jedním ze střetnutí napoleonských válek, ve kterém byl armádou spojenců (tzv. VI. koalice) téměř zcela zničen sbor francouzského generála Vandamma.
  • Bitva u Lipska (14. – 19. října 1813) – spojené síly Rakouska, Ruska, Pruska a Švédska porazily početně slabší armádu císaře Napoleona. V bitvě se prosadili významným způsobem čeští velitelé i vojáci.

Léta 1815 – 1866

  • Bitva u Santa Lucie (6. května 1848) – rakouské vojsko pod vedením Jana Josefa Radeckého porazilo dvakrát silnější sardinskou armádu krále Viktora Emanuela II.. V bitvě se obzvlášť vyznamenal 10. myslivecký prapor pod vedením jihomoravského rodáka plukovníka Kopala.
  • Bitva u Solferina (24. června 1859) – francouzsko-sardinská vojska porazila v rozhodující bitvě rakouskou armádu, v jejíž řadách se vyznamenali i vojáci českého původu. Pod vlivem osobních zkušeností založil Švýcar Henri Dunant organizaci Červeného kříže.

Prusko-rakouská válka roku 1866

Bitva u Hradce Králové.
  • Bitva u Náchoda (27. června 1866) – se stala dalším pruským vítězstvím v období prusko-rakouské války. V bitvě se utkal pruský V. armádní sbor generála pěchoty Karla von Steinmetze s rakouským VI. armádním sborem podmaršálka Viléma Ramminga.
  • Bitva u Trutnova (27. června 1866) – byla jediným rakouským vítězstvím ve válce v roku 1866.
  • Bitva u České Skalice (28. června 1866) – rakouská armáda utržila od Prusů další porážku a byla nucena se stahovat hlouběji do českého vnitrozemí.
  • Bitva u Rubínovic a Rokytníku (28. června 1866) – rakouský X. sbor zde utrpěl porážku od pruského gardového sboru generála Augusta von Württemberga.
  • Bitva u Mnichova Hradiště (28. června 1866) – Rakušané zde utrpěli další porážku od pruského VIII. armádní sboru generálmajora Herwartha von Bittenfelda.
  • Bitva u Jičína (29. června 1866) – rakouský I. armádní sbor, vedený generálem jízdy Clam-Gallasem, společně s královským saským armádním sborem a 1. lehkou jezdeckou divizí generálmajora Edelsheima byl poražen 2. pruskou armádou o síle 3 armádních sborů.
  • Bitva u Svinišťan (29. června 1866) – devět rakouských pěších pluků zde utrpělo porážku od V. pruského armádního sboru.
  • Bitva u Dvora Králové (29. června 1866) – část rakouské armády zde utrpěla další porážku od 1. pruského gardového sboru pod velením generála Kessela.
  • Bitva u Hradce Králové (3. července 1866) – je dodnes největší bitvou svedenou na území dnešních Čech i Moravy. Rakousko-saské vojsko zde utrpělo rozhodující a drtivou porážku od pruské armády.
  • Bitva u Tovačova a Dubu (15. července 1866) – byla předposledním střetnutím prusko-rakouské války. Bitva skončila pruským vítězstvím.

Léta 1866 – 1914

  • Bitva u Doboje (4. – 6. září 1878) – při obsazování Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskými vojsky došlo u bosenského městečka Doboj ke krvavé bitvě, kterého se úspěšně účastnily i dva moravské pěší pluky - č. 8 z Brna a č. 54 z Olomouce.

První světová válka

Děla používaná za První světové války vyrobená v českých škodových závodech.
  • Srbská kampaň 1. světové války (od 28. července 1914) – boje mezi rakousko-uherskou a srbskou armádou od prvních výstřelů první světové války. Češi se účastnili bojů jako vojáci Rakouska-Uherska, menší množství i jako dobrovolníci v řadách srbské armády.
  • Bitva u Krašniku (23. – 25. srpna 1914) – první bitva 1. světové války mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou. Po této bitvě byly ruské jednotky se nuceny stáhnout k Lublinu.
  • Bitva o Halič (26. srpna – 11. září 1914) – ofenzíva ruské armády proti rakousko-uherským vojskům. V řadách rakousko-uherské armády bojovali Češi, značné množství jich bylo zajato, poté se přihlásili do legií.
  • Bitva u Gorlice (2. května 1915) – bitva, v níž německá a rakousko-uherská armáda prolomily frontu s Rusy. Bitvy se účastnili Češi v řadách rakousko-uherské armády, ale též Češi v ruské armádě, kteří žili před válkou v Rusku - starodružiníci.
  • Bitvy na Soči (od 23. června 1915) – bitvy na italsko-rakouské frontě za 1. světové války, kterých se v hojné míře účastnili čeští vojáci.
  • Brusilovova ofenzíva (4. června – 20. září 1916) – mohutné tažení ruské armády proti německým a rakousko-uherským vojskům.
  • Kerenského ofenzíva (1. – 16. července 1917) – poslední ofenzíva ruské armády v 1. světové válce, na obou stranách bojovali čeští vojáci.
  • Bitva u Zborova (2. července 1917) – v rámci Kerenského ofenzívy zaútočila česká brigáda legionářů proti rakousko-uherským jednotkám, které se skládaly z vojáků pocházejících převážně z českých zemí. Podařilo se jim prolomit frontu a rozbít nepřátelské uskupení. Vítězství umožnilo formování čs. jednotek v Rusku.
  • Bitva u Caporetta (24. října 1917) – spojené rakousko-uherské a německé vojsko prolomilo italskou obranu a postoupilo k řece Piavě. Značnou část rakousko-uherské armády zde tvořili jednotky z českých zemí.
  • Bitva na Piavě (15. listopadu 1917 – 3. listopadu 1918) – Kruté boje na řece Piavě, Češi bojovali jak v řadách rakousko-uherské armády, tak v řadách československých legií.
  • Bitva u Bachmače (8. – 13. března 1918) – čs. vojáci bojovali proti německé přesile u města Bachmač.
  • Bitva u Lipjagy (4. června 1918) – v železniční stanici Lipjagy v Povolží porazily jednotky čs. legionářů bolševická vojska, čímž si otevřely cestu ke spojení s ostatními čs. oddíly. Blokováním sibiřské magistrály čs. legionáři zcela zastavili přepravu německých a rakousko-uherských zajatců na západní a italskou frontu.
  • Bitva na Bajkalském jezeře 16. srpna 1918 - námořní bitva v níž československá flotila potopila jednu loď rudých a poničili nepřátelský přístav a nádraží v Mysové. Pravděpodobně jediná námořní bitva svedená československou flotilou.
  • Bitva u Doss Alto (21. září 1918) – čs. legionáři v Itálii ubránili kótu Doss Alto, proti výrazné přesile rakouského vojska.
  • Bitva u Terronu (18. – 22. října 1918) – v bojích u francouzského městečka Terronu byla nasazena čs. brigáda legionářů, kterým se podařilo obsadit pozice armády německého císařství.

Léta 1919 - 1939

Druhá světová válka

Podrobnější informace naleznete na stránce: Bitvy českých dějin během druhé světové války
Bitva o Británii.
  • Bitva u Czajankovy továrny (15. března 1939) – posádka Czajankových kasáren se bránila německé přesile, dokud jí nedošly náboje.
  • Bitva o Francii (10. května – 22. června 1940) – německý útok na Francii končí zdrcující porážkou spojenců. Francie rozdělena na Vichystickou Francii a okupovanou Francii. Obrany se Francie se účastní i československé jednotky.
  • Bitva o Británii (10. července – 31. října 1940) – bitva, v níž Velká Británie odrazila za pomoci zahraničních letců, jejichž součástí byly i Československé perutě v RAF, útok nacistické Luftwaffe.
  • Obléhání Tobrúku (21. října 1941 – 7. dubna 1942) – obrany libyjského přístavního města Tobrúk se účastnil i čs. prapor pod vedením podplukovníka Klapálka a měl významný podíl na jeho udržení v rukou spojenců.
  • Operace Exporter (8. červena – 6. listopadu 1941) – britské velení, které nemohlo riskovat, že se Němci uchytí v Sýrii a Libanonu, zahájilo bojové akce proti vichistům v Levantě. Operace se účastnil i 11. československý pěší prapor.
  • Bitva u Sokolova (8. – 9. března 1943) – první bojové vystoupení 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Česká vojenská jednotka se ctí splnila svůj první bojový úkol na východní frontě.
  • Bitva o Kyjev (3. – 6. listopadu 1943) – se uskutečnila v rámci mohutné ofenzívy sovětských vojsk, zvané bitva o Dněpr. Při osvobození Kyjeva hrála velkou úlohu 1. československá samostatná brigáda v SSSR, která se též zúčastnila dalších bojů na Pravobřežní Ukrajině.
  • Letecká bitva nad Kovářskou (nad Krušnohořím) (11. září 1944) – spojenecká letadla 100. bombardovací skupiny, 3. bombardovací divize, chystající se shazovat nálože na závody pohonných hmot v Runlandu se střetly se 70 německými stíhacími letadly typu Messerschmitt Bf 109 a Focke-Wulf FW 190. V největší letecké bitvě na Českou republikou bylo sestřeleno na padesát strojů, přičemž Němci utrpěli zhruba padesátiprocentní ztráty.
  • Karpatsko-dukelská operace (8. září – 28. října 1944) – těžké boje sovětských a československých vojsk, které za těžkých ztrát skončily průnikem na území předválečného Československa.
  • Obléhání Dunkerque (1944) (7. října 1944 – 9. května 1945) – francouzské přístavní město blokovala čs. obrněná brigáda spolu se spojeneckými jednotkami až do konce 2. světové války.
  • Boje o Liptovský Mikuláš (3. února – 4. dubna 1945) – série bojů o Liptovský Mikuláš, který byl poprvé osvobozen 3. března. O osm dní později však byli sovětští a čs. vojáci vytlačeni Němci a Maďary z města ven a teprve až při dalším útoku, jehož počátek byl naplánován 30. března Němci město (4. dubna) z důvodu hrozícího obklíčení vyklidili.
  • Ostravsko-opavská operace (10. března – 5. května 1945) – operace sovětských a československých jednotek, která skončila dobytím Ostravy a průnikem na severní Moravu.
  • Bratislavsko-brněnská operace (25. března – 5. května 1945) – operace sovětských a rumunských vojsk, při které došlo k tvrdým bojům na jihovýchodní Moravě. 26. dubna bylo osvobozeno Brno a boje pokračovaly na mnoha místech Moravy až do 5. května.
  • Pražská ofenzíva (5. května – 11. května) – poslední boje sovětských, československých, polských a rumunských vojsk proti německé skupině armád "Střed." 9. května vstoupila Rudá armáda do Prahy, do 11. května bylo české území vyčištěno od zbytků německých vojsk.
  • Bitva o Český rozhlas (5 - 9. května 1945) - součást pražského povstání. Čeští občané bránili před okupačními vojsky budovu českého rozhlasu až do příchodu rudé armády.

Léta 1946 - 2000

  • Bitva u Partizánské Ľupči (5. srpna 1947) – přepadení ze zálohy samopalné čety československé armády skupinou Banderovců. V tragické bitvě padlo 6 československých vojáků, 3 byli zajati a další utrpěli zranění.
  • Bitva o hájovnu u Nezbudské Lúčky (19. srpna 1947) – skupinka příslušníků SNB úspěšně bránila objekt hájovny proti přesile Banderovců.
  • Bitva u Krasňan (20. srpna 1947 – 21. srpna 1947) – střet československé armády s Burlakovou skupinou Banderovců u slovenské obce Krasňany.
  • Bitva u Malužiné (10. září 1947) – střet příslušníků SNB s velkou přesilou Banderovců u obce Malužiné. V boji padl jeden Čechoslovák.
  • Letecká bitva nad Merklínem (10. března 1953) – letecký souboj dvou československých letounů MiG-15 se dvěma americkými stíhačkami F-84 Thunderjet ve vzdušném prostoru Merklín. Poručík Jaroslav Šrámek sestřelil jeden americký letoun, ten se následně zřítil na německém území.
  • Vyproštění francouzských vojáků ze základny Karin (Leden 1993) - příslušníkům československého praporu působícího v Jugoslávii během mise UNPROFOR se povedla záchrana francouzských vojáků, kteří byli odříznuti od svých jednotek a ocitli se pod minometnou palbou.

Bitvy 21. století

Literatura

  • KOLEKTIV, Autorů. Vojenské dějiny československa I. - IV. Praha : Naše vojsko, 1986.  
  • ČORNEJ, Petr; BĚLINA, Pavel. Slavné bitvy naší historie. 1. vyd. Praha : Marsyas, 1993. 270 s. ISBN 80-901606-1-1.  
  • LENKOVÁ, Jitka; PAVLÍK, Václav. Nejdůležitější bitvy v českých dějinách. 1. vyd. Frýdek-Místek : Alpress, 2007. 294 s. ISBN 978-80-7362-470-5.  
  • Časopis Přísně tajné 2/2004: Jindřich Marek: Prapor z žižkovského muzea
  • ČAPKA, František. Dějiny zemí koruny české v datech. Praha : Libri, 2010.  

Související články

Reference

  1. http://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/habartov-1938.htm
  2. http://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/bublava-1938.htm
  3. http://cetnici.habartov.cz/pohranicni-incidenty-1938-1939/krajkova-1938.htm
  4. http://www.slobodneunas.estranky.cz/clanky/juhoslavia/trpici-kosovo
  5. http://www.kosovo.net/pogrom_march/podujevo1/page_01.htm Anglicky
  6. http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A040319_231726_zahranicni_pol&t=A040319_231726_zahranicni_pol&r2=zahranicni
  7. http://zpravy.idnes.cz/domaci.asp?r=domaci&c=A051108_151620_domaci_lja

Externí odkazy