Krakov

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Dominanty města Krakova
Standarta Krakova

Krakov (polsky Kraków, německy: Krakau), je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku.

V roce 2008 mělo 756 583 obyvatel (druhé největší polské město podle počtu obyvatel [1])Rozloha města činí 326,8 km2. Krakov leží na řece Visle, v nejužším místě tzv. Krakovské brány, která spojuje Sandoměřskou kotlinu s kotlinou Osvětimskou.

Obsah

Etymologie

Podle legend pochází jméno města od jména knížete Kraka [2], který je v Polsku považován za Slovana. Velmi pravděpodobně však jména pochází od Keltů, kteří tuto oblast obývali, což je známo z archeologických nálezů a z římských pramenů. Tehdy by název zněl Carragh nebo obdobně. Možná je však i souvislost se jménem legendárního iberského (keltiberského) krále Crocco. V českých legendách se také vyskytuje postava knížete Kroka.

Historie

Pomník Adama Mickiewicze

Nejstarší část města se nachází na opevněném Wawelském návrší. Bylo to jedno z nejdůležitějších opevnění v kmenovém knížectví Vislanů. To ovládla, za vlády knížete Svatopluka, Velkomoravská říše. Pravděpodobně v roce 999 se Krakov stal součástí polského státu Boleslava Chrabrého. První zmínka o Krakově (a to jako o důležitém obchodním hradišti) pochází z roku 966. Od roku 1000 se v Krakově nacházelo biskupství. Roku 1038, za vlády Kazimíra I. Obnovitele, se Krakov stal polským hlavním městem. V období rozpadu státu na jednotlivé úděly (polsky rozbicie dzielnicowe) byl sídlem hlavního knížete (książę senior) - principa. Za Tatarského vpádu v roce 1241 bylo město takřka úplně zničeno. Začala obnova Krakova a kníže Boleslav Nesmělý, jeho matka Grzymisława a manželka bl. Kunhuta dali 5. června 1257 městu lokátorská práva podle magdeburského práva. Úkol lokátorství byl svěřen třem fojtům: Gedkovi, Jakubovi z Nisy a Dytmarovi Wolkovi. Zakládací dokument hovořil o:

  • osvobození měšťanů od daní na období 6 let
  • osvobození měšťanů od cel na 10 let
  • dával právo lovu ryb ve Visle na úseku od Zwierzyńca do Mogiły
  • dával fojtům právo na 1/6 příjmů z obchodů a tržišť a
  • dával fojtům právo na věčné osvobození od cel
  • dával fojtům právo vlastnit jatka a mlýny

Tehdy také vzniklo charakteristické šachovnicové uspořádání města, kam byly zasazeny dochované dřívější prvky (ul. Grodzka, Mariánský kostel). Mezi Krakovem a Wawelem ještě existovala osada Okół, která byla nezávislou tvrzí do vzpoury fojta Alberta, kdy král Vladislav Lokýtek zbořil její zdi a začlenil ji ke Krakovu. Proto má také staré město protáhlý severo-jižní tvar a táhne se až k Hradu.

Nádvoří wawelského hradu

V roce 1320 se ve wawelské katedrále konala korunovace Vladislava Lokietka na polského krále, čímž skončilo období rozpadu Polska na jednotlivé části. Až do roku 1734 byl Krakov místem korunovace polských králů. Ve 14. století vznikla na předměstí Krakova dvě další města: na jihu Kazimierz (1335) a na severu Kleparz (1366). Krakov se jako hlavní město jednoho z významných evropských států v 15. a 16. století rozvíjel v každém směru – architektonickém, obchodním, řemeslnickém, kulturním, vědeckém. Hradní komplex na Wawelu byl přestavěn a rozšířen v renesančním slohu. V roce 1364 byla založena univerzita. Také byl zbudován Barbakan (obranná bašta, části se dodnes dochovaly). Novou tvář dostal Krakovský rynek. Za vlády Zikmunda II. Augusta (polovina 16. století) měl Krakov asi 30 tisíc obyvatel.

Tržnice „Sukiennice“ na krakovském Rynku

Po polsko-litevské unii a vzniku Republiky dvou národů (Rzeczpospolita Obojga Narodów) se Krakov ocitl na okraji velkého státu, Sejmy a volby monarchů se konaly ve Varšavě, která ležela víceméně v polovině cesty mezi hlavními městy Koruny polské a Litvy. Definitivně král Zikmund III. Vasa v roce 1609 přenesl hlavní město Polska (bez formálního právního aktu) do Varšavy. Avšak katedrála na Wawelu zůstala i nadále korunovačním místem polských králů. Zároveň s úpadkem Rzeczpospolity začal také úpadek samotného města. Válečné ztráty silně poškodily jeho pozici a zbrzdily i rozvoj. Poprvé byl Krakov zničen cizími vojsky v roce 1655 během švédské „potopy“. V 18. století byl dobýván vojsky pruskými, švédskými, rakouskými a ruskými.

Mariánský kostel na Rynku

Po třetím dělení Polska obsadili Krakov Rakušané. V letech 1809-1815 náležel do Varšavského knížectví jako hlavní město departamentu. V letech 1815-1846 byl hlavním městem maličké, formálně nezávislé Krakovské republiky. Tehdy začala celková modernizace města, které stále tkvělo ve středověku. Byla zbourána většina městských hradeb, byl zasypán příkop a na jeho městě byly vybudovány rozsáhlé městské sady, obepínající staré jádro. Po „krakovské revoluci“ v roce 1846 byl Krakov opět začleněn do Rakouska, jehož součástí zůstal až do roku 1918. V roce 1850 zničil velký požár téměř půl města. Po roce 1918 a rozpadu Rakousko-Uherska byl Krakov přičleněn k nově vzniklému Polsku. V letech 1939-1945 byl hlavním městem tzv. Generálního gouvernementu. V roce 1951 bylo ke Krakovu připojeno socialistické město Nová Huť (Nowa Huta, založena v roce 1949 na území vesnic Mogiła, Płaszów a Krzesławice).

Kultura

Krakov je považován za hlavní město polské kultury. Žije v něm nositelka Nobelovy ceny za literaturu Wisława Szymborska a žil zde i držitel stejné ceny Czesław Miłosz. Je jedním z nejdůležitějších turistických, kulturních a historických center v Evropě. V porovnání s metropolí Varšavou Krakov navštěvuje mnohem více turistů (3-4 milióny). Kompaktní oblast starého města spolu s historickou zástavbou byla v roce 1978 zařazena na seznam světového kulturního dědictví OSN. V Krakově se nachází mnoho kulturních institucí významných pro polský kulturní život. Divadla:

V Krakově je 28 muzeí v čele s Národním muzeem, kde jsou početné sbírky polského i světového malířství. Je také Muzeum polského letectví.

Krakovské čtvrti

Administrativní rozdělení Krakova

Mapka 18 městských částí Krakova

Od 27. března 1991 je Krakov rozdělen na 18 městských částí, označených římskými číslicemi a názvem čtvrti. Seznam krakovských městských částí včetně rozlohy a počtu obyvatel (stav k 31. prosinci 2007)[3]:

Č. Název městské části Rozloha
[ ha ] 		Počet
obyvatel
1 Městská část I Stare Miasto 580 42671
2 Městská část II Grzegórzki 583 30753
3 Městská část III Prądnik Czerwony 650 48654
4 Městská část IV Prądnik Biały 2288 65797
5 Městská část V Krowodrza 535 35503
6 Městská část VI Bronowice 1354 22428
7 Městská část VII Zwierzyniec 2843 20173
8 Městská část VIII Dębniki 4216 53391
9 Městská část IX Łagiewniki-Borek Fałęcki 532,9 14510
10 Městská část X Swoszowice 2289,8 19075
11 Městská část XI Podgórze Duchackie 894,4 52572
12 Městská část XII Bieżanów-Prokocim 1641 63569
13 Městská část XIII Podgórze 2456,4 32168
14 Městská část XIV Czyżyny 1079,6 25775
15 Městská část XV Mistrzejowice 553,5 54308
16 Městská část XVI Bieńczyce 376,6 44766
17 Městská část XVII Wzgórza Krzesławickie 2584,4 20343
18 Městská část XVIII Nowa Huta 7226,1 58952

Dřívější administrativní rozdělení

Historické objekty a turisticky navštěvovaná místa

Wawelská katedrála
Kostel sv. Petra a Pavla
Náhrobek Kazimíra Velikého

Jak již bylo uvedeno, Krakov je jedním z nejdůležitějších polských turistických center s cennými památkami z různých epoch.

V Krakově se nachází více než 6 tisíc historických objektů.

  • Wawelské návrší:
    • Katedrála (Katedra na Wawelu)
    • Královský hrad (Zamek Królewski na Wawelu)
    • Dračí jáma (Smocza Jama)
  • Krakovský rynek
    • Mariánský kostel (Kościół Mariacki)
    • kostel sv. Vojtěcha (kościół św. Wojciecha)
    • tržnice Sukiennice (Sukiennice w Krakowie)
    • Radniční věž (Wieża ratuszowa w Krakowie)
    • pomník Adama Mickiewicze (Pomnik Adama Mickiewicza)
    • pamětní desky (Tablice pamiątkowe na Rynku krakowskim)
  • Ulica Grodzka
  • Barbakan
  • bývalá židovská čtvrť Kazimierz
  • Kopce – umělá návrší, mohyly:
  • Pevnosti
  • Gotický Krakov:
    • Kostel a klášter Dominikánů (Kościół i klasztor Dominikanów)
    • Kostel sv. Františka a klášter Františkánů (kościół i klasztor Franciszkanów)
    • Wawelská katedrála (Katedra na Wawelu)
    • Mariánský kostel (kościół Mariacki), ze kterého každou hodinu zní hejnal
    • Středověké městské opevnění
    • Gotické kostely na Kazimierzu:
      • Kostel sv. Kateřiny (Kościół św. Katarzyny)
      • Kostel Božího těla (Kościół Bożego Ciała)
    • Kostel sv. Marka (Kościół św. Marka)
    • Kostel sv. Kříže (Kościół św. Krzyża)
    • Kostel sv. Jiljí (Kościół św. Idziego)
    • Kostel sv. Barbory (Kościół św. Barbary)
    • Radniční věž (Wieża ratuszowa)
    • Collegium Maius – nejstarší část univerzity
    • Barbakan
    • Floriánská brána (Brama Floriańska)
  • Renesanční Krakov
    • Zigmuntuva kaple na Wawelu (kaplica Zygmuntowska na Wawelu)
    • Vila Decjusza (willa Decjusza w Woli Justowskiej)
    • prałatówka kościoła Mariackiego
  • Barokní Krakov:
    • Kostel Misionářů (kościół Misjonarzy na Stradomiu)
    • Kostel Bernardýnů (kościół Bernardynów na Stradomiu)
    • Kostel sv. Petra a Pavla (kościół św. Piotra i Pawła)
    • Kostel sv. Martina (kościół św. Marcina)
    • Kostel sv. Mikuláše (kościół św. Mikołaja)
    • Kostel Proměny Páně (kościół Przemienienia Pańskiego (oo. Pijarów))
    • Kostel sv. Floriána (Kościół św. Floriana)
    • Kostel Karmelitánský (kościół Karmelitów na Piasku)
    • Kostel sv. Anny (Kościół św. Anny)
    • Kostel Zvěstování panny Marie (kapucínský) (Kościół Zwiastowania NP Marii, oo. Kapucynów)
    • Kostel a klášter Pavlínů na Skalce (kościół i klasztor Paulinów, na Skałce)
  • Krakov v 19. století
    • Rakovický hřbitov, zal. 1803 (Cmentarz Rakowicki)
    • Krypta zasloužilých na Skalce (Krypta Zasłużonych na Skałce)
    • domy Teodora Talovského (kamienice Teodora Talowskiego)
  • Další sakrální stavby
    • Dom Kapituły
    • Kostel Matky Boží Sněžné sester Dominikánek (Kościół MB Śnieżnej, ss. Dominikanek)
    • Kostel Srdce Ježíšova, jezuitský (Kościół Serca Jezusowego, oo. Jezuitów)
    • Kostel sv. Jana (Kościół św. Jana, ss. Prezentek)
    • Kostel sv. Josefa (Kościół św. Józefa, ss. Bernardynek)
    • Kostel sv. Kazimíra (Kościół św. Kazimierza, oo. Reformatów)
    • Kostel sv. Norberta (Kościół św. Norberta, ss. Norbertanek)
    • Arcibiskupský palác (Pałac Arcybiskupi)
  • Parky

Univerzity

Známi rodáci

  • Boleslav III. Křivoústý (1085 – 1138), polský kníže
  • Vladislav II. Vyhnanec (1105 - 1159), polský velkovévoda
  • Vladislav II. Jagellonský (1456 - 1516), český a uherský král
  • Svatý Kazimír (1458 - 1484), katolický kardinál a polský princ
  • Jan I. Olbracht (1459 – 1501), polský král
  • Zikmund II. August, (1520 - 1572), polský král
  • Jan II. Kazimír Vasa (1609 – 1672), polský král
  • Jan Matejko (1838 – 1893), malíř
  • Ludwig Gumplowicz (1838 – 1909), sociolog a právník
  • Olga Boznańska (1865 - 1940), malířka
  • Bronisław Malinowski (1884 – 1942), anglický etnolog a sociolog
  • Stefan Banach (1892 – 1945), matematik
  • Roman Ingarden (1893 – 1970), filozof
  • Cvi Hecker (* 1931), izraelský architekt
  • Jerzy Hoffman (* 1932), režisér a scenárista
  • Jerzy Stuhr (* 1947), herec a režisér
  • Robert Kubica (* 1984), pilot Formuly 1
  • Agnieszka Radwańska (* 1989), profesionální tenistka

Osobnosti spojené s městem

  • Stanisław I. ze Szczepanowa (okolo 1030 – 1079), katolický biskup a mučedník, krakovský biskup
  • Ján III. Turzo (1437 – 1508), patricij, obchodník a podnikatel
  • Veit Stoss (polsky Wit Stwosz) (okolo 1448 – 1533), sochař, grafik a malíř
  • Mikuláš Koperník (1473 – 1543), polsko-německý astronom, filozof, humanista, kanonik a ekonom
  • Georg Trakl (1887 – 1914), rakouský lyrik a expresionistický básník
  • Oskar Schindler (1908 – 1974), německý továrník, záchrance 1 200 Židů před holocaustem
  • Czesław Miłosz (1911 – 2004), básník, spisovatel, akademik, a překladatel, držitel Nobelovy ceny za literaturu
  • Jan Pavel II. (1920 – 2005), 264. papež, krakovský arcibiskup
  • Stanisław Lem (1921 – 2006), filozof, spisovatel sci-fi literatury a futurolog
  • Wisława Szymborska (* 1923), poetka, esejistka, literární kritička a překladatelka, držitelka Nobelovy ceny za literaturu
  • Roman Polański (* 1933), režisér, scenárista, filmový a divadelní herec, filmový producent
  • Nigel Kennedy (* 1956), britský houslista

Partnerská města

Související články

Reference

  1. ↑ Krakov v roce 2007 předstihl v počtu obyvatel Łódź. Viz: Główny Urząd Statystyczny: Rocznik demograficzny 2007, Warszawa 2008, s.101. Dostupné on-line[1]
  2. ↑ Jan Długosz: Roczniki, czyli kroniki sławnego Królestwa Polskiego 1 - 2, Warszawa 1961, s. 188 - 189.
  3. ↑ http://www.bip.krakow.pl/?sub_dok_id=19950

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krakov
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krakov
 Polsko  Polské památky na seznamu světového dědictví UNESCO

Bělověžský prales • Dřevěné kostely v jižním Malopolsku • Hala století ve Vratislavi • Hrad Malbork •
Kalwaria Zebrzydowska • Kostely míru ve městech Jawor a Svídnice • Krakov •
Auschwitz-Birkenau • Park Mużakowski • Solný důl Wieliczka • Toruň • Varšavské staré město • Zamość

Polsko – Polska – (PL)
Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) •
Mazovské (Varšava) • Opolské (Opole) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Białystok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) •
Varmijsko-mazurské (Olsztyn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Krakov“