Lodž

Z Multimediaexpo.cz

Dominanty města (2013)

Lodž (polsky Łódź — výslovnost zvuk ['wut͡ɕ], německy Lodz nebo Lodsch, 1940–1945: Litzmannstadt) je město i okres v centrální části Polska. Lodž byla několik desetiletí druhým největším městem Polska, dnes je se 753 192 obyvatel (2008)[1] na třetí příčce po Varšavě a Krakově. Od roku 1999 je hlavním městem Lodžského vojvodství. Katastrální území Lodži zaujímá 294 km². Město leží v nadmořské výšce 164-284 metrů n. m., 130 km jihozápadně od Varšavy.

Slovo łódź znamená v polštině loď nebo člun, avšak název je nejasného původu. Městské motto Ex navicula navis („z loďky loď“) odkazuje k závratnému růstu města v 19. století, kdy bylo jedním ze světových center textilního průmyslu a koexistovali zde Poláci, Židé, Němci a Rusové i jejich odlišná náboženství, což vtisklo Lodži charakter odlišný od jiných polských měst. Dnes je Lodž známa také jako sídlo státní filmové školy.

Obsah

Historie

První zmínka o lokalitě pochází z roku 1332. Městská práva od roku 1423. Po dělení Polska v ruském záboru. Prudký rozvoj a růst v 19. století díky textilnímu průmyslu.

Kultura

katedrála v Lodži

Ve městě funguje Státní filmová škola Lodž, kde začínali režiséři jako Andrzej Wajda, Roman Polański nebo Krzysztof Kieślowski. Od roku 2000 se každoročně koná filmový festival Camerimage. Město si zamiloval také režisér David Lynch který zde natočil podstatnou část svého filmu Inland Empire.[2] Funguje několik divadel, filharmonie a množství museí, mezi nimiž vyniká Museum moderního umění a Museum dějin města Lodže, sídlící v někdejším novobarokním paláci průmyslníka Izraele Poznańského; je zde také textilní, etnografické a filmové museum. Obraz průmyslové Lodži na konci 19. století zachytil spisovatel Władysław Reymont v naturalistickém románu Zaslíbená země. Lodž usiluje o titul Evropské město kultury pro rok 2016.

Hospodářství a doprava

Textilní průmysl, díky němuž Lodž tak rychle vyrostla, postupně ztrácí na významu a továrny jsou opouštěny, případně přestavovány. Dnes se zde daří spíše novým technologiím. Své sídlo tu má například banka mBank.

Lodž leží na křižovatce dálkových silnic č. 1 (severojižní, E75), A2 (východozápadní, E30), 14 a 72. Postupně má být vybudován dálniční obchvat. Je zde nevelké mezinárodní letiště, jemuž se však příliš nedaří konkurovat Varšavě. Město má dvě hlavní nádraží: východně od centra leží Łódź Fabryczna, odkud jezdí především četné rychlíky do Varšavy a osobní vlaky do Skierniewic; vlaky do ostatních částí země (směr Kutno – severní Polsko, SieradzPoznaň/Wrocław a další) pak odjíždějí ze stanice Łódź Kaliska (podle města Kalisz).

Městskou dopravu tvoří 75 autobusových linek (s poměrně moderním vozovým parkem) a 19 linek tramvají, které spojují Lodž s okolními městy Pabianice, Zgierz a Ozorków. Tramvajová linka 46 je s délkou 34 km nejdelší v Polsku. Lodžský tramvajový systém je v současnosti modernizován v rámci projektu Łódzki Tramwaj Regionalny.

Slavní rodáci

Lavička Juliana Tuwima na Piotrkowské ulici

Vývoj počtu obyvatel

Obyvatelstvo Lodže
Rok Obyvatel Rok Obyvatel
1790 190 1925 538 600
1799 369 1939 672 000
1806 767 1945 300 000
1831 4 717 1951 646 000
1840 20 150 1990 851 700
1844 14 028 2000 793 200
1850 15 764 2001 786 500
1865 40 000 2002 785 100
1872 50 000 2003 779 100
1880 77 600 2004 774 000
1894 168 513 2005 767 600
1905 343 944 2006 760 251
1913 477 862 2008 753 192
Piotrkowska, nejživější ulice města
Manufaktura, továrna přestavěná na obchodní centrum


Partnerská města

Reference

  1. Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 169. [1]
  2. Lynch a Spielberg v Polsku ČRo 1, 24. 5. 2006.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Lodž
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Łódź
Polsko – Polska – (PL)
Polská vojvodství a jejich hlavní města

Dolnoslezské (Vratislav) • Kujavsko-pomořské (Bydhošť a Toruň) • Lodžské (Lodž) • Lublinské (Lublin) • Lubušské (Gorzów Wielkopolski a Zelená Hora) • Malopolské (Krakov) •
Mazovské (Varšava) • Opolské (Opole) • Podkarpatské (Řešov) • Podleské (Białystok) • Pomořské (Gdaňsk) • Slezské (Katovice) • Svatokřížské (Kielce) •
Varmijsko-mazurské (Olsztyn) • Velkopolské (Poznaň) • Západopomořanské (Štětín)