Osobní nástroje
20. února začíná nová soutěž pro začínající editory naší encyklopedie !
Vytvořte si do středy 7.3. svůj účet na Multimediaexpo.cz a udělejte alespoň 20 slušných editací.
Ze všech nových editorů vybereme 2 nejlepší (8.3.)...a každý od nás dostane
vlastní digitální GOG klíč na skvělou hru – System Shock 1 Enhanced Edition !

Krnov

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání
Náměstí v centru Krnova (2013)
Radnice se spořitelnou (2013)
Krnov z rozhledny Cvilín (2013)

Krnov je hornoslezské město rozkládající se na území okresu Bruntál v Moravskoslezském kraji, 22 km severozápadně od města Opavy a 18 km severovýchodně od města Bruntál, v podhůří Nízkého Jeseníku. Leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v těsné blízkosti hranic s Polskem. Krnov je, podle statistických údajů o počtu obyvatel z roku 2007, 47. největším městem České republiky.

Historie města sahá až do 13. století, kdy také Krnov získal městská práva. Oblast je ovšem skoro bez přerušení osídlena již od doby kamenné.[1][2] Na přelomu 19. a 20. století došlo ve městě k prudkému rozvoji textilní výroby, která však postupně z větší části upadla. Konec druhé světové války přinesl odsun velké části obyvatelstva.

V dnešní době je Krnov sídlem výrobce textilní galanterie Pega, nápojů Kofola, varhan Rieger-Kloss a dalších. Na území města se nachází několik pamětihodností a historických objektů, např. Krnovská synagoga, koncertní síň sv. Ducha a další.

Obsah

Název města

První písemně doložený název Kyrnow pochází z roku 1240 a je odvozen od osobního jména Krn, pomocí přivlastňovací přípony -ov. V překladu tedy název znamenal "Krnův majetek (hrad)".[3] Německý název Jegerdorf je poprvé zaznamenán v roce 1253.[1] V roce 1281 se objevil název Jegerndorf, ze kterého se vyvinul dnešní název Jägerndorf. Latinské označení Carnovia, které vzniklo z české předlohy, pochází z roku 1316 jako Karnovia. Na počátku 20. století se také objevuje zkomolenina Krňov.[4][5][6]

Název města Krnov se také vyskytuje i v jiných jazycích. Polsky: Krnów (od 1945) nebo Karniów (staropolské označení Krnova, dodnes používané); slezsky: Karńůw (Krnov); rusky: Крнов (Krnov), Егерндорф (Jegerndorf) > Ягерндорф (Jagerndorf); ukrajinsky: Крнов (Krnov), Крнів (Krniv), Єґерндорф (Jegerndorf); řecky: Κρνοβ (Krnov), francouzsky: Carnovie, arabsky: كرنوف (Krnūf); hebrejsky: קרנוב (Krnov), יעגערנדארף (Jagarndarf); jidiš: קרנאוו (Krnov), יעגערנדארף (Jegerndorf)

Poloha

Město Krnov je střediskem severní části okresu Bruntál. Sousedí na severu a východě s Polskem (gminy Głubczyce a Branice), na jihu s Úvalnem a Býkovem-Láryšovem, na západě s Branticemi a na severozápadě s Hošťálkovy a Městem Albrechticemi. Od okresního města Bruntálu je vzdáleno 20 km a od krajského města Ostravy 51 km.

Přírodní poměry

Krajina města

Krnov se rozkládá na severovýchodním úpatí Nízkého Jeseníku, v průměrné nadmořské výšce 316 m n. m. Nejvýraznějším (ne však nejvyšším) přírodním výškovým bodem je vrch Cvilín, jehož Přední Cvilínský kopec, s kamenou rozhlednou a barokním kostelem, leží ve výšce 410 m n. m. Cvilínský vrch se rozkládá jichovýchodně od centra města. Z rozhledny tohoto kopce lze dohlédnout na další dva výškové body města – Bezručův vrch (390 m n. m.) a vrch Vyhlídka (550 m n. m.), na kterém se nachází nově postavená dřevěná rozhledna. Nejvyšších poloh dosahuje území města na severozápadě nad Ježníkem (Bednářský vrch na hranici s Branticemi 588 m n. m., Tříslový vrch na hranici s Hošťálkovy 566 m n. m.) Vyhlídka (553/552 m n. m.) s rozhlednou, výraznými dominantami jsou dále Kostelecký vrch nad Kostelcem (472/473 m n. m.) a vedle Předního rovněž Zadní Cvilínský kopec (423 m n. m.).

Geomorfologicky patří Krnov ke dvěma různým celkům: východní část k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina (polsky Płaskowyż Głubczycki), podcelek Poopavská nížina), západní část k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina, na severozápadě též geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina (polsky Góry Opawskie), podcelek Jindřichovská pahorkatina).

Území Krnova patří do povodí Odry, resp. Opavy. Opava přitéká na území města ze západu od Brantic a obtéká centrum města z jihu. V Horním předměstí, cca 1000 m od centra, přijímá ze severozápadu od Města Albrechtic přitékající Opavici a poté se obrací k jihu. Opavice na od soutoku s ní Opava tvoří východní hranici města a současně přirodní státní hranici Česka s Polskem; pouze Horní předměstí se nachází na pravé straně těchto toků. Jižní hranici území Krnova oproti Úvalnu tvoří Hájnický potok. Ještě před vstupem do samotného města přijímá řeka Opavice zprava postupně několik drobných toků východozápadně směřujících toků: Kobylí potok protékající Krásnými Loučkami, potok Hůrka (s rybníkem Rusák) ústící do Opavice v Chomýži a Ježnický potok protékající Ježníkem; levým přítokem Opavice je Mohla. Levým přítokem Opavy je Trmantický potok (též Thirmický potok, polsky Potok Ciermięcicki) tekoucí od polské vesnice Ciermięcice. Největší vodní plochou města je Petrův rybník (lidově Balaton) poblíž osady Petrův Důl.

Území města pokrývá z více než třetiny orná půda, z více než čtvrtiny les a z desetiny travnaté plochy (louky a pastviny). Další velká část je pokryta městskou zelení (zahrady a sady zaujímají 5 % katastru). Samotné centrum obsahuje „zelenou“ odpočinkovou zónu s lavičkami a porostem. Blízko centra můžeme také nalézt několik parků, např. Smetanovy sady (nachází se zde busta Bedřicha Smetany), Dvořákovy sady a Městský park. 22,5 % katastru představují zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.

Přírodní zajímavosti

Severně od města, v lokalitě Krnov-horní předměstí, přibližně na ploše 4,39 ha, se rozkládá přírodní památka Staré hliniště.[7] Jedná se o opuštěné hliniště bývalé cihelny, které se stalo útočištěm mnoha chráněných živočišných a rostlinných druhů. Můžeme zde nalézt několik druhů čolků a žab, ptáků (např. skřivan lesní, žluva hajní) a také několik druhů rostlin (např. vemeník dvoulistý). Na místě se nachází centrum ekologické výchovy.

Na území bývalé obce Chařová, dnes jihovýchodní „část“ Krnova, se nachází Chářovský park. Tento rozsáhlý park byl založen v roce 1899 a později byl řazen mezi dendrologicky nejvýznamnější parky v okrese Bruntál.[8] Pokrývá plocha cca 2,2 ha, část plochy zabírají kaskádové jezírka a říčky. Na počátku své existence fungoval park jako sbírka, která byla přístupná jen vybraným návštěvám. Po druhé světové, jako spousta parků tohoto druhu v českém pohraničí, začal postupně chátrat a došlo k odumření mnoha vzácných druhů rostlin a dřevin. V 70. letech došlo k částečné rekonstrukci parku a výsadbě dřevin, další výraznější rekonstrukce proběhla po povodních v letech 1996 a 1997. Flóru parku tvoří několik druhů jehličnanů – smrk ajanský, jinan dvoulaločný, Borovice Jeffreyova, mnoho druhů cypřišků a další. Z listnatých stromů lze můžeme nalézt javor dlanitolistý, vzácnější a stálezelenou bobkovišeň lékařská a cesmínu obecnou, dále pak americký jasan a mnoho dalších.

Obyvatelsto města a jeho členění

Obyvatelstvo

Podle údajů z roku 2006 bylo ve městě k trvalému pobytu (nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince, azylanta) přihlášeno 25 513 obyvatel, z toho 10 449 mužů nad 15 let, 1 953 chlapců do 15 let, 11 304 žen nad 15 let, 1 807 dívek do 15 let.

V roce 1939 žilo v Krnově 24 174 obyvatel a město vzkvétalo po kulturní i průmyslové stránce. V politickém okrese Krnov (něm. Politischer Bezirk Jägerndorf) resp. od r. 1938 zemském okrese Jägerndorf (Landkreis Jägerndorf) v roce 1939 žilo 61 777 obyvatel. Podle záznamů zásobovací agendy žilo v Krnově po osvobození 6 540 osob české a slovenské národnosti. V květnu roku 1947 žilo v Krnově již 16 335 obyvatel. Co se týče rozvoje obyvatel v okrese Krnov, tak v roce 1946 zde žilo 25 780 obyvatel a při sčítání lidu 22. května 1947 bylo zjištěno v okrese Krnov 34 552 obyvatel a na konci roku již 35 901 obyvatel. Od tohoto roku přibývá v okrese každoročně 1000 obyvatel. V roce 1948 už měl okres Krnov 37 476 obyvatel.[9]

Vývoj počtu obyvatel od roku 1834
Rok 1834 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1936 1939 III. 1945 1947 1950 1965 1970 1991 2001 2007
Populace 5 456[10] 10 644 14 247 17 502 18 399 20 909 21 648 24 075 ~25 000[11] 24 174 ~2000[12] 16 335[13] 18 956 22 224[13] 22 643 25 436 25 764 25 212
Zdroj: Český statistický úřad a viz citace

Členění města

Krnov je obec s rozšířenou působností. Jsou zde evidovány 3 části[14] obce (od 1. ledna 1979), 218 ulic, 3 514 adres.

Do 31. prosince 1978 se město Krnov členilo na tyto části obce: Guntramovice, Chomýž, Ježník, Krásné Loučky, Krnov, Mariánské Pole. Všechna tato sídla i nadále existují, přestože již některé nemají status části obce. Od 30. dubna 1976 do 31. prosince 1991 byla dnešní obec Býkov-Láryšov částí obce Krnov pod názvem Býkov.

Části obce

Katastrální území

Česko-německo-polské názvy v Krnově

český názevněmecký názevpolský název
Bezručův vrch („Mohyla“)HanselbergWierch Bezruča
BýkovPickauByków
Červený DvůrRoter BauCzerwony Dwór
Dolní Hájnický rybníkUnterer HegerteichDolny Staw Hajnicki
GuntramoviceGüntersdorfGuntramowice
Hájnický potokHegersbachStrumień Hajnicki
Hlubčické předměstí („Hlubčák“)Leobschützer VorstadtPrzedmieście Głubczyckie
Horní předměstíObere Vorstadt, Ober-VorstadtPrzedmieście Górne
Hradisko (Hrad, Burgberk, Hradní kopec, Svatá hora)BurgbergGrodzisko
ChařováKrotendorfCharzowa
ChomýžKomeiseChomiąża
JežníkMösnigJeżnik
KobylíKohlbachKobyłe
KostelecWeißkirch (1910 Weiskirch)Kościelec
Krásné Loučky (1869-1880 Kobylé též Loučky)SchönwieseKrasne Pole
KrnovJägerndorfKarniów, Krnów
LáryšovLarischauLaryszów
Mariánské PoleMarienfeldMariańskie Pole („Mariackie Pole“)
Mlýnský DvůrMahlhof (Mohla)Młyński Dwór
Na Obecním kopciAm Gemeindeberg
Obecní kopec (Obecní vrch)Gemeindeberg, Gemeinde BergCzeska Górka, Barania Kopa (Górka czeska)
Opava („Opavice“, „Černá Opavice“, „Opa“)Oppa („Oppawitz“)Opawa („Opawica“, „Opa“)
Opavice („Zlatá Opavice“, „Zlatá Opa“)Goldoppa („Oppawitz“)Opawica („Złota Opawica“, „Złota Opa“)
Opavské předměstíTroppauer VorstadtPrzedmieście Opawskie
Papírový Mlýn (Papírna)Papiermühle
Petrův důlPetersgrundDół Piotra
Petrův rybník („Balaton“, „Balas“)PetersteichStaw Piotra
Pod Bezručovým vrchemUnter dem HanselbergPod Wierchem Bezruča
Pod CvilínemUnter dem BurgbergPod Cwilinem
Přední Cvilínský kopec („vrch Cvilín“)BurgbergPrzedni Cwiliński Kopiec („Wierch Cwilin“)
Šelenburk, Šelemburk / Cvilín / LobenštejnSchellenburg / LobensteinSzelenburk, Szelemburk / Cwilin / Lobensztejn
Trmantický potok („Thirmický potok“, „Čírměnčický potok“[15])Türmitzer BachPotok Ciermięcicki
Ve VrbiněWeidenmühle
Vnitřní MěstoInnere Stadt
Vysoký Břeh (Na Vysokém Břehu)Hohes Uffer
Zadní Cvilínský kopec (Šelemburk, Šelenburk, „Šelas“)SchellenbergTylny Cwiliński Kopiec (Szelenburk, Szelemburk)

Historie

První zmínka o Krnovu pochází ze 13. století, přesněji z roku 1240. Městská práva získal okolo roku 1253. Po rozdělení Slezska v roce 1742 se Krnov stal pohraničním městem. Nejbouřlivější rozvoj Krnova nastal na konci 19. a na počátku 20. století, kdy ve městě vyrostlo mnoho velkých textilních továren, celý okolní kraj prosperoval, počet obyvatel stoupl až na 30 000. Ve 30. letech 20. století se německé obyvatelstvo, které zde převažovalo, aktivně přihlásilo k německé třetí říši. V roce 1945 bylo město bombardováno Rudou armádou (osvobozeno 6. května 1945) a po válce byli němečtí obyvatelé vyhnáni. Místo nich sem přicházeli lidé z různých míst Československa, v padesátých letech se zde usadilo mnoho Řeků, kteří prchali před občanskou válkou (viz Řecká menšina v Česku). Noví obyvatelé, natož komunistický režim již nevrátili městu bývalou prosperitu.

Socialistické názvy krnovských ulic

dnešní český názevsocialistický názevněmecký název
Centrální park[16] (za bazénem a za hypermarketem Albert), též Městský park[17]park Lidových milicí
Chářovský park, též Chařovský park[18]park Československo-sovětského přátelsví
Mikulášská ulicetřída Sovětské armádyHerzog-Nikolausstraße
Nádražní uliceLeninova uliceBahnhofstraße
náměstí Hrdinůnáměstí Hrdinů SSSR
náměstí Minoritůnáměstí Karla MarxeMinoritenplatz
Revoluční uliceStalinova ulice / třída Generalissima Stalina ("Stalinka")Hauptstraße
Seifertova uliceulice Julia FučíkaKasern-Gasse
Soukenická uliceGottwaldova třídaTempelring / Tuchmacherring
ulice Svatého Duchaulice 25. únoraHerrengasse
Svatováclavská uliceulice Antonína ZápotockéhoVenediger Straße

Bývalé názvy krnovských ulic

dnešní český názevdřívější český názevněmecký název
ulice Československé armádyBenešovská uliceBennischer Strasse
Dělnická uliceLarischova uliceLarischgasse
ulice Hlubčická ulice (od žst. Krnov-Cvilín ve směru z centra)Trmantická uliceTürmitzer Straße
ulice E. F. BurianaEvangelická uliceBeudel-Gasse
ulice I. P. PavlovaNemocniční uliceKrankenhaus Straße
Petrovická ulice Peterwitzer Straße / Zietenbuscher Straße
Seifertova uliceKasárenská uliceKasernengasse
ulice 9. květnaSkřivánčí uliceKlosterhofgasse
ulice ŠmeralovaSoudní ulice

Průmysl

Převažující textilní průmysl ve městě po pádu komunistického režimu v roce 1989 upadl, zachovala se jediná vyrábějící firma Pega, která se specializuje na výrobu textilní galanterie (stuhy, prýmky, elastické příze). Dále stojí nad propastí strojírenský závod Strojosvit (založený kdysi firmou Baťa), vyrábějící kožedělné stroje a zaměstnávající dříve podstatnou část obyvatel. Krnovské opravny a strojírny opravují železniční vozy. Celorepublikově známou firmou je firma Dakon, která vyrábí stejnojmenné kotle. Mezi velké firmy, které se dají označit slovy prosperující, patří firma Varhany Rieger-Kloss, s více než stoletou tradicí, Krnovské škrobárny, Kofola (dříve Santa nápoje), známá svou výrobou oblíbené Kofoly, Velkopekárna Aspec, vyrábějící tyčinky Club, jež obdržely značku kvality Czech Made. Mezi menší firmy patří stavební firma Intext, teplárenská firma Dalkia, ad. Změnu struktury průmyslu a zvýšení zaměstnanosti se očekává od firem, které staví v nové průmyslové zóně.

Školství

V roce 1989 bylo ve městě 6 úplných základních škol a 2 školy pouze národní. Se zmenšujícím se počtem dětí ubývají také školy, v roce 2003 jsou zde 4 úplné základní školy. V každé z nich jsou některé třídy s jednou specializací - matematické, sportovní, dyslektické, alergické. Střední školy jsou v Krnově Gymnázium, Střední škola průmyslová, Střední pedagogická a zdravotnická škola, Střední odborná škola dopravy a cestovního ruchu, zemědělská škola a technické lyceum. Všechny uvedené školy jsou státní, pokusy o soukromé střední školy (akademické gymnázium, podnikatelská škola) ztroskotaly. Dále jsou v Krnově dvě umělecké školy s obory výtvarnými, tanečními, hudebními a dramatickými. Pro postižené děti je v Krnově Pomocná církevní škola.

Pamětihodnosti

Radnice se spořitelnou (2006)
  • Poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné na Předním Cvilínském kopci.
  • Liechtenštejnská rozhledna na Cvilíně.
  • Rozhledna Vyhlídka na Ježníku.
  • Kaple Sv. Ducha s koncertní síní.
  • Krnovská synagoga.
  • Farní kostel Sv. Martina.
  • Minoritský klášter.
  • Radnice a přilehlá budova spořitelny.
  • Vila Flemich.
  • Střelecký dům (Dům dětí a mládeže).
  • Městské divadlo.
  • Památník Leopolda Bauera.
  • Chářovský park.
  • Gymnázium.
  • Synagoga.
  • Židovský hřbitov.
  • Dům Evropy - Dům česko-německého porozumění.
  • zřícenina hradu Šelemburk (Cvilín, Lobenštejn)

Doprava

Krnov leží na silnici I/57, která spojuje Polsko a Slovensko. Severně od města se na této silnici nachází hraniční přechod Bartultovice, který slouží osobní a nákladní přeshraniční dopravě. Město také protíná silnice I/45, která spojuje Českou republiku s polskými Głubczycemi. Přechod Krnov – Pietrowice, jenž se nachází na této silnici, je situován v severní části města a slouží osobní a nákladní dopravě (do 3,5 t).[19] Krnov disponuje přímým silničním spojením s Opavou, Bruntálem, Město Albrechticemi a Jeseníkem, Horním Benešovem a výše uvedenými Głubczycemi.

Městskou hromadnou dopravu zajišťuje sedm autobusových linek (801 až 807) společnosti Veolia Transport Morava a. s.[20] Od roku 2004 je MHD v Krnově začleněna do ostravského dopravního systému ODIS. Veolia Transport také provozuje dálkové autobusové linky, které spojují Krnov s Brnem, Ostravou a Jeseníkem. V letních měsících dále vypravuje tzv. Cyklobusy Jeseníky, v zimních tzv. Skibusy Jeseníky, které turistům, resp. lyžařům, umožňují přímé spojení Jeseníků s Krnovem a dalšími městy. Spojení s obcemi a městy na Osoblažsku (Osoblaha, Město Albrechtice, Třemešná atd.) zajišťuje Osoblažská dopravní společnost, s. r. o.[21]

Krnovem prochází železniční trať 310 spojující Opavu s Olomoucí. Provoz na této neelektrifikované trati byl zahájen v roce 1872 Moravskoslezskou ústřední dráhou.[22][23] Na území města se nachází železniční stanice Krnov a železniční zastávka Krnov-Cvilín. Stanice Krnov je „uzlovou stanicí“, ze které je možno se dostat do Opavy, Olomouce, Głuchołaz a Jeseníku (trať 292). Součástí této stanice bylo, dnes již zrušené, depo kolejových vozidel. Zastávka Krnov-Cvilín se nachází v blízkosti centra, na trati Krnov – Opava. Od roku 1873 až do konce 2. světové války také existovala železniční trať mezi Krnovem a polskými Głubczycemi, po které jsou v Krnově dnes již patrné pouhé zbytky.[22]

Jižně od centra města se nachází veřejné vnitrostátní letiště Letiště Krnov, které je vybaveno travnatou přistávací dráhou a sídlí na něm Aeroklub Krnov. Aeroklub poskytuje vyhlídkové lety nad Krnovem a širokém okolí, příznivci parašutismu mohou využívat služeb „paraklubu“, který taktéž sídlí na letišti.

Velká Galerie

Rodáci

Partnerská města

Více informací o partnerských městech lze nalézt na Oficiálních stránkách města Krnova, v sekci „Partnerská města“.

Družební města za socialismu

Reference

  1. 1,0 1,1 Historie Krnova [online]. Oficiální stránky města Krnova, 2001-11-27, [cit. 2008-10-26]. Dostupné online.  
  2. BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami. Krnov : Město Krnov, 2007. ISBN 80-239-5542-X. S. 9.  
  3. BLUCHA, Vladimír. Stručné dějiny města Krnova [online]. Krnovsko-Hlubčické virtuální muzeum, [cit. 2008-10-26]. Dostupné online.  
  4. HRČEK, Richard. Historie poštovnictví na Krnovsku [online]. Městský úřad v Krnově, 2004, [cit. 2008-12-29]. Kapitola 3. Doprava, s. 41. Dostupné online.  
  5. Ottova encyklopedie (1908) [online]. [cit. 2008-12-24]. Dostupné online.  
  6. Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919 — Tisk 1863. [online]. Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna, [cit. 2008-12-29]. Dostupné online.  
  7. Přírodní památka Staré hliniště [online]. MIC Krnov, rev. 2004-06-07, [cit. 2008-10-27]. Dostupné online.  
  8. Chářovský park [online]. Oficiální stránky města Krnova, 205-11-22, [cit. 2008-10-27]. Dostupné online.  
  9. Odsun a osílování Severomoravského pohraničí v letech 1945 - 1950 (se zaměřením na město Krnov) [online]. . Dostupné online.  
  10. BLUCHA, Vladimír. Město mezi dvěma řekami. Krnov : Město Krnov, 2007. ISBN 80-239-5542-X. S. 99.  
  11. Blucha, str. 140
  12. Blucha, str. 145
  13. 13,0 13,1 Blucha, str. 151
  14. Česká pošta, s. p.. Vyhledávání PSČ [online]. [cit. 2008-09-16]. Dostupné online.  
  15. Mapy Krnova byly s chybami, URL: http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/mapy-krnova-byly-s-chybami-20081024.html
  16. http://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?aid=10164&sid=145
  17. http://www.krnov.cz/download.asp?file=/_download/kronika/1990_kronika_Krnova.doc
  18. http://www.krnov.cz/download.asp?file=/_download/kronika/1990_kronika_Krnova.doc
  19. Hraniční přechody [online]. Oficiální stránky Mikroregionu Krnovsko, 2008-10-31, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
  20. Jízdní řády MHD Krnov [online]. Veolia Transport Morava, 2008-01-01, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
  21. Osoblažská dopravní společnost, s. r. o., [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
  22. 22,0 22,1 JIRKŮ, Jan. Z Krnova do Polska opět vlakem [online]. Týdeník Českých drah - ŽELEZNIČÁŘ, 2007, [cit. 2008-10-31]. Dostupné online.  
  23. SVRČKOVÁ, Martina. Dopravní antropogenní tvary na Olomoucku (diplomová práce) [online]. 2006-08-30, [cit. 2008-11-01]. Kapitola 6.2 Geneze železnicních komunikací, s. 23. Dostupné online.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krnov
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Krnov
  Města a obce okresu Bruntál  

Andělská Hora • Bílčice • Bohušov • Brantice • Bruntál • Břidličná • Býkov-Láryšov • Čaková • Dětřichov nad Bystřicí • Dívčí Hrad • Dlouhá Stráň • Dolní Moravice • Dvorce • Heřmanovice • Hlinka • Holčovice • Horní Benešov • Horní Město • Horní Životice • Hošťálkovy • Janov • Jindřichov • Jiříkov • Karlova Studánka • Karlovice • KrasovKrnovKřišťanovice • Leskovec nad Moravicí • Lichnov • Liptaň • Lomnice • Ludvíkov • Malá Morávka • Malá ŠtáhleMěsto AlbrechticeMezina • Milotice nad Opavou • Moravskoslezský Kočov • Nová Pláň • Nové Heřminovy • Oborná • Osoblaha • Petrovice • Razová • Roudno • Rudná pod Pradědem • RusínRýmařovRyžoviště • Slezské Pavlovice • Slezské Rudoltice • Stará Ves • Staré Heřminovy • Staré Město • Světlá Hora • Svobodné Heřmanice • Široká Niva • Třemešná • Tvrdkov • Úvalno • Václavov u Bruntálu • Valšov • Velká Štáhle • Vrbno pod Pradědem • Vysoká • Zátor