Poysdorf (Dolní Rakousy)

Z Multimediaexpo.cz

Broom icon.png Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Multimediaexpo.cz pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl a Encyklopedický styl. 		Broom icon.png

Poysdorf je město s 5531 obyvateli v okrese Mistelbach na severu Dolních Rakous.

Obsah

Geografie

Poysdorf leží v pahorkatině na severu Weinviertelu (vinné čtvrti) na brněnské silnici. Dodnes zůstal přesný název místa neobjasněný. Avšak zdá se spojitost mezi místním jménem a potokem jménem "Poybach", protože název potoka býl starší.

Katastrální území

K Poysdorfu přísluší katastrální území:

Sousedící obce na Poysdorfské hranici:

Historie

Historie Poysdorfu se vyvíjela v různých dobách. První rolníci se zde usadili již před 7 tisíci lety. Dokazují to četné nálezy z mladší doby kamenné a doby bronzové. První popsaná poprava v Poysdorfu byla provedena v roce 1194/1196 jak je uvedeno ve dvorní knize v Klosterneuburgu. Tam je zapsáno, že Rapoto von Liechtenstein (†1196) při přijetí jeho dcery do ženského kláštera v Klosterneuburgu předal léno k Poistorfu. Protože Poysdorf leží v pohraničí, dotýkala se obyvatel každá válečnická zápletka a nepřátelské vpády. Když šel tudy do Uher povolaný vévoda Heinrich II. Jasomirgott (†1156), nebo když procházel vévoda Friedrich II. Bojovný (1210-1246), když Mongolové přešly hranice Dolních Rakous, nebo když chtěli opět dostat ztracené hraniční pevnosti v Burgenlandu. Poysdorf ležel v jádru dění po celý středověk. Neustále se také čeští králové pokoušeli získat rakouská území.

Dne 4. května 1582 císař Rudolf II. (1552-1612) pozvedl ves, která tehdy měla 200 stavěných domů a dvorů a asi 1500 obyvatel, na městys, protože prodejem vína by se měl dosáhnout určitý blahobyt. Zřízený vnější symbol privilegií "trhových práv" byl oranžový. V roce 1631 se v obci ubytoval celý pluk Valdštejnovy armády.

V roce 1639 při požáru shořelo 170 ze 250 domů.

V roce 1645 v palmovou neděli (šestá neděle po půstu) přišel od Mistelbachu přes Kleinhadersdorf do Poysdorfu přední voj Švédů, kterému velel Torstenson a budoval opevnění z kostela teprve v roce 1640 vysvěceného. V západní části kostela postavili své koně. Tato řada sedadel je ještě dnes nazývaná "jezdeckou školou". Před drancováním se Poysdorf uchránil, když dodal 1000 věder vína, obilí, oves, potraviny, vozy, koně a jateční dobytek. Za to obec obdržela ochranný list "salva quardia", čímž byli obyvatelé ušetřeni hrozných hanebností. Teprve v srpnu 1646 se mohlo odvrátit přímé ohrožení Vídně a Dolních Rakous od Švédů. Během zimy 1645 propukl mor. Celkem na 5000 lidí z Poysdorfu i běženců podlehlo nákaze. Díky občanům Poysdorfu byla postavena městská nemocnice (1657), kaple svaté Barbory (1663), nová střelnice (1672) a u Vídeňské brány vznikl (1673) kapucínský klášter.

Veřejná správa i soudní pravomoc, byla nyní upravena novým řádem. Proto byl 17. března 1848 byl vyhlášen nový provizorní zákon, podle kterého se pamatovalo na katastrální obce a jejich obecní politická sdružení. Čili několik katastrálních územím mělo tvořit obec. Na základě tohoto provizorního obecního zákona došlo k vytvoření nově ustanovené obce Poysdorf, která v roce 1850 měla 2327 obyvatel a 382 domů a měla rozlohu 11,85 km2.

Dne 10. července 1850 byly provedeny první obecní volby starosty.

Roku 1849 byl městys Poysdorf sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu pro Laa, Mistelbach, Valtice a Zistersdorf. V roce 1852 přesídlilo okresní hejtmanství do nové radnice. Novým sídlem pro úřad byl Mistelbach. V roce 1866 připochodovalo k ubytování rakousko-uherské vojsko, 3. července - ubytovatelé. 16. července - přišlo prvních 70 Hulánů. 17. července - se v Poysdorfu utábořilo 6000 pruských Hulánů. 22. července - uzavřeno příměří mezi Rakouskem a Pruskem a Poysdorf byl odškodněn 200 zlatými pro chudé. Cizí vojáci přinesli tyfus a úplavici, někteří nakažlivou choleru. 136 pruských vojáků a 180 obyvatel, téměř všichni místní, podlehlo nemocem.

Dne 14. října 1895 byl v Poysdorfu zřízen okresní soud a v roce 2002 byl zrušen. Dne 16. října 1910 zazářilo v Poysdorfu první umělé světlo. Ovšem instalace [[elektrifikace[[]]elektřiny]] do všech domácností v městysu byla dokončena teprve v roce 1940.

Do první světové války bylo povoláno 600 občanů z Poysdorfu a zpět své domovy již neuvidělo z nich 100.

V roce 1925 zaplavil potok Poysbach město a obydlí v jeho blízkosti byla v krátkém čase téměř dva metry pod vodou, proto v roce 1927 bylo koryto potoka v zastavěném území města upraveno vybetonováním a vyzděním břehů. V druhé světové válce byl Poysdorf několikrát bombardován, dne 15. dubna 1945 bylo přes 40 domů těžce poškozeno nebo zničeno. Dne 15. května 1945 přišli do Poysdorfu první vysídlenci z jižní Moravy, během dvou týdnů jich byly stovky. V dubnu 1945 město bylo obsazeno ruskou posádkou. V záři téhož roku se vojáci stáhli, ale většina Rusů se vrátila, pokud se situace obyvatelstva nezlepšila. Dne 19. září 1955 opustil dolnorakouskou zemi poslední ruský okupační voják.

Městský znak a pečeť

Obec měla schváleno několik tržních dnů a další privilegia. V roce 1667 vybral městys Poysdorf návrh městského znaku a městská pečeť. Teprve v roce 1923 se realizovalo vyznamenání z roku 1859, když byl městysu povýšen na město. Pro nedostatek peněz muselo být povýšení odmítnuto. Nejdříve se musela provést stavba silnic a dláždění. V letech 1926 a 1927 byla v některých ulicích zřízena kanalizace. Pak teprve mohl být převzat titul povýšení na město. Současně došlo také ke schválení městského znaku a pečeti. Popis znaku: "Rozpolcené pole modro červené nad zeleným obloukem dole na tom dva v modrém kabátku, s bílými límci, krátkými žlutými kalhotami, bílými punčochami a s černými botami oblečenými chlapci, na svých pravých ramenech nesoucích položenou dřevěnou tyčí s velkým vinným hroznem a listím, nad tím dvouhlavý černý orel."

Vinařství

Pěstování vinné révy mělo vždy velký význam v hospodářském a kulturním životě ve Weinviertelu. Podvody při prodeji vína jsou již dokumentovány v roce 1338. Je to nejstarší dokument o víně v Rakousku. V roce 1952 byla založena „Vinařská společnost Poysdorf a okolí“. Dne 13. dubna 2007 byla otevřena akce "Vino Versum" ve sklepích. Proto je také Poysdorf nazýván hlavním městem vína a sektů v Rakousku. Nejznámějším vínem je Veltlínské zelené. Poysdorf je také znám jako metropole Rakouska svými sekty. Produkce sektů v oblasti Poysdorfu činí ročně asi 25 milionu litrů - spotřeba celého Rakouska v roce 2005 byla odhadována na 20 milionů lahví.

Zajímavosti místa

  • Nejstarší stavbou je "Eisenhuthaus" ze začátkem 16. století
  • Nejznámějším je z daleka viditelný kostel svatého Jana Křtitele postavený v letech 1629-1635 na kostelní hoře v Poysdorfu
  • Barokní poutní a svatební kostel Marie z Bründlu, který postavil v letech 1740-1751 Donato Felice d´Allio (1677-1761)
  • Městské muzeum vinařství obsahuje sbírky z Weinviertelu a je zřízeno v bývalé veřejné nemocnici
  • Muzeum historických vozidel
  • Galerie v domě ponocného se věnuje celoživotnímu dílu významné místní malířky Marie Ohmeyer (1896-1983)
  • Muzeum 1. mléčné komory v Rakousku
  • Nově zřízené 18 jamkové golfové hřiště s "Driwing Range", se 4 jamkovým veřejným dvorkem a hotelem Veltlin * Vinařský svět "Vino Versum"
  • Dalším výletním místem je Vogelsangův mlýn a zámek v Poysbrunnu.
  • Zvláště oblíbenou je prohlídka ulice vinných sklepů, kde mezi Velikonocemi a polovinou listopadu je v každé úterý a sobotu od 17 hodin otevřená prohlídka s výkladem vinařských odborníků.

Turistika

Dne 1. října 1984 byl v Poysdorfu založen Spolek pro cizinecký ruch, roku 1988 se připojil k regionální kanceláři cizineckého ruchu ve Weinviertelu.

Významní rodáci

Železnice

Dne 8. září 1887 byl otevřen provoz na lokálce Poysdorf - Enzersdorf. V roce 1907 je otevřena Zemská dráha Dobermannsdorf - Poysdorf. Se všeobecnou motorizací se snižuje rentabilita železnice a v roce 1987 je nádraží v Poysdorfu uzavřeno.

Externí odkazy

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Poysdorf_(Doln%C3%AD_Rakousy)“