Krym

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 11. 9. 2015, 14:29

Tento článek pojednává o Krymském poloostrově jakožto celku z hlediska geografie a historie. Informace k současnosti najdete zejména v článku Autonomní republika Krym.

Soubor:LocationCrimea.PNG

Poloha Krymu vůči Ukrajině a Evropě

Krym (rusky Крым, ukrajinsky Крим, krymskou tatarštinou Qırım), geograficky také Krymský poloostrov je poloostrov ležící na severu Černého moře. Většinu poloostrova zaujímá Autonomní republika Krym, samosprávné území, které je součástí Ukrajiny. Krym patřil v průběhu dějin mnoha mocnostem; do roku 1991 byl součástí Sovětského svazu. Dnes zde žijí převážně Rusové, nejpočetnější menšinu tvoří Ukrajinci. Krym je vlastí Krymských Tatarů, kteří se sem od konce 20. století postupně vracejí.

Obsah

1 Geografie
2 Historie
3 Obyvatelstvo
- 3.1 Města nad 10 000 obyvatel
4 Památky a letoviska
5 Externí odkazy

Geografie

Soubor:Bm krim.jpg

Satelitní snímek Krymského poloostrova a Azovského moře.

Na severu je Krym spojen úzkou Perekopskou šíjí s kontinentální Evropou (ukrajinská Chersonská oblast. Západní a jižní hranici tvoří Černé moře, východní hranici Azovské moře. Od jihoruské pevniny (Kubáně) je oddělen Kerčským průlivem. Celková rozloha Krymu činí 26 200 km². Zatímco severní část poloostrova je pokrytá (dnes zemědělsky zkultivovanou) stepí a lesostepí, menší jižní část (1/5 celkové rozlohy) tvoří úzké subtropické pásmo, vtěsnané mezi pobřeží Černého moře a Krymské hory. Ty se v délce 100 km táhnou podél pobřeží. Krymské hory jsou tvořeny celkem třemi hřebeny, v jižním hřebenu se nachází nejvyšší krymský vrchol Roman-Koš (1545 m). V subtropickém pásmu, širokém 8–12 km, se nachází oblíbená přímořská letoviska a lázně, souhrnně známá jako Ruská riviéra. Je tvořena romantickým pobřežím se strmými skalními útesy, písečnými či oblázkovými plážemi a čistou vodou. V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy. Hlavním městem Autonomní republiky Krym je Simferopol. Město Sevastopol (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel) tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci podřízený přímo kyjevské vládě.

Kolonie starověkého Řecka na Krymu

Historická mapa Krymu (1888)

Historie

Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene Taurů. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána Skythy. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. Řeky, založena tak byla města jako Pantikapaion (přibližně dnešní Kerč) nebo Chersonesos (dnešní Sevastopol), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. Bosporské království, které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako Chersonésos Taurský, Chersonésos Skythský, Taurika či Taurida. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz Ostrogótů, který byl o něco později vyhnán Huny. Zbytky gótského etnika na poloostrově přežívaly až do 18. století. Ve středověku byl jih Krymu ovládán Byzantskou říší, některé obchodní osady zde postupně založili Janované. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při Černém a Kaspickém moři.

Krymský chanát

Roku 1243 vpadli na Krym Tataři, posléze je součástí Zlaté hordy, od 15. století byl vytvořen samostatný Krymský chanát se střediskem v Bachčisaraji. Od roku 1475 byl chanát vazalem Osmanské říše.

Ruské impérium

Ruská carevna Kateřina Veliká anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k Ruské říši. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu Sevastopol. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla krymská válka. Roku 1875 dorazila z Moskvy do Sevastopolu železnice.

Sovětský svaz

Vlajka Krymské ASSR

V průběhu ruské občanské války (1918–1925) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku 1921, poté připojen k Ruské sovětské federativní socialistické republice, největší republice SSSR; od října 1921 existoval v jejím rámci jakožto Krymská autonomní SSR. Za druhé světové války, konkrétně v letech 1941—1944 byl okupován nacistickým Německem; ještě před okupací byli z Krymu deportováni krymští Němci. V květnu 1944, po skončení okupace, byli Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, obviněni z kolaborace s nacisty a na Stalinův příkaz násilně deportováni do střední Asie; stejný osud potkali v červnu 1944 krymské Řeky, Armény a Bulhary. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. K 30. červnu 1945 pak byla autonomní republika zrušena a přeměněna v oblast; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území. 19. února 1954 byl z iniciativy N. S. Chruščova Krym vyňat z Ruské SFSR a administrativně přičleněn k Ukrajinské SSR při příležitostí třístého výročí Perejaslavské rady — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při rozpadu SSSR, neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně nejdelší trolejbusové trati světa.

Autonomní republika Krym a město Sevastopol

Vlajka Autonomní republiky Krym

12. února 1991 pak byla na základě referenda vytvořena Autonomní republika Krym, která se o několik měsíců později stala součástí nezávislé Ukrajiny. Přístav Sevastopol má vlastní správu a spolu s Kyjevem je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku 1994 byl uzavřeným městem, kam neměli přístup cizinci. Roku 1997 byla rozdělena bývalá sovětská černomořská flotila, kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku.

Obyvatelstvo

Na Krymském poloostrově žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % ruské národnosti, 24 % ukrajinské a 13 % krymskotatarské, převážně užívaným jazykem je ruština. Mezi největší krymská města patří Simferopol, ležící přibližně ve střední části, a Sevastopol v jihozápadní části (obě města mají přibližně 340 000 obyvatel); dále pak Kerč na východním okraji poloostrova či Jevpatorija na západním pobřeží.

Města nad 10 000 obyvatel

Ruiny antického města Chersonésos a chrám Sv. Vladimíra u dnešního Sevastopolu

Následující tabulka podává přehled větších měst na Krymu. Města se statutem republikového významu jsou vyznačena tučně; stejně tak Sevastopol, který administrativně není součástí Krymské republiky. Na rozdíl od ostatních ukrajinských oblastí uvádíme u jmen měst přednostně ruský název, neboť užívání ruštiny – druhého oficiálního jazyka Krymské republiky - zde výrazně převažuje.

Město	Ukrajinský název	Ruský název	Krymskotatarský název	Počet obyvatel 1. I. 2006
Simferopol	Сiмферополь	Симферополь	Aqmescit	340 644
Sevastopol	Севастополь	Севастополь	Aqyar	340 295
Kerč	Керч	Керчь	Kerç	151 327
Jevpatorija	Євпаторiя	Евпатория	Kezlev	106 456
Jalta	Ялта	Ялта	Yalta	79 796
Feodosija	Феодосiя	Феодосия	Kefe	71 725
Džankoj	Джанкой	Джанкой	Canköy	39 664
Krasnoperekopsk	Красноперекопськ	Красноперекопск	Krasnoperekopsk	30 677
Alušta	Алушта	Алушта	Aluşta	29 913
Bachčisaraj	Бахчисарай	Бахчисарай	Bağçasaray	26 395
Saki	Саки	Саки	Saq	26 389
Armjansk	Армянськ	Армянск	Ermeni Bazar	22 893
Belogorsk	Бiлогiрськ	Белогорск	Qarasuvbazar	18 399
Sudak	Судак	Судак	Sudaq	14 772
Primorskij	Приморський	Приморский	Hafuz	14 338
Gvardějskoje	Гвардiйське	Гвардейское	Sarabuz	12 621
Ščjolkino	Щолкiне	Щёлкино	Şçolkino	11 419
Inkerman	Інкерман	Инкерман	İnkerman	11 263
Okťabrskoje	Октябрське	Октябрьское	Büyük Onlar	11 100
Gaspra	Гаспра	Гаспра	Gaspra	11 063
Čornomorskoje	Чорноморське	Черноморское	Aqmeçet	10 976
Gresovskij	Гресiвський	Грэсовский	Gresovskiy	10 713
Krasnogvardějskoje	Красногвардiйське	Красногвардейское	Qurman	10 661
Staryj Krym	Старий Крим	Старый Крым	Eski Qırım	10 101

Památky a letoviska

Díky své exotičnosti, příjemnému podnebí, panenské přírodě a množství kulturních památek mnoha epoch byl zejména jižní Krym už od 60. let 19. století hojně vyhledáván vyššími ruskými společenskými vrstvami, včetně carské rodiny. Za sovětské éry byl Krym vyhlášenou rekreační oblastí pro nejvyšší stranické a státní funkcionáře, stejně jako pro dělnické a pionýrské organizace. Mezi nejznámější turistická centra na pobřeží patřila a patří Jevpatorija, Jalta, Alupka, Alušta, Artěk, Gurzuf, Sudak a nejvýchodněji ležící Feodosija. Obecně v jižním prostoru je umístěna převážná část krymských přírodních a kulturně-historických památek, jako např. archeologická naleziště z období antiky, byzantské pevnosti, jeskynní kláštery a města, tatarské vesnice, mešity a paláce (v Bachčisaraji Chánův palác s Fontánou slz, opěvovanou Puškinem). V roce 1994 bylo veřejnosti zpřístupněno také město Sevastopol, které bylo po dlouhá léta vyhrazeno pouze sovětským vojákům, důstojníkům a jejich rodinám. U Sevastopolu se nacházejí zbytky antického města Chersonéssos a kostel, v němž byl pokřtěn sv. Vladimír.

Pohled na město Alušta.

Externí odkazy

Kdo je doma na Krymu? Navýchod, 1/2007.
(rusky) Přehled dějin Krymu
(rusky) Turistický portál
Geologický průvodce
(anglicky) www.geocities.com/ai320/crimea.htm Geocities: souhrnné informace
(anglicky) Tatar.net

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 9: / Řádka 9: @@
 V subtropickém pásmu se taktéž nachází rozlehlé vinice a ovocné sady, při pobřeží je důležitý také rybolov. Na východě jsou významné lokality těžby a zpracovávání železné rudy.
 Hlavním městem Autonomní republiky Krym je [[Simferopol]]. [[Sevastopol|Město Sevastopol]] (včetně okolí zahrnující několik dalších sídel) tvoří zvláštní městský samosprávný celek v rámci podřízený přímo kyjevské vládě.
-[[Soubor:Ancient Greek Colonies of N Black Sea.png|thumb|left|upright=1.2|Kolonie starověkého Řecka na Krymu]]
+[[Soubor:Ancient Greek Colonies of N Black Sea.png|thumb|220px|Kolonie starověkého Řecka na Krymu]]
-[[Soubor:Karte der Halbinsel Krim.jpg|thumb|left|upright=1.2|Historická mapa Krymu (1888)]]
+[[Soubor:Karte der Halbinsel Krim.jpg|thumb|220px|Historická mapa Krymu (1888)]]
 == Historie ==
-Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene ''Taurů''. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána [[Skythové|Skythy]]. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. [[Řecko|Řeky]], založena tak byla města jako [[Pantikapaion]] (přibližně dnešní [[Kerč]]) nebo [[Chersonesos]] (dnešní [[Sevastopol]]), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. ''[[Bosporské království]]'', které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako ''Chersonésos Taurský'', ''Chersonésos Skythský'', ''Taurika'' či ''[[Taurida]]''. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz [[Ostrogóti|Ostrogótů]], který byl o něco později vyhnán [[Hunové|Huny]]. Zbytky [[gótského]] [[etnika]] na poloostrově přežívaly až do 18. století.
+Nejstaršími obyvateli Krymu byli příslušníci divokého kmene ''Taurů''. Stepní část pak byla až do 4. století n. l. obývána Skythy. Subtropický jih byl kolonizován v 7. století př. n. l. [[Řecko|Řeky]], založena tak byla města jako [[Pantikapaion]] (přibližně dnešní [[Kerč]]) nebo [[Chersonesos]] (dnešní [[Sevastopol]]), později důležitá obchodní střediska severního Černomoří. Spojením řeckých osad na Krymu vzniklo v 5. století př. n. l. {{Podtržení|Bosporské království}}, které přetrvalo až do 4. století n. l. V antice bylo území označováno jako ''Chersonésos Taurský'', ''Chersonésos Skythský'', ''Taurika'' či ''[[Taurida]]''. Ke konci starověku pak na Krym vtrhl kmenový svaz [[Ostrogóti|Ostrogótů]], který byl o něco později vyhnán [[Hunové|Huny]]. Zbytky [[gótského]] [[etnika]] na poloostrově přežívaly až do 18. století.
 Ve středověku byl jih Krymu ovládán [[Byzantská říše|Byzantskou říší]], některé obchodní osady zde postupně založili [[Janov (Itálie)|Janované]]. Sever byl přechodně pod vlivem turkotatarských kočovníků sídlících při [[Černé moře|Černém]] a [[Kaspické moře|Kaspickém]] moři.
 === Krymský chanát ===
-Roku [[1243]] vpadli na Krym ''Tataři'', posléze je součástí [[Zlatá horda|Zlaté hordy]], od 15. století byl vytvořen samostatný '''[[Krymský chanát]]''' se střediskem v [[Bachčisaraj]]i. Od roku 1475 byl chanát vazalem [[Osmanská říše|Osmanské říše]].
+Roku 1243 vpadli na Krym ''Tataři'', posléze je součástí Zlaté hordy, od 15. století byl vytvořen samostatný '''[[Krymský chanát]]''' se střediskem v [[Bachčisaraj]]i. Od roku 1475 byl chanát vazalem [[Osmanská říše|Osmanské říše]].
 === Ruské impérium ===
-Ruská [[car]]evna [[Kateřina Veliká]] anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu [[Sevastopol]]. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla [[krymská válka]]. Roku 1875 dorazila z [[Moskva|Moskvy]] do Sevastopolu železnice.
+Ruská carevna Kateřina Veliká anektovala roku 1783 celý krymský chanát a připojila ho k [[Ruské impérium|Ruské říši]]. Byla zbudována vojensko-námořní infrastruktura přístavu [[Sevastopol]]. V letech 1853–1856 poloostrov těžce zasáhla krymská válka. Roku 1875 dorazila z [[Moskva|Moskvy]] do Sevastopolu železnice.
 === Sovětský svaz ===
-[[Soubor:Flag of the Crimean ASSR, 1938.png|thumb|200px|Vlajka Krymské ASSR]]
+[[Soubor:Bandera de la RASS de Crimea 1938.png|thumb|220px|Vlajka Krymské ASSR]]
 V průběhu [[Ruská občanská válka|ruské občanské války]] ([[1918]]–[[1925]]) byl Krym střediskem kontrarevoluce až do roku [[1921]], poté připojen k [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]], největší republice [[Sovětský svaz|SSSR]]; od října 1921 existoval v jejím rámci jakožto [[Krymská autonomní sovětská socialistická republika|Krymská autonomní SSR]].
 Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]], konkrétně v letech [[1941]]—[[1944]] byl okupován [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]; ještě před okupací byli z Krymu [[deportace|deportováni]] krymští [[Němci]]. V květnu 1944, po skončení okupace, byli Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, obviněni z [[kolaborace]] s nacisty a na Stalinův příkaz násilně deportováni do [[střední Asie]]; stejný osud potkali v červnu 1944 krymské [[Řekové|Řeky]], [[Arméni|Armény]] a [[Bulhary]]. Do svých domovů na Krymu se mohli vrátit až na konci 80. let. K 30. červnu [[1945]] pak byla [[autonomní republika]] zrušena a přeměněna v [[oblast]]; tato územní jednotka se v SSSR používala pro etnicky stejnorodá území.
 [[19. únor]]a [[1954]] byl z iniciativy [[Nikita Chruščov|N. S. Chruščova]] Krym vyňat z [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]] a administrativně přičleněn k [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] při příležitostí třístého výročí [[Perejaslavská rada|Perejaslavské rady]] — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy Krymské oblasti s Ukrajinskou SSR“. To bylo předzvěstí problémů, jež vyvstaly při [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu SSSR]], neboť na převážně ruskojazyčném Krymu existovaly a dosud existují separatistické tendence. Během sovětské éry se stal Krym hlavním rekreačním cílem SSSR, byla budována především turistická a dopravní infrastruktura, včetně [[Trolejbusová doprava v Simferopolu, Aluště a Jaltě|nejdelší trolejbusové trati světa]].
 === Autonomní republika Krym a město Sevastopol ===
-[[Soubor:Flag of Crimea.png|thumb|200px|Vlajka Autonomní republiky Krym]]
+[[Soubor:Flag of Crimea.png|thumb|220px|Vlajka Autonomní republiky Krym]]
 [[12. únor]]a [[1991]] pak byla na základě referenda vytvořena '''[[Autonomní republika Krym]]''', která se o několik měsíců později stala součástí nezávislé Ukrajiny.
 Přístav [[Sevastopol]] má vlastní správu a spolu s Kyjevem je administrativní jednotkou podléhající přímo ukrajinské vládě. Do roku [[1994]] byl [[uzavřené město|uzavřeným městem]], kam neměli přístup cizinci. Roku [[1997]] byla rozdělena bývalá [[Sovětské námořnictvo|sovětská černomořská flotila]], kotvící v Sevastopolu, na ruskou a ukrajinskou část. Sevastopolská námořní základna byla současně na 20 let pronajata Rusku.
@@ Řádka 30: / Řádka 30: @@
 Na Krymském poloostrově žije přibližně 2 300 000 obyvatel, z nich je okolo 58 % [[Rusové|ruské]] národnosti, 24 % [[Ukrajinci|ukrajinské]] a 13 % [[Krymští Tataři|krymskotatarské]], převážně užívaným jazykem je [[ruština]]. Mezi největší krymská města patří [[Simferopol]], ležící přibližně ve střední části, a [[Sevastopol]] v jihozápadní části (obě města mají přibližně 340&nbsp;000 obyvatel); dále pak [[Kerč]] na východním okraji poloostrova či [[Jevpatorija]] na západním pobřeží.
 === Města nad 10 000 obyvatel ===
-[[Soubor:Базилика и храм св Владимира.jpg|thumb|200px|Ruiny antického města Chersonésos a chrám Sv. Vladimíra u dnešního Sevastopolu]]
+[[Soubor:Базилика и храм св Владимира.jpg|thumb|220px|Ruiny antického města Chersonésos a chrám Sv.&nbsp;Vladimíra u&nbsp;dnešního Sevastopolu]]
 Následující tabulka podává přehled větších měst na Krymu. Města se statutem republikového významu jsou vyznačena tučně; stejně tak Sevastopol, který administrativně není součástí Krymské republiky. Na rozdíl od ostatních ukrajinských [[oblast]]í uvádíme u jmen měst přednostně [[ruština|ruský]] název, neboť užívání ruštiny – druhého oficiálního jazyka Krymské republiky - zde výrazně převažuje.
 {| class="wikitable"