V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Moskevská oblast

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 19: Řádka 19:
| předvolba =  
| předvolba =  
| čas = +3
| čas = +3
-
  }}
+
  }}'''Moskevská oblast''' ([[ruština|rusky]] ''Моско́вская о́бласть''), nebo také '''Podmoskovje''' ([[ruština|rusky]]  
-
'''Moskevská oblast''' ([[ruština|rusky]] ''Моско́вская о́бласть''), nebo také '''Podmoskovje''' ([[ruština|rusky]]  
+
''Подмоско́вье'') je druhá nejhustěji obydlená oblast [[Rusko|Ruska]] (první je [[Moskva]]). Na ploše 45&nbsp;800 km<sup>2</sup> (bez plochy Moskvy) zde žije 6&nbsp;672&nbsp;773 lidí (stav [[2008]]).
-
''Подмоско́вье'') je druhá nejhustěji obydlená oblast [[Rusko|Ruska]] (první je [[Moskva]]). Na ploše 45&nbsp;800 km² (bez plochy Moskvy) zde žije 6&nbsp;672&nbsp;773 lidí (stav [[2008]]). Oblast se nachází v [[Centrální federální okruh|Centrální federálním okruhu]] a jejím správním střediskem je [[Moskva]], která je v současnosti samostatným subjektem [[Ruská federace|Ruské federace]].
+
 
 +
Oblast se nachází v [[Centrální federální okruh|Centrální federálním okruhu]] a jejím správním střediskem je [[Moskva]], která je v současnosti samostatným subjektem [[Rusko|Ruské federace]].
Nachází se ve středu [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]], mezi řekami [[Oka (přítok Volhy)|Oka]] a [[Volha]].
Nachází se ve středu [[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]], mezi řekami [[Oka (přítok Volhy)|Oka]] a [[Volha]].
Oblast sousedí s na severu s [[Tverská oblast|Tverskou]], na severovýchodě s [[Jaroslavská oblast|Jaroslavskou]], na východě s [[Vladimirská oblast|Vladimirskou]], na jihovýchodě s [[Rjazaňská oblast|Rjazaňskou]], na jihu s [[Tulská oblast|Tulskou]], na jihozápadě s [[Kalužská oblast|Kalužskou]] a na západě se [[Smolenská oblast|Smolenskou oblastí]].  
Oblast sousedí s na severu s [[Tverská oblast|Tverskou]], na severovýchodě s [[Jaroslavská oblast|Jaroslavskou]], na východě s [[Vladimirská oblast|Vladimirskou]], na jihovýchodě s [[Rjazaňská oblast|Rjazaňskou]], na jihu s [[Tulská oblast|Tulskou]], na jihozápadě s [[Kalužská oblast|Kalužskou]] a na západě se [[Smolenská oblast|Smolenskou oblastí]].  
Řádka 27: Řádka 28:
== Historie ==
== Historie ==
Oblast byla založena [[14. leden|14. ledna]] [[1929]], během správní přestavby země, jako součást [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republiky]], vrámci [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], jako '''Centralnopromyšlennaja oblasť''' (''Центральнопромышленная область'').  
Oblast byla založena [[14. leden|14. ledna]] [[1929]], během správní přestavby země, jako součást [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republiky]], vrámci [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], jako '''Centralnopromyšlennaja oblasť''' (''Центральнопромышленная область'').  
-
Vznikla sloučením tehdejších [[Gubernie Ruského impéria|Gubernií]] (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených [[Petr Veliký|Petrem Velikým]] roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od [[3. červen|3. června]] 1929. V září [[1937]] byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast. Tyto hranice zůstaly dodnes.
+
Vznikla sloučením tehdejších [[Gubernie Ruského impéria|Gubernií]] (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od [[3. červen|3. června]] 1929. V září [[1937]] byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast. Tyto hranice zůstaly dodnes.
== Obyvatelstvo ==
== Obyvatelstvo ==
Hlavní etnika (stav [[2002]]):
Hlavní etnika (stav [[2002]]):
Řádka 48: Řádka 49:
== Reference ==
== Reference ==
-
{{Commonscat|Moscow Oblast}}
+
{{Commonscat|Moscow Oblast}}{{Města v Moskevské oblasti}}{{Rusko}}{{Článek z Wikipedie}}
-
{{Rusko}}
+
[[Kategorie:Moskevská oblast| ]]
-
 
+
-
[[Kategorie:Moskevská oblast]]
+
[[Kategorie:Ruské oblasti]]
[[Kategorie:Ruské oblasti]]
-
 
-
 
-
{{Článek z Wikipedie}}
 

Aktuální verze z 25. 3. 2024, 18:42

Moskevská oblast (rusky Моско́вская о́бласть), nebo také Podmoskovje (rusky Подмоско́вье) je druhá nejhustěji obydlená oblast Ruska (první je Moskva). Na ploše 45 800 km2 (bez plochy Moskvy) zde žije 6 672 773 lidí (stav 2008).

Oblast se nachází v Centrální federálním okruhu a jejím správním střediskem je Moskva, která je v současnosti samostatným subjektem Ruské federace. Nachází se ve středu Východoevropské roviny, mezi řekami Oka a Volha. Oblast sousedí s na severu s Tverskou, na severovýchodě s Jaroslavskou, na východě s Vladimirskou, na jihovýchodě s Rjazaňskou, na jihu s Tulskou, na jihozápadě s Kalužskou a na západě se Smolenskou oblastí. Moskevská oblast je výzamným centrem průmyslu. Je centrem metalurgie, strojního, potravinářského, energetického a chemického průmyslu. Nacházejí se zde také ropné rafinérie.

Historie

Oblast byla založena 14. ledna 1929, během správní přestavby země, jako součást Ruské sovětské federativní socialistické republiky, vrámci Sovětského svazu, jako Centralnopromyšlennaja oblasť (Центральнопромышленная область). Vznikla sloučením tehdejších Gubernií (Moskevské, Rjazanské, Tulské, Tverské a části Kalužské), založených Petrem Velikým roku 1708. Název Moskevská oblast nese až od 3. června 1929. V září 1937 byla oblast zpět rozdělena na Moskevskou, Rjazanskou a Tulskou oblast. Tyto hranice zůstaly dodnes.

Obyvatelstvo

Hlavní etnika (stav 2002):

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moskevská oblast
Města v Moskevské oblasti

ApralevkaBalašichaBronnicyČernogolovkaČechovDědovskDmitrovDolgoprudnyjDomodědovoDreznaDubnaDzeržinskijElektrogorsk
ElektrostalElektrougliFrjazinoGolicynoChimkiChoťkovoIstraIvantějevkaJachromaJegorjevskKaširaKlinKolomnaKoroljovKotělniki
KrasnoarmejskKrasnogorskKrasnozavodskKrasnoznamenskKubinkaKurovskojeLikino-DuljovoLobnjaLosino-PetrovskijLuchovicyLytkarino
LjubercyMožajskMytiščiNaro-FominskNoginskOdincovoOrechovo-ZujevoOžereljeOzjoryPavlovskij PosadPeresvetPodolskProtvino
PuščinoPuškinoRamenskojeReutovRošalRuzaSergijev PosadSerpuchovSolněčnogorskStaraja KupavnaStupinoŠaturaŠčolkovo
TaldomVerejaVidnojeVolokolamskVoskresenskVysokovskZarajskZvenigorodŽukovskij

Rusko – Россия – (RUS)
Republiky Ruské federace

Adygejsko (Majkop) • Altajsko (Gorno-Altajsk) • Baškortostán (Ufa) • Burjatsko (Ulan-Ude) • Čečensko (Groznyj) • Čuvašsko (Čeboksary) • Dagestán (Machačkala) • Chakasie (Abakan) • Ingušsko (Magas) • Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) • Kalmycko (Elista) • Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) • Karélie (Petrozavodsk) • Komi (Syktyvkar) • Krym (Simferopol) • Marijsko (Joškar-Ola) • Mordvinsko (Saransk) • Sacha (Jakutsk) • Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) • Tatarstán (Kazaň) • Tuva (Kyzyl) • Udmurtsko (Iževsk)

Federální města Ruské federace

Moskva • Petrohrad • Sevastopol

Kraje Ruské federace

Altajský (Barnaul) • Chabarovský (Chabarovsk) • Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) • Krasnodarský (Krasnodar) • Krasnojarský (Krasnojarsk) •
Permský (Perm) • Přímořský (Vladivostok) • Stavropolský (Stavropol) • Zabajkalský (Čita)

Oblasti

Amurská (Blagověščensk) • Archangelská (Archangelsk) • Astrachaňská (Astrachaň) • Bělgorodská (Bělgorod) • Brjanská (Brjansk) • Čeljabinská (Čeljabinsk) • Irkutská (Irkutsk) • Ivanovská (Ivanovo) • Jaroslavská (Jaroslavl) • Kaliningradská (Kaliningrad) • Kalužská (Kaluga) • Kemerovská (Kemerovo) • Kirovská (Kirov) • Kostromská (Kostroma) • Kurganská (Kurgan) • Kurská (Kursk) • Leningradská (Petrohrad) • Lipecká (Lipeck) • Magadanská (Magadan) • Moskevská (Moskva) • Murmanská (Murmansk) • Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) • Novgorodská (Veliký Novgorod) • Novosibirská (Novosibirsk) • Omská (Omsk) • Orelská (Orel) • Orenburská (Orenburg) • Penzenská (Penza) • Pskovská (Pskov) • Rjazaňská (Rjazaň) • Rostovská (Rostov na Donu) • Sachalinská (Južno-Sachalinsk) • Samarská (Samara) • Saratovská (Saratov) • Smolenská (Smolensk) • Sverdlovská (Jekatěrinburg) • Tambovská (Tambov) • Tomská (Tomsk) • Tverská (Tver) • Tulská (Tula) • Ťumeňská (Ťumeň) • Uljanovská (Uljanovsk) • Vladimirská (Vladimir) • Volgogradská (Volgograd) • Vologdská (Vologda) • Voroněžská (Voroněž)

Autonomní okruhy Ruské federace

Čukotský (Anadyr) • Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) • Jamalo-něnecký (Salechard) • Něnecký (Narjan-Mar)