Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv

Z Multimediaexpo.cz

Verze z 11. 9. 2013, 12:05; Sysop (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Zde je archiv článků DNE pro rok 2013, které již byly zveřejněné na hlavní stránce (aby nedocházelo k častému opakování).

Všechny články se vkládají pomocí šablon.

Další staré články pro rok 2012 najdete v archivu : Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv/2012
Další staré články pro rok 2011 najdete v archivu : Multimediaexpo.cz:Článek dne/Archiv/2011
Další staré články pro rok 2010 najdete v archivu : Multimediaexpo.cz:Článek týdne/Archiv/2010
Další staré články pro rok 2009 najdete v archivu : Multimediaexpo.cz:Článek týdne/Archiv/2009
Další staré články pro rok 2008 najdete v archivu : Multimediaexpo.cz:Článek týdne/Archiv/2008
Další staré články pro rok 2007 najdete v archivu : Multimediaexpo.cz:Článek týdne/Archiv/2007

Faye Dunaway (* 14. ledna 1941) je americká herečka oceněná Zlatým glóbem, cenou Emmy a Oscarem pro herečku v hlavní roli za film Síť (1976), poté co již předtím získala dvě oscarové nominace za kritikou kladně přijaté snímky Bonnie a Clyde (1967) a Čínská čtvrť (1974).

Narodila se na Floridě matce v domácnosti Grace Aprilové (rozené Smithová) a armádnímu úředníkovi Johnu MacDowellovi Dunawayovi. První filmovou příležitost získala ve snímku Hurry Sundown (1967). Ve stejném roce přijala jednu ze svých nejvýznamnějších rolí, když ztvárnila přitažlivou vražedkyni Bonnie Parkerovou ve filmu Bonnie a Clyde (1967), za kterou byla nominována na Oscara. Film jí také zajistil pozici sex-symbolu. Následujícího roku se objevila spolu se Stevem McQueenem v kriminálním dramatu Případ Thomase Crowna (1968) v roce 1969 v Tiché dohodě režiséra Kazana. Arthur Penn si jí vybral do antiwesternu Malý velký Muž (1970), následně si zahrála roli intrikánky Milady DeWinterové v adaptaci Tři mušketýři (1973), objevila se v katastrofickém Skleněném pekle (1974), po boku Jacka Nicholsona v Čínské čtvrti (1974) a Roberta Redforda ve snímku Tři dny Kondora (1975). Roku 2001 se ujala režie a hlavní role v krátkém osmnáctiminutovém filmu Yellow bird dle předlohy Tennesseeho Williamse.

Byla dvakrát vdaná, poprvé za zpěváka Petera Wolfa (1974–79) a podruhé za britského fotografa Terryho O'Neilla (1984–87), se kterým má jedno dítě Liama O'Neilla (nar. 1980). V roce 2003 však její bývalý manžel prohlásil, že Liam není vlastní, ale adoptované dítě.

2. října 1996 získala hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

80. článek dne...(do 18. ledna 2013)

Pustý hrad nebo Starý Zvolen je hradní komplex v katastrálním území města Zvolen nad soutokem Hronu a Slatiny v nadmořské výšce 475–571 m.n.m. Skládá se ze dvou hradních komplexů: Dolního a Horního hradu. Mezi nimi se nachází spojovací část dlouhá téměř 400 metrů, kterou v části u Dolním hradu tvoří 206 metrů dlouhá zeď. Rozloha Pustého hradu je 7,6 ha.

Ačkoliv jde o ruinu, ve srovnání s jinými evropskými, ale i světovými hrady vystavěnými na vrcholcích, je pravděpodobně největší (syrský Krak des Chevaliers má rozlohu cca 2,7 ha a přitom jde spíše o pevnost než klasický hrad).

Dlouholetý archeologický výzkum Václava Hanuliaka na Horním hradě (v letech 1992–2008) jednoznačně dokázal existenci staršího pravěkého kamenozemního valu, na kterém byla postavena středověká hradba. V zásypu valu se našel střepinový materiál především z pozdní doby bronzové. Kromě nálezů lužické kultury se zde našly i střepy kyjatické kultury. Strategické postavení kopce bylo využito i v pozdní době kamenné. Svědčí o tom nálezy Bádenské kultury. Dávné osídlení dokládají spony a keramika z doby laténské. Na severozápadním svahu Horního Pustého hradu se v roce 1944 našel poklad předmětů z doby bronzové.

První sezóna výzkumu na Dolním hradě v roce 2009 prokázala existenci staršího pravěkého valu pod západní linií jeho středověkého opevnění. Původně měl kamenozemní konstrukci a v jeho zásypu se nachází keramika výhradně z pozdní doby kamenné. Na nádvoří Dolního hradu jsou potvrzeny nálezy i z mladší a pozdní doby bronzové.

Nejstarší středověkou stavbou na Pustém hradě je věž královského komitátního hradu z 12. století. Spolu s příslušejícím opevněním se nachází na nejvyšším místě hradního kopce – na kótě 571 m.n.m. Nejstarší zprávu o Zvolenském (Pustém) hradě obsahuje vyprávěcí pramen zvaný Gesta Hungarorum (Činy Maďarů), napsaný na počátku 13. století. Zánik hradu se datuje do poloviny 15. století.

81. článek dne...(do 28. ledna 2013)

Miloš Zeman je český politik, ekonom, prognostik a zvolený prezident České republiky. Úřadu se ujme složením slibu 8. března 2013.

V období 1993–2001 působil jako předseda České strany sociálně demokratické. V letech 1996–1998 zastával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a následující čtyři roky byl předsedou sociálnědemokratické vlády menšinového charakteru, jejíž existence byla umožněna na základě tzv. „opoziční smlouvy“ s Občanskou demokratickou stranou.

Po neúspěšné kandidatuře na prezidenta České republiky v roce 2003 odešel na sedm let z politiky. V březnu 2010 se stal předsedou nově založené Strany Práv Občanů ZEMANOVCI. Na funkci rezignoval po parlamentních volbách 2010, ve kterých se strana nedostala do sněmovny.

V přímé volbě prezidenta České republiky v roce 2013 byl zvolen třetím prezidentem České republiky. První kolo vyhrál se ziskem 24,21 % platných hlasů a v rozhodujícím druhém kole porazil ministra zahraničí Karla Schwarzenberga se ziskem 54,80 % platných hlasů. Stal se zároveň historicky prvním prezidentem zvoleným přímou volbou.

Vystudoval střední ekonomickou školu a Vysokou školu ekonomickou v Praze roku 1969 (řádné studium mu zpočátku nebylo z politických důvodů umožněno). Získal vědeckou hodnost kandidáta ekonomických věd (CSc.). Během Pražského jara (1968) vstoupil do KSČ, ze které byl vyloučen v roce 1970. Pak pracoval jako prognostik v několika organizacích, ze kterých byl buď vyloučen, nebo byly celé organizace rozpuštěny.

V srpnu 1989 vyšel jeho článek Prognostika a přestavba v Technickém magazínu, ve kterém na základě vědeckých poznatků kritizoval tehdejší režim. Tento článek byl tehdy nejotevřenějším „oficiálně“ vydaným projevem proti politice komunistické strany.

82. článek dne...(do 30. ledna 2013)

Phil Collins (* 30. ledna 1951) je anglický zpěvák, držitel prestižních cen Grammy a Oscar, který se nejvíce proslavil jako lídr hudební skupiny Genesis.

Jeho písně se nejčastěji týkají ztracené lásky, mezi nejznámější patří Another Day in Paradise, In the Air Tonight nebo Sussudio. Obrovskou popularitu si získal už jako člen Genesis, kterou dokázal poté zužitkovat i coby sólový zpěvák.

Collins začal svou profesionální hudební kariéru jako bubeník s rockovou skupinou Flaming Youth poté pokračoval v mnohem slavnější skupině Genesis. V Genesis dělal Collins původně jen hlasový doprovod Peteru Gabrielovi, ale po Gabrielově odchodu v roce 1975 se právě Collins stal hlavním zpěvákem. Po čase rozběhl společně s účinkováním ve skupině i svou sólovu kariéru, čímž dopomohl Genesis k větším úspěchům. Coby sólový zpěvák prodal více než 100 milionů kusů nahrávek.

V roce 1970 Collins odpověděl na inzerát v novinách, kde hledali bubeníka citlivého na akustickou hudbu. Tento inzerát si podala skupina Genesis, která ztratila už třetího bubeníka v rozmezí vydání dvou alb. Zkoušku absolvoval v domě Petera Gabriela. Musel se naučit songy ze druhého alba Genesis Trespass vydané v roce 1970, aby s nimi mohl absolvovat koncerty. Proto Collins chodil na každou zkoušku a songy se naučil zpaměti a díky svému systému je zahrál výtečně.

Po roce vydal se skupinou album nazvané Nursery Cryme. Ačkoli jeho role byla bubenického rázu, příležitostně pomáhal s vokály Peteru Gabrielovi. V roce 1975 vydali album a názvem The Lamb Lies Down on Broadway. V tomto roce opustil Peter Gabriel skupinu s cílem sólové kariéry. Genesis se snažili najít za Gabriela náhradu, ale nikdo neuspěl, proto se rozhodli k řešení, aby se právě Collins stal hlavním zpěvákem.

První album nazpívané pouze Collinsem vydali v roce 1976 a jmenovalo se A Trick of the Tail. A ihned se ujalo vedení v americké albové hitparádě. V Británii dosáhlo 3. místa...

83. článek dne...(do 6. února 2013)

W. Axl Rose (* 6. února 1962) je americký hard rockový zpěvák.

Axl vyrůstal v rodině, která se striktně řídila podle Bible. Měl těžké dětství. Tvrdá disciplína a výchova podle Bible jej vedla ke vzpouře proti celé společnosti. Kvůli bouřlivému dospívání a matčině neochotě opustit násilníka Baileyho má Axl vážné potíže se ženami.

Rose projevoval velký zájem o hudbu, zpíval v místním kostele a učil se hrát na klavír. Založil skupinu nazvanou Axl. Jméno skupiny považoval za vlastní a zákonně si osvojil jméno Axl. Během celého mládí měl Axl problémy s policií, byl zatčen více než dvacetkrát a obžalován z činů jako opilost na veřejnoti a napadnutí. V Lafayette se ho pokoušeli zavřit jako notorického kriminálníka a na radu jeho právníka Axl opustil město a odešel do Los Angeles, kde se na začátku 80. let chtěl prosadit v rockové hudbě. Znovu se zde setkává s blízkými přáteli z dětství, mezi kterými je i bývalý člen kapely Axl Izzy Stradlin.

V roce 1986 podepsali Guns N' Roses smlouvu s Geffen Records a v roce 1987 vydali své debutové album Appetite for Destruction. Album ihned úspěch nezaznamenalo a slavným se stalo až po vypuštění několika singlů jako „Welcome to the Jungle“, „Paradise City“ a „Sweet Child O' Mine“.

Ačkoliv byl debut Guns N' Roses úspěšný, brzy se také neblaze proslavili svým divokým způsobem života a užíváním velkého množství drog. Následovaly zrušené koncerty a začaly se šířit fámy o rozpadu kapely. Axl byl v souvislosti s vydáním alba G N' R Lies označován za rasistu. Axl toto obvinění popíral a na MTV Video Music Awards vystoupil spolu s Eltonem Johnem při písni „November Rain“.

84. článek dne...(do 12. února 2013)

Lockheed AC-130 představuje speciální letoun palebné podpory. Jedná se o těžce vyzbrojenou modifikaci transportního letounu Lockheed C-130 Hercules. Je společně vyráběn firmami Boeing a Lockheed Corporation.

Letadla palebné podpory řady AC-130 vznikla v průběhu vietnamské války s přihlédnutím k specifickým podmínkám tohoto bojiště. Jejich hlavním úkolem bylo vyhledávání a ničení pozemních plošných cílů palbou mohutné výzbroje hlavňových zbraní soustředěných na jednom boku. Tyto letouny měly velmi dlouhou vytrvalost, masivní množství munice a velkou palebnou sílu.

Protože však představovaly velmi snadný cíl, mohly být použity jen proti cílům se slabou protileteckou obranou. První létající „bitevní lodi“ AC-130A byly vyzbrojeny 4 šestihlavňovými kulomety M134 ráže 7,62 mm a stejným počtem šestihlavňových kanonů M61 Vulcan ráže 20 mm. Následující verze AC-130E a AC-130H dostaly výzbroj výrazně účinnější.

Až na dva Vulcany bylo ostatních šest zbraní nahrazeno automatickým kanónem ráže 40 mm a upravenou armádní houfnicí ráže 105 mm. Rovněž byl upraven systém pro vyhledávání cílů a řízení palby, který mimo jiné obsahuje infračervený senzor, kameru pro nízkou intenzitu osvětlení a detektor elektromagnetického vyzařování. Stroje AC-130H byly nasazeny při podpoře invaze na Grenadu v roce 1983 a tento letoun byl například použit k podpoře spojeneckých pozemních vojsk proti irácké armádě při bitvě o saúdskoarabské pohraniční město Al-Kafči ve druhé válce v Perském zálivu.

Protože se v praxi obecně potvrdila vysoká palebná síla a relativně dobrá přesnost střelby letounů AC-130, rozhodlo se velení amerického vojenského letectva starší verze těchto strojů modernizovat.

Hlavním důvodem byl dost zastaralý střelecký i navigační systém, jehož technologická úroveň odpovídá polovině 60. let. Celou modernizaci dostala na starost firma Rockwell. K zahájení vývoje došlo v červenci 1987, první prototyp vzlétl 20. prosince 1990. Za základ nové verze označené jako AC-130U byl vzat drak letounu C-130H, do kterého je zabudován nový systém pro vyhledávání cílů a komplexní řízení palby. Díky němu může AC-130U, na rozdíl od staršího AC-130H, vést mířenou palbu i za špatného počasí.

85. článek dne...(do 14. února 2013)