Výsledky hledání

...byl_video_nuage.aspx</ref>. Byly těžce kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, [[Bělorusko|Běloruska]] a&nbsp;[[Rusko|Ruska]], což si vyžádalo evaku ... kontaminaci [[Bělorusko|Běloruska]], [[Rusko|Ruska]] a&nbsp;[[Ukrajina|Ukrajiny]] radioaktivním ¹³⁷[[Cesium|Cs]].]]

...Żytomierz'') je historické město ležící na severozápadě [[Ukrajina|Ukrajiny]] na řece [[Teteriv]], zhruba 130&nbsp;km západně od [[Kyjev]]a; je stř == Dějiny ==

[[Soubor:Liberation of Ukraine.jpg|thumb|220px|Osvobození pravobřežní Ukrajiny zima 1943-jaro 1944]] ...armáda]] od německých okupantů velkou část pravobřežní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. V průběhu operace dobyla 1. a 4. tanková armáda města [[Radomyšl (

...nebo přinejmenším polsky rozumí – v západních částech [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]], částečně i na [[Litva|Litvě]]. | titul = Říše slova. Jazykové dějiny světa

== Dějiny == {{Hlavní článek|Dějiny Česka}}

| rozloha = 8097 km²<br /> 24. místo v rámci Ukrajiny | obyvatel = 904&nbsp;423 ([[2006]])<br /> 24. místo v rámci Ukrajiny

...porožje) je průmyslové [[město]] ležící na jihovýchodě [[Ukrajina|Ukrajiny]], středisko [[Záporožská oblast|Záporožské oblasti]]. Je známé je == Dějiny ==

| rozloha = 20&nbsp;143 km²<br /> 23. místo v rámci Ukrajiny | obyvatel = 1&nbsp;241&nbsp;887 ([[2006]])<br /> 17. místo v rámci Ukrajiny

...emí Koruny české]].<ref>[[Josef Janáček|JANÁČEK, Josef]]. ''České dějiny I. Doba předbělohorská. Kniha I, díl I''. 1.&nbsp;vyd. Praha: Academia, ...em [[Sovětský svaz|Sovětskému svazu]] (hlavně ze západní [[Ukrajina|Ukrajiny]], ze [[Lvov]]a a okolí).

[[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]]

== Dějiny == ...iny]] se střední a jihovýchodní Evropou a zároveň spojení západní Ukrajiny s Kyjevem a východními částmi země. Vinnycja má denně přímé žele

...e 20. letech [[20. století]], které hlásalo ideu samostatné [[Ukrajina|Ukrajiny]], nezávislé&nbsp;na&nbsp;[[Polsko|Polsku]] a [[Sovětský svaz|SSSR]]. ... organizace, hájící zájmy všech Ukrajinců a vytvoření samostatné Ukrajiny. Do čela '''Organizace ukrajinských nacionalistů''' (OUN), byl postaven

...ww.ceskenoviny.cz/prilohy/ukrajina/index_img.php?id=16115 Mapa rozdělení Ukrajiny] [[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]]

Jak správně Sověti předpokládali, část německých sil z Ukrajiny byla přemístěna na pomoc obraně v Bělorusku. Dne 13. července proto z [[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]

...]), na [[Moskva|Moskvu]] ([[Skupina armád Střed]]) a do nitra [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Skupina armád Jih]]). Ve zpětném pohledu je zřejmé, že se jednal Po dobytí Ukrajiny byla hlavní prioritou německé armády dobytí Moskvy, přičemž byly st

| rozloha = 33&nbsp;310 km²<br /> 1. místo v rámci Ukrajiny | obyvatel = 2&nbsp;387&nbsp;543 ([[2006]])<br /> 7. místo v rámci Ukrajiny

...zczyzna přistěhovalci německé národnosti z [[Besarábie]], [[Ukrajina|Ukrajiny]], [[Bosna a Hercegovina|Bosny]], [[Srbsko|Srbska]] a ze [[Sovětský svaz| [[Kategorie:Dějiny Polska během druhé světové války]]

...}; {{vjazyce2|la|''Novogardia Severiae''}}) je město na severu [[Ukrajina|Ukrajiny]], asi 270 km severovýchodně od [[Kyjev]]a, 45&nbsp;km od hranic s [[Rusk Dějiny města sahají do 10. století, první písemná zmínka pochází z roku 1

..., [[Litva]], část [[Lotyšsko|Lotyšska]] a západ nynější [[Ukrajina|Ukrajiny]]) i před socialismem, tehdy se používal polský pojem ''miasteczko'' (r [[Kategorie:Právní dějiny]]

{{Hlavní článek|Dějiny Moldavska}} ...zemí dnešní Moldávie, a na části [[Rumunsko|Rumunska]] a [[Ukrajina|Ukrajiny]].

[[Kategorie:Dějiny Moldavska]] [[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]]

...á je na mapě vyznačena žlutě, zahrnuje území dnešního Moldavska, Ukrajiny a Rumunska. Zbytek rumunského území je vyznačen modře. Současná hran ...je součástí [[Rumunsko|Rumunska]], [[Moldavsko|Moldavska]] a [[Ukrajina|Ukrajiny]].

...muni.cz/predmety/predmet.pl?kod=HIA109u;fakulta=1421;obdobi= obor Moderní dějiny - 19. a 20. století]</ref>. Ve Francii se nedlouho po revoluci ustanovil [ ...mecku. Pod záminkou rozšíření německého životního prostoru tak [[dějiny Německa#Třetí říše (1933 – 1945)|hitlerovské Německo]] (známé v

| pojem.vyšší.celek = [[Administrativní dělení Ukrajiny|oblast]] ==Dějiny==

| pojem.vyšší.celek = [[Administrativní dělení Ukrajiny|oblast]] == Dějiny ==

[[Kategorie:Dějiny Rakouska-Uherska]] [[Kategorie:Dějiny Česka]]

* Modrá symbolizovala dnešní území [[Ukrajina|Ukrajiny]] (tzv. Malé Rusko, [[ruština|rusky]]: ''Малая Русь'', ''Мал� * [[Dějiny Ruska]]

{{hlavní článek|Dějiny Ruska}} ...í patřilo získání [[Levobřežní Ukrajina|levobřežní]] [[Ukrajina|Ukrajiny]] (Malá Rus) a její následné postupné připojení k Rusku jako guberni

== Dějiny == : ''Související informace lze nalézt také v článku:'' [[Dějiny Ruska]]

...h kontrole. Vláda byla slabá, ze západu postupovala do nitra [[Ukrajina|Ukrajiny]] německá armáda spolu s Rakušany, oblasti s neruským obyvatelstvem se ...o do ruského území a obsadila většinu běloruských krajů a polovinu Ukrajiny včetně [[Kyjev]]a. Tam vznikl loutkový stát [[Ukrajinská lidová repub

== Dějiny == ...odmítali. Stejný postoj zaujal i při papežově návštěvě [[Ukrajina|Ukrajiny]] roku [[2001]], kterou mu však svou pravomocí znemožnit nemohl. Po pape

... [[dialekt|dialekty]] ruského jazyka. Například v ruských provinciích Ukrajiny byla ukrajinština zakázána v rámci vyučovacího procesu a také v rám [[Kategorie:Dějiny Běloruska]]

[[Kategorie:Dějiny Československa]] [[Kategorie:Dějiny Maďarska]]

{{Podrobně|Dějiny Polska}} ...Citace monografie|příjmení=Fasora|jméno=Lukáš|odkaz na autora=|titul=Dějiny Polska v meziválečném období|vydání=|místo=Brno|vydavatel=CERM|rok=1

...łtawa) je město ležící mírně na severovýchod od středu [[Ukrajina|Ukrajiny]], zhruba 350&nbsp;km východně od [[Kyjev]]a. Protéká jím řeka [[Vors == Dějiny ==

... světové války]] označoval mnohem větší území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Podolí (region)|Podolí]]), kam byli odsouváni rumunští [[Židé]] == Dějiny ==

[[Soubor:Ukraine-Podiliya.png|thumb|250px|Podolí na mapě dnešní Ukrajiny]] Rozkládá se na jihozápadě dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a zasahuje i do severního [[Moldavsko|Moldavska]]. Protékají jím řek

==Název a dějiny== [[Kategorie:Geografie Ukrajiny]]

| genitiv = Ukrajiny | článek o znaku = Státní znak Ukrajiny

...zko k Česku, [[Dějiny Slovenska|dějiny této země]] se neshodují s [[Dějiny Česka|českými]]. Slověni (pozdější Slováci) na rozdíl od Čechů n == Dějiny ==

{{Hlavní článek|Dějiny Bulharska}} ...Valašska a je pleněno nájezdnými kmeny z oblastí dnešní Moldávie a Ukrajiny. Říše zaniká v roce&nbsp;1018, kdy je Bulharsko začleněno do Byzantsk

[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]] [[Kategorie:Dějiny Ruska]]

...940]]), kdy rumunský stát dosáhl největšího územního rozmachu ve [[Dějiny Rumunska|své historii]]: Jeho rozloha tehdy dosahovala 295&nbsp;649&nbsp;[ ...p okolo [[Chotyn|Chotimi]] a jižní [[Budžak]] je součástí [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Celá severovýchodní hranice Velkého Rumunska probíhala po [[Dněstr

[[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]] [[Kategorie:Dějiny Krymu]]

...] a ukrajinskou kulturu, [[ukrajinská literatura|literaturu]] a [[dějiny Ukrajiny|historii]], ...tu''' ([[filosofie]], [[historie]], [[estetika]], [[literární věda]], [[dějiny umění]], [[teologie]], [[hudba]])

...ng|24px|Užití vlajky]][[Soubor:FIAV normal.png|24px|Zlevadoprava]]Vlajka Ukrajiny <br />Poměr stran 2:3]] ...ití vlajky]][[Soubor:FIAV normal.png|24px|Zlevadoprava]]Námořní vlajka Ukrajiny <br />Poměr stran: 2:3]]

... dnes v [[Malopolské vojvodství|Malopolském vojvodství]]), [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Podkarpatská Rus]]), [[Srbsko|Srbska]] ([[Banát]] a [[Bačka]] – d == Dějiny Uher ==

... severního [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Zakarpatská Ukrajina|Zakarpatské Ukrajiny]]. Avšak tento symbol nikdy nebyl oficiálně přijat za znak Horních Uhe * [[Dějiny Maďarska]]

... severního [[Maďarsko|Maďarska]] a [[Zakarpatská Ukrajina|Zakarpatské Ukrajiny]]. Avšak tento symbol nikdy nebyl oficiálně přijat za znak Horních Uhe * [[Dějiny Slovenska]]

'''Státní znak [[Ukrajina|Ukrajiny]]''', tzv. '''tryzub''' ({{cizojazyčně|uk|тризуб}} – ''trojzubec' ...andinávie|skandinávských]] předcích. Poprvé se na území [[Ukrajina|Ukrajiny]] objevuje na zlatých a stříbrných mincích ražených právě za [[Vl

== Dějiny Sovětského svazu == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Sovětského svazu]]

...sto]] [[Krym|Autonomní republiky Krym]], která je součástí [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Leží přibližně uprostřed poloostrova [[Krym]]u na řece [[Salgir]] == Dějiny ==

== Dějiny == [[Kategorie:Administrativní dělení Ukrajiny]]

== Dějiny == ...er se stal součástí SSSR ([[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]], dnešní Ukrajiny) a jih zůstal Rumunsku.

...lehlé okresy Moldavska, tzv. [[Gagauzsko]]. Od [[Oděsa|Oděsy]] a zbytku Ukrajiny jej dělí [[Dněsterský liman]]. == Dějiny ==

...prosince]] [[1943]] na obou březích řeky [[Dněpr]] na území dnešní Ukrajiny. Bitva probíhala na frontě dlouhé 1700 km. Po čtyřech měsících boj� ...ozený [[Kyjev]] a začalo osvobozování zbytku pravobřežní [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Bitva demonstrovala nejen vytrvalost, nenáročnost a odhodláni Rudé a

[[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]] [[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]

[[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]] [[Kategorie:Dějiny Německa]]

== Dějiny == {{Rumunská historická území}}{{Historické regiony Ukrajiny}}{{Článek z Wikipedie}}

| pojem.vyšší.celek = [[Administrativní dělení Ukrajiny|oblast]] == Dějiny ==

| pojem.vyšší.celek = [[Administrativní dělení Ukrajiny|oblast]] == Dějiny ==

... později ještě dále na území dnešního [[Rusko|Ruska]] a [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Zde se rozdělilo na řadu dílčích [[minhag]]ů, které se od sebe od ...kolik desítek tisíc Židů (v té době zhruba 40 % židovské populace Ukrajiny). Z této oblasti Židé emigrovali během 19. století do [[Spojené stát

...ké války]] (1917 - 1922) došlo na různých místech Ruska a [[Ukrajina|Ukrajiny]] k 887 pogromům s počtem židovských obětí mezi 70 - 250&nbsp;000. P� ... monografie | příjmení = Messadié | jméno = Gérald | titul = Obecné dějiny antisemitismu | rok = 2000 | vydavatel = Práh | místo = Praha | isbn = 80

== Dějiny anarchismu == ...istovala cca mezi léty [[1917]]-[[1921]] na východě dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]], kolem městečka [[Huljajpole]]. Anarchistická Ukrajina svobodných rol

| pojem.vyšší.celek = [[Administrativní dělení Ukrajiny|oblast]] == Dějiny ==

...í demokracie]] i odštěpeni se jí větší části<ref>Rupnik, Jacques: Dějiny Komunistické strany Československa (Praha: Academia, 2003; ISBN 80-200-09 ... strana Ruské federace|Ruské federace]], [[Komunistická strana Ukrajiny|Ukrajiny]], a dalších zemí bývalých sovětských republik, ale také komunistic

| titul = Soudruzi : Světové dějiny komunismu | titul = Soudruzi : Světové dějiny komunismu

...ea'') je historické město ležící v [[Halič]]i na západě [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Rozkládá se převážně na levém břehu řeky [[Prut (řeka)|Prut]]. == Dějiny a kultura ==

...e přístavní město na [[poloostrov]]ě [[Krym]]u, součásti [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Leží na jeho nejvýchodnějším výběžku na břehu [[Kerčský prů == Dějiny ==

== Dějiny == ...o 6 let později – po druhém [[dělení Polska]] – patřila většina Ukrajiny.

==== Kursk a osvobození Ukrajiny ==== ...atím pokračovalo osvobozování [[Pravobřežní Ukrajina|Pravobřežní Ukrajiny]], na němž se v rámci [[Žytomyrsko-berdyčevská operace|žytomyrsko-be

...lády zodpovídající za zemědělství), P. E. Šelest (první tajemník Ukrajiny), dřívější šéf [[KGB]] a Chruščovův favorit - A. N. Šeljepin, č [[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]]

..., rusky: Ки́ев, ''Kijev'') je hlavní a největší město [[Ukrajina|Ukrajiny]], správní středisko [[Kyjevská oblast|Kyjevské oblasti]]. Město lež == Dějiny města ==

...publika Krym]]''', samosprávné území, které je součástí [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Krym patřil v průběhu dějin mnoha mocnostem; do roku [[1991]] byl so ...tého výročí [[Perejaslavská rada|Perejaslavské rady]] — příklonu Ukrajiny k Ruské říši. Důvodem byly „blízké ekonomické a kulturní vztahy

== Dějiny == Dnes, kdy je poloostrov autonomní republikou v rámci [[Ukrajina|Ukrajiny]], žije na Krymu přibližně 270 000 Tatarů a tvoří pouhých 12 % obyv

...; Krivoj Rog je tak [[Seznam ukrajinských měst|8. největším]] městem Ukrajiny a zároveň jejím největším městem, jež není sídlem samostatné [[o == Název a dějiny ==

...ci bránili expanzi polských knížat a německých rytířů na území Ukrajiny. Poté, co Kateřina Veliká uzavřela s Poláky smlouvu o neútočení a s ...strachanské, Azovské, atd. Kubáňští kozáci pocházejí z [[Ukrajina|Ukrajiny]], kde se usídlili na dněperském ostrově [[Chortycja]] u [[Záporoží]

| pojem.vyšší.celek = [[Administrativní dělení Ukrajiny|oblast]] ...historický název: ''Isokrsteň'') je město na severozápadě [[Ukrajina|Ukrajiny]] v rovinaté krajině historického regionu [[Polesí (region)|Polesí]].

...oufnici a několik kusů lehkých zbraní.<ref>Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa, Naše vojsko, 1989</ref> [[Kategorie:Dějiny Ukrajiny]]

Dějiny Dějiny lázní v Toušeni

...ek}}, {{vjazyce2|hy|Լվով}}) je největší město západní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a kulturní, vzdělávací, dopravní a hospodářské centrum celé záp == Dějiny ==

...ast|Luhanské oblasti]] a zároveň nejvýchodnějším oblastním centrem Ukrajiny. == Název a dějiny ==

== Dějiny == ...ami. Rozvíjel se obchod s nově podrobenými oblastmi dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a s [[Černé moře|černomořskými]] přístavy.

* [[Dějiny Maďarska]] [[Kategorie:Jazyky Ukrajiny]]

...immler [[Friedrich Jeckeln|Friedricha Jeckelna]] do Lotyšska z [[Ukrajina|Ukrajiny]], kde zorganizoval několik masových vražd, např. [[Masakr v Babím Jar [[Kategorie:Dějiny Lotyšska]]

== Dějiny a kultura == ...vozu [[Doněcká oblast|Doněcké oblasti]], resp. 7 % vývozu [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Ve městě jsou dva obří [[metalurgie|metalurgické]] kombináty: [[Az

...yla administrativně připojena také většina polské části [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Po prvním dělení Polska byla v rámci rakouského záboru jižní č� *[[Dějiny Polska]]

| obyvatelé = 312 000 {{malé|([[Seznam ukrajinských měst|16.]] v rámci Ukrajiny); 345&nbsp;000 v obvodu městské rady; 450&nbsp;000 s aglomerací}} == Dějiny ==

'''Dějiny [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]''' se začaly psát po [[Říjnová : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Sovětského svazu 1917-1922]], [[Říjnová revoluce]] a [[Občanská vál

'''Dějiny Finska''' jsou [[historie|dějinami]] [[Finové|Finů]] nebo [[Finsko|finsk ...skaná území lidmi z mnoha různých regionů, například z [[Ukrajina|Ukrajiny]].

...jmení=Melichar|jméno=Václav|odkaz na autora=|spoluautoři=a kol.|titul=Dějiny Polska|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Svoboda|rok=1975|isbn=|poznámka=D� ...isíc předtím uprchlo). Naopak z Polska na území sovětské [[Ukrajina|Ukrajiny]] bylo v tomtéž období odsunuto 482 tisíc Ukrajinců.

...l ztrátu [[Baltské státy|Pobaltí]], [[Besarábie]], části [[Ukrajina|Ukrajiny]], části [[Bělorusko|Běloruska]], Karsu, Ardahanu a Batumi. 8. března {{viz též|dějiny SSSR}}

| obyvatelé = 993 500<ref>Odhad počtu obyvatel k 1. 1. 2006 (''Goskomstat Ukrajiny''), viz [[:ru:Население Донецкой области]]</ref> == Dějiny ==

...l [[Seznam ukrajinských měst|třetí největší]] [[město]] [[Ukrajina|Ukrajiny]]<ref>http://www.ukrcensus.gov.ua/eng/results/general/city/</ref>, důleži == Dějiny ==

| pojem.vyšší.celek = [[Administrativní dělení Ukrajiny|oblast]] ...cz}}; {{vjazyce2|la|Halicia}}) je jedním z nejstarších měst [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Leží na horním toku [[Dněstr]]u v současné [[Ivanofrankivská obla

...Slované|Slovany]]. V 10. století se západní Halič stala součástí [[Dějiny Polska|polského knížectví]] a východní část připadla [[Kyjevská R ... Obě knížectví byla v živém kontaktu se svými západními sousedy [[Dějiny Polska|Polskem]], Uhrami a [[Litva|Litvou]]. Jejich územím procházely v�

...žak]]u, v [[Oděská oblast|Oděské oblasti]] na jihozápadě [[Ukrajina|Ukrajiny]]. Město leží při severním rameni [[Delta Dunaje|delty Dunaje]], jež == Dějiny ==

| rozloha = 13&nbsp;900 km²<br /> 22. místo v rámci Ukrajiny | obyvatel = 1&nbsp;388&nbsp;000 ([[2006]])<br /> 13. místo v rámci Ukrajiny

...até západní části [[Krym]]u, autonomní republiky v rámci [[Ukrajina|Ukrajiny]]. V roce [[2006]] zde žilo 106&nbsp;500 obyvatel. == Dějiny a pamětihodnosti ==

21. dubna 2010 podepsali prezidenti Ukrajiny a Ruska [[Viktor Janukovyč|Janukovyč]] a [[Dmitrij Medveděv|Medvěděv]] [[Kategorie:Dějiny Krasnodarského kraje]]