13. září 2021 je velmi významné datum pro naši Encyklopedii !!
Máme zcela novou kancelář, která leží přímo u obchodního centra Atrium Flora a stanice metra Flora !
Naše stará adresa je definitivně nahrazena novou — Jičínská 226/17, 130 00 Praha 3 - Žižkov.

Podněstří

Z Multimediaexpo.cz

Podněstří
Podněsterská moldavská republika
Република Молдовеняскэ Нистрянэ
(Republica Moldovenească Nistreană)
Приднестровская Молдавская Республика
(Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika)
Придністровська Молдавська Республіка
(Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika)
Transnistria State Flag.png  Transnistria-coa.png
Podněsterská vlajka   Státní znak Podněstří
Podněsterská hymna
Podněsterská hymna
Geografie
Transnistria in Europe (zoomed) (non-independent).png
Hlavní město: Tiraspol (Тираспол, Тирасполь)
Rozloha: 4 163 km2 (181. na světě)
z toho 2,35 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Podolskaja vozvyšennosť
(Подольская возвышенность)
(asi 180 m n.m.)
Časové pásmo: +2, letní +3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 555 347 (159. na světě)
Hustota zalidnění: 133 (75. na světě)
HDI: ()
Jazyk: moldavština (psaná cyrilicí),
ruština, ukrajinština
Náboženství: pravoslaví (91 %),
katolictví (4 %), judaismus (2 %)
Státní útvar
Státní zřízení: socialistická republika
Měna: podněsterský rubl (bez kódu)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: MD
Telefonní předvolba: +3735
Národní TLD: .md

Podněsterská moldavská republika (Podněstří, také Podněstersko; moldavsky Нистрене, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'є), je de facto nezávislý stát ve východní Evropě, který se odtrhl od Moldavska. Mezinárodně stát uznali jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.[1] De iure je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě Tiraspolu však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.

Soubor:Tiraspol bridge infantry vehicles.jpg
Vozidla podněsterské pěchoty na mostu v Tiraspolu

Obsah

Charakteristika

Budova podněsterského parlamentu v Tiraspolu

Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území Moldavska, žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v Kišiněvě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za diktaturu. Vláda sídlící v Tiraspolu si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal Interpol za zločiny spácháné v Rize počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku 2004, kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly rumunštinu latinkou. V Podněsteří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě.

Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj., odcházející ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti v hojné míře vyrábějí. Většina zbraní proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů, kteří žijí v této oblasti.

Dějiny

Problém Podněstří je pro Moldavsko velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce 1920/1924 v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce 1918 odtržena od Ruska a připojena k Rumunsku. Podněstří v období 19241940 náleželo k Ukrajinské SSR a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní Moldavskou SSR, už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně do Kazašské SSR a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech 19891990 a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit Moldavsko k Rumunsku a zavést jako státní jazyk rumunštinu (psanou latinkou). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauzy z jižního Moldavska hovořící gagauzsky.

V září 1990 se Podněsterská moldavská SSR vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo také Moldavsko, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku.

Dnes je oficiálním státním jazykem Moldavské republiky moldavština (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky moldavština (psaná cyrilicí), ruština a ukrajinština. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva Moldavské republiky odmítla spojení s Rumunskem.

Galerie

Související články

Reference

  1. Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy, idnes.cz, 26. srpna 2008

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Podněstří
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Podněstří


  Státy a území v Evropě
    Nezávislé státy

AlbánieAndorraArménieÁzerbájdžánBelgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán

Závislá území

Dánsko: (Faerské ostrovy) • Finsko: (Ålandy) • Norsko: (Špicberky a Jan Mayen) • Spojené království: (Akrotiri a DhekeliaGibraltarGuernseyJerseyMan)

Území se sporným mezinárodním postavením

AbcházieJižní OsetieKosovská republikaNáhorní KarabachPodněstříSeverní Kypr