V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Tichý oceán
Z Multimediaexpo.cz
(Rozdíly mezi verzemi)
m (Nahrazení textu) |
(Výrazné vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| + | [[Soubor:Pacific Ocean.png|thumb|280px|Mapa Tichého oceánu]] | ||
'''Tichý oceán''' (známý též jako '''Pacifický oceán''' nebo '''Pacifik''') je největší oceán na [[Země|Zemi]]. | '''Tichý oceán''' (známý též jako '''Pacifický oceán''' nebo '''Pacifik''') je největší oceán na [[Země|Zemi]]. | ||
== Geografie == | == Geografie == | ||
| - | |||
Rozprostírá se od [[Arktida|Arktidy]] na severu po [[Antarktida|Antarktidu]] na jihu a ze stran je ohraničen [[Asie|Asií]] a [[Austrálie|Austrálií]] na západě a [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]] na východě. S celkovou rozlohou 169,2 milionů km² zabírá 46 % vodních ploch a 32 % celkového povrchu Země. V nejširším místě v [[tropy|tropech]] měří přes 20 000 [[kilometr|km]], což je přibližně polovina obvodu [[planeta|zeměkoule]], od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. [[Rovník]] oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. [[Mariánský příkop]], při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 911 metry nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 [[ostrov]]ů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od [[rovník]]u. Na západě je lemován prstencem činných sopek - Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek [[tsunami]]. V letech 1900 - 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží [[Japonsko|Japonska]]. | Rozprostírá se od [[Arktida|Arktidy]] na severu po [[Antarktida|Antarktidu]] na jihu a ze stran je ohraničen [[Asie|Asií]] a [[Austrálie|Austrálií]] na západě a [[Severní Amerika|Severní]] a [[Jižní Amerika|Jižní Amerikou]] na východě. S celkovou rozlohou 169,2 milionů km² zabírá 46 % vodních ploch a 32 % celkového povrchu Země. V nejširším místě v [[tropy|tropech]] měří přes 20 000 [[kilometr|km]], což je přibližně polovina obvodu [[planeta|zeměkoule]], od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. [[Rovník]] oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. [[Mariánský příkop]], při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 911 metry nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 [[ostrov]]ů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od [[rovník]]u. Na západě je lemován prstencem činných sopek - Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek [[tsunami]]. V letech 1900 - 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží [[Japonsko|Japonska]]. | ||
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
== Objev == | == Objev == | ||
| - | Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl | + | Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Nuňez de Balboa (1476-1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil už v roce 1507<ref>[http://myloc.gov/Exhibitions/EarlyAmericas/AftermathoftheEncounter/DocumentingNewKnowledge/CartographicTreasures/ExhibitObjects/1507WorldMap.aspx?Enlarge=true&ReturnUrl=/Exhibitions/EarlyAmericas/AftermathoftheEncounter/DocumentingNewKnowledge/CartographicTreasures/ExhibitObjects/1507WorldMap.aspx&PersistentId=1:26e2090a-dded-445e-88c3-30558d4bfb27:1 Universalis cosmographiae]</ref>, přestože pro to tehdejší kartografové neměli žádný důkaz. |
== Okrajové části == | == Okrajové části == | ||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
== Nejdůležitější přístavy == | == Nejdůležitější přístavy == | ||
| - | [[Soubor:Iss007e10807.jpg| | + | [[Soubor:Iss007e10807.jpg|280px|thumb|Západ slunce nad Tichým oceánem z paluby [[Mezinárodní vesmírná stanice|Mezinárodní vesmírné stanice]]]] |
| - | [[Soubor:Pacific elevation.jpg|thumb|Mapa znázorňující hloubku v Tichém oceánu]] | + | [[Soubor:Pacific elevation.jpg|thumb|280px|Mapa znázorňující hloubku v Tichém oceánu]] |
| - | + | {{Sloupce|2| | |
* [[Acapulco]], [[Mexiko]] | * [[Acapulco]], [[Mexiko]] | ||
* [[Anchorage]], [[Aljaška]], [[Spojené státy americké|USA]] | * [[Anchorage]], [[Aljaška]], [[Spojené státy americké|USA]] | ||
| Řádka 57: | Řádka 57: | ||
* [[Manzanillo]], [[Mexiko]] | * [[Manzanillo]], [[Mexiko]] | ||
* [[Mazatlan]], Mexiko | * [[Mazatlan]], Mexiko | ||
| - | * [[Melbourne|Melbourne, Victoria]], | + | * [[Melbourne|Melbourne, Victoria]], Austrálie |
* [[Manila]], [[Filipíny]] | * [[Manila]], [[Filipíny]] | ||
* [[Nampo]], [[Severní Korea]] | * [[Nampo]], [[Severní Korea]] | ||
| - | * [[Newcastle]], [[Nový Jižní Wales]], [[ | + | * [[Newcastle]], [[Nový Jižní Wales]], [[Austrálie]] |
* [[Oakland]], [[Kalifornie]], USA | * [[Oakland]], [[Kalifornie]], USA | ||
* [[Ciudad de Panamá]], [[Panama]] | * [[Ciudad de Panamá]], [[Panama]] | ||
| Řádka 90: | Řádka 90: | ||
* [[Yantai]], [[Čínská lidová republika]] | * [[Yantai]], [[Čínská lidová republika]] | ||
* [[Jokohama]], Japonsko | * [[Jokohama]], Japonsko | ||
| - | + | }} | |
| - | + | ||
== Literatura == | == Literatura == | ||
* ''Moře a oceány'', Editions Atlas 2006 | * ''Moře a oceány'', Editions Atlas 2006 | ||
* ''Světový oceán, Evropa'', prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. | * ''Světový oceán, Evropa'', prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. | ||
| - | |||
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Oceánie]] | * [[Oceánie]] | ||
| + | == Reference == | ||
| + | <references/> | ||
| - | {{commonscat|Pacific Ocean}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Pacific+Ocean}}{{commonscat|Pacific Ocean}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Oceány]] | [[Kategorie:Oceány]] | ||
[[Kategorie:Tichý oceán]] | [[Kategorie:Tichý oceán]] | ||
Aktuální verze z 5. 2. 2016, 11:10
Tichý oceán (známý též jako Pacifický oceán nebo Pacifik) je největší oceán na Zemi.
Obsah |
Geografie
Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu a ze stran je ohraničen Asií a Austrálií na západě a Severní a Jižní Amerikou na východě. S celkovou rozlohou 169,2 milionů km² zabírá 46 % vodních ploch a 32 % celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je přibližně polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán. Mariánský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 911 metry nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. Na západě je lemován prstencem činných sopek - Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek tsunami. V letech 1900 - 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží Japonska.
Název
Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický oceán.
Objev
Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Nuňez de Balboa (1476-1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil už v roce 1507[1], přestože pro to tehdejší kartografové neměli žádný důkaz.
Okrajové části
Nejdůležitější přístavy
- Acapulco, Mexiko
- Anchorage, Aljaška, USA
- Antofagasta, Chile
- Arica, Chile
- Auckland, Nový Zéland
- Bangkok, Thajsko
- Batangas, Filipíny
- Portoviejo, Ekvádor
- Brisbane, Queensland, Austrálie
- Buenaventura, Kolumbie
- Pusan, Jižní Korea
- Cabo San Lucas, Mexiko
- Callao, Peru
- Cebu City, Filipíny
- Chongjin, Severní Korea
- Dalian, Čínská lidová republika
- Ensenada, Mexiko
- Esmeraldas, Ekvádor
- Guayaquil, Ekvádor
- Hong Kong, Čínská lidová republika
- Honolulu, Havaj, USA
- Inčchon, Jižní Korea
- Iquique, Chile
- Kao-siung, Čína Tchaj-wan
- Kitimat, Britská Kolumbie, Kanada
- Keelung, Čínská republika (Taiwan)
- Klang, Malajsie
- Kóbe, Japonsko
- Laem Chabang, Thajsko
- Long Beach, Kalifornie, USA
- Los Angeles, Kalifornie, USA
- Manta, Ekvádor
- Manzanillo, Mexiko
- Mazatlan, Mexiko
- Melbourne, Victoria, Austrálie
- Manila, Filipíny
- Nampo, Severní Korea
- Newcastle, Nový Jižní Wales, Austrálie
- Oakland, Kalifornie, USA
- Ciudad de Panamá, Panama
- Portland, USA
- Prince Rupert, Britská Kolumbie, Kanada
- Puerto Montt, Chile
- Puerto Vallarta, Mexiko
- Čching-tao, Čínská lidová republika
- San Antonio, Chile
- San Diego, Kalifornie, USA
- San Francisco, Kalifornie, USA
- Sapporo, Japonsko
- Seattle, Washington, USA
- Šanghaj, Čínská lidová republika
- Šen-čen, Čínská lidová republika
- Singapur
- Songkhla, Thajsko
- Sydney, Nový Jižní Wales, Australie
- Tacoma, Washington, USA
- Tchaj-čung, Čínská republika (Taiwan)
- Talcahuano, Chile
- Tchien-ťin, Čínská lidová republika
- Tijuana, Mexico
- Valparaíso, Chile
- Vancouver, Britská Kolumbie, Kanada
- Victoria, Britská Kolumbie, Kanada
- Vladivostok, Rusko
- Sia-men, Čínská lidová republika
- Yantai, Čínská lidová republika
- Jokohama, Japonsko
Literatura
- Moře a oceány, Editions Atlas 2006
- Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.
Související články
Reference
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |