Reykjavík

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 7. 4. 2018, 12:27

Dominanty města Reykjavík

Reykjavík je hlavní a největší město ostrovního státu Island. Leží při pobřeží zálivu Faxaflói v Atlantském oceánu na jihozápadě země poblíž Evropy. Město je se svou polohou 64° 08' severní šířky nejseverněji položeným hlavním městem světa a v rámci Evropy nejzápadnějším. V prosinci roku 2007 zde žilo 117 721 obyvatel.

Historie

Město (respektive osada) bylo založeno vikinským osadníkem Ingólfurem Arnarssonem již v roce 874. Pojmenoval ho Reykjavík, což znamená v islandštině kouřová zátoka od termálních pramenů a gejzírů v jeho okolí. Později se začala osada vyvíjet díky augustiniánskému klášteru postaveným na nedalekém ostrově Viðey v roce 1226. V polovině 18. století chtěl místní podnikatel rozvinout hospodářství a lehký průmysl. V 18. století byla ve městě vybudována křesťanská katedrála a město se stalo významným obchodním a námořním uzlem. 18. srpna 1786, tehdy 167 žijících obyvatel v osadě přiznalo městské právo. Od roku 1904 bylo město poctěno titulem sídelního města vlády ostrova. Univerzita Háskóli Íslands byla ve městě založena o 7 let později roku 1911.

Geografie

Záliv Faxaflói, v pozadí hora Esja

Řeka Elliðaá

Reykjavík se nachází při jihozápadním pobřeží Islandu na začátku poloostrova Reykjanes a obklopený mnoha dalšími poloostrovy, ostrovy, zálivy a průlivy. Islandem z jihozápadu k severovýchodu vede tektonická deska, která způsobuje ve městě občasné zemětřesení a sopečné činnosti. Příkladem je 4500 let stará událost, kdy se z pohoří Bláfjöll valila láva a mířila k městu. Avšak když dorazila do údolí řeky Elliðaá, která teče východní částí města později po jejím proudu dorazila až k moři u zálivu Elliðavogur a nezasáhla Reykjavík.

Během doby ledové před 10 000 lety byla část města pokryta velkým ledovcem. Některá místa, která nebyla pokryta ledovcem byla zaplavena mořskou hladinou. Na konci doby ledové, kdy vzniklo teplejší období se některé kopce jako je Öskjuhlíð staly ostrovy. Dřívější hladina moře dosahovala až ke kopci Öskjuhlíð, který měří 43 m n. m. Kopce Öskjuhlíð a Skólavörðuholt připomínají zbytky dřívějších štítových sopek, které byly aktivní během teplého období v době ledové Po době ledové ledovce ustoupily do původního stavu. Největší řekou protékající Reykjavíkem je Elliðaá, která sice není splavná pro lodě, ale zato je zde mnoho lososů. K siluetě města patří hora Esja, měřící 914 m. Esja je nejvyšší horou v okolí. Téměř celé město leží na poloostrově Seltjarnarnes, ale jeho předměstí dosahují i mnohem dál na jih a východ. Reykjavík se nyní stále rozšiřuje. Většina jeho území je řídce osídleno, protože domy jsou většinou velmi rozložené. Mezi ně většinou vedou hlavní dopravní tepny. Také jsou zde prázdná místa.

Podnebí

Pohled na Reykjavík v zimě

Pohled na Reykjavík v zimě

Podnebí v Reykjavíku je i přes svou velmi vysokou polohu v severní části Atlantského oceánu subarktické až mírné a je mnohem teplejší od ostatních částí ve stejných zeměpisných šířkách. Průměrné zimní teploty vzduchu se přibližně rovnají s teplotami v Česku. Je to protože větší část Islandu má vliv na oceánském klimatu a způsobuje to teplý Golfský proud. S tím je ale také spojen občasný silný vítr, který většinou vane z východu o průměrné síle 6 m/s (21 km/h). Naopak léta jsou velmi chladná, přibližně stejné teploty jako na hřebenech českých hor. Reykjavík sice nepatří mezi mimořádně deštivá města, ale přesto je zde průměrně 210 dnů v roce deštivých. Na jaře je největší pravděpodobnost výskytu slunce. Průměrně je zde ročně 1250 slunečných hodin. Podobné podnebí jako zde panuje také na Faerských ostrovech, při Norském pobřeží a na Falklandech. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo ^[1] +6°C. V nejchladnějším měsíci lednu je průměrná denní teplota +1 °C, noční -2 °C. V nejteplejším měsíci červenci je průměrná denní teplota +13 °C, noční +8 °C. Teploty jsou podobné na celém Islandu. Průměrný roční úhrn srážek je ^[2] 779 mm, z toho nejméně srážek spadne v květnu a naopak nejvíce v říjnu. Srážek je nejméně na severovýchodě (300 mm) a nejvíce na jihu (1500 mm). Teplota moře je v zimě +3 °C, v létě +11 °C. Relativní vlhkost vzduchu se celoročně pohybuje mezi 70 až 85 %. Denní světlo trvá v nejkratším měsíci prosinci 4 hodiny, tedy od 11:30 do 15:30. V nejdelším měsíci červnu trvá 21 hodin, tedy od 3:00 do 0:00. V zimě se často noční obloha při jasném počasí mění v polární záře.

Hospodářství

Přístav v Reykjavíku

Ve městě má hlavní zastoupení průmysl spojený s rybolovem, což se projevuje v množství konzerváren ryb. Další významné podniky se specializují na textilní a strojírenský průmysl, doplněný množstvím loděnic, či tiskáren. Okolí města se specializuje na výrobu umělých hnojiv a cementu. Reykjavík je důležitým obchodním uzlem Islandu, přes který prochází okolo 70 % obchodu ostrova. Letiště hlavního města je situováno do blízkého města Keflavík. Za zmínku stojí ještě skutečnost, že město Reykjavík má většinu bytových jednotek vytápěných vodou z blízkých horkých vřídel (využití geotermální energie). Aktivní vulkanické podloží pomáhá udržovat vytápěný městský bazén po celý rok otevřený s příjemnou teplotou. Ve městě je možno se setkat i s vytápěnými chodníky. Množství páry dalo městu i jeho název.

Doprava

Letiště Reykjavík

Island patří v počtu aut na obyvatele mezi nejvyšší na světě, i přesto jsou dopravní zácpy výjimkami. Přes celé město vede široká víceproudová dálnice, která spojuje centrum města s jeho předměstími. Parkoviští je ve většině čtvrtí dostatek. Do městské hromadné dopravy patří pouze autobusy Strætó bs, které však nejsou velmi oblíbené, lidé dávají přednost automobilům. Městem vede hlavní islandská okružní silnice Hringvegur a spojuje tím město s ostatními částmi na Islandu. Letiště Reykjavík, které je druhé největší letiště na Islandu hned po Letišti Keflavík se nachází jižně od centra města. Je hlavně používaný pro islandské lety, ale někdy se také odsud létá do Grónska a na Faerské ostrovy. Byl postaven Brity během druhé světové války. Tehdy se postavilo na okraji města, nyní je však 1 km od centra. Reykjavík má dva přístavy, starší přístav nedaleko centra slouží hlavně k rybaření a druhý přístav Sundahöfn, který se nachází ve východní části je největším nákladním přístavem v zemi.

Památky a zajímavosti

Hallgrímskirkja – unikátní kostel

• Althing – islandský parlament.
• Árbæjarsafn – městské muzeum.
• Dómkirkjan í Reykjavík – katedrála v Reykjavíku.
• Hallgrímskirkja – nejvyšší kostel a také budova ve městě.
• Háskóli Íslands – islandská univerzita.
• Háteigskirkja – další kostel.
• Höfði – pozoruhodný dům.
• Kringlan – druhé největší obchodní centrum na Islandu.
• Laugavegur – ulice s mnoha obchody.
• Perlan – stavební památka.
• Ráðhús Reykjavíkur – městská radnice.
• Tjörnin – jezero v centru Reykjavíku.
• Þjóðminjasafnið – národní muzeum.

Obyvatelstvo

Noční život v Reykjavíku (HDR)

Nyní žije v Reykjavíku 37,5 % obyvatel Islandu, tedy okolo 118 000 obyvatel. V jeho aglomeraci žije až dvě třetiny obyvatel Islandu, tedy skoro 200 000. Do jeho aglomerace patří města Álftanes (2361), Garðabær (9913), Hafnarfjörður (24 839), Kópavogur (28 561), Mosfellsbær (8147) a Seltjarnarnes (4428). Počet obyvatel v Reykjavíku od roku 1786.

Administrativa

Reykjavík je řízen městskou radou. Může být zvolena jakákoliv osoba nad 18 let a musí mít registrované bydliště ve městě. Městská rada má 15 členů, kteří jsou voleni každých 4 roků.

Starostové

Nynějším starostou je Ólafur Friðrik Magnússon. Nastoupil 24. ledna 2008 po Dagur Bergþóruson Eggertssonovi.

Seznam starostů Reykjavíku

• Ólafur F. Magnússon — 2008 —
• Dagur B. Eggertsson — 2007 – 2008
• Vilhjálmur Þ. Vilhjálmsson — 2006 – 2007
• Steinunn Valdís Óskarsdóttir — 2004 – 2006
• Þórólfur Árnason — 2003 – 2004
• Ingibjörg Sólrún Gísladóttir — 1994 – 2003
• Árni Sigfússon — 1994 – 1994
• Markús Örn Antonsson — 1991 – 1994
• Davíð Oddsson — 1982 – 1991
• Egill Skúli Ingibergsson — 1978 – 1982
• Birgir Ísleifur Gunnarsson — 1972 – 1978
• Geir Hallgrímsson — 1960 – 1972
• Auður Auðuns a Geir Hallgrímsson — 1959 – 1960
• Gunnar Thoroddsen — 1947 – 1960
• Bjarni Benediktsson — 1940 – 1947
• Pétur Halldórsson — 1935 – 1940
• Jón Þorláksson — 1932 – 1935
• Knud Zimsem — 1914 – 1932
• Páll Einarsson — 1908 – 1914

Městské čtvrtě

Administrativní mapa Reykjavíku

Reykjavík se dělí na 10 čtvrtí (islandsky: "hverfi").

Poslední 10 čtvrť Kjalarnes není zobrazena na mapě, nachází se severně od centra.

Školství

• Menntaskólinn við Hamrahlíð
• Menntaskólinn í Reykjavík
• Verzlunarskóli Íslands
• Menntaskólinn við Sund
• Borgarholtsskóli
• Fjölbrautaskólinn við Ármúla
• Iðnskólinn í Reykjavík
• Menntaskólinn Hraðbraut
• Kvennaskólinn í Reykjavík]
• Fjölbrautaskólinn Breiðholti

Univerzity

• Háskóli Íslands
• Háskólinn í Reykjavík
• Kennaraháskóli Íslands
• Listaháskóli Íslands

Sport

Bruslaři za východu slunce

• Ungmennafélagið Fjölnir
• Fylkir
• Knattspyrnufélagið Fram
• Knattspyrnufélag Reykjavíkur
• Víkingur
• Þróttur
• Valur
• Íþróttafélag fatlaðra í Reykjavík
• Íþróttafélag Reykjavíkur
• Skotfélag Reykjavíkur
• Skautafélag Reykjavíkur
• Tennis- og badmintonfélag Reykjavíkur
• Skylmingafélag Reykjavíkur

Významné osobnosti

• Arnaldur Indriðason – spisovatel
• Baltasar Kormákur – herec
• Björk – zpěvačka
• Friðrik Þór Friðriksson – režisér
• Halldór Kiljan Laxness – spisovatel

Partnerská města

• Helsinky, Finsko
• Kingston upon Hull, Spojené království
• Kodaň, Dánsko
• Nuuk, Grónsko
• Oslo, Norsko
• Petrohrad, Rusko
• Seattle, Spojené státy americké
• Stockholm, Švédsko
• Tórshavn, Faerské ostrovy
• Vilnius, Litva
• Winnipeg, Kanada
• Plzeň, Česká republika

Reference

1. ↑ Průměrná teplota, vlhkost a délka slunečných hodin v Reykjavíku
2. ↑ Průměrný úhrn srážek a teplota moře v Reykjavíku

Externí odkazy

• Oficiální strana města
• Obrázky Reykjavíku
• Historie Reykjavíku (v angličtině)
• Satelitní snímek z Google Maps
• Mapa Reykjavíku