Podněstří

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 7. 7. 2022, 13:17

Geografie
Podněstří
Podněsterská moldavská republika
Република Молдовеняскэ Нистрянэ (Republica Moldovenească Nistreană) Приднестровская Молдавская Республика (Pridnestrovskaja Moldavskaja Respublika) Придністровська Молдавська Республіка (Prydnistrovs'ka Moldavs'ka Respublika)
Transnistria State Flag.png Transnistria-coa.png
Podněsterská vlajka Státní znak Podněstří
Podněsterská hymna
Podněsterská hymna



Hlavní město:	Tiraspol (Тираспол, Тирасполь)
Rozloha:	4 163 km² (181. na světě) z toho 2,35 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Podolskaja vozvyšennosť (Подольская возвышенность) (asi 180 m n.m.)
Časové pásmo:	+2, letní +3
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:	555 347 (159. na světě)
Hustota zalidnění:	133 (75. na světě)
HDI:	()
Jazyk:	moldavština (psaná cyrilicí), ruština, ukrajinština
Náboženství:	pravoslaví (91 %), katolictví (4 %), judaismus (2 %)
Státní útvar
Státní zřízení:	socialistická republika
Měna:	podněsterský rubl (bez kódu)
HDP/obyvatel:	USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ:	MD
Telefonní předvolba:	+3735
Národní TLD:	.md

Podněsterská moldavská republika (Podněstří, také Podněstersko; moldavsky Нистрене, rusky Приднестровье, ukrajinsky Придністров'є), je de facto nezávislý stát ve východní Evropě, který se odtrhl od Moldavska. Mezinárodně stát uznali jen Náhorní Karabach, Jižní Osetie a Abcházie přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.^[1] De iure je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky Dněstr, které se s výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ (Stînga Nistrului). Po světě je často známé pod rumunským názvem Transnistria (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě Tiraspolu však tento termín odmítají s odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za druhé světové války označoval mnohem větší území dnešní Ukrajiny (Podolí), kam byli odsouváni rumunští Židé.

Charakteristika

Hlavní budova parlamentu v Tiraspolu

Nezávislost Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce 1992 proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. ruskou armádou, umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území Moldavska, žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v Kišiněvě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za diktaturu. Vláda sídlící v Tiraspolu si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal Interpol za zločiny spácháné v Rize počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku 2004, kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly rumunštinu latinkou. V Podněsteří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě.

Podněstersko je významným destabilizačním faktorem v regionu. Soustřeďuje se v něm obchod se zbraněmi (mj., odcházející ruská 14. armáda zanechala v zemi skoro 40 000 tun munice), které se v této oblasti v hojné míře vyrábějí. Většina zbraní proudí přes Oděsu do Abcházie a Jižní Osetie. Kromě obchodu se zbraněmi profituje tiraspolská vláda také z pašování ropy, alkoholu a tabáku z a do okolních zemí. Ochrannou ruku nad Podněstřím drží Rusko, které se tak snaží uchránit množství etnických Rusů, kteří žijí v této oblasti.

Dějiny

Problém Podněstří je pro Moldavsko velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce 1920/1924 v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce 1918 odtržena od Ruska a připojena k Rumunsku. Podněstří v období 1924–1940 náleželo k Ukrajinské SSR a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní Moldavskou SSR, už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím rusifikace, během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 Moldavanů bylo posláno do pracovních táborů, hlavně do Kazašské SSR a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech 1989–1990 a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit Moldavsko k Rumunsku a zavést jako státní jazyk rumunštinu (psanou latinkou). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají cyrilici, ale i pro Gagauzy z jižního Moldavska hovořící gagauzsky.

V září 1990 se Podněsterská moldavská SSR vyhlásila součástí Sovětského svazu. V srpnu 1991 nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo také Moldavsko, ale v prosinci téhož roku si Podněstersko zvolilo za prezidenta Igora Smirnova a na základě referenda vyhlásilo nezávislost na Moldavsku.

Dnes je oficiálním státním jazykem Moldavské republiky moldavština (psaná latinkou); jazykem Podněsterské moldavské republiky moldavština (psaná cyrilicí), ruština a ukrajinština. V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva Moldavské republiky odmítla spojení s Rumunskem.

Galerie

Mapa Moldavská ASSR (Podněstří) 1924-1940	Mapa Podněstří okupovaného Rumunskem 1941-1944	Současná mapa Podněstří	Dněstr v Tiraspolu
Podněsterské centrální banka v Tiraspolu	Igor Smirnov	Podněsterská armáda	Město Rybnica

Související články

Reference

↑ Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy, idnes.cz, 26. srpna 2008

Externí odkazy

Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Podněstří

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Podněstří

Moldavsko – Moldova – (MD)
*Okresy (raioane)* a jejich hlavní města
Okres Anenii Noi (Anenii Noi) • Okres Basarabeasca (Basarabeasca) • Okres Briceni (Briceni) • Okres Cahul (Cahul) • Okres Cantemir (Cantemir) • Okres Călărași (Călărași) • Okres Căușeni (Căușeni) • Okres Cimișlia (Cimișlia) • Okres Criuleni (Criuleni) • Okres Dondușeni (Dondușeni) • Okres Drochia (Drochia) • Okres Dubăsari (Dubăsari) • Okres Edineț (Edineț) • Okres Fălești (Fălești) • Okres Florești (Florești) • Okres Glodeni (Glodeni) • Okres Hâncești (Hâncești) • Okres Ialoveni (Ialoveni) • Okres Leova (Leova) • Okres Nisporeni (Nisporeni) • Okres Ocnița (Ocnița) • Okres Orhei (Orhei) • Okres Rezina (Rezina) • Okres Râșcani (Râșcani) • Okres Sângerei (Sângerei) • Okres Soroca (Soroca) • Okres Strășeni (Strășeni) • Okres Șoldănești (Șoldănești) • Okres Ștefan Vodă (Ștefan Vodă) • Okres Taraclia (Taraclia) • Okres Telenești (Telenești) • Okres Ungheni (Ungheni) •
Autonomní celky
Kišiněv • Bălţi • Tighina
Autonomní regiony
Gagauzsko (Komrat) • Podněstří (Tiraspol)

Státy a území v Evropě
Nezávislé státy
Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • • Francie • Gruzie • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko • Ukrajina • Vatikán
Závislá území
Dánsko: (Faerské ostrovy) • Finsko: (Ålandy) • Norsko: (Špicberky a Jan Mayen) • Spojené království: (Akrotiri a Dhekelia • Gibraltar • Guernsey • Jersey • Man)
Území se sporným mezinárodním postavením
Abcházie • Jižní Osetie • Kosovská republika • Náhorní Karabach • Podněstří • Severní Kypr

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy, idnes.cz, 26. srpna 2008

[1]

@@ Řádka 39: / Řádka 39: @@
    | předvolba = +3735
    | čas = +2, [[Letní čas|letní]] +3
-}}
+}}'''Podněsterská moldavská republika''' ('''Podněstří''', také '''Podněstersko'''; [[moldavština|moldavsky]] ''Нистрене'', [[ruština|rusky]] ''Приднестровье'', [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Придністров'є''), je de facto nezávislý stát ve východní [[Evropa|Evropě]], který se odtrhl od [[Moldavsko|Moldavska]]. Mezinárodně stát uznali jen [[Náhorní Karabach]], [[Jižní Osetie]] a [[Abcházie]] přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/neopakujte-gruzinskou-chybu-varovalo-rusko-sousedni-staty-plb-/zahranicni.asp?c=A080826_172614_zahranicni_stf ''Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy''], idnes.cz, 26. srpna 2008</ref> [[De iure]] je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky [[Dněstr]], které se s&nbsp;výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ ''(Stînga Nistrului)''. Po světě je často známé pod [[rumunština|rumunským]] názvem ''Transnistria'' (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě [[Tiraspol]]u však tento termín odmítají s&nbsp;odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za [[druhá světová válka|druhé světové války]] označoval mnohem větší území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Podolí (region)|Podolí]]), kam byli odsouváni rumunští [[Židé]].
-'''Podněsterská moldavská republika''' ('''Podněstří''', také '''Podněstersko'''; [[moldavština|moldavsky]] ''Нистрене'', [[ruština|rusky]] ''Приднестровье'', [[ukrajinština|ukrajinsky]] ''Придністров'є''), je de facto nezávislý stát ve východní [[Evropa|Evropě]], který se odtrhl od [[Moldavsko|Moldavska]]. Mezinárodně stát uznali jen [[Náhorní Karabach]], [[Jižní Osetie]] a [[Abcházie]] přičemž postavení těchto území je taktéž sporné.<ref>[http://zpravy.idnes.cz/neopakujte-gruzinskou-chybu-varovalo-rusko-sousedni-staty-plb-/zahranicni.asp?c=A080826_172614_zahranicni_stf ''Neopakujte gruzínskou chybu, varovalo Rusko sousední státy''], idnes.cz, 26. srpna 2008</ref> [[De iure]] je stále integrální součástí Moldavska. Jde o úzký pruh území podél řeky [[Dněstr]], které se s&nbsp;výjimkou malého předmostí nachází celé na jeho levém břehu. Moldavské úřady proto o tomto území mluví jako o „Levém břehu Dněstru“ ''(Stînga Nistrului)''. Po světě je často známé pod [[rumunština|rumunským]] názvem ''Transnistria'' (tedy „Zadněstersko“, „Zadněstří“), podněsterské úřady sídlící v hlavním městě [[Tiraspol]]u však tento termín odmítají s&nbsp;odůvodněním, že jde o termín rumunských fašistů, který za [[druhá světová válka|druhé světové války]] označoval mnohem větší území dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] ([[Podolí (region)|Podolí]]), kam byli odsouváni rumunští [[Židé]].
-[[Soubor:Tiraspol_bridge_infantry_vehicles.jpg|thumb|left|Vozidla podněsterské pěchoty na mostu v [[Tiraspol]]u]]
 == Charakteristika ==
-[[Soubor:Tiraspol government building.jpg|thumb|left|Budova podněsterského parlamentu v [[Tiraspol]]u]]
+[[Soubor:Tiraspol government building.jpg|thumb|200px|left|Hlavní budova parlamentu v&nbsp;[[Tiraspol]]u]]
 [[Nezávislost]] Podněstří dosud neuznal žádný jiný stát či mezinárodní organizace. V roce [[1992]] proběhla krátká válka mezi moldavskou armádou a podněsterskými ozbrojenými silami, podpořenými 14. [[ruská armáda|ruskou armádou]], umístěnou v Podněstří. Válka skončila na mrtvém bodě, protože moldavská armáda nebyla dost silná na to, aby přemohla podněsterské ozbrojené síly. Podněstersko zabírá asi 17% území [[Moldavsko|Moldavska]], žije zde okolo 550 000 obyvatel. Centrální vláda v [[Kišiněv]]ě nad ním dosud nemá žádnou kontrolu. V hlavním městě Podněstří existuje paralelně vlastní vláda, mnohými považovaná za [[diktatura|diktaturu]]. Vláda sídlící v [[Tiraspol]]u si v Podněstří vytvořila vlastní stát, mající prakticky všechno - od policie a soudů, přes vlastní měnu až po armádu, která se snaží být zárukou nedoktnutelnosti podněsterského území. Podněsterská vláda je úzce spjata s organizovaným zločinem, např. ministr pro státní bezpečnost Vadim Anťufejev je muž, kterého hledal [[Interpol]] za zločiny spácháné v [[Riga|Rize]] počátkem 90. let. Neschopnost moldavské (kišiněvské) vlády se projevila např. roku [[2004]], kdy byly navzdory protestům zavřeny v Podněstersku všechny školy, které vyučovaly [[rumunština|rumunštinu]] latinkou. V Podněsteří se pro rumunštinu (moldavštinu) povinně užívá cyrilice. Hrst škol ale učila své žáky psát latinkou. To se stalo trnem v oku podněsterské vládě.
@@ Řádka 50: / Řádka 48: @@
 == Dějiny ==
 Problém Podněstří je pro [[Moldavsko]] velmi ošemetný. Podněstří je totiž oficiálně stále součástí nynějšího Moldavska. Podněstří vzniklo v roce [[1920]]/[[1924]] v sovětském Rusku, na území obývaném většinou Moldavany jako reakce na rumunizaci Besarábie, která byla v roce [[1918]] odtržena od Ruska a připojena k [[Rumunsko|Rumunsku]]. Podněstří v období [[1924]]–[[1940]] náleželo k [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]] a nazývalo se Moldavská autonomní sovětská socialistická republika. Po připojení Besarábie k Sovětskému svazu (1940) Podněstří vytvořilo spolu s ní [[Moldavská SSR|Moldavskou SSR]], už nezávislou na Ukrajinské SSR. Po zahájení války proti SSSR (1941) bylo Podněstří připojeno k Rumunsku. Během éry komunismu prošla Moldavská SSR, stejně jako mnoho jiných sovětských republik, obdobím [[rusifikace]], během které se v Moldavsku usídlilo asi 300 000 etnických Rusů. Kolem 20 000 [[Moldavané|Moldavanů]] bylo posláno do [[GULAG|pracovních táborů]], hlavně do [[Kazašská SSR|Kazašské SSR]] a na Sibiř. V tomto období se Podněstří stalo poměrně rusifikovaným územím a zároveň ekonomickým centrem země, stavěla se tu většina průmyslových či energetických závodů. Konflikt mezi vládními úřady v Kišiněvě a úřady Podněstří začal v letech [[1989]]–[[1990]] a týkal se snah částí moldavských politiků, kteří chtěli připojit [[Moldavsko]] k [[Rumunsko|Rumunsku]] a zavést jako státní jazyk [[rumunština|rumunštinu]] (psanou [[latinka|latinkou]]). To byl však problém pro občany z Podněstří hovořící většinou rusky, kteří používají [[cyrilice|cyrilici]], ale i pro [[Gagauzové|Gagauzy]] z jižního Moldavska hovořící [[gagauzština|gagauzsky]].
@@ Řádka 63: / Řádka 60: @@
 Soubor:Transnistria administratie romaneasca.png|Mapa Podněstří okupovaného Rumunskem [[1941]]-[[1944]]
 Soubor:Naddniestrze.png|Současná mapa Podněstří
-Soubor:View of the Dniester(Nistru) river in Tiraspol.jpg|[[Dněstr]] v [[Tiraspol]]u
+Soubor:Tiraspol 01.jpg|[[Dněstr]] v [[Tiraspol]]u
-Soubor:Rybnita.jpg|Město [[Rybnica]]
+Soubor:Banque Transnistrie.jpg|Podněsterské centrální banka v [[Tiraspol]]u
-Soubor:PMRcentralbank.jpg|Podněsterské centrální banka v [[Tiraspol]]u
+Soubor:Igor Smirnov (2017-10-04).jpg|[[Igor Smirnov]]
-Soubor:Igor Smirnov.jpg|[[Igor Smirnov]]
+Soubor:BTR-70 APCs, Tiraspol 2015.JPG|Podněsterská armáda
-Soubor:Pridnestrovie's defense force.jpg|Podněsterská armáda
+Soubor:Вид Рыбницы.jpg|Město [[Rybnica]]
 </Gallery>
@@ Řádka 86: / Řádka 83: @@
-{{Flickr|Transnistria}}{{commonscat|Transnistria}}{{Článek z Wikipedie}}
+{{Flickr|Transnistria}}{{commonscat|Transnistria}}{{Moldavsko}}{{Evropa}}{{Článek z Wikipedie}}
-{{Moldavsko}}{{Evropa}}
 [[Kategorie:Podněstří| ]]
 [[Kategorie:Podolí (region)]]
 [[Kategorie:Sporná území]]